Ve tvém stínu 24.

10. listopadu 2017 v 5:00 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Konec jedné velké lásky...



Opět ho přivítala tma, ale zvyk už ho naučil, kam smí a kam nesmí, aby do ničeho nenarazil. Hirova přítomnost sama byla v místnosti poznat okamžitě, aniž by Sasuke musel analyzovat chakru. Z toho důvodu měl také poprvé šátek, ale neznámý mu začal důvěřovat a šátek i jakákoliv pouta vypustil. Překvapivě ho ale hned jak vešel, neobjímal, stál opřený zády o zeď vedle dveří a jen čekal, až Sasuke přijde.
Ten si beze slova sedl na postel a natáhl do tmy ruku, jako kdyby si myslel, že ji Hiro v té tmě může vidět a chytit ve své.
Bylo mu mizerně a měl takovou divnou potřebu se schoulit někomu v náruči a nechat se konejšit. Rychle takovou touhu ale zaplašil zpět do hlubin svého nitra, odkud také přišla. Už dávno se naučil takové pocity ignorovat, protože tak moc bolely a připomínaly něco, co si přál zapomenout.
,,Sasuke já... dneska si potřebuju krátce promluvit." Neznámý se posadil vedle něj a stáhl si ho tak, aby se Sasuke mohl položit hlavou do jeho klína. Jednou rukou ho objímal kolem pasu a prsty druhé něžně čechral černé pramínky neposlušných vlásků. Bože jak moc si přál, aby tohle nikdy nepřestalo, aby už napořád zůstali takhle, aniž by byl odhalen.
Sasuke přivřel oči, i když nemusel, prostředí před víčky i pod víčky vypadalo stejně černě, ale bylo to tak pohodlnější.
,,Hiro..." oslovil ho nepřítomně. ,,Hiro, budeme se muset rozloučit..." Jestli s Iachim odejdou, nejspíš už ho nikdy neuvidí. Pochyboval, že by prozradil svou totožnost jen proto, aby mohl odejít s ním. Možná ho miluje, ale tolik zase ne. Toho už si stihl všimnout.
Muž se trochu hořce ušklíbl.
,,Chtěl jsem říct totéž," zašeptal. Jeho důvody byly ale samozřejmě trochu odlišné od těch Sasukeho, ačkoliv výsledek byl totožný. Itachi to nedokázal snášet. Alespoň už teď dokáže Sasuke věřit na… něco jiného, než je bratrská láska. Dokázal to, co si předsevzal. Už s nikým nespal jenom kvůli sexu, ale jestliže to bylo to, co chtěl, pak nechápal, proč se cítí tak mizerně.
Sasuke jen chápavě přikývl, což sice Hiro nemohl vidět, ale pohyb jeho hlavy na svém klíně nejspíš zaznamenal.
,,Dal si na mou radu a našel sis někoho, kdo tvou lásku opětuje?" odvedl řeč od svých důvodů, proč s ním chce skončit. Ani si nemyslel, že by se na ně Hiro ptal, nejspíš si jen něco domyslel a je o pravdivosti své domněnky natolik přesvědčený, že se dál ptát nepotřebuje.
,,Ne, to opravdu ne." Usmál se smutně. ,,Nechci ti lhát. Už nemůžu dál předstírat, že jsem někdo jiný, protože svoje city k tobě taky nepředstírám a schovávat je všechny na tuhle chvíli už nedokážu. Kdyby to nebylo nutné, tak bych to nikdy nedělal. Beztak bys brzy na mou totožnost přišel a já bych tě pak ztratil nadobro. Proto bude lepší, když si zapamatuji ten pocit, kdys mi ještě patřil..." Jemně si ho přivinul do náručí. ,,Ale nepředpokládám, že ty máš ke svému rozhodnutí stejné důvody..."
Sasuke si opřel hlavu o jeho rameno a potichu, jako kdyby se bál, že je někdo může slyšet, řekl: ,,Odcházím z vesnice." Neměl by - neměl by to nikomu říkat, jenže nevěděl, jak jinak se s ním rozloučit, nechtěl odcházet bez jediného slůvka. Ten muž mu skoro popletl hlavu, už jen za to si zasloužil říct alespoň "sbohem".
