Ve tvém stínu 25.

25. listopadu 2017 v 9:00 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Sasuke je opravdu bystrý kluk...



Sasuke šel také domů. Cestou si rozmyslel, co Itachimu namíchá, aby mu ochromil svaly a veškerou tělesnou činnost, která prokazovala život. Jakmile ho prohlásí za mrtvého, řekne, že se s ním chce rozloučit, podá mu protijed a společně zmizí. Připadal si jak v nějaké romantické tragédii na způsob Romea a Jůlie, až na to, že tohle byla odporná realita.
Itachi dorazil jen půl hodiny po něm, ač se snažil zdržovat, jak nejdéle to šlo. Nedokázal dál čekat a pomalým krokem procházet ulicemi. Šokovalo ho, co mu Sasuke prozradil. Došlo mu, že teď ANBU nepatří jemu... Sasuke měl s těmi volbami přeci jen pravdu. Věděl, že se nikdy nezavděčí všem, ale tohle nečekal.
,,Sasu...?" zavolal tiše z chodby, aby se ujistil, že je doma. Z nějakého důvodu měl špatný pocit, snad se nikdo nedozvěděl, že o tom s ním mluvil.
,,Ahoj, nečekal jsem tě tak brzy, oběd bude za chvíli," informoval ho stručně, stejným tónem jako vždycky. Ačkoliv nic nebylo jako vždycky. V misce už měl Itachi připravenou polévku, která obsahovala jisté látky, které mu na několik hodin způsobí hluboké bezvědomí. Sasuke věděl, že při jistých okolnostech ho to může i zabít, ale neměl už jinou možnost.
Itachi jen přikývl a vydal se přes kuchyni do svého pokoje. V půlce chůze se ale zastavil, vrhl zvláštní pohled na kuchyňskou linku, pak k ní přešel, natočil si vodu do sklenky a zmizel ve svém pokoji. Řekl přeci, že by to neudělal... ne? Ale vrozená opatrnost ho varovala.
,,Polívka už ale je, tak nikam nechoď." Sasuke postavil na stůl vrchovatou misku s kuřecím vývarem. Tvářil se klidně, ale srdce mu bilo rychle jako splašenému koni. Zdálo se mu, že se Itachi chová jinak, skoro to vypadalo, že dokonce něco tuší. Jak ale?
Neměl mu to kdo říct.
Tohle byla drobná chybka, která donutila Itachiho dávat si pozor. Sasuke ho k nehotovému jídlu nikdy nezavolal, dokonce připravil nejdřív i desert a zeleninu, než by ho volal k nehotovému pokrmu. Ve skrytu duše Itachi nevěřil, že by ho byl Sasuke schopen otrávit, ale nikdy se nespoléhal na pocity, moc to pletlo hlavu. Možná by bylo bezpečnější... cítil se jako nejodpornější zrádce, když prošel kuchyní, omlouvajíc se, že si dnes večer ještě něco musí vyřídit a ať mu to dá do lednice.
Sasuke si povzdechl.
,,Je to jen polívka, pět minut tě snad nezničí. Měl by sis dát něco teplýho, než půjdeš." Sasuke zatnul nehty do svých dlaní a čekal, že si Itachi okamžitě sedne ke stolu. Teď ho nemůže nechat odejít, venku to bylo až příliš nebezpečné. Sice mu řekli, že má dost času, ale měl dobrý důvod, proč jim nevěřit.
Itachi se pootočil. Ne, to se mu nezdálo. Vážně tohle bylo nějak... zvláštní.
,,Promiň, Sasuke, teď vážně ne. Mám povinnosti... to je trochu důležitější, než polévka," upozornil ho tiše. Je nervózní. Proboha snad by přeci jen... možná to měl tušit. Zabil mu rodinu a Sasuke žil jen pro pomstu, bylo by pochopitelné, kdyby...
,,Opravdu to nejde, sním si to potom, hm?"
,,Fajn. Jak chceš." Sasuke už mu nevěnoval nejmenší pozornost, jen odnesl polévku ze stolu a dál se věnoval hlavnímu chodu.
Nemusel být tak nervní, snad se nic nestane, když se Itachi nají až večer. O nic přeci nejde, jen menší zdržení.
Starší Uchiha ale mezitím spěchal do své kanceláře. Už začínal chápat, cítil, že ho i tak někdo sleduje. Poznal, za co mohl ten nehezký pocit poslední dobou. Jak... jak mohl být tak slepý? Copak se spoléhal na loajalitu ANBU tak moc, že si nevšiml, že se obrátili proti němu? Že proti němu hodlají zneužít... jeho vlastního brášku?¨
Dorazil do kanceláře a okamžitě se dal po psaní jistých dokumentů. Ten večer se ho Sasuke nedočkal, starší Uchiha shledal vhodnějším přespat na jiném místě a přesunul se tam, kde ho ani neustále kontrolující slídilové ANBU nedokázali najít. Zítra ráno. Do té doby situace musí zůstat nezměněná.
