Ve tvém stínu 17.

1. září 2017 v 5:00 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Po dlouhé době jsem si na tu povídku vzpomněla a nedávno tuším, že jsem četla i nějaký komentář na uložtu (čirou náhodou, když jsem potřebovala nahrát materiály do školy pro kamarádku, jinak bych si toho ani nevšimla - říkám, nepište mi tam komentáře, nejsem zrovna na uložtu denně).

Volba velitele ANBU.




Sasuke dlouho klidně oddechoval, než to ticho ještě jednou narušil.
,,Víš, asi mám svým způsobem rád i tebe, na začátku si mě štval, ale když se na to podívám teď - nevadí ti, že spím s jinými, nediktuješ mi, co mám dělat, jakou misi vzít a... zbavuješ mě toho příšernýho napětí." Sasuke mu zajel jednou rukou pod triko, aby se mohl dotknout jeho nahého těla, nikam se s ní nepohyboval, jen ji držel na tom jednom místě. ,,Jsi pravý opak mého bratra a přeci jste tak stejní," zamyslel se nahlas. Pak si volnou rukou promnul čelo a následně si ho opřel o jeho hrudník. Měl by vážně mlčet, už s Hirem mluví stejně jako s bratrem, ne-li víc, aniž by ho vlastně pořádně znal. To nebyl zrovna jeho styl.
Starší muž mu prsty zlehka přejel po boku až na stehno, za které ho chytil a jednu nohu mu přesunul na své. Chtěl si ho ještě těsněji přitáhnout k sobě, ale když mu došlo, že je to jedno z těch majetnických gest, které prozrazovaly to, co Sasuke právě popisoval, raději zůstal tak, jak byl a místo toho jen prsty vjel Sasukemu do černých vlásků na zátylku.
,,Zvláštní... ty vážně všechny srovnáváš se svým bratrem, ať už jsou v něčem lepší a v něčem horší..." N konci věty se pousmál, což Sasuke nemohl vidět.
,,Ty jsi první," namítl mladší. Nikdo se mu totiž nedostal tak hluboko pod kůži jako Hiro, pokud nepočítal svého bratra. Naruta sice považoval za nejlepšího přítele, protože toho křupana by se nemohl zbavit i kdyby chtěl, ale Hiro mu byl mnohem bližší. Zastával u něj takovou těžko identifikovatelnou a popsatelnou příčku. Možná mu důvěřoval právě proto, že o něm Hiro s nikým nejspíš ani mluvit nemůže, když si tak úzkostlivě hlídá svou identitu a i s ním se musí scházet tady, na takovém těžko přístupném místě. To vše dodávalo Sasukemu pocit jistoty a nedotknutelnosti.
,,V tom případě mě to skutečně těší." Jeho rty se dotkly jen na sekundu těch jeho, než si zase položil hlavu vedle něj. ,,Zítra tě určitě čeká těžký den, měl bys odpočívat," zašeptal mu tichou radu a prsty mu sjel na krk, na který bříšky trochu víc přitlačil. Měl sám dost věcí, nad kterými nemůže nepřemýšlet. Dost na to, aby tuhle noc ani oka nezamhouřil.
,,Snažím se," poznamenal Sasuke už ospalým hlasem, když si ke krku přitahoval pokrývku. Při odchodu z domu si vzpomněl, že se tu nemají čím přikrýt, tak ji vzal se sebou. Možná měl dát vědět Itachimu, kam jde, nebo spíš, že nebude spát doma, ale ten si toho nejspíš... snad nevšimne. Sasuke i trochu chtěl, aby jeho nepřítomnost zaznamenal, a aby se jednou zachoval správně.
Ani netušil, že bratr jeho nepřítomnost nejen zaznamenal, ale zároveň ho v rekordním čase vyhledal, aby ho mohl uspat. Pravda, když si to teď říkal, zase si uvědomil, že se až přespříliš staral. Je to přeci Sasukeho věc, kam jde a co chce. Až teď viděl věci, které předtím nedokázal byť jen mlhavě zahlédnout.
Neměl by ho pořád hledat, ale rozhodně by se měl správně zeptat, proč nebyl doma, až ho uvidí. Je to Sasukeho život a on do něj zkrátka neustále patřit nemůže. Alespoň do jisté části ne. Možná že i to bylo důvodem, proč si Sasuke tak užíval samotu. Na myšlenku, že má staršího bratra plné zuby, byl moc nevinný. Ačkoliv si vážil chvil strávených s ním, Itachi ho provázel na každém kroku, i když byl na míle vzdálený od něj.
Tohle už se nesmí opakovat. Tak se starší Uchiha rozhodl kolem třetí hodiny ráno. Pomalu a potichu se zvedl, políbil brášku na čelo a opatrně mu upravil deku. Pak se otočil a už bez váhání odešel. Věděl, že ani doma neusne, ale Sasuke ho tam ráno nesměl najít. Itachi potřeboval doma udělat pár důležitých dokumentů, co už téměř hořely a kdyby ho Sasuke vedle sebe ráno našel, pak by se do práce včas rozhodně nedostal.

