Censored 53.

21. listopadu 2017 v 6:00 | Ája + Vita |  Censored

Bowling a jeho nesnáze.



Mimo Kiby ho nikdo jiný nenapadl, pochyboval, že by snad Itachi dal vědět jeho přátelům. Vlastně mimo Hidana nikoho z nich ani neznal. Sasuke s nimi ani neudržoval každodenní kontakt, zvykli si na jeho život, který se mnohy skládal z dlouhých týdnů trávených mezi barvami a plátny.
,,Kiba, Hidan a Ino," zamumlal mu do trička Itachi, který se čelem opíral o jeho klíční kosti.
Indra se ušklíbl. Vůbec nevypadal jejich mazlením znervózněn a zároveň měl ve svém chování a postavení tak zvláštní způsob, který z něj nedělal ,,toho třetího".
,,Heleď, až přijde Kiba, zvedni se a podrž mu to sako, co bude mít, jako to vždycky dělal vám, když u tvýho bráchy ještě pracoval," hodil hlavou ke dveřím starší černovlásek.
Číšnice jim přinesla nápoje, a když Indra chytil hrneček s kávou, všiml si Sasuke, že na ukazováčku má místo tří tenkých černých kroužků čtyři.
,,Cože?" zeptal se Sasuke nechápavě, aniž by se zvedal. Na Itachiho klíně se cítil dostatečně pohodlně, navíc měl trochu obavy, že už by si ho pak k sobě tak důvěrně nepřitáhl, kdyby se snad rozhodl vzdálit.
Hlavně mu nepřipadalo vhodné vtipkovat v takovém ohledu. Nikdy se mu nelíbilo, že takový kluk musí dělat tak hroznou práci. Ač na první pohled nevinné gesto by nemuselo působit zábavně na všechny. Zrovna on mu nebude připomínat, jakou práci kdysi vykonával. Sasuke takové povolání přirovnával k prostitukám, jejichž práci koneckonců Kiba taky nějaký ten čas zastával.
,,No tak, Sasu, prosím, docela bych chtěl vidět ten obličej," naléhal na něj Indra s úšklebkem.
,,Táhni s tim," zavrčel Itachi a odtáhl se, ale jen aby se mohl zády opřít, pak Sasukeho chytil a jako by nic nevážil, přetočil si ho na klíně tak, aby na něm dál seděl obkročmo, ale zády se opíral o Itachiho hrudník.
,,Hele," ušklíbl se a malíčkem ukázal na třetí prsten na Indrově ukazováčku. Tenhle měl v půli už tak tenkého černého kroužku rýhu, takže ho rozdvojoval. ,,Naše práce," podíval se na tvář muže, který ho zpražil zabijáckým pohledem.
,,Nepřijde mi to jako dobrej nápad..." vrátil se Sasuke k Indrově žádosti. ,,Ať se teď živí čímkoliv, jsem si skoro jistej, že je to lepší než to, co dělal minule." Když viděl, že se Itachi nadechuje k námitce, přiložil mu ukazováček ke rtům. ,,Víš, jak to myslím... čumáčku." Otřel se mu nosem o ouško. ,,Já jen nechci bejt ten, kdo mu bude připomínat, co kdysi musel dělat sám... ani jsem to po něm sám nikdy nechtěl." Ještě teď si vybavoval ty chvíle, jak si kolikrát raději urval málem knoflík, jen aby si ten kabát sundal dřív, než to přijde udělat Kiba.
,,On by to tak nebral," ujistil ho s nepohasínajícím úšklebkem Indra.
Pořád byl stejný, dospělý a při tom dítě. Na druhou stranu, kdo dokázal dospět a vyjít se světem a při tom si zachoval tuhle dětskou radost a nadšení, byl unikátem.
Itachi Ssukemu provlékl ruce pod pažemi, na jeho břichu je spojil a přitáhl si ho těsněji k sobě. Sasuke musel vědět, že tomu oslovení už se dávno přestal bránit. I když by ho za něj pořád nejradši potrestal.