,,Bratra tu hodláš nechat?" zeptal se jeho společník s klidem v hlase. Ve skutečnosti byl ale zmatený. Překvapivě poznal ze Sasukeho tónu, že se nejedná o dlouhodobou misi, okamžitě pochopil, že tím mladší myslí na stálo. Nechápal ale proč... copak mu ublížil? Stalo se snad něco?
,,Ne, bratr půjde se mnou," odpověděl Sasuke rozhodnutě. ,,Tahle prašivá vesnice mu hodně dluží a svoje dluhy řeší... nečestně." Asi by toho skutečně neměl prozrazovat tolik, ale tušil, že i kdyby Hiro nesouhlasil s Itachim jakož to s hokagem, tak jeho by nepodrazil. Láska dokáže mnohé, to už poznal na vlastní kůži. On sám by nedovolil, aby jeho bratrovi ublížili a jestli ho Hiro miluje stejně, tak bude mlčet. A i když Sasuke nevěděl, kdo tu s ním je, tak mu věřil.
Onu důvěru mu skutečně neznámý nepodtrhl.
,,Vytrpěl si pravda hodně, spolu s tebou. Ale mám pocit, že ačkoliv je to muž loajální s pevně stanovanými normami a morálními hranicemi, pro tebe by byl ochoten všechny překročit..." zašeptal, na konci věty si už téměř neuvědomoval, že mluví o třetí osobě a ne sám za sebe. Ale Sasuke ho děsil... a mátl. Proč si proboha myslí, že teď opustí Konohu...?
,,Přesně tak. Vytrpěli jsme si toho oba dost a víc už nemusíme. Tahle vesnice nás vždycky chtěla rozeštvat, jednou se jí to povedlo, znovu už to nedovolím." Sasuke se posadil Hirovi obkročmo na klín a objal ho okolo krku. ,,Ať už to, co se mezi námi odehrávalo, bylo cokoliv, děkuju za všechno." Opřel se svým čelem o jeho a políbil ho na špičku nosu.
,,S takovou vroucí vděčností jsem za to znásilnění ani nepočítal." Zasmál se neznámý a jeho ruce se pevně obtočily kolem Sasukeho boků. Tenké rty svým letmým dotekem polechtaly Sasukeho ouško, když tiše a prostě zašeptal: ,,Děkuji." Nemusel ani říkat víc, tohle stačilo. Sice byl stále zmaten z toho, co Sasuke tvrdil, ale třeba na to potom bude... čas. Zaklonil se tak, aby spadl na záda a Sasukeho si nechal nad sebou. Nedokázal tomu uvěřit... takže to všechno končí. Jejich setkávání, doteky, sténání, mazlení i dlouhé, upřímné povídání.
,,Budeš mi chybět," řekl Sasuke se splínem, než se vpil do jeho rtů. Myšlenka, že je tohle naposled, co spolu spí, co spolu mluví, nebo co spolu vůbec jsou, ho nejspíš... bolela. Bolest na duši znal dobře, ale tahle byla poněkud jiná a přeci v něčem stejná. Zase ztrácel někoho, ke komu si stihl vytvořit nějaké pouto. Navíc asi poprvé ve svém životě miloval jinak než v rodinné rovině.
Muž jeho polibky přijímal a po chvíli ty jeho začínaly být stále agresivnější, až si vynutil vůdčí pozici. Rukama mu přejel po stranách hrudníku a zastavil se na bocích, které stiskl. Bylo to tak stejné a přece úplně jiné. To proto, že oba věděli, že je to naposled. Už se takhle stýkat nemohou a Itachiho nejvíc bolel fakt, že vedle něj bude žít, aniž by se kdy Sasuke dozvěděl pravdu. Ale tak to bude lepší.
Sasuke ho tentokrát nenechal zvítězit, i když Hiro získal dominantní pozici, tak o ni stále bojoval. Kousal ho do rtu i do jazyka, jen aby se udržel na vrchu. Částečně tak ven ventiloval svůj vztek, rozhořčení a hlavně strach. Nebál se o sebe, ale o bratra. Pořád nevěděl, jak to provede, jak je odsud oba dva dostane.
Neznámý to po chvíli nevydržel a strhl ho pod sebe, nohu vklínil mezi ty jeho a dlaní se zapřel o jeho hrudník, zatímco si s ním nepřestával provokativně hrát rty i jazykem. Snažil se přesvědčit sám sebe, že tenhle krok je správný. Sasuke by ho zavrhl, ale takhle nikdy nebude tušit... nikdy... to znělo strašlivě. Jako by ho mohl ten dotek ukolébat, vjel mu dlaní prudce pod košili a přitiskl ji na jeho svalnatou hruď.
Sasuke ho znovu kousl do rtu, když mu zrovna rozepínal kalhoty. Už nechtěl víc čekat, jeho vzrušení stále rostlo a on byl tím víc nedočkavější. Dokonce ani nemyslel na přípravu, přál si ho mít rovnou v sobě, jen aby zapomněl na to, co ho čeká, až odsud bude vycházet. Nervozitou a chtíčem se mu třáslo celé tělo. Potřeboval uklidnit a sex viděl momentálně jako jediné, rychlé a účinné řešení.
Itachi se sklonil a opřel se čelem o místo mezi Sasukeho krkem a ramenem, když mírně rozechvěle vydechl. Druhou rukou si obratně pomohl stáhnout mladšímu Uchihovi košili rovnou přes hlavu, tentokrát stihl lubrikant najít dřív, než je spolu s jeho kalhotami válel někde opodál a protože rozpoznal Sasukeho nedočkavost, ve chvíli, kdy se jeho vzrušení mladý černovlásek dotkl, do něj pronikly dva Itachiho prsty. Samozřejmě bylo znát, že šetrně použil gel, jinak by Sasuke zítra nebyl schopen sedět a možná ani ležet.
Ten sám vycházel jeho prstům vstříc. Vůbec nedbal na bolest, která se dostavovala, kdykoliv Hirovy nehty zavadily o stěnu svěračů. Při tom si ho držel jednou rukou za krk u svých rtů, aby ho mohl do těch jeho kousat. Nesnažil se ho líbat, skoro to až vypadalo, že mu chce ublížit. Mladší ho však chtěl především vyprovokovat k větší agresivitě. Momentálně nepotřeboval zacházení v hedvábných rukavičkách.
Dával to najevo poměrně jasně. A ani Itachimu by ve skutečnosti nevyhovovalo pomalé, táhlé a romantické tempo, které by dávalo přespříliš prostoru myšlenkám a pochybám. Díky Sasukeho počínání byl pozvolna jeho společník schopen myslet jen na jedno.
,,Chci tě, Sasuke... chci tvoje tělo, chci tebe..." zašeptal mu do rtů a ten jeho stiskl mezi svými tak pevně, že ucítil jemnou železitou chuť krve, která tu drobnou ranku zalila. Prsty proti němu s každým slovem přirazil o něco hlouběji, někdy dělal různé pohyby, přičemž nezapomínal vždy zavadit jiným způsobem o uzlinku slasti.
,,Tak už si mě sakra vezmi," zavrčel Sasukeho do jeho úst, zatímco se mu snažil tak bolestivé kousnutí vrátit. Hirovy prsty mu sice působily slast, ale věděl, že to může být ještě intenzivnější. Jen co svoje prsty nahradí něčím daleko výkonnějším. Zakázal si teď myslet na cokoliv jiného, než na to, co se právě odehrávalo v této místnosti.
Itachiho rty ty něžné a přesto tak svéhlavé rty mladého Uchihy umlčely hlubokým a vášnivým polibkem, rukama mu odtáhl stehna od sebe, aby se do něj mohl lépe dostat a dlaněmi pak stiskl jeho boky, za které si jeho tělo mírně nadzvedl. Když do něj pronikl špičkou, věděl, že je dost uvolněný na to, aby mohl okamžitě pokračovat. Přitiskl se k němu ještě o něco těsněji a pronikl do jeho těla napoprvé téměř z poloviny. Musel se mírně odtáhnout, aby mohl zalapat po dechu. Zatím už se ale mírně poodtáhl a znovu do něj přirazil. Po třetím opakování už se do něj dostal úplně.