Mladší Uchiha byl proto ráno nemile překvapen, ale nehněval se, tušil, že i Hiro má své povinnosti. Kdysi by možná zůstal schválně vzhůru a sledoval ho, aby konečně odhalil jeho totožnost, teď už o to nestál. Respektoval jeho právo na soukromí, i když ho to samotného dost omezovalo. Spát s někým, koho téměř nezná, se dá považovat až za bláznovství.
Momentálně však neměl čas na filozofování, musel za prací. Navíc nejspíš dostanou nového velitele, zajímalo ho, kdo to bude.
V chodbách, které protkávaly sídlo ANBU, bylo nezvykle živo. Ne že by tam bylo hlučneji než obvykle, nikdo pořádně nemluvil, ale jednotek, které odcházely z místnosti do místnosti a vynořovaly se zpoza rohů, bylo skutečně hodně.
Když Sasuke procházel kolem dveří vedoucích do ošetřovny, málem ho srazili dva muži, nesoucí na nosítkách těžce zraněného. Kdyby nespěchaly rozhodně by jeden z nich Sasukeho napomenul, že jim blokuje cestu. Takhle ale v tichosti a spěchu zmizely do dvoukřídlými dveřmi. Než se zavřely, stihl mladší Uchiha uvnitř spatřit na lehátku dobře známou postavu.
Srdce se mu úlekem málem zastavilo, ale na jeho tváři to nebylo poznat.
Myslel si, že zemřel. Vždyť nikdo mimo něj a několika málo členů, kteří se stihli vrátit do vesnice, nepřežil. Jak se z toho mohl Kazuki dostat? Kde celou tu dobu byl?
Sasuke se neměl koho zeptat, teď musel primárně za velitelem, protože po té misi zůstal jeho denní rozvrh prázdný.
Muž před velitelskou místností ho zastavil, aby se zeptal, proč sem přišel.
,,Co se děje?" zeptal se Sasuke dřív, než to stihl učinit strážný. Chápal, že po dovolání velitele, tu bude zmatek, ale takový nepředvídal. Zajímalo ho, jestli je jediný, kdo neví, co má dělat a čeká na rozkazy.
Muž ale očividně věděl. Po odstoupení velitele je nepořádek jen v neorganizovaných jednotkách, ale ANBU byli profíci se vším všudy.
,,Jestli máte zájem podílet se na volbách nového velitele, v místnosti D312 najdete jak volební lístek, tak urnu, do níž vyplněný můžete vhodit. Pokud máte jakoukoliv misi, je momentálně na dva dny pozastavena. Jedná-li se o misi S, pak vás prosím, abyste pokračování konzultoval se zástupcem." Očividně byl strážný jako všichni v jeho funkce informovani a dostali příkaz sdělit je všem, kteří ještě tápali. Proto tu bylo tolik lidí. Přišli volit a z okolí byly téměř všechny jednotky staženy, takže tu bylo živěji než obvykle.
Sasuke se jen ironicky pousmál a odešel. Celý jeho bratr. Volby. To aby náhodou někdo nepřišel k újmě?
Jak velkorysé. Rozhodně neměl potřebu se podílet, jeho jediný hlas bez tak nic nezmění ani neví, kdo kandiduje a odmítal to zjišťovat. Místo toho se odebral domů. Jestli kvůli tomu odvolání bude hluk další dva dny, nemá cenu sem chodit.
Nejprve došel nakoupit něco k jídlu, protože si večer všiml, že lednička zela prázdnotou. Od té doby, co Itachimu nevaří, nepovažoval ani za důležité nakupovat.
Prošel několik menších obchodů, které už dobře znal a věděl o kvalitě jejich potravin. Kdyby se Itachi rozhodl jednou se nestravovat ve městě a být živ pouze z jídla na rychlém přepáleném oleji, udělá pro své tělo něco dobrého, když bude vařit ze zdravého. Ačkoliv pochyboval, že se toho vůbec dotkne. On sám ho k tomu rozhodně přemlouvat nebude.
Doma vyložil nejprve všechen nákup na linku a postupně ho sklízel. Následně se dal do přípravy oběda i večeře zároveň. Považoval za rozumné navařit minimálně dva dny dopředu, protože času bylo vždy málo.
V ANBU organizaci ale bylo překvapivě mnohem více nepořádku, který se skrýval stejně jako tváře jejich členů pod maskou naprosto klidné organizace.

Zatímco byl Sasuke na Kazukim zkonstruované misi zajat a odlákal pozornost hokageho, došlo k druhé vraždě a to právě onoho zbylého zástupce. Bez vědomí hlavy vesnice pak na jeho místo nastoupil Kazukiho komplic, takže ve vedení už byli nasazeni dva zrádci najednou. A posledním hřebíčkem do hrobu bylo odvolání velitele ANBU, staříka, který ještě loajální zůstával. Teď už ona tajná organizace neměla žádných překážek, ovlivnit výsledky voleb tak, aby vyhrál a do čela se dostal další jejich komplic, už bude hračka. Itachi Uchiha je silný ninja. Ale jako hokage je nedotknutelný právě díky tomu, že mu jsou věrné právě ANBU jednotky, které se teď dostaly takticky a pozvolna do rukou zrádců.

Sasuke se obměnou velitelstva v ANBU příliš nezabýval, možná proto si té změny vůbec nevšiml a něco jako volby ho příliš nezajímalo. Svému hlasu zase takovou cenu nepřipisoval.
V klidu krájel zeleninu a přemýšlel zatím, co bude dělat odpoledne. Nebo přesněji - co bude trénovat odpoledne. Dokonce si našel i minutu navíc, aby zkontroloval parapet, jestli mu Hiro nenapsal další dopis. Stále toužil po tom, dozvědět se, kdo to je, přestože si slíbil, že ho špehovat nebude. Chtěl na to přijít jen za pomocí běžně dostupných informací a nápověd.
Itachi se po poledni konečně doslova vyhrabal z dokumentů, které hořely nejvíc. Tsunade mívala později dostatek času, takže jí stačilo chodit do práce dopoledne a na oběd už zůstávat doma nebo trénovala žáky. Itachi místo toho naplánoval spousty smluv, aby zabránil něčemu podobnému, co se přihodilo jemu a tak měl stále co dělat. Ale jeho tvrdá práce se vyplatila a postupně už toho začalo ubývat, ačkoliv se dokumenty někdy navršily kvůli jeho nepřítomnosti. I tak ale musel Sasukeho očividně překvapit, když nečekaně brzy - krátce po poledni - vstoupil do domu.
Ten se opět podivil, že přišel tak časně. Během dne obvykle domů nechodil, co ho to tak najednou popadlo?
,,Ahoj," pozdravil ho neutrálním tónem hlasu. Víc se mu nevěnoval, musel hlídat maso, aby se mu nepřipálilo. Vedle toho ještě krájel zeleninu na drobné kousky.
Itachi mu na pozdrav o něco srdečněji odpověděl.
,,Ty ses byl včera v noci projít?" nadhodil také oním nic neříkajícím hlasem, zatímco v chodbě věšel svůj plášť a zouval se. Snažil se mít na paměti jeho slova z minulé noci. A sice si teď zrovna nepadají kolem krku, ale neutrální je pořád lepší než nesnášenlivý. Možná, že k bouřce, k níž se schylovalo, nakonec nedojde. Jenže to nezáleží na jednom, přesně jak mu jako Hiro řekl. Budou muset chtít a být o tom přesvědčeni oba.
,,Ne, nemohl jsem spát, tak jsem spal jinde," odpověděl Sasuke po pravdě. Nechtěl mu lhát, protože i on měl na paměti Hirova slova i ta svá vlastní. Jestli spolu mají vycházet, tak si musí říkat pravdu a zbytečně se neomezovat. Některé věci pochopitelně ani Itachimu říct nemůže, jenže on se na ně ani neptá, takže mu de facto nelže.
,,Já taky ne," ušklíbl se Itachi trochu hořce, ale věděl, že když se mu i on s něčím takovým svěří, mohlo by to už vypadat trochu přívětivě. Nikdy se o takových drobnostech nezmiňoval, ale jednou se začít musí a jestli to má jeho vztah s bratrem jakožto Uchiha Itachi, ne jako Hiro, napravit, pak byl ochoten udělat vše, co bude v jeho silách.
,,Ah... byl jsi s Annie?" snažil se Sasuke do svého hlasu vložit trochu zájmu. Ve skutečnosti mu ale bylo jedno, s kým se jeho bratr tahá, pokud ho ta ženská neplánuje zabít nebo se k nim nastěhovat. Což si o Annie nemyslel, ta vypadala až příliš samostatně.
Mezitím přihodil k masu zeleninu se sójovou omáčkou, která okamžitě provoněla celou kuchyň.
,,Ne. Byl jsem tady, jenom jsem taky nemohl spát," upřesnil Itachi a vzal do ruky konvici s čajem, aby se přesvědčil, že by mohl udělat další. Zapnul varnou konvici a opřel se zády o linku, zatímco se probíral jejich dnešní poštou.
,,S Annie už asi měsíc nejsem," dodal pak, přičemž hlas při větě postupně tišil a konec téměř nebyl slyšet, jak ho něco v letácích a dopisech zaujalo.
,,Aha, to mě mrzí." Neznělo to příliš věrohodně, ale ani neupřímně. Sasukemu to spíš bylo jedno. Možná, že mu to Itachi už říkal, jen si na to nepamatoval. V paměti však nic takového nevylovil a ani v ní neplánoval nějak dlouze pátrat.
Přemýšlel spíš, jestli by neměl udělat vstřícný krok a zeptat se ho, zda se s ním nají, jenže hrdost a strach z odmítnutí byly silnější.
Itachi po odpověděl pouhým: hmm, že to bere na vědomí a ještě chvíli očima bloudil po dopisech. Pak ale zvedl hlavu, papíry odložil a dvěma kroky došel až k Sasukemu, možná těsněji, než původně chtěl. Takhle bylo krásně vidět, že ho mladší sourozenec už slušně dorůstá, stále měl ale oči ve výši Itachiho rtů a brady. Starší Uchiha mírně přivřel oči.
,,Není toho pro jednoho trochu moc?" zeptal se ho tiše, ale jasně v té větě dal najevo, že o Sasukeho záměru něco tuší. V jeho podání se jednalo o něco jako nabídka o zakopání válečné sekyry.
Sasukeho ta překvapila víc než sníh v létě.
,,Neměl bys jíst pořád venku, není to zdravý," opáčil už s o něco přístupnějším hlasem. ,,Budeš k tomu chtít džus nebo studený čaj?" Sasuke nepochyboval o tom, že něco takového by si mohl bratr sehnat i ve vesnici a možná i v lepší kvalitě, ale doma přeci jen chutná lépe.
,,Dopiju ten, co tu ještě je," poukázal na zbytek, který odlil do hrnečku, aby mohl nechat vařit nový. Stejně jako vodu se u nich obyčejně pil právě zelený čaj, jehož byl většinou neustálý dostatek v jejich vysoké konvici, která jim zůstala ještě po matce z dětství. Bylo to sice trochu sentimentální, obklopovat se takovými věcmi, ale ani jednomu z bratrů to nevadilo.
Itachi mezitím co Sasuke dokončoval jídlo, odnesl čaj na stůl a prostřel. Možná, že to nakonec i půjde.
,,Tu misi sis zatím nevybral?"
,,Ještě ne, v ANBU je zmatek a mimo S misí jsou všechny odsunuty, ale to snad víš sám nejlíp, ne?" Sasuke počítal s tím, že ten nápad přišel z Itachiho hlavy. Kdo jiný by mohl rozhodovat, co se v ANBU organizaci bude dít, když jí chybí velení? Nebo snad jde o misi, které nepatří pod správu ANBU?