,,Možná ho tak dobře neznám, ale pokoušet to nebudu," zavrtěl Sasuke nesouhlasně hlavou. ,,Vždyť vy oba máte vyšší postavení než já, takže, jestli mu to chceš připomínat, prosím," vyplázl na něj Sasuke jazyk. Ani on nikdy nedospěl a ještě dlouho to neplánoval, ačkoliv některé jeho dětinské zvyky se už téměř vytratili. Především přestával pomalu kouřit, s čímž začal v pubertě. Nesnažil se zvednout si ego, spíš chtěl zapadnout. A když zemřela matka, zjistil, jak moc cigareta dokáže uklidnit.
,,Ode mě to tak nevezme," ušklíbl se na něj Indra.
,,Od tebe to bude očekávat,"smál se mu Itachi a když se Sasuke naklonil, aby se napil z přinesené sklenky, neodolal a přitiskl rty k té hebké kůži na zátylku.
,,Možná bys mu mohl přeci jenom říct o tom prstýnku, zaslouží si to," zavrněl tiše, když se zase zlehka odtáhl.
Indra mu věnoval trpký ale zároveň zvláštně pobavený úšklebek. Pak pohled stočil na mladého Uchihu.
,,Tak dobře, schválně, jestli to uhodneš, Sasu," zasmál se tiše a zvedl ruku, aby na nový přírůstek mladý Uchiha dobře viděl. Sice už mu to Itachi z části prozradil, ale pořád to jen naťukl.
,,Ty sis začal s Kibou?" podivil se mladší. Nic jiného ho v té souvislosti nenapadlo.
Trochu ho to sice překvapilo, ale vlastně... jestli trávil tolik času s Itachim, určitě i s ním často přicházel do kontaktu. Paradoxně možná Kiba potřebuje víc přeučit než Itachi. Přestat konečně všem říkat "pane" a "paní", trochu společensky vyrůst a srovnat se na stejnou úroveň. Byl si jistý, že Indra dokáže srovnat sebevědomi do té správné linie v každém případě - ať už ho snížit nebo zvýšit.
Indra se zasmál a upil trochu horké kávy. I v tomhle teplém období prostě oba pili kafe, nenapravitelní v tomto směru.
,,To sice nepopírám, ale s tím prstýnkem měl tvůj bratr pravdu. Proto je rozdvojenej. Pamatuješ na tu mojí filosofii o lidech, co uměj žít a o těch, co neuměj? Ty i Itachi jste mě donutili ji trochu přehodnotit, abych to všechno neviděl tak jednostranně. A taky jste mi dokázali, že vzdávat to přeučování a pomáhání těm, co o to alespoň trochu stojej má smysl," na mužových rtech se objevil znovu ten příjemný, upřímný úsměv. ,,A jsem za to rád, sluší vám to spolu."
,,Nerozbreč se," poradil mu Itachi škodolibě.
Sasuke nic neříkal, jen roztáhl koutky rtů do stran a sedl si na bratrův klín bokem, aby si mohl položit hlavu na jeho rameno. Opět se začínal cítit trochu unaveně. Předešlá noc mu opravdu dala zabrat. Nakonec mu přišla ta Itachiho nabídka na den bez sexu docela vhod.
,,Já jsem hlavně rád, že si našel někoho, kdo ti může dát to samý." Sice netušil, jestli Kiba Indru miluje, ale nepochyboval o tom, že kvůli penězům s ním není.
Než stihl Indra odpovědět, v jejich zorném poli se objevili poslední tři příchozí hráči. Nejdřív Hidan, který byl ať chtě nebo nechtě všude středem pozornosti, pak se za ním vynořila Ino a vedle ní Kiba. Indrův odhad byl správný, měl na sobě sako, ale ani se ho nesnažil sundavat a v kombinaci s košilí a riflemi mu to slušelo. Pohledy všech byly primárně zaměřené na Sasukeho a snad všichni si ho chtěli obejmout, aby se ujistili, že je skutečně zpátky.
,,Vy jste vyrostl, pane Uchiho," ušklíbl se brunet, když mu vřele tiskl ruku a druhou poplácal po rameni.
,,No... zatím se vejdu pořád do všeho," namítl Uchiha, zatímco zkoumal délku nohavic, jestli stále odpovídá.