Sasuke byl nervní a nesvůj, když Itachi nepřišel večer domů. Šel mu dokonce naproti. Jenže na něj cestou nenarazil. Rozhodl se proto dojít až k jeho kanceláři. Už z dálky viděl, že jsou světla zhasnutá, takže tam není. Přesto tím směrem stále mířil. Kam jenom mohl jít? Pojal snad nějak podezření? Nebo... nebo ho odstranil někdo jiný?
Sasukemu se sevřely vnitřnosti, jako kdyby mu okolo nich omotávaly ostnatý drát.
Itachi byl o něco dál od Konohy, znal tam skutečně dobrá místa ke skrývání. Byla kdysi potřeba a dnes už na ně nikdo nepamatuje. Tušil, že ho bude Sasuke hledat, ale ke své hrůze zjišťoval, že si není jistý, z jakého důvodu. Jestli jen z čiré starosti, nebo... tyhle myšlenky ho děsily. Chtěl s ním přeci utéct... copak neví, že s mrtvolou se utíká těžko...?
Sasuke se zatím dohadoval se strážným, kde je jeho bratr. Ten ale vůbec nevěděl, že hokage opustil místnost a snažil se mu to vysvětlit.
Mladší Uchiha nad ním nakonec mávnul rukou a vydal se bratra hledat na vlastní pěst. Možná na tom závisí jeho život.
Hledaná osoba si ale o své nalezení starosti nedělala. Itachi trávil v podstatě celou tu dobu uvažováním, jak dokáže tuhle ,,vzpouru" potlačit nenásilně a neprodleně. Věděl, že nebude stačit pouhé zatčení ANBU velitelství. To samo o sobě by vyvolalo velký rozruch a možná by to odpůrce ještě podnítilo k tomu, aby se proti němu spojili. Bolelo to, to musel uznat. Ale lidé nejsou bytosti, co by dokázaly soudit a ohlížet se na minulost. Pokud si to budou přát, může se funkce vzdát. Ale úkolovat jeho smrtí jeho vlastního bratra... to nebylo příjemné zjištění.
Sasuke to po několika hodinách vzdal, slunce zrovna vstávalo a o jeho bratrovi nikdo nic nevěděl. Jako kdyby se rozplynul v ranní mlze. Není mrtvý. Tím si byl Sasuke téměř jistý, nějaký šestý smysl mu říkal, že žije. Domů přesto nešel, procházel se po Konoze a doufal, že na něj někde narazí.
Tou hodinou ale Konohu už začali obcházet poslové samotného hokageho a sháněli lidi na jisté ,,vyjádření", které jim hokage sám sliboval v pozvánce. Po samotném černovlasém muži ale jako by se slehla zem. Zato Sasuke narazil na někoho jiného... respektive někdo jiný na něj.
,,Jsem rád, že tě zase vidím... živého," usmál se Sasukemu dobře známý hlas. Kazuki.
Sasuke strnul v pohybu, pak se za sebe pomalu otočil a pohrdavě se usmál.
,,Vidím, že parazit vždycky přežije všechno," naznačil mu, co si o něm myslí. Bylo mu jasné, že on v tom podvodu ohledně odstranění hokageho musí jet také. Teď, když ho slyšel a viděl, bylo mu jasné, že on nemůže být Hiro.
Kazuki si založil ruce na prsou a jemně se usmál.
,,Měl jsem štěstí," dodal klidně a sjel Sasukeho od hlavy k patě. ,,Kdes' byl včera večer...?" Sledoval ho, a když si uvědomil, že před ním utíká jen pouhý klon, okamžitě se zastavil, ale už bylo pozdě hledat, kde se vyměnili. Velitel by nebyl potěšen.
,,Myslím, že do mého soukromého života ti nic není," opáčil Sasuke líbezně s přídechem ironie. Nevadilo by mu, kdyby mu musel říct, že byl se svým milencem, ale na druhou stranu ani neviděl důvod, proč se o tom zmiňovat. Každopádně byl potěšen, že ho Hiro dokázal tak dobře setřást. Musí být vážně hodně dobrý ninja na vysoké pozici.
,,Do tvého soukromého života patří i tvá mise, Sasuke. V ANBU nemáš žádný soukromý život. Pověz mi to, velitele to bude nesmírně zajímat..." oplatil mu Kazuki úsměv a dvěma kroky se k němu přiblížil. Skutečně měl být mrtvý, ale tenkrát to sehrál dokonale. Teď už bylo vedení v rukou protiorganizace, takže si mohl dovolit být méně opatrný.
,,Velitele by určitě nesmírně zajímalo, že si mě ztratil z dohledu," oplatil mu Sasuke stejnou mincí. Nemá jediná důvod, proč mu prozrazovat, kde včera byl, to je Kazukiho selhání. To on to bude muset vysvětlovat, jak mohl Sasuke tušit, že ho někdo sleduje, velitel mu o tom přeci nic neříkal a ani se nezmiňoval o tom, že by měl podávat hlášení, kde se v kterou minutu přesně pohybuje, a co dělá.