Sasuke ho kousl do jazyku a sám se proti němu pohnul. Zvolil trochu bolestivý úhel, ale ani v něm nevynechal prostatu bez doteku Hirovy erekce. Ten moment, kdy se v něm mísila slast s bolestí, ho naplňoval až hysterickým štěstím. Musel ten krok zopakovat, a pak zase znovu, jen aby mohl opět cítit to příjemné a zároveň řezavé chvění.
Jeho pocity podtrhlo i společníkovo zasténání. Stejně jako se Sasuke učil poloze dole, Itachi se odnaučil tolik držet, když byl s ním. Když si o to Sasuke vyloženě říkal, bral si ho tvrdě a často i lehce bolestivě, ale v tu chvíli, kdy jim kolovalo krví takové množství testosteronu a adrenalinu, byla bolest vnímána jen jako další vzrušující faktor. Starší Uchiha zatnul nehty do pasu, kde jeho ruce spočívaly a nekompromisně zrychloval tempo.
Sasuke mu v rytmu přírazů sténal do ucha a kdykoliv si dovolil jen trochu zpomalit, dožadoval se okamžitě zrychlení. Bolest i slast otupovaly jeho smysl a přiváděly ho do světa, kde něco jako ANBU, mise nebo Konoha vůbec neexistovali. Byl to svět plný slastí a rozkoše, do kterého se dalo dostat jen jedním způsobem a pomocí něj tam Sasuke právě přicházel.
Ty slastné a neskutečně příjemné pocity zalily jeho tělo až do konečků prstů, Itachi pak v jednu chvíli zaklonil hlavu a zpola zašeptal, zpola zasténal bratrovo jméno. Držel ho pevně za boky a zůstával stále hluboko v jeho těle, jako by si nepřál, aby kdy tahle chvíle skončila. Chtěl tu zůstat, V tu chvíli existoval jen on a Sasuke.
Mladší cítil, jak do něj proudí Hirovo teplé sperma. Zprvu to nesnášel, ale momentálně to bylo přesně to, co potřeboval ke svému vrcholu. Prohnul se v zádech jako kočka a spolu s ním slastně zasténal.
,,Hiro... miluju tě." Spíš než jako vyznání to znělo jako poděkování za posledních pár minut, ale i tak to Sasuke myslel upřímně.
Itachi v tu sekundu prudce vydechl a na dobrých pár sekund úplně zmrzl v pohybu. Tohle nečekal. Sasuke sám jako bratrovi to řekl jen několikrát, ale tohle mu přeci jen vyrazilo dech. Kousl se do rtu, když ho začaly pálit oči. Zavřel je a prudce se k němu sklonil, aby vzal jeho tvář do svých dlaní a znovu přitiskl své rty na jeho. ,,I já... tebe... víc než si myslíš... škoda že ti... nikdy nebudu smět dokázat... jak moc..." zašeptal mu trhaně do hebkých úst.
Sasuke mu polibek opětoval a až pečovatelsky přejížděl jazykem po všech nateklých místech, která Hirovy způsobil.
,,Kdybys... kdybys chtěl, můžeš jít s námi," nežádal ho, ani neprosil, jen mu podal jistý návrh, ačkoliv tušil, že bude zdvořile odmítnut.
Jeho tušení se naplnila, když muž jen jemně přiložil ukazováček přes jeho rty.
,,Budu s tebou vždycky," zašeptal pak tiše. Přestože se to na první pohled jevilo jen jako utěšující gesto náklonnosti, ve skutečnosti ta slova měla mnohem hlubší význam, než se zdálo. Muž se položil vedle Sasukeho a jako tolikrát si ho přitáhl coby cenný poklad do náruče. Nemůže v tom pokračovat, i kdyby chtěl sebevíc. Sasuke by ho brzy poznal.
,,Co si vůbec myslíš o mém bratrovi? Přijde ti, že si zaslouží být hokage?" Sasuke stále nemohl pochopit, proč by někdo chtěl odstranit takového pacifistu, jako je Itachi. Možná právě proto... Jenže on si pořád neuměl představit nikoho, kdo by se na takovou funkci hodil více. Itachi měl přeci veškeré předpoklady, tak proč?