,,Svalů ti ale moc nepřibylo, ses tam flákal co?" neodpustil si Hidan přátelské rýpnutí. Na rozdíl od svého kamaráda nepotřeboval tolik času trávit se svou postavou, protože svalovou hmotu nabíral rychleji než je u člověk obvyklé, aniž by užíval jakékoliv podpůrné látky.
,,Dovolil bych si nesouhlasit," ozval se Itachi ze svého místa. Doposud jenom s úšklebkem sledoval mladšího bratra, když ho příchozí vytáhli zpoza stolu, aby se s ním mohli řádně uvítat. Dokonce i Ino ho na pár sekund stiskla v objetí.
Itachi se znal se všemi, dokonce i s Hidanem, protože ten o Sasukem věděl sám hodně a starší Uchiha si po nějaké době ten jeho pajzl zalíbil. Nepopíral, že to také nebylo jen kvůli Hidanovi, ale i trochu proto, že právě tam to se Sasukem všechno začalo. Kiba se pak usadil podle očekávání vedle Indry a kdo by je sledoval, viděl by, jak se jejich prsty propletly.
,,Zase tu budem za křeny," drkla ramenem blondýnka do Hidana. I ona se stejně jako Sasuke trochu změnila. Už nevypadala tak strojeně, pořád to byla hezká holčina a nejdůležitější proměna se děla v jejích očích. Ty pomněnky byly rozzářeně štěstím, dělala školu, kterou chtěla a očividně ji to bavilo, navíc už její rodina netrpěla finanční tísní a ona nemusela vykonávat práci, která ji nebavila.
,,Nevím, jak ty, ale já křen nejsem nikdy," opáčil Hidan s arogantním posměškem. On se uměl zapojit do každé konverzace a do každé společnosti. Pracuje celé roky za barem, kdyby takovou schopnost neměl, dávno by v takovém zaměstnání neuspěl.
Sasuke teď všechny mlčky sledoval, seděl vedle bratra, aniž by se nějak horlivě zapojoval do dění. Jednoduše byl šťastný z toho, že je zpět doma.
,,Tak jo, mohli bychom začít hrát, ne?" zavrtěl senedočkavě Kiba vedle Indry.
,,Musíme se dohodnout na pořadí," usadila jeho nadšení blondýnka s významným úsměvem a přitáhla si objednaný dortík. Itachi se vedle Sasukeho jen tiše ušklíbl.
,,A hlavně změnit počet z pěti na šest," upozornil Sasuke na drobnou chybičku v počtu hráčů.
Hráči se chvíli po sobě dívali, než si Itachi odkašlal a s úsměvem se naklonil k mladšímu tmavovláskovi.
,,Jo, tohle sem ti taky měl říct..." kývl hlavou k Ino a ta si dala dlaň na břicho. Pak se ušklíbla.
,,Sasu, vidim že tě aktuality minuly obloukem tak dalekým, jako heterosexualita, ale já tady mám s sebou ještě někoho," zazářila jako sluníčko.
,,Uh... aha, tak to gratuluju," odvětil Sasuke. Vůbec si nevšiml, že by měla bříško a už vůbec nečekal, že by si tak rychle někoho našla a ještě s ním stihla založit rodinu. Každopádně jí to přál, sice se zprvu vůbec nemuseli, ale ne všichni si hned sednou.
Jemu teď nejvíc záleželo na tom, že má vedle sebe Itachiho. Neuměl na něj zapomenout a popírat jeho existenci kdykoliv ulehával v noci vedle Saie, mu způsobovalo muka.
Ino se zasmála a kývla k nim dvěma hlavou.
,,A protože ste mi váš vztah tak dlouho tajili, tak si ve jménu mýho drobečka přeju vidět vás držet se za ruce," zatleskala nadšeně jako malá holčička, která se těší na novou panenku.
,,Proboha, kdy se z tebe stal úchyl?" pozvedl Indra obočí a zapřel se o opěradlo lavice.
,,Co je na tom úchylnýho?" zamračil se Sasuke. ,,Úchylný by bylo, kdyby si Itachimu kleknul mezi nohy a před váma všema mu ho vykouřil," opravil Indru, načež sevřel bratrovu ruku v té své a zvedl je obě nad stůl. ,,Jestli tě to potěší..." zavrtěl nechápavě hlavou. Neviděl na tom nic tak neobvyklého, po ulicích chodí spousta jiných kluků, kteří se drží za ruce a za takový div se to nepovažuje.
Ino se skopojeně usmála a v tutéž chvíli se k nim naklonil Indra a obě zápěstí jim k sobě přicvakla skutečnými kovovými pouty, dřív než jeden z nich vůbec stihl překvapením zareagovat. Itachi ruku stáhl s cuknutím a zavrčením zpátky, ale tohle byla skutečná, policejní pouta, těžko říct, kde je vzali, takže tím stáhl Sasukeho levačku. Ino se rozesmála a Kiba se na oba ušklíbl. Do vysvětlování se ale po chvíli dala blondýnka.
,,Dneska hrajete za jednoho. Víme, že Sasu má schopný obě ruce, ale nekažte nám radost. Důvody... za prvý, je to... roztomilý, za druhý, Itachi vždycky... ale vždycky vyhrává a náš bowlingovej klub už to štvalo, za další, já bych soutěžila i jako těhotná, což nejsem."
Itachi při tom přivřel zlostně oči a zadíval se na mluvící. Oni všichni věděli, že i kdyby na to už Sasuke přistoupil, tak Itachi ne, a proto to udělali takhle.
,,To jsme namluvili jenom tady panu Itachimu, kdyby ste se ve vhodnou chvíli nehodlali chytit za ruce a taky trochu abychom tě podvedli, Ity, protože tys nám za tu dobu taky často kecal a timhle to oficiálně stornujeme," ušklíbla se na něj.
,,To je od vás moc milý, na jednu stranu, na druhou mám chuť vás házet místo těch koulí proti kuželkám," zavrčel Itachi a mírně trhl pravačkou, ale pouta samozřejmě nepovolila. On je pravák a tohle byla dost nepříjemná situace.
,,Jestli ti to tak vadí, tak hrát nemusíme," povzdechl si jeho mladší sourozenec, která mu ta situace zase tolik nevadila. Bál se jen okamžiku, až bude jeden z nich potřebovat na záchod.
,,Jestli vám šlo o to, aby vás Itachi neporazil v jedný hloupý hře, tak je to srabácký a já budu při něm," dodal ještě, aby bratra podpořil. Nechtěl mu zkazit tak dobře načatý den nějakými pouty.
,,Odkdy je z tebe takovej suchar?" pozdvihl Hidan koutek rtů.
,,Nejsem suchar, jen nebudu dělat něco, co je Itachimu nepříjemný," opravil ho Sasuke. ,,Každá sranda by měla mít svoje meze."
,,Jo? Tak na to si měl myslet, než ses tenkrát vožral jak dobytek, zablokoval výtah a nechal tam svýho bejvalýho půl dne," opáčil Hidan s úšklebkem. ,,Ten chudák u sebe neměl ani mobil, musel čekat, až někdo jinej přivolá opraváře," seznámil ostatní se situací.
,,Sklapni." Sasuke se začal rozhlížet kolem sebe, aby po něm něco hodil. Tohle Itachi zrovna vědět nemusel.
Starší Uchiha se ale rozesmál. Tohle nemohl vydržet, při Hidanově výpovědi o Sasukeho dřívějším já to zkrátka nešlo, i kdyby se snažil sebevíc. Slyšel dost historek, ale tehle byla moc roztomilá.
,,Dovol mi otázku... jak se ti povedlo ten výtah zablokovat?" kousal se do rtu, aby se nesmál znovu a nahlas, protože teď vypadal Sasuke jako ten, který bude brzy vraždit.
Sasuke po něm vrhl rozčíleným pohledem.
,,Já nevím," řekl nakonec. ,,Jak už tenhle bonzák zmínil, byl jsem nalitej ani nevím, že jsme jeli výtahem." Ještě než to vůbec stihl pořádně doříct, už se Hidan v polovině jeho věty zase smál.
,,Jo, s tímhle Sasukem byla sranda, tenhle je moc suchej. Dřív bys nasadil ten svůj ďábelskej výraz a zeptal se brášky, jestli by s tebou nešel na... nějaký pěkně debilní místo jako třeba ty pouťový kolotoče," připomněl mu Hidan předešlé roky.
,,Jo a to by tohohle kleplo," upozornil ho Sasuke, načež políbil brášku do vlasů.
,,Nekleplo, jenom bych se poblil," odsekl mu Itachi a Ino si s úšklebkem přitiskla dlaň na čelo. Starší černovlásek se výšek nikdy nebál, naopak je miloval, ale pravdou bylo, že ho jeho otec na kolotoč jako kluka nikdy nevzal, za prvé na takovou přízemní zábavu nebyl čas, jak říkal a za druhé se neslušelo, aby je tam někdo viděl dovádět. Teď už na to měl Itachi jiný názor, jenže Fugakovi už ho neřekne.
,,Ale Hidan má pravdu, fakt ses změnil, i ty," zkonstatoval Indra přikyvujíc a s úšklebkem na tváři.
,,Já vím," souhlasil mladší, ,,aspoň se za mě nebude muset stydět," opět bratra políbil do vlasů.
Teď už věděl, že by ho Itachi kvůli takové maličkosti neopustil nebo nezatajil, ale ne všechny ty dětinské výstřelky mu musí nutně připadat zábavné.
,,To ti ještě nebere právo tuhle situaci nevyužít pro svůj prospěch," namítl Hidan tvrdohlavě.
,,My spolu dneska nespíme a držet mu vlasy s tímhle, až bude blejt, by bylo složitý," vedl si Sasuke svou.
,,Dneska znamená do půlnoci," zavrněl mu v tu chvíli Itachi tlumeně do ouška a hned na to ho mezi zuby krátce stiskl.
,,Vážně...?" Sasukeho tvář získala ten ďábelský nádech, o kterém tu Hidan před chvílí mluvil.
,,Dneska to na ten bowling moc nevidím," poznamenal barman, když ty dva po očku sledoval.
Sasuke na to nic neřekl, jen zajel volnou rukou Itachimu do vlasů a nehledě na všechny kolem nich ho políbil.
,,Sežeru tě," slíbil mu šeptem.
,,Moje řeč, jdu nás nahlásit, nebo to nedopadne," zasmál se Kiba, načež se rozhodně zvedl a na chvíli zmizel.
Itachi stou pravou ruku stáhl za záda a tím i tu Sasukeho, takže ho donutil naklonit se a natisknout se na něj ještě víc. Volnou ruku si opřel o jeho stehno a s přivřenýma očima, jejichž pohled plný chtíče v tu sekundu patřil jen těm Sasukeho, si v jednu chvíli přejel jazykem po měkkých rtech, pak se provokativně ušklíbl, jako by mu tím říkal, že se ještě uvidí, kdo koho hodlá zkonzumovat.
Sasuke se ale od něj schválně odtrhl.
,,Počkej si na půlnoc, nebo pak se mnou půjdeš na záchod dívat se, jak si potřebuju ulevit... a ty víš, jakou úlevu myslím," mrkl na něj. Už teď cítil v kalhotech tlak jenom z jeho prosté blízkosti.
Miluje ho, ať už to způsobilo cokoliv, tak ho miluje a nedotýkat se jeho těla kvůli Itachiho pochybnostem, jestli mají vůbec co společně dělat mimo sexu, mu působilo skoro až trauma.
,,Levačkou?" ušklíbl se na něj jeho starší bratr a zvedl svou pravou, takže spolu s tím i Sasukeho ručku uvězněnou v poutech.
,,Hele vy dva, vážně si to nechte až na půlnoc," brzdila je Ino, která tenhle vztah oběma přála, ale i tak jí ze začátku dalo zabrat jenom aby uvěřila, že spolu vážně něco mají. Jenže když pak vzala v potaz, že oni dva se v podstatě neznali a ani by nevěděli, že jsou bratři, takže u nich nefungovaly ony přirozené zábrany. Srovnala jejich v podstatě řádný vztah s nějakým z Afriky, kde si 70ti letý stařec bere pětiletou holčinku, sama pro sebe jim to schválila.
Kiba se vrátil, nesl ještě pár skleniček s sebou, ale tentokrát už to vypadalo jako alkohol a první podal Hidanovi, protože ten měl u nich vždycky tohle výsostní právo. Navíc dokázal dokonale posoudit kvalitu, což bylo samozřejmě pochopitelné. Pak ale svou sklenku dostali i ostatní u stolu.
,,Tak, první je Inuška," zašklebil se na blondýnku brunet a usadil se vedle Indry.
Sasuke moc nevnímal začátek hry ani pořadí, místo toho se opět naklonil ke svému bráškovi.
,,Kdyby sis všímal, miláčku, tak víš, že používám obě ruce stejně... u téhle konkrétní činnosti preferuju pravou, ale stejně dobře to zmáknu i levou," ujistil ho. ,,Klidně se ti s ní i podepíšu na ten tvůj krásnej..." větu raději nedokončil, místo toho se vrátil zpět k dění ve společnosti.
Hidan jako jediný upíjel ze sklenky opravdu pomalu, jako barman i věděl, jak správně alkohol konzumovat a hlavně, jak ho míchat a s čím, aby člověku nebylo zle.
Itachi ho obdaroval zabijáckým pohledem, ale jeho skousnutý ret dokazoval opak. Radši se pootočil, na rozdíl od Hidana se napil docela dost, až měl radost, že se nerozkašlal. Neplánoval se opít, ale rozhodně se potřeboval trochu uvolnit.
Ino se vrátila, zatímco Indra ji věnoval uštěpačné poznámky a ona mu je odrážela.
,,Prosím," kývl Kiba na oba Uchihy s úšklebkem. Byli na řadě.
,,Tak pojď, ty alkoholiku," odsunul mu Sasuke skleničku dál od těla a vytáhl ho na nohy.
,,Buď může házet jeden z nás, nebo to můžeme zkusit společně, ale tuším, že by toletělo totálně mimo a asi bychom si oba pochroumali zápěstí," přemýšlel nahlas nad jejich společnou taktikou, rozhodnutí však nechal na bratrovi.
Itachi se ušklíbl.
,,To záleží na tom, jestli chceme vyhrát, nebo se pobavit," vytáhl ho k dráze a pak se trochu zamyšleně podíval na jejich ruce.
,,A i když bych tvoje vymknutý zápěstí riskoval vážně nerad, tak bych si to rád vyzkoušel," ušklíbl se. Itachi ho chytil za ruku a sledoval ty dlouhé, bílé prstíky, jako by uvažoval.
,,Kolikátkou?" Ušklíbl se na mladšího sourozence.
,,No... víš... ta koule má tři otvory pro tři prsty... ten, kdo to bude držet jedním si ten prst fakt zlomí," upozornil ho Sasuke na nezvratný fakt. ,,Takže tu nejlehčí," doplnil. Nešlo mu ani tak o výhru jako spiš o to se nezmrzačit. Když už ty pouta mají, hodlal je využít k něčemu mnohem zábavnějšímu a příjemnějšímu než k čekání na pohotovosti s tak šíleným úrazem.
Itachi se zasmál a dotkl se rty Sasukeho tváře.
,,Já to přece vím, vyznám se v koulích a dír..." zarazil se a zakroutil hlavou. Ne, takhle věta by nedopadla dobře. Kdyby použil palec, možná by to zvládli... každopádně to vyzkoušejí, ale Sasuke má tak tenké prstíky, že je do velkých otvorů pro úchop mohli strčit oba.
,,Nevím, na co myslíš, ale když vidím ten tvůj pohled... podívej na moje prsty a na tyhle úzký otvory, dva tam nedám ani omylem," na důkaz svých slov jedním otvorem prostrčil jeden prst. ,,Vidíš? Tohle nepůjde. Navrhuju se střídat v hodech... já se tě chci vážně po půlnoci užít, ne sedět v čekárně v nemocnici..." Políbil ho za ucho. ,,Tu radost jim prostě udělat nesmíme," dodal bojovně.
Itachi se ušklíbl a kolem Sasukeho se protáhl ke straně dráhy.