Kazuki na něj vrhl chladný a nepříjemný pohled. Ano, Sasuke udeřil hřebíček na hlavičku, tady pochybil bezesporu sám zástupce.
,,Tvůj bratříček má dnes projev, slyšel jsi už o tom?" změnil téma na něco poněkud... zajímavějšího. Ne že by se toho projevu ANBU pokoušeli využít, ale byla to novinka, Itachi takovou věc neudělal už od nástupu do funkce.
,,Samozřejmě." Nevěděl o tom vůbec nic, ale odmítal hrát překvapeného. Jestli má Itachi projev, tak půjde ale o něco důležitého. Musí tam rozhodně být a vyslechnout si, o co se jedná. Kéž by se Itachi dozvěděl o tom, co na něj chystá a zarazil to. Jenže neměl příležitost, pochyboval, že by někdo ze zrádců udělal chybu.
,,Uvidíme se tam..." uslyšel tiché, skoro syčivé zašeptání, současně s tím, jak Kazuki najednou zmizel. Zanechal po sobě nepříjemný pocit... něčeho nepředvídatelného, nebezpečného a rozhodně ne milého.
Sasuke to nechal být, jen se volným krokem rozešel k sídlu ANBU organizace, aby tam byl případně o něco dřív. Možná cestou narazí na bratra. Nemyslel si, že by mu to mohl během té chvilky prozradit, ale minimálně ho bude moc ochránit před případnou hrozbou. Jen si nebyl jistý, jestli ho dokáže ochránit sám před sebou.
Na bratra ale nikde nenarazil a kolem poledne se lidé pomalu shlukovali na místě, kde je o to hokage požádal. Byli tam dokonce i oni odpůrci, pravděpodobně ze zvědavosti a nebo z čisté povinnosti, aby nebudili podezření. Itachi plánoval očividně jaksi zvláštní krok, ale dobře si uvědomoval, že když jen beze slova zatkne zrádce a potrestá je, jeho pověsti to spíš přihorší.
Sasuke stál v tom davu. Zkoušel se ptát, jestli někdo neví něco bližšího o tom, co se chystá Itachi říct nebo udělat. Všichni byli stejně zmatení jako on. Možná by se mohl na vysvětlení zeptat velitele, ale raději si počká až na samotný příchod svého bratra. Pokud se mu něco nestalo...
Jeho obavy o bratrovo zdraví se však rozplynuly, když před lidi sám předstoupil. Vypadal skutečně úplně zdravě, dokonce se ani nezdálo, že by na něj dolehla únava. Nejprve všem popřál dobré poledne, jeho hlas se nechvěl, byl jako vždy plný sebejistoty a chudý na emoce.
,,Jistě tušíte, že pro vás mám sdělení, kvůli němuž jsem vás svolal. Stejně jako dřív, i teď jakožto hokage jsem se vždy snažil a snažím dělat, co mohu pro vesnici, kterou nazývám svou rodnou. Chápu, že mnohým vadí má černá minulost, souhlasím, že není moc příjemná na poslouchání. Minulost ale utváří přítomnost a měli bychom si uvědomit, že pokud se budeme ohlížet, nebudeme nikdy schopni vidět před sebe. Odpor proti mně probíhá bohužel za mými zády, bez mého vědomí. Byl jsem otevřen veškerým námitkám a ochoten svůj systém změnit, pokud by nevyhovoval. Dovoluji si tvrdit, že za dobu svého konání funkce jsem vás ani jednou nezradil. Přesto tu jistá protistrana je. A já vás teď žádám, aby ste mi pomohli rozhodnout. Prosím, abyste se rozdělili na dvě strany. Na ty, kteří si mé odstoupení přejí a na ty, kteří jsou se mnou spokojeni." Při každé možnosti ukázal na jednu stranu a pak se odmlčel. Lidé se po sobě překvapeně dívali, hodnou dobu nechápali, ale pak se konečně dali do pohybu. Na straně odpůrců stálo celé vedení ANBU, což Itachiho nepřekvapilo a všechny jejich jednotky, ale vesničané ačkoliv na Hokageho za jeho zády nadávali... ho nedokázali po takovém proslovu tváří v tvář zradit.
,,Jen prosím, abyste se rozhodli za sebe," dodal ještě Itachi krátce, to ale stačilo na to, aby se muži z ANBU jednotek, jejichž identita byla zamaskována zvířecími obličeji, začali pozvolna přelévat na souhlasící stranu. Výsledek byl skutečně překvapivý.
Jediný Sasuke zůstal stát uprostřed, ne proto, že by se nemohl rozhodnout, ale protože tomu nerozuměl. Jak se to Itachi mohl dozvědět? Kdo mu prozradil, co se na něj chystá? Že by snad ta organizace chystající vzpouru měla zrádce?
Nějak tomu nechtěl věřit. Jsou až příliš opatrní na takové chyby. A on sám to neprozradil... jen Hirovi.
Díval se na bratra, sám uprostřed prázdného sálu, protože veškeré obecenstvo stálo na jedné nebo na druhé straně místnosti. On ale nedokázal udělat jediný krok. Stál tam jako zařezaný a prohlížel si Itachiho... a odmítal přijmout to, co se mu samo nabízelo...
,,Hiro... Itachi... bratře..." proklouzlo mu z pootevřených rtů šeptem.
Itachi ho ale neslyšel. Sice na sebe mladý Uchiha částečně strhával pozornost, protože to vypadalo, že nerozhodně postává mezi oběma směry, ale kvůli tomu se nemohl hokage teď zdržovat, ačkoliv ho překvapilo, že tu Sasuke je... a i ten jeho překvapený pohled. Možná že měl strach, aby Itachi nehodlal trestat za neposlušnost i jeho, ale to starší Uchiha v plánu neměl. Na protistraně zůstalo jen vedení ANBU pár dalších členů organizace. Tak krásně se vytřídili. Starší Uchiha k nim pomalu došel a požádal je o důvody, kde s ním nesouhlasí. Někteří se pokusili chopit slova, ale hokage byl dobrý řečník, ačkoliv tak často nemluvil. Dokázal podat stručné, přesné a přesto úderné argumenty. Pak se otočil na lidi, kteří se přidali na jeho stranu. I přes velitelovo rozčilené volání, kdy je nařkl z toho, že hokageho následují jako ovce, se k nim nikdo nepřidal. Ačkoliv se před všemi lidmi hokage pokusil učinit kompromis, jeho odpůrci ho odmítali. S oznámením, že nechá rozhodnout lidi, bylo vedení ANBU a pár dalších příslušníků odvedeno, zatímco Itachi poděkoval a poprosil, aby se všichni dostavili druhého dne a odhlasovali, jak s nimi má vedení vesnice naložit.
Sasuke počkal, až se všichni rozejdou, aby si mohl s Itachim promluvit. Čím déle se na něj ale díval, tím více ztrácel chuť tu dál být a čekat na to, co mu k tomu řekne. Odvrátil od něj pohled a posléze i odešel. Nepotřeboval žádné vysvětlení ani znát důvod, stačilo mu ten samotný fakt, že mu lhal. Zase s ním manipuloval, celou tu dobu si hrál na někoho, kdo mu rozumí, kdo po něm touží, kdo ho miluje... A všechno to byla jen sprostá lež. Přetvářka. Proč? Co udělal tak zlého, že ho musel zneužít vlastní bratr...?
Itachi netušil, že si Sasuke spojil ty menší náznaky spolu s tímhle faktem do sebe. Po tomhle sezení se odebral do kanceláře, kde ještě dodělal pár dokumentů nutných k tomu, co se tu právě odehrálo a pak se konečně vydal domů, aby se mohl pořádně vyspat. Minulou noc nestrávil zrovna ideálně a teď, když už bylo po všem, tu únavu začínal pociťovat.
Jelikož Sasuke vyrazil ještě dřív a nepředpokládal, že by Itachi po takovém proslovu mířil domů, dostal se tam o něco dříve. Nešel k sobě do pokoje, sedl si v kuchyni ke stolu a až fascinovaně sledoval vázu s kytkou uprostřed stolu. Pořád si pohrával s myšlenkou, že se mohl jen splést nebo si to špatně spojit, ale Itachi se Hirovi podobal dokonce i o něco víc než Kazuki. Všechno do sebe tak perfektně zapadlo, nemohlo být už pochyb. Jeho Hiro, člověk, kterému téměř propadl tělem i duší, je zároveň ten, kvůli kterému se snažil od Hira držet dál. Osud má skutečně zvláštní smysl pro humor.
Starší Uchiha se vrátil a docela ho pohled na bratra nepřítomně hledícího kamsi do neznáma vyděsil.
,,Sasu...? Jestli je to kvůli tomu včerejšku, tak jsem vážně nemohl přijít..." omluvil se, ačkoliv tušil, že to nebude ono. Možná, že ho skutečně otrávit nechtěl a... a vadí mu, že si to Itachi myslel. V tom případě by byl v právu, ale Itachiho opatrnost byla zkrátka silnější než jeho city.
,,Hezkej proslov," opáčil Sasuke ironicky, aniž by se na něj podíval. ,,Ke všem se chováš s takovou úctou, dokonce i ke zrádcům, ale na vlastního bratra si opět zapomněl. Co kdybys mě předtím nechal taky hlasovat, než se mě rozhodneš vojet?" Vstal ze židle, podíval se na něj a protáhl se kolem něj na chodbu. ,,Itachi... vlastně, Hiro, musel si vědět, že mě to dřív nebo pozdějc dojde..."
Itachi ho chytil prudce za ruku a vrátil o těch pár kroků, co ušel, zpátky. Překvapilo ho, co Sasuke řekl. Možná, že z toho všeho teď nejvíc, ale nehodlal to zase nechat bez odpovědi, aby kolem sebe chodili další rok nejméně tak, jako by ten druhý neexistoval.

