Censored 45. díl

22. ledna 2017 v 20:00 | Ája + Vita |  Censored


Omlouvám se, ale opravdu lehce nestíhám... no koncem ledna to už bude lepší ^_^.

Sasukeho a Itachiho láska je podrobena další zkoušce.




Sasuke se překulil na záda a dal si ruce za hlavu.
Chtěl zůstat s Itachim, ale ne tady. Ne snad, že by si na ten rozlehlý dům za ten měsíc vůbec nezvykl, jenže pořád je to dům jeho bratra. Potřebovali místo, kde budou doma oba dva. Sasuke však pochyboval, že by Itachi tu svou honosnou vilu opustil. Jedna věc je vzdát se dědictví, druhá vzdát se vlastní... luxusního domu.
Starší Uchiha se vrátil za chvíli, pořád úplně nahý, očividně s tím problém ani v nejmenším neměl. Posadil se vedle Sasukeho a do pasu se překryl dekou. V rukou držel jisté dokumenty a trochu nejistě bratra sledoval.
,,Sasu, je tu ještě něco, co jsem ti neřekl a teď bych asi měl..."
Mladší se na něj pootočil.
,,Jestli krachuješ, budu tě mít stejně rád a klidně můžeš bydlet u mě," ušklíbl se, ačkoliv tušil, že o to nejde. I kdyby měl doopravdy v práci problémy, tak má pořád polovinu otcova majetku, se kterou by se určitě dokázal postavit zpět na nohy a udržet se tak ve své společnosti.
Itachi se tiše zasmál a krátce zakroutil hlavou. I tak ale nevypadal úplně klidně.
,,No... víme oba, jak nerad přijímáš dárky. Ale mě tohle přišlo jako dobrej nápad a tak jsem to... prostě. Tys' nikdy neměl možnost, čas ani peníze dostudovat. Jednou jsme se bavili o plánech do budoucna, a protože tys' žádný neměl..." Starší Uchiha si povzdychl. Proč se zatraceně snaží obhajovat...?
,,Prostě jsem nafotil pár tvejch obrazů a s tvojí přihláškou poslal do několika různejch uměleckejch akademií. Pamatuješ na ty testy, co sem ti dával psát? Podle témat jsem pak vždycky zařadil jednu otázku z formuláře do tvýho papíru tak, aby se tam hodila a ty sis ničeho nevšiml. Nakonec jsem dal výsledky a prospekty v práci jedný zaměstnankyni, která pak všechny obvolala, poptala se a našla dvě, které by o tebe vážně stály." Podal mu prospekty i s přijímacími listinami.
,,Můžeš si vybrat. Jsou to prestižní školy, po absolvování bys měl vysokou kvalifikaci a konečně bys mohl udělat i obrovský skok v tom, co děláš tak rád." Pousmál se a přejel mu prsty po tváři. Vážně si to pro něj přál.
,,Pomohls' mi trochu si zlepšit život... já ti to nemůžu jinak oplatit," pousmál se, ale pak jeho tvář zvážněla. ,,Problémem je, že obě školy jsou v Evropě."
Sasuke mu úsměv oplatil, na moment odložil papíry a jednoduše ho objal.
,,A kdybys jel se mnou...?" vyslovil bláhové přání. Tušil, že Itachi tu nemůže nechat práci. Úplně změnit svůj život stojí dost odvahy a práce. Přesto si vážil toho, co pro něj udělal. Vždycky chtěl dostudovat. Ve škole mu to šlo a hlavně ho to bavilo, když po urputném boji dosáhl své vysněné umělecké akademie... ze které pak musel odejít.
Teď dostal možnost začít zase někde jinde. Dostudovat. Jenže bez Itachiho. Na jak dlouho vůbec? Rok, dva... tři?
Itachi jeho objetí opětoval. Zlehka si ho přitiskl k sobě a tvář mu schoval do černých vlásků.
,,Já nemůžu, andílku, to přeci víš. Ale ty máš tolik možností před sebou... nepromeškej je, ta monotónnost a rutina v mým životě tě ubíjej, já to vidim. A až se vrátíš, uvidíš všechno jinak, budeš schopnej postavit se na vlastní nohy a i na mě se budeš dívat jinak." Mírně stisk zesílil.
,,Mám tě rád, strašně moc, ale kvůli mně tu přece nebudeš zůstávat jako v kleci. A navíc jsi do mě zamilovanej jako puberťačka, přiznej si to." Mírně se poodtáhl a položil mu dlaň na tvář.
,,Já už sem se bohužel za tu dobu v tomhle světě stal tim nudným dospělým, kterej k tobě teď chová hlubokou úctu a obdiv. Máš neskutečnou energii poznávat a zkoušet, musíš toho využít. A až se vrátíš, budeš se na náš vztah schopný podívat se správným odstupem a ze všech úhlů, uvidíš. Jenom se toho nesmíš bát, před tím se nedají zavírat oči," zašeptal a přitiskl se mu krátce na jeho měkké rty.
Sasuke bolestně přivřel oči a na moment se od něj odtrhl.
,,Třeba jako puberťačka, ale je to upřímný," odfrkl si. ,,Já tě tady nechci nechávat..." zavrtěl odmítavě hlavou, přestože v hloubi srdce cítil, jak moc by tu příležitost rád využil. Kdyby se však měl rozhodnout mezi cestou do Evropy a bratrem, nechá si jeho. Nikdy si nemyslel, že by se do školy vrátil, tak nějak s tím počítal, nebolelo by to tak. Navíc může se zkusit znovu přihlásit na školu tady, kterou po smrti matky přerušil.
,,Co když si někoho najdeš...?" Zeptal se ho trochu poděšeně, jako kdyby to u něj samotného nebylo možné.
Itachi se zasmál, upřímně, tiše a příjemně.
,,A co ty? I já tě mám strašně rád a udělal bych pro tebe všechno, proto tě na tu školu chci dostat. Lepší nenajdeš a ty na to máš. Budeme si psát dopisy, ano? Jako ty, co ti ode mě nikdy nedošly, snad budou mít tyhle větší úspěch," pousmál se.
,,Podívej, jestli si tam někoho najdeš a budeš mít pocit, že bys s ním mohl bejt šťastnej, tak do toho jdi po hlavě. Já tu budu vždycky, navíc... nikdy v životě nemáš jistotu, vždycky jenom důvěru. Až se vrátíš, uvidíme. Zvládneš to, udělej jednou něco pro sebe, prosím... i kdyby to mělo bejt kvůli mně," ušklíbl se tomu protiřečení.
Sasuke jen přikývl. Samozřejmě, jsou ještě oba mladí, mají toho dost před sebou, jestli si jeden z nich najde někoho jiného, neměli by se tomu asi bránit. Koneckonců mladé lásky obvykle dlouho nevydrží... možná si nejsou souzeni, možná se pak sejdou a bude to pořád mezi nimi hořet.

***

Sasuke se pohupoval z jedné nohy na druhou, jak byl nervózní. Nikdy neletěl letadlem a nebyl si jistý, jestli to vůbec chce absolvovat, jenže teď už couvnout nemohl.
,,Napíšu ti hned, jak se ubytuju," slíbil bratrovi, zatímco v ruce žmoulal letenku.
Itachi se pousmál, přikývl a jednu ruku, se kterou si tak neklidně pohrával, stiskl něžně ve své. Kiba se s černovláskem rozloučil už v domě a to skutečně neprofesionálně - prostě ho objal.
,,Ještě něco Sasu," pousmál se a do ruky mu vtiskl malého, černého plyšáčka. Byl to pejsek, s maličkým tělíčkem, velkou hlavou, korálkovýma očkama a velkým, černým a lesklým nosánkem.
,,Můžeš mu řikat čumáček," zasmál se tiše.
Sasuke stiskl v jedné ruce plyšáka, pak se postavil na špičky a políbil bratra na tvář.
,,Čumáčku," zavrněl. ,,Budeš mi strašně chybět," řekl už předem. Nejradši by si val zpět kufry a vrátil se s ním, jenže teď už to odvolat nemohl. Možná by se měl přestat bát budoucnosti, žít tak, jak žil doposud - co bude, bude, co se má stát, nechť se stane.
Itachi mu obtočil ruku kolem pasu, aniž by se přestal usmívat.
,,Dobře, skutečnej dárek na cestu máš v kufru," mrkl na něj a pohotově mu chytil ručky, když už se jimi chystal zavazadlo rozepnout.
,,Je to laptop, ale malej!" ospravedlňoval se, když na něj Sasuke udělal vyděšený obličej. ,,No co, potřebuješ ