Smrtelná touha 4

17. listopadu 2017 v 5:00 | Ája a Vita |  Smrtelná touha




Černovlasý muž překvapivě neucukl, jen na vteřinu zavřel oči a snad i tiše zavrněl. Rozhodně tím ukazoval svou spokojenost nad tím přechodem z pasivity. Dlaní mu vjel pod tričko a prsty přejel po tom dokonale tvarovaném hrudníku. Dokázal do všech pohybů vložit tolik majetnických gest, že se to nedalo ani v takovou chvíli přehlédnout. Pak chytil Sasukeho za ruce a prudce mu je přitiskl nad hlavu, když se tak mladý lékař nechal, vzal látku jeho trička i bundy a oboje mu přes hlavu přetáhl, následně shodil kamsi pod sedačky. Prsty mu vjel do vlasů a donutil zvrátit hlavu, když se sám svými rty dostal k jeho krku a pečlivě ho začal mapovat. Přesto tu byl maličký rozdíl, už nebyl tolik něžný, jeho chování víc ovládala touha, proto párkrát i kousl a nejednou oplatil Sasukemu znaménko, které se mu teď krásně vyjímalo na straně bílého krku.

Tohle nikdo v práci nepřehlédne. Naruto si určitě neodpustí rýpavou poznámku, jestli je od Deidary a Hatake mě upozorní, že už nejsme na základní škole, a jak to u někoho v mém věku vypadá. Jenže teď mi to nevadilo. Naopak jsem tiše zasténal a nechal ho na té fialovo - červené skvrnce pracovat.
Jakmile byl se svým výtvorem hotový, podíval jsem se mu znovu do těch sytě černých očí a pousmál se, když moje prsty zabloudily k jeho košili a začaly rozepínat odshora knoflíčky. Nevydržel jsem ani do poloviny, nešlo se na něj jen tak dívat, aniž bych ty rty ochutnával. Zase jsem oči zavřel a natiskl se k těm měkkým polštářkům.
S tichým výdechem je pootevřel a pronikl mu jazykem do úst. Zuby místy tiskl jeho měkký, spodní ret, často ho i vsál mezi rty a kdykoliv se pokusil Sasuke svým jazykem zaútočit na jeho hebké rty, škádlivě ho kousl do špičky. S větší černovláskovou aktivitou se očividně rýsovala i dominantní role tmavovlasého muže. Nechal si od Sasukeho svléct košili, pak se sklonil a rty sklouzl po spodní čelisti znovu na krk. Jednou rukou se opíral vedle jeho hlavy, druhou přitisknutou na jeho hrudníku si ho držel pevně pod sebou. Rty a horkým jazykem zkoumal jeho krk, polibky sledoval tepnu, kde pod hebkými rty cítil zrychlený tlukot Sasukeho srdce, pak se přesunul k oušku, mezi rty vsál jeho lalůček a pokračoval za něj. I v takovém stavu muselo být Sasukemu jasné, že hledá jeho slabiny. Chtěl je znát a nejspíš právě proto, že je později hodlal zneužívat.

Nechal jsem jeho tmavě modrou košili někde za námi spolu s černým sakem a hlasitě zavzdychal, když špička jeho jazyku zavadila o místo za mým uchem. Myslel jsem, že se v tu chvíli snad zblázním. Jeho horký zrychlený dech v kombinaci s vlhkým jazykem mě přiváděl do extáze.
Stáhl jsem mu z vlasů gumičku a zajel do těch dlouhých pramenů, abych si ho na tom místě udržel, zároveň s tím se moje rty natiskly na jeho tvář a nos otřel o ucho. Druhou nohu jsem mezitím přidal k té první obtočené už kolem jeho pasu a dovolil mu tak nalehnout plně na můj klín.
Černovlasý muž se tlumeně a téměř neznatelně rychleji nadechl, když se svým klínem otřel o ten jeho. Oba byli vzrušení a teď to o sobě věděli až moc dobře.
Pootočil hlavu a s perfektní přesností jazykem něžně poškádlil to citlivé místečko, přitiskl k němu horké rty a jemně ho vsál mezi rty, pak pustil, znovu se o něj těmi měkkými polštářky provokativně otřel a obkreslil hranice onoho místečka na kůži jazykem. Jednou rukou mu přejel po boku na zadeček a natiskl si ho těsněji k sobě.

Moje vlastní steny ke mně doléhaly jako kdyby z dálky, až postupně přešly do zvířecího kvílení. Naprosto dokonale odhadl moje místo největšího vzrušení, a když ještě přitlačil na můj klín, myslel jsem, že se doopravdy zblázním. Chtěl jsem mu to vrátit, ale moje tělo momentálně paralyzovala slast. Nezmohl jsem se na nic jiného, než na vtěsnání ruky mezi naše klíny a rozepnutí jeho knoflíčku i zipu. Jeho velikost nešlo jednoduše zapomenout, částečně proto mě nevyděsila tolik jako na začátku. Přejel jsem ukazovákem po brázdě až na žalud a něžně ho obkroužil bříškem palce.

Starší černovlásek tlumeně zasténal, naposledy se otřel o jeho ouško a odtáhl se, aby mohl svými polibky polaskat Sasukeho chtivé rtíky. Sám svou rukou přejel po jeho podbřišku, prsty několikrát provokativně zajel za lem kalhot, ale až po chvíli se dostal k zapínání, rozepnul i knoflíček a nadzvedl se, aby mu mohl kalhoty i s boxerkami stáhnout. Ukazováčkem jemně zatlačil na špičku jeho vzrušení, přivřel onyxové oči a jazykem mu obkreslil ty dokonale vykrojené rtíky.

Ochotně jsem rty pootevřel, aby podle libosti mohl vklouznout dovnitř. Jeho nástroj jsem ani teď nepouštěl z ruky, napadlo mě, že to u toho možná i skončí, nepřišlo mi totiž, že by hned od začátku, když sem přijel, myslel na sex v autě. Chtěl někam jet, jenže po našem setkání tváři v tvář, usoudil, že bych tu cestu ani jeden dlouho nevydrželi. A já tak nějak pochyboval o jeho momentální vybavenosti, co se týče lubrikantu. Doteď jsme vlastně ani jeden neřešili ochranu, vůbec se neznáme, nevíme, jaké partnery a jaké nemoci si se sebou ten druhý nese. Jako lékař bych na to měl být zvlášť opatrný, ale touha mi úplně zastřela mysl. Nikdy jsem necítil nic tak intenzivně.
Každopádně jsem teď přejížděl od jeho špičky až po kořen v neustále se zrychlujícím tempu a současně s tím mu plně zpřístupnil svá ústa.

Jeho neznámý společník si s jeho pomocí nechal ještě kalhoty úplně stáhnout. Jeho delší, havraní vlasy se překvapivě nepletly, jen místy jemně polechtaly Sasukeho na tváři, nebo neposlušně padaly přes mužova ramena, když se k němu skláněl, aby se špičkou jazyka dotkl jeho hrudníku a vykreslil na něm několik neurčitých obrazců. Pak na něj pozvolna nalehl, zatímco se svým vzrušením otřel o to Sasukeho a obě chlouby stiskl ve své dlani. Volnou rukou sáhl za Sasukeho pro svůj kabát a překvapivě bez větších komplikací si ho stáhl k sobě. V tu chvíli už musel mladší Uchiha vědět, že tenhle neznámý s ním plánoval skutečně spát znovu a chtěl, aby si to užil i on.

Vzal jsem jeho hlavu do svých dlaní a zlehka ho políbil na rty, nohy jsem při tom odtáhl dostatečně od sebe, aby do mě mohl později vstoupit. Hned mi došlo, pro co do té kapsy sahá a nechtěl jsem to zdržovat. Hlavně z toho důvodu, že už jsem sám nemohl vydržet. Přes po tomhle moje tělo toužilo celý den, nemělo si smysl nic nalhávat, jednoduše to tak bylo a já se tomu nemohl bránit. Nevím, z čeho ta touha přesně pramení, naštěstí ale vím, jak ji ukojit.
Tmavovlasý muž přivřel oči a polibek mu vrátil. Prsty přejel po jeho vzrušení, od špičky ke kořeni, pak ale pokračoval níž, až bříškem ukazováčku obkreslil vstup do Sasukeho těla, mírně, provokativně přitlačil, ale ne natolik, aby do něj pronikl a zase se stáhl. Vzal mu ruku a Sasuke ucítil, že mu na dlaň nanesl trochu onoho gelu. Sám muž ho měl už na dvou prstech, kterými se vrátil k jeho zadečku.

Jen na moment jsem se odtrhl od jeho rtu, abych ho mohl políbit na ouško, spolu s tím jsem se dostal zpět k jeho chloubě a pomalými tahy na ni nanášel vrstvu lubrikantu, aniž bych přestal laskat to citlivé ouško. Když jeho prsty zajely o něco hlouběji, slabě jsem zasténal, ale on to v takové poloze musel slyšet naprosto zřetelně.
Na jednu stranu mi náš bezeslovný vztah nevadil, všechno za nás řekla naše těla, nebylo třeba jiné řeči.
Jeho neznámý tlumeně zasténal, když spojení Sasukeho jemných rtů na měkkém místečku pod jeho spodní čelistí a jeho zručných prstíků obepínajících jeho chloubu o tolik navýšilo už tak téměř nesnesitelné vzrušení. Moc často se hlasově neprojevoval, to musel poznat i Sasuke, ale když už ho donutil zavzdychat, mohl slyšet jak chtíč, tak touhu i vášeň a zvláštní náklonnost, kterou k němu očividně muž choval. Pozvolna pronikl prsty ještě hlouběji do jeho těla, až se jejich konečky dotkl nalezeného citlivého bodu. Nejspíš si perfektně z minula pamatoval způsob, jak se k němu dostat.

V ten moment moje prsty pevněji stiskly jeho chloubu a mně se samovolně zavřely oči. Když jsem je zase otevíral, podíval jsem se do těch jeho, abych mu naznačil, že už si mě může plně přivlastnit.
Nikdy jsem to v autě nedělal, trochu mě proto děsilo, kolik modřin a otlačků si odsud odnesu, ale přestat už nešlo. Na to moje tělo až příliš ovládaly hormony, rozum ztrácel úplně na významu.
Zaklonil jsem hlavu dozadu a špičku jeho nástroje si přiložil ke svému otvoru k prstům, které stále setrvávaly uvnitř. Tušil jsem, že to nejspíš trochu zneužije, přesto to ve mně nevyvolávalo takový strach jako u jiných.
Kdyby mu to tak nenaznačil, nejspíš by ho černovlásek neuposlechl, ale takhle skutečně jen odtáhl prsty od sebe a do toho neskutečně přitažlivého zadečku špičkou pronikl. Díky důkladné Sasukeho péči to vůbec nebylo tak složité a ta mírná bolest se mísila se vzrušením, adrenalinem a slastí. Společně to tak tvořilo jakousi hořkosladkou, zvráceně příjemnou kombinaci, když do něj pozvolna pronikal hlouběji a hlouběji, aniž by se jedinkrát poodtáhl.

Chytil jsem se ho oběma rukama za krk a nechal ho v sobě zmizet celého bez jediného protestu. Slova jsem stejně používat nesměl a násilí nebyl můj styl. Navíc se mi to překvapivě líbilo.
Musí mít za sebou dost zkušeností, když si dokázal poradit i se mnou. Nepatřím zrovna mezi ty ubrečené kluky, kteří zjistili, co všechno doopravdy obnáší sex mezi muži, ale i tak mi vadily i menší velikosti, než mého neznámého. Nevím, co se mnou provedl, nechápu to v žádném směru, ale asi na tom momentálně nezáleží.
S jeho se zrychlujícími přírazy jsem si ho tiskl stále víc k sobě a nechal z úst unikat steny naplněné chtíčem.
I muž se tentokrát přestal tolik držet a se rty jen naschvál kousek od Sasukeho citlivého místečka za ouškem laskal jeho lalůček, zatímco místy zalapal po dechu, nebo zasténal. Volnou rukou si ho držel za bok tak pevně, že by si mohl být Sasuke jistý otisky prstů, které se do dalšího dne vybarví, stejně jako jeho krk. Jejich nádechy se sladily, snad i údery srdce spolu s těmi společnými pohyby... v tu chvíli skutečně působili jako jeden jediný. Sdíleli spolu jeden z fyzicky nejkrásnějších pocitů, jakých je lidské tělo schopno.