Itachi přikývl, znovu z toho mírně vycítil Sasukeho provokaci, nebral ji však vážně.
,,Moje mise s ANBU misemi nesouvisí. Tedy samozřejmě že ano, ale mám mise, které dávám jim a ty, které zpřístupním ostatním. Sic jsi v ANBU, ale to neznamená, že nemůžeš přijmout jinou. A mimoto… velitel za mnou přišel sám s tím, že si přeje odstoupit. Já jeho rozhodnutí přijal."
,,Ah, to jsem netušil." Sasuke si dokázal živě představit, jak taková demise mohla vypadat. Itachi mu určitě sám naznačil, že by bylo nejvhodnější ANBU opustit po tom, co tak nešikovně přidělil misi, které se účastnil i sám mladší Uchiha.
Jelikož nestál o další hádku, tak o tom raději pomlčel a postavil před něj na stůl jídlo. Sám si sedl naproti němu, aby se najedli společně.
Itachi se posadil proti němu a popřál bratrovi dobrou chuť.
,,Jak pokračuješ s tréninkem?" Nemyslel to nijak špatně, zkrátka se chtěl zeptat a vyzkoušet, jestli Sasuke ještě pořád, jako když na sebe byli rozčilení, bude odpovídat jednoslovně nebo přinejmenším stručně.
,,Zatím nijak slavně, týden jsem byl mimo a teď se snažím do toho zase pomalu dostat." Na Sasukeho to byla až příliš dlouhá věta, podobnými obdarovával už jen Hira a teď se snažil jich několika věnovat i bratrovi, aby mu ukázal, jak jeho první vstřícný krok ocenil. Opravdu si myslel, že jejich tichá domácnost ještě nějaký ten pátek potrvá.
A hokage to moc dobře věděl.
,,Budeš chtít s něčím pomoct? Nebudu mít teď tolik práce, když mají teď jednotky volno." To stažení bylo logické. Jeden den bez ANBU ochrany by mohl být kritický a proto se členové nashromáždili ve vesnici, nejen kvůli přerušeným misím, ale i aby si na vesnici nikdo nedovolil zaútočit.
,,Když to to nebude vadit, zlobit se rozhodně nebudu..." Sasuke se k němu naklonil, aby mu do hrnku ze skleněné konvice přelil už vyluhovaný čaj, až pak naplnil i svůj hrnek. Dlouho spolu takle nejedli a on doufal, že by se k tomu mohli zase vrátit. Nevadilo mu vařit pro dva, rád se o něj staral a nikdy mu nic takového nechtěl vyčítat.
Takový způsob vyhovoval ve skutečnosti i jeho staršímu bratru mnohem víc než jídlo ve městě. Tam se na něj nemohl pořádně soustředit, jeho koncentrace mířila místo toho k práci, kterou při tom rozebíral. A alespoň ulevil svému svědomí, že se Sasukem tráví víc společného času... jako jeho bratr.
,,Kdo vůbec kandiduje na to místo velitele?" zeptal se mladší, aby náhodou jejich konverzace neuvízla na mrtvém bodě. Vlastně by se o to měl i zajímat, protože jeden z těch mužů bude jeho nový přímý nadřízený. Nebo snad žena?
Absolutně netušil, kdo se o ten post uchází.
Itachi měl očividně neustále přehled, protože Sasukemu vyjmenoval asi deset jmen, z nichž ani jedno nebylo mladšímu známé. Až na jediné... Kazukiho. Z Itachiho rtů to znělo zvláštně, vůbec mu nepřikládal žádnou citovou hodnotu, pronesl ho zcela neutrálně a přece to jméno v Sasuke mysli přebilo všechny ostatní.
,,Kazuki...?" zopakoval po něm jeho bratr, jako kdyby se toho slova bál. ,,Není zraněný?" zeptal se nejistě. Jeho rozhodně na místě velitele ANBU vidět nechtěl. Po tom, co spolu prožili, nebo spíš po tom, co si s ním Sasuke protrpěl, ho chtěl spatřit pouze pro to, aby mu to vrátil. Jiný důvod neměl. Ten muž dostal za úkol ho chránit a udělal pravý opak. Takový ANBU velitel být nesmí.
Sasuke neměl sice smysl pro čest nebo důvěru, ale věděl, že takové hodnoty ctí jeho bratr i celá vesnice, a že Kazuki je postrádá.
Itachi přikývl. Teď už ale ukázal, že ani on k němu nechová přílišné sympatie. Nebylo to samozřejmě z téhož důvodu, jako Sasuke, ale Kazuki měl za úkol Sasukeho chránit a dát za to i vlastní život. Na rozdíl od mladšího Uchihy misi nesplnil. Sasuke by zemřel a on přežil, při tom jeho život byl až druhořadý. Tak znělo zadání mise.
,,Našli ho za dva dny nedaleko místa, kde si tě Orochimaru vzal. Byl těžce zraněný, ale žil. To teď mluví dokonce pro něj, protože ty žiješ a on tím pádem nemá být mrtvý, ačkoliv by měl..." zavrčel Itachi nespokojeně.
,,No ne, ty přeješ někomu smrt? Tak nevídané," poznamenal Sasuke pobaveně. ,,Na velitele se ale rozhodně nehodí. Kdyby sis velitele vybral sám, dopadlo by to mnohem lépe. Jeho maj totiž všichni rádi," rozvzpomínal se. Všichni za ním chodili s problémy víc než za samotným velitelem, protože Kazuki prostě uměl najít jednoduché řešení a nikdy žádný prohřešek veliteli nehlásil. Všichni ho zkrátka zbožňovali. Dokonce i sám Sasuke k němu zprvu choval jisté sympatie - dokud si nepřivlastnil jeho tělo bez zjevného svolení majitele.
Itachi spolkl poslední sousto, propletl prsty, lokty se opřel o desku stolu a zpoza takto vytvořené barikády se na mladšího černovláska zadíval.
,,Nepřeju nikomu smrt. Jenom konstatuju, že jeho mise byla dát za tvou záchranu život, kdyby to bylo nutné. Pokud bych nezasáhl, nežil bys, respektive bych měl z bratra odpornou slizkou dlouhou věc a on tím pádem měl být zkrátka mrtvý, ale není." Už jenom to, že tyhle věty Itachi pronášel smrtelně vážně, dělalo situaci o trochu komičtější, než možná vůbec starší zamýšlel.
,,Já velitele volit nemůžu, nejsem samovládce. Ale budu ho muset potvrdit. Pokud volby vyhraje Kazuki, budu výsledek vetovat."
,,Proč bys nemohl? Ti před tebou rozhodovali sami i o důležitějších věcech." S těmi slovy si Sasuke nabral další sousto mezi hůlky a vložil mezi rty.
Zvykl si na Itachiho dobrotivou povahu, ale někdy mu přišlo, že v zájmu zachování všech práv zacházel až do zbytečných podrobností a možná tím škodil i vesnici. Velitele nejlépe vybere někdo, kdo umí posoudit schopnosti ninji, což všichni členi ANBU určitě nejsou - evidentně ani sám Sasuke. To byl také jeden z důvodů, proč nevolil.
Starší Uchiha odsunul prázdný talíř, aby si mohl k sobě přitáhnout svůj hrnek s čajem.
,,I kdybys měl pravdu Sasuke, volby už proběhly. A navíc mohu vetovat kandidáty tak dlouho, až by stejně vyšlo na toho, kterého bych si vybral sám," vysvětlil krátce a upil trochu čaje z hrnečku. Zjistil, že když na něj mluví, zatímco Sasuke jí, nevědomky očima párkrát sklouzl k jeho pohybujícím se rtům. Nemohl na něj myslett jako na bratra, ani když se na něj pouze díval. To už vypadalo zoufale. Jednou se prozradí, lež má krátké nohy... a Itachiho tísnila myšlenka, jestli by nebylo lepší se někdy přiznat sám, než čekat a bát se, jestli na to náhodou nepřijde Sasuke sám.
