Ve tvém stínu 28. KONEC

7. února 2018 v 12:48 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Okamžik pravdy...



Spolu se starším společníkem ale oba pomalu vynechali ty něžné chvíle a jejich jak polibky, tak všechny doteky se staly dravými, nespoutanými a vášnivě prudkými. Itachi věděl, že se nemusí zdržet ani škrábanců a drobných flíčků, které se mu tvořily na sametové kůži pod rty. Po chvíli prsty odtáhl, aby se o jeho zadeček mohl otřít špičkou svého vzrušení. Spolu s tím se sklonil a polibky na jeho podbřišku pomalu směřoval výš po jeho těle.
Sasuke mu obtočil ruce okolo pasu a přitáhl si ho těsněji na tělo, čímž ho donutil do něj částečně proniknout.
,,Neděláme to přeci poprvý..." zašeptal mu škádlivě do ouška, a pak ho kousl do rtu, aby ho opět donutil se projevit po té agresivnější stránce. Věděl, že jednou dojde na ty něžně doteky, kdy proti němu bude Itachi pomalu přirážet a hledět mu do očí, ale dnes na to nebyli ani jeden připravený a především Sasuke. Nějakou dobu mu potrvá, než si zvykne, že už Hiro vlastně neexistuje.
Na Itachiho rtech ta roztomilá připomínka vykreslila jemný a přece chápající úsměv, když ho chytil trochu pevněji za boky a ne příliš šetrně proti němu přirazil. V tu chvíli se nedokázal udržet. ,,Sa...ah...suke..." Ten pocit byl... nepopsatelný. Samozřejmě se mu nepodařilo dostat se do něj úplně, ale bylo to dost. Rty se otřel o jeho bradavku, pak ji vsál mezi rty, a když do něj podruhé přirážel, stiskl ji v zubech. Jednou rukou jen místy sjel na stehno, za které si jeho tělo přitiskl k sobě. Když mu Sasuke své nohy obmotal kolem pasu a ještě jeho boky sevřel, bylo jeho tělo mnohem užší.
Sasuke si ho za bradu přitáhl důrazně k sobě, vnikl mu jazykem pomalu až od krku a oběma rukama si ho natiskl k sobě na tělo, aby ho do sebe dostal nadoraz.
,,Nh... ah..." zamumlal mu do rtů, když se špička Itachiho chlouby dotkla jeho prostaty. Ani teď ho nepouštěl, aby mu zabránil v dalších pohybech - ať už dopředu nebo dozadu, zajímalo ho, co udělá, aby se osvobodil.
Jeho prozatímní zajatec zvolil poměrně neobvyklou, za to dobře spojenou kombinací, když využil volných rukou a zatímco mu ty divoké polibky oplácel ho stiskl za boky a aniž by se pokusil vůbec hnout sám, Sasukeho tělo zvedl tak, aby na jeho uzlinku slasti jeho vzrušení ještě víc a intenzivněji zatlačilo, v takové poloze si ho jednou rukou bez problému přidržel a druhou mu sjel do klína, kde vyvinul naschvál podobný tlak na nejcitlivější část Sasukeho chlouby.
,,Pro... boha..." Sasuke zaklonil hlavu a dlouze zasténal. ,,Nii-san..." Úplně povolil své sevření a sám dobrovolně proti němu začal přirážet. Nezdržoval se pomalejším tempem pro začátek, rovnou zrychlil, jako kdyby byl těsně před vrcholem. S každým přírazem v něm stoupala hladina testosteronu, kterou už mozek nezvládal ovládat. Musel sám sebe kousat do rtu, aby se přinutil alespoň trochu zpomalit.
Ne že by mu v tom starší tmavovlásek pomáhal. Chytil mu ruce, přitiskl je vedle hlavy, jeho dlaním vnutil ty své a propletl jejich prsty, aniž by ustával v už tak prudkém a intenzivním tempu. Ačkoliv se mu nemohl takhle věnovat v klíně, o jeho chloubu se otíral při přírazech vlastním tělem. Rty mu kradl kyslík, který se Sasuke pokoušel vdechnout a odtáhl se jen jednou, aby mohl sám zalapat po vzduchu, mezitím už se ale nedokázal držet, aby Sasukemu do hebkých rtů nesténal.
Ten nebyl stejně schopen vnímat, co se okolo něj děje, nechal Itachiho, ať mu drží ruce, ale rytmus přírazů nezvolnil. Sténal přesně v ten moment, kdy Itachi výrazně zavadil o jeho prostatu. Jeho tváře sice byly pořád rudé, ale stud už za to nemohl. Touha po vrcholu, ho nutila si brát stále větší množství kyslíku i přesto, že mu to bratr znemožňoval. První vlna orgasmu tak na sebe nedala dlouho čekat.
Jenže starší Uchiha se dnes rozhodl být o trochu náročnější. Ačkoliv sám se vrcholu také rychle blížil, donutil se ovládnout, také mu v tom napomohlo mírné zpomalení, ale na druhou stranu prohloubení přírazů, což Sasukemu k vrcholu stačilo, ale on zůstal kdesi na hranici slasti a vnímání. Nenechal mladšího ani odpočinout a pokračoval opět se stupňující se intenzitou, dokud ho nepřivedl hned k druhému vrcholu v návaznosti spolu s tím svým, který byl o to slastnější, že si ho odepřel. Podobně to měl ale Sasuke, protože se jeho tělo ani nestihlo vzpamatovat z prvního. Itachi pak ale neměl sílu dál se držet nad ním, pomalu se svezl vedle Sasukeho těla a přerývavými nádechy se pokoušel vehnat kyslík do plic. Když se trochu uklidnil, přetočil se k Sasukemu, přivřel oči a něžně se otřel svou tváří o jeho.
,,Miluju tě, bráško... a jsi to nejcennější v mém životě..." zašeptal tiše ještě s hlubokými nádechy a výdechy.
Sasuke ani nebyl schopen zareagovat, ještě teď se třásl ze dvou prožitých orgasmů. Dokud ta křeč nepolevila, sledoval jen se slastným pohledem strop nad sebou. Potom se přetočil nad bratra a přejel svými rty po jeho.
,,Jsem rád, že to cítíme stejně." Položil si hlavu na jeho hrudník a políbil ho na místo, kam zrovna dosáhl. Pořád nemohl, uvěřit tomu, že tu je s Hirem i s bratrem a nemusí se mezi nimi rozhodovat. Smí je milovat oba a zároveň jen jednoho.
A ruce těch dvou mužů spojených v jediné osobě mu jemně vjely do vlasů a konejšivě hladily po zádech. Itachi by tomuhle nikdy... nikdy nevěřil. Sasuke byl tak odlišný, problémy i konflikty řešil jinak. Před chvílí si a ni nebyl jistý, jestli ho bude jako bratra respektovat a nakonec skončí jako to a ještě něco víc.
,,Nedáme si k večeři polévku...?" Zvedl Itachi obočí a s jemným úsměvem na rtech se na něj zadíval. Jestli mu v tom Sasuke pomůže, udělá všechno pro to, aby s ním byl mladší Uchiha tím nejšťastnějším mladším bráškou na světě.
,,Polívku nechci hodně dlouho vidět," namítl Sasuke kysele, ale úsměv mu oplatil. Následně propletl své prsty s jeho a políbil ho na spodní čelist. ,,Řekni mi, proč vždycky to, co celý život pracně hledáme ve všech koutech světa, je vždycky na dosah ruky?" Nesnášel podobné filozofické debaty, tím spíš o důvěře, lásce a přátelství, ale Itachi i Hiro ho naučili, že i on může cítit a hledat to, po čem všichni touží, aniž by si to vlastně uvědomoval a vést o tom ty tolik omílané a přeci významné řeči.