Líbal jsem ho na každé místečko, kam jsem jen dosáhl, abych se alespoň částečně udržel zticha. Dlouho mi to ale nevydrželo, čím drsnější a hrubější se jeho přírazy stávaly, tím míň jsem se dokázal ovládat. Zase jsem skončil pod ním naprosto bezmocný a odevzdaný té rozkoši, kterou mi působil. Zavřel jsem tedy oči a zkusil si to trochu sobecky užít.
Jakmile se blížil můj vrchol a cítil jsem, že i jeho, moje ruce se přemístily na to pevné pozadí a pomohly mu se sílou přírazů.
Když už oběma vzrušení a vášeň snad rozechvívala každý nerv v těle, ucítil Sasuke ve svém klíně jeho šikovné, provokující prsty. Stisk mírně zesílil, ve stejnou chvíli se proti němu prudce pohnul a zůstal pevně natisknutý k jeho tělu, zatímco oběma myslí i tělem prostupoval ten dokonalý a nepopsatelně příjemný pocit uspokojení. Zažívali i tohle společně, neznámý muž zkrátka dokázal nepochopitelně dokonale odhadnout Sasukeho reakce a sladit jejich vrcholy.

Navedl jsem jeho hlavu na svůj hrudník, aby se mohl v klidu vydýchat, moje ruka při tom vískala jeho vlasy a moje rty se se mu natiskly na čelo. Nevím, jestli cítil takové uvolnění jako já, ale každopádně vypadal spokojeně.
Tušil jsem, co teď přijde. Zase si půjdeme každý po svých, a pak... někde na mě počká, jakmile na mě dostane chuť, najde si mě. Jenže já měl strach. Co kdybychom se někde minuli, já musel do práce dřív nebo bych naopak končil déle?
Bylo mi hned jasné, že to k ničemu nepovede, ale třeba jednou... Sáhl jsem do jeho kapsy u kalhot a našel v nich mobil. Přišlo mi trochu drzé projíždět mu kontakty, zvlášť když mě ani nezajímaly, klikl jsem jen na kolonku pro přidání nového kontaktu a naťukal do ní své číslo. Problém nastal až u jména, já neznám jeho, on by neměl znát mé. Pojmenoval jsem se jako tři tečky a s tím mu mobil vložil do ruky, aniž bych ho nutil se zvedat. Moje ruka dál přejížděla po jeho vlasech a moje rty se tiskly k jeho čelu.
Jeho prsty se kolem už na první pohled drahého telefonu obtočily, ani se nepohnul, jen ho jemně stiskl... a tiše se zasmál. Bylo to hodně... překvapivé, nejen vzhledem k jeho věčné mlčenlivosti, ale i té kamenné tváři, která nikdy neukazovala jediný výraz. Do obličeje mu Sasuke vidět nemohl, ale cítil ten záchvěv jeho pevného hrudníku a co bylo snad ještě více zvláštní, slyšel ho. Měl tichý, krásný a neskutečně přitažlivý smích. Trval jen chviličku a těžko říct, jestli vůbec tušil, co Sasuke udělal a proč se i on sám smál, ale ten vztah, dalo-li se tomu tak říkat, to zvláštním způsobem... posunulo.

Musel jsem se smát s ním. Tušil jsem, že on má tu moc na mě promluvit, ale neudělá to a já prostě nemohl. Jako kdybych neměl jazyk, nebo ho neuměl ovládat jako běžný člověk.
Možná by mi někdy mohl poslat SMS zprávu, jenže ani tomu jsem nevěřil. Sebralo by to našemu vztahu tu roušku tajemna, kterou on nejspíš tak rád udržuje.
Na druhou stranu jsem se cítil trochu dotčený, že se mojí snaze tak vysmívá. Musí přeci vědět, jak zoufale se cítím.
Černovlásek ještě hodnou chvíli zůstal tiše ležet, jeden poslouchal hluboké a uklidňující se nádechy toho druhého, údery srdce, které se zpomalovaly do normálního rytmu. On se pohnul jako první, snad nějak tušil, že by toho Sasuke nebyl schopen. Posadil se a do sedu vytáhl i mladého doktora. Prsty mu přejel po spodní čelisti a rty se otřel o jeho, dřív než mohl ale zareagovat, odtáhl se.

Cítil jsem, jak zklamaně přivírám oči a klopím pohled k sedačce auta, ale nesnažím se k němu natáhnout, abych si ten polibek vynutil. Tuším, že ho nedostanu, pokud to on sám neuzná za žádoucí.
Mlčky jsem se začal oblékat, opět s tím tísnivým pocitem prázdnoty a samoty. Stále jsem nepochopil, jak se tam stihl za tak krátkou chvíli usadit, ale příšerně mě trýznil. Připadal jsem si jako nemocný bez existujícího léku.