,,Kdyby žádný volby nebyly, tak žádný veto nepotřebuješ," namítl Sasuke mírně, aby ho nenaštval. ,,Sám si mi řekl, že neumím posoudit své schopnosti, když chci S misi, přesto jsem v ANBU a takových je nás tam rozhodně víc. Takoví lidé volí velitele ANBU. Neplnoletí a neschopní. Ty bys to rozhodl lépe." Tou poslední větou celou situaci zachránil, toho si byl vědom, ale nechtěl mu lhát o tom, co si myslí, jen proto, aby udržel jejich vztah na snesitelné úrovni.
,,To vím, Sasuke. Ale tohle lidem ve vesnici nevysvětlíš," odpověděl mu trochu zachmuřele jeho starší bratr. Ano, vesničané byly lidé, co si málokdy nechali do svého mluvit. Velmi dlouho trvalo, než se s Itachim také smířili, přestože znali jeho příběh. Staršího Uchihu tu pořád nemělo příliš v lásce poměrně dost lidí, ačkoliv už si pomalu zvykali. O to větší riziko by Uchihova osobnost podstoupila, kdyby se tihle lidé na pochybách dozvěděli, že ochranu volí trochu diktátorsky ten, kdo kontroluje celou vesnici. Lidé nemívají v lásce ty, kteří mají moc velkou moc v rukou.
,,Ty jim přeci nemusíš nic vysvětlovat, jsi hokage právě proto, abys dělal taková rozhodnutí, která oni sami nedokážou. Když bude velitel ANBU někdo neschopný, přijdou na to časem sami, ale pak už bude trochu pozdě, nemyslíš?" Sasuke mu nechtěl mluvit do jeho věcí, přeci jen mu tohle nepřísluší, ale když už to téma nakousli, nemohl od něj jen tak odejít, jako kdyby se ho bál. Jde přeci o normální diskuzi. Až po sobě začnou křičet, teprve pak to překročí k hádce a bude třeba její plameny uhasit dřív, než vypukne požár.
To se ale nestalo. Obyčejně by ho i Itachi nechal, ale uvědomoval si, že i názory Sasukeho nemusí být špatné. Dal si za úkol brát ho jako celistvou osobnost, ačkoliv se ještě pořád jeho bratr hledal, ale pořád to bylo lepší, než kdyby u něj měl stále post dítěte.
,,Musím, Sasuke. Je tu až moc lidí, co sice slyšet nejsou, ale vadím jim. Vidí ve mě vraha, kterým skutečně jsem. Tak odporný zločin, co mám na čele napsaný, se nedá smýt jakkoliv dobrým úmyslem. Ale návrh potenciálních velitelů jsem viděl ještě před tím, než se dostal do voleb. Co se týče velitelských schopností, jsou vhodní všichni kandidáti."
,,O Kazukim vážně pochybuju," zamručel Sasuke smířlivě. Nebyla v tom jen zášť, kterou k němu po jejich společné misi pociťoval, ale především fakt, že nesplnil svůj zadaný úkol. Přesně, jak řekl Itachi. Snad by mu prominul i ten incident s Orochimarem, ze kterého ho měl dostat, protože za to si mladší Uchiha mohl sám, ale to co udělal ještě před tím, než tam došli, to jen tak zapomenout nemohl.
O tom ale sám Itachi neměl ani ponětí. Kazukiho mírně sadistické choutky byly skryty paradoxně pod milou a přívětivou tváří tohohle mladého muže.