,,Dobře, ale házim pravou, tak se snaž mě nestrhnout," mrkl na něj se stálým pobaveným úsměvem na tenkých rtech a tři prsty zaklesl do jedné z bowlingových koulí, když našel své číslo.
 


Komentáře

1 kabriolet kabriolet | 21. listopadu 2017 v 14:24 | Reagovat

Děkuji za další dílek této povídky. Líbí se mi, že se partička rozrostla i o Inu.

2 Shiki-chan Shiki-chan | E-mail | Web | 21. listopadu 2017 v 17:46 | Reagovat

Tak nějak opět mé dilema s Ino, kvůli ní to ylo před tím zamotané, ale stejně jsme teď moc dobří kámoši že? :D :D Indra s Kibou jo? :D jinak to bylo takové klidné a lehoulince vtipné... jsem iritovaná Ino.... ale super těším se na pokračování :D :D

3 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 21. listopadu 2017 v 21:27 | Reagovat

booze ja zboznujem to ich podpichovanie... obaja sa zmenili. ako sa zmenil iti tak sa zmenil sasu. a tie zmeny su na oboch ocividne. su spolu proste zlaty a sladky a rozkosny. som nadsena ze sa indra dal dokopy s kibom. necakane ale krasne. obaja v tom druhom snad nasli co hladali.. uz teraz sa tesim na dalsi diel. som zvedava ako toto nakoniec dopadne. snad sa uz nic vazne nestane a oni nakoniec odtanu spolu. uz aby bol dalsi diel. toto je jedna z najdokonalejsich poviedok. dakujem ti eeem vam za nu...

4 Yuuki Yuuki | 22. listopadu 2017 v 11:38 | Reagovat

Děkuji. Bylo to super a pobavila jsem se. Jen doufám že este nebude tak rychle konec. Bylo by to škoda.

5 Káťa Káťa | E-mail | 23. listopadu 2017 v 12:28 | Reagovat

Pořád se opakuju, ale jak vy to dokážete, je to opravdu jako kdybych s nimi seděla u toho stolu, všechno je tak reálné, slova ani činnosti se pořád neopakují a to jak si Sasan s Itachim něžně užívají jeden druhého, nenápadné doteky... Krásný :)...jen je škoda, že už nereaguješ na komentáře :-/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.