,,Má tu práci rád a dělá pro ni vše, co může... ale nikdy jsem neměl pocit, že by se vás vesnice snažila rozdělit... nebylo by to trochu krátkozraké, když vědí, že jste si tak blízcí?" Ve slově vás se málem podřekl, ale naštěstí si to včas uvědomil. Pořád netušil, proč chce Sasuke utíkat a ještě k tomu s ním... docela ho to děsilo.
,,Tak proč ho jeho vlastní lidi chtějí mrtvého?" Sasuke se kousl do rtu, opravdu neměl, ale už když sem šel, tak věděl, že se o tom s Hirem poradí. Jestli je tak schopný ninja, tak určitě přijde na nějaké řešení. Nejdřív se však potřeboval dozvědět, jestli vůbec jeho milenec souhlasí s Itachim jakož to s hokagem.
Itachi sebou mírně cukl. O tom nic nevěděl a většinou mu nic neuniklo... jak to, že Sasuke věděl víc než on sám...? Uvažoval, co a jak a napadla ho jediná odlišnost, kterou mez sebou bratři měli. Sasuke patřil do ANBU. Ale to jsou ti nejloajálnější jednotky z vesnice...!
,,O tom sám nic nevím... ano, najde se tu pár odpůrců, hlavně jim vadí jeho černá minulost... mám někdy pocit, že se tam dívají častěji než do přítomnosti nebo snad budoucnosti..."
,,Nevím, kam se dívají, ale přes svoji hloupost si nevidí do huby. Jestli ho zabiju, dostanu místo velitele ANBU, dokonce se nikdo nedozví, že to já ho mám na svědomí... copak je tohle odpovídající cena za život někoho, kdo je mi dražší než cokoliv jiného?" ptal se mladší, jako kdyby si myslel, že mu na to Hiro může rozumně odpovědět.
Ještě že byl Itachi schopen skrývat své emoce, protože tohle zjištění ho šokovalo. Ta jediná poznámka jako by byla nutným zachvěním vlnky, která se časem přemění v tsunami. To proto ty volby, záhadně zkažené mise... momentální vedení jeho věrných je sice loajální, ale jiné straně.
,,To musíš rozhodnout ty sám... beztak mám ale pocit, že tě podcenili..." Ano, neřekl "přecenili". Skutečně podcenili, mysleli si, že Sasuke je bezemotivní zabíjející stroj.
,,Rozhodně mě mají v hrsti. I když jsem šel sem, cítil jsem někoho, jak mi dýchá na záda. Jestli nás teď slyšeli, tak přijdu o život, jakmile vyjdu ven a můj bratr..." Sasuke se natáhl pro košili, přetáhl si ji přes hlavu a začal se shánět i po kalhotech. Možná teď udělal to nejhloupější chybu, jakou vůbec mohl udělat.
,,Ššššt." Silná paže ho chytila za zápěstí a něžně, i když důrazně stáhla zpátky. ,,Uklidni se. Cítil jsem ho, ale poslal jsem jeden klon, aby ho odlákal. Myslel jsem, že sis ho přivedl záměrně. Abys přišel na to, kdo jsem," vysvětlil mu pohotově. Uvědomoval si vážnost situace, ale to i Itachi. Už po pár prvních slovech mu došlo, že nepůjde o běžný rozhovor.
,,Stejně budu muset jít, nemám už moc času. Nechci, aby kvůli mně Itachi přišel o život." Sasuke naposledy přejel svými rty po těch Hirových, když mu do nich zašeptal krátké "sbohem". Museli to skončit oba dva, byly to hezké chvíle, ale říká se, že v tom nejlepším se má přestat, protože vyššího stupně už to zkrátka dosáhnout nemůže, ale klesat - klesat to může vždycky.
Neznámý ho něžně políbil. Strašně moc ho chtěl zastavit, věděl, že tohle bylo naposled... na loučení nikdy nebyl, ale tak hektické...? Sasuke už otevíral dveře a on tam seděl, nerozhodný a zmatený... má ho chytit za ruku...? Říct mu pravdu, kterou se jinak už nikdy v životě nedozví...?