Ten nepříjemný pocit dokázala zmírnit jen přítomnost a blízkost toho tajemného muže, který uměl jediným byť nevinným dotykem vyprovokovat nezměrnou chuť po tom dokonalém těle. Zadní sedačka auta neskýtala skutečně moc místa, které by oba mohli k oblékání využít, ale stále se tu našlo více prostoru, než v jiných levnějších značkách aut.

Ještě než jsem si natáhl spodní část oblečení, nahmatal jsem v kapse u bundy papírové kapesníčky, abych se očistil. Ty automatické úkony jen dokazovaly, že mezi námi není nic jiného než sex a vzájemná přitažlivost s tím spojená. Jenže pro mě je to zoufale málo, připadal jsem si jako lapený v pasti. Bez něj se jen zmítám v úzkosti, ale s ním zase vím, že víc než sexuální uspokojení nedostanu. Začarovaný kruh, ze kterého není zatím úniku.
Když se oba přiměřeně oblékli, muž vystoupil z auta. Měl na sobě jen košili a černé rifle, s elegancí jemu vlastní se opíral rukou o otevřené dveře. Vlasy si nechal rozpuštěné a to mu zvláštním způsobem slušelo. Pro jednou trochu neupravený, na rozdíl od jiných chvil, kdy měl vše naprosto pečlivě urovnané.
Nic neříkal, ty lesknoucí se černé oči jen mlčky sledovaly, jak se Sasuke sbírá a odchází. Neměl ve tváři ten tvrdý výraz nutící příležitostného milence odejít, ale zároveň se v jeho obličeji neobjevila ani stopa po lítosti. A přesto když už se Sasuke svými kroky skoro vzdálil z dosahu, trhl sebou, jak ho zastavily prsty černovlasého muže, které pevně sevřely jeho zápěstí. Pak ho pozvolna donutil otočit se, ty dlouhé prsty mu vpletl do jeho kratších havraních vlásků a přitáhl si ho k sobě.

Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě to nepřekvapilo. Přesto jsem u něj nezůstal kvůli tomu mírnému šoku, ale jednoduše pro ten hezký pocit. Obtočil jsem mu ruce kolem pasu a moje rty se natáhly po tom místě, kde se teď vybarvovala rozsáhlá fialová skvrna.
Jeho tělo příjemně hřálo, když na sobě neměl ten kabát a ke mně tak pronikalo jeho tělesné přirozené teplo. V kontrastu se zimou okolo se mi chtělo spát, oči jsem však nezavíral, věděl jsem, že mě brzy zase pustí.
Cítil jeho prsty ve svých vlasech a pomalé, jemné doteky, když mu druhou dlaní vjel zezadu pod bundu i tričko a snad až s konejšivým klidem přejížděl po odhalených zádech. Na rozdíl od Sasukeho tentokrát měl zavřené oči a vypadalo to, že se soustředí jen na své nádechy a na Sasukeho přítomnost, když si ho mírně tiskl k sobě.

Poprvé mi přišlo, že cítí stejnou bolest a úzkost z odloučení jako já. Možná mu bylo celý den tak zle jako mně. Jen s tím umí bojovat lépe než já.
Vzal jsem jeho hlavu do svých dlaní a políbil ho na dolní čelist, pak se můj pohled upřel na jeho zavřená víčka. Čekal jsem, až zase spatřím ty černé duhovky, abych jim mohl slíbit, že se zase uvidíme.
Nevím, co si od toho slibuju, nevím, co si od toho slibuje on, ale dokud to nepřináší problémy, tak na tom asi nezáleží.

Otevřel oči. Ta černota v nich se rovnala pocitu ztracení, když se jeden jediný člověk v noci zadíval na hvězdy a pokoušel se uvědomit si nekonečnost vesmíru a dobu, jakou světla třpytivých hvězd cestovala na Zemi. Tak dlouho, že některé už mohly být vyhaslé a my stále viděli jejich blyštící se bod.
Jeho prsty se přesunuly na zátylek a mlčky se mu ponořil do rtů. I od něj to byl budoucí slib, ani on se očividně nehodlal loučit napořád. Snad to bylo několik minut, možná ale jen pár sekund, než ty hřejivé rty zmizely. Stejně tak i dotyk jeho rukou, které svěsil podél těla.