Díval se na svého staršího bratra, na svůj vzor na svou jedinou lásku a cítil se jako poblázněná a neskutečně šťastná holka. Věděl, že časem na Hira zapomene, zůstane po něm jen milá vzpomínka, která splyne v jedno spolu s jeho milovaným bratrem.


Mohla jsem to sice skončit tím předchozím dílem, ale trocha napětí nikdy neuškodí, že? 3:D
Gratuluji všem, kdo čekali happy end ^^.
 


Komentáře

1 Yuuki Yuuki | 7. února 2018 v 13:28 | Reagovat

Super jsem ráda že spolu zůstanou.. víc jsem si nemohla přát. 😊 jen škoda že už je konec. Ale i tak děkuji za další skvělou povídku. Snad este budeš pokračovat ve psaní.

2 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 7. února 2018 v 18:01 | Reagovat

no tak toto bol prekrasny koniec. bola to dokonala bodka za krasnym pribehom. som rada ze si nakoniec k sebe nasli cestu a ich laska zvitazila. napinave az dokonca. do predposlednejcasti to bolo veru nejasne ako toto dopadne.
veeelmi sa tesim na dalsie poviedky.. oooo a mimochodom asi je este priskoro ale uz nieco mas o vittani?

3 Káťa Káťa | E-mail | 8. února 2018 v 11:08 | Reagovat

Vážně konec? :D čekala jsem ještě nějakou zápletku, ale je vlastně dobře, že to skončilo takhle zamilovaně :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.