Dveře tlumeně vrzly a jeho postava z místnosti zmizela. Konec. Teď už to nelze vrátit zpátky... Itachi ještě chvíli uvažoval nad Sasukeho odchodem a snažil se v okolí vycítit případné nebezpečí, ale kolem zbrojnice nikdo nebyl. Kdyby nenechal svůj klon v plášti běžet dál a ten špeh by ho nenásledoval, bůhví, co by se stalo... což ho přivedlo k tomu, co právě zjistil. Spěšně se oblékl a vyrazil domů. Tohle nemůže nechat čekat.



Co myslíte, že s tím vším Itachi udělá?
 


Komentáře

1 kabriolet kabriolet | 10. listopadu 2017 v 8:01 | Reagovat

Už se moc těším na další díl. Snad mu už prozradí svou identitu.
Kolik bude ještě dílků?? Jsem  tak netrpělivá.
Děkuji.

2 Káťa Káťa | E-mail | 10. listopadu 2017 v 9:52 | Reagovat

Po úvodní větě jsem si spíš myslela, že dojde k prozrazení :-O..

Je to těžký, Itachi ví co se chystá, ale musí dělat, že to neví...on si určitě poradí :)

3 H H | 10. listopadu 2017 v 13:31 | Reagovat

Zas nádherný díl.Jsem zvědavá jak to bude pokračovat. Těším se na další =)

4 Rukis Rukis | 10. listopadu 2017 v 14:27 | Reagovat

Nadherný díl a jsem zvědavá jak Itachi naloží s informacemi co má a vedět by je neměl.

Kdy bude další pokračování zamilovaný nebo censored ?

5 Matty Matty | 10. listopadu 2017 v 18:39 | Reagovat

Myslim, ze Itachi to Sasukemu sam neřekne. Uz takhle promarnil mnoho a mnoho sanci. Spis to vidim na to, ze az se Sasukem prchnou, tak se nekdy neumyslne podrekne nebo rekne neco, co rekl jako Hiro. Da Sasukemu podnet a Sasuke neni hloupy, takze mu to dojde. 8-)
Strasne moc se tesim na dalsi dil! Bylo to opet skvele!

6 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 10. listopadu 2017 v 19:32 | Reagovat

Som velmi rada, ze sasu povedal hirovi o co ide. Ze chcu zabit itiho. A ze vrahom ma byt prave on... som napnuta ako sa s tim iti popasuje. Ako to nakoniec vyriesi.booooze ale to lucenie bolo krasne a sladke... uz aby bol dalsi diel.

7 Kikk Kikk | 10. listopadu 2017 v 21:07 | Reagovat

Super. Perfektné ako vždy. Prv som sa zlakla že chceš túto poviedku ukoncit týmto dielom :-D ale našťastie nie. Neviem sa dočkať keď sa Itachi prezradí ak sa vôbec prezradí, ale dúfam že áno :D rýchlo ďalší dielik prosím :-P

8 Ebby Ebby | 11. listopadu 2017 v 10:21 | Reagovat

No tak tohle bych nečekala. . Jak ho můžou chtít zabít!  To se zbláznili? ! Nejspíš.. vážně mě zajímá jak tohle dopadne 😁 Děkuji těším se na pokračování 😊

9 Hell_En Hell_En | 14. listopadu 2017 v 19:54 | Reagovat

Souhlasím s Ebby jak můžou chtít zabít Itachiho on je ten nejlepší Hokage a pro vesnici by se rozkrájel a oni se ho chtěji zbavit :( :( :(
Těším se na další pokračovaní.

10 Meris Meris | 14. listopadu 2017 v 19:56 | Reagovat

Krásný díl jen tak dál těším se na pokračování

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.