Už jsem se ho nedotýkal, bojovali jsme oba dva a to mi stačilo. Otočil jsem se k němu zády a uvolněným krokem se vydal směrem ke svému bytu.
Do schodů jsem se tentokrát nepouštěl, počkal jsem si na ten předpotopní výtah a nechal se odvést až do svého patra.
Sněhobílý kocour se mi okamžitě otřel o nohu a nedočkavě zavrněl. Můj pohled padl na prázdnou misku. Nasypal jsem mu granule s rybím masem a šel si rovnou lehnout do postele, aniž bych se osprchoval. Chtělo se mi tak moc spát, že jsem se zmohl jen na nařízení budíku a stáhnutí trika s vizitkou, která by mě jinak v noci tlačila do hrudníku.
Překvapivě se mi spalo docela dobře, probuzení ovšem už nevypadalo tak nádherně. Z toho auta mě bolely snad všechny kosti a svaly v těle. V krku jsem měl tak vyschlo, že moje první kroky následovaly do kuchyně pro sklenici studené vody.
Yuki se po mně jen zvědavé ohlédl, ale když viděl namísto možného pamlsku pouze vodu, zase hlavu sklopil a spal dál. Já si šel konečně dát včera vynechanou sprchu. Nevím, co se za hrůzy se mi zdálo, že mám tak zpocené tělo. Chladnější voda však všechno spláchla, já se převlékl do čistého, zakousl něco sladkého pro rychlou energii a vyrazil do práce.

Chvíli mi trvalo, než se mé nohy sladily a přestala se mi točit hlava. Hned jak přijdu do nemocnice, musím si udělat kafe.
 


Komentáře

1 kabriolet kabriolet | 17. listopadu 2017 v 8:49 | Reagovat

Děkuji moc za další dílek přidaný dnešní sváteční den. Beru to jako dárek. Moc mě potěšil.
Je napínavé a trošku frustrující, že spolu nemluví (chápej..nevyznávají si své city, starší mu nevyjeví jejich případnou, společnou minulost, své plány do společné budoucnosti)

2 kabriolet kabriolet | 17. listopadu 2017 v 8:51 | Reagovat

Ještě dovětek ... vstáváš opravdu brzy!! I ve sváteční den. ....máš můj obdiv! ;-)

3 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 17. listopadu 2017 v 10:12 | Reagovat

dokonale si spolu rozumeju. ide iba cisto o sex. ako jeden tak druhy tuzia po tom druhom ale ci ide aj o nejaky cit? skôr ide iba o tuzbu tela. som zvedava ako sa to bude vyvijat. uz teraz sa tesim na dalsi diel.
dakujem opät za krasny diel.
P.S mimochodom ako si na tom s bolerou. snad uz si sa z toho dostala..

4 Káťa Káťa | E-mail | 18. listopadu 2017 v 10:32 | Reagovat

Trošku jsem doufala, že už by mohl překvapivě promluvit Itachi, když po sexu odpočíval na Sasukem...nestalo se :D, ale nevěřím, že tohle bude Sasukeho dlouho bavit... určitě se ještě objeví Deidara a hlavně bude chtít víc..

5 Ája Ája | 20. listopadu 2017 v 23:55 | Reagovat

[1]:To byl ale záměr... všechno, co popisuješ. Všechno, co se v povídce děje má svůj důvod a účel, i to proč spolu nemluví. Vlastně na tom stojí i značná část povídky.

[2]: Nevstávám :D. Je to přednastavený. Ačkoliv... nejdýl stejně vždycky vstanu v 7.

[3]: To je správný postřeh :). No... dobrala jsem atb a čekám na další testy, tak se uvidí, doufám, že dobrý :D. A děkuju za optání ^_^.

[4]: Tak pravda, že ono už to Sasukeho moc nebaví teď. Respektive baví ho jen ten sex, zbytek ho dost frustruje :D.

6 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 21. listopadu 2017 v 17:23 | Reagovat

Pání.... víš mě by už to totálně vytočiloa vybuchla bych... jak to ten Sasuke zvládá ani umm nevydat... no ale za to je pomaloučku na prášky :D :D jsem zvědavá jak to dopadne a nějak mi není jasné, jak využijí ten telefon... jako možnost je poslat smsku s třemi tečkami, ale kdyby Itachi zavolal, tak Sasuke stejně bude muset promluvit a to zmizí to kouzlo ne???? Aghr... moc věcí na uvažování, ale těším se na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.