,,Kazuki to místo nedostane," slíbil mu starší Uchiha, aby si Sasukeho usmířil. Neměl by do takových věcí motat osobní záležitosti, ale tady se mohl ohnat faktem, že svou misi nesplnil. A i mimoto má Kazuki dobré velitelské schopnosti, ale to už je věc výsledků. Za dva dny bude jisto. Itachi ze zvedl a chvíli zůstal na místě, protože mu bokem jako pokaždé při prudké změně polohy projela krátká, ale výrazná bolest, jako by ho do rány bodali znovu. Byl to ale jen okamžik zaváhání. Takové byly účinky jedu.



Kdo myslíte, že e stane velitelem ANBU?
 


Komentáře

1 kabriolet kabriolet | 1. září 2017 v 9:56 | Reagovat

Hezky pribeh, libi se mi, ze spolu bratri mluvi v klidu.

2 Yukki Yukki | 1. září 2017 v 18:51 | Reagovat

Moc pěkně napsane, po dlouhý době se mi zlepšila nálada. Děkuji. Doufám že přidáš časem i jiné povídky co jsou rozepsane.

3 ivana-chan ivana-chan | E-mail | 1. září 2017 v 20:28 | Reagovat

jeee veeelmi sa z toho tesim. veeelmi sa tesim ze znovu pridavas. viem ze toho mas teraz vela. a ze nestihas. preto si veeelmi cenim, ze aj ked si mohla blog ukoncit, nestalo sa tak. popravde, mohlo by ti byt jedno ze su poviedky nedokoncene. kludne si mohla studovat a mat klud. preto ti velmi velmi dakujem ze si to s nami nevzdala. uz teraz sa tesim na dalsie poviedky. drzim palce a prajem veeela trpezlivosti. a nooo hlavne nech sa ti dari. :-D
nooo a k poviedke. konecne sa bracekovia normalne rozpravaju. som zvedava kedy, kde a ako pride sasu nato ze hiro je vlastne itachi. a ako bude reagovat. a pevne verim ze nakoniec kazuki nebude velitel. to by sasu asi nemal lahke. mam dojem ze by kazuki sasukemu nedal pokoj.... hmm uz aby bol dalsi diel

4 Keiko Keiko | 5. září 2017 v 22:45 | Reagovat

Tesim sa novej casti :-) zaroven sa tesim aj malemu pokroku v komunikacii bratov :-) snad ked sa to prevali, tak to Sasuke pochopi :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.