,,To... bylo něco jiného, Sasuke, nech mě to vysvětlit..."



Dokáže Sasuke Itachimu vůbec někdy odpustit?
 


Komentáře

1 Yuuki Yuuki | 25. listopadu 2017 v 12:14 | Reagovat

No.. sasuke je chytrej určitě by na to přišel.i bez tohohle. Bylo to úžasné moc se mi to mi líbilo. Už sem nedoufala že tu bude další díl tak rychle. Takže už se těším na dalšího jako vždy.

2 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 25. listopadu 2017 v 13:41 | Reagovat

Boooze som rada ze to nakoniec iti vyriesil diplomaticky. Aspon ze sasu mal pripraveny nahradny plan. Tak trochu sa itimu ani necudujem ze sa bal od sasukeho cokolvel jest. Aj ked mu ako hirovy povedal ze ho chce iba paralizivat. Predcalen mozno sa bal aby sa nieco nepojazilo. Ale skor ma napada ze nechcel aby to vobec sasu spravil. aby mu nedaly tak na vyber ako pred rokmi nedaly jemu... je obdivuhodne ako to iti vyriesil a nechal lud aby o nich rozhodli.. je uzasne ako si brata; itachiho a hira dal dokopy. Je samozrejme ze sa ho to dotklo. Som zvedava ako mu to iti vysvetli. Boooze pevne verim ze sasu itimu vdaka vzajomnej laske a to nie len bratske odpusti. Uz aby bol dalsi diel...

3 Káťa Káťa | E-mail | 25. listopadu 2017 v 15:05 | Reagovat

Itachi je opravdový Hokage, spravedlivý a diplomat. Jak se k celé situaci postavil...

Bojím se toho, jak se teď bude chovat Sasuke...pokud teď oficiálně rozjede něco většího proti Hokagemu, ani bych se nedivila, kdyby se bez rozmyšlení zapojil...

4 kabriolet kabriolet | 25. listopadu 2017 v 23:18 | Reagovat

Proč???? Jasně, že je to čekání více napínavé s takovým koncem, ale já chci víc. Ach. Zase budu posilovat svou trpělivost a číst již několikrát přečtené již dokončené povídky.

Jinak moc děkuji za další dílek. Nechala jsem se trošku strhnout. Vážím si toho, že se s vaší tvorbou dělíte s námi (čtenáři a navíc zdarma). Děkuji.

5 MartinaAyko MartinaAyko | E-mail | Web | 26. listopadu 2017 v 20:15 | Reagovat

No páni ???  :-D Tohle bylo huusstý. Itachi takovej diplomat. S tou vzpourou si Ita docela poradil, ale vysvětlit to Sasukemu, to bude asi horší :-?  

Velmi se těším na další díl

6 naruto-vs-sasuke naruto-vs-sasuke | Web | 26. listopadu 2017 v 21:25 | Reagovat

pekne vidiet ešte nejaky aktivny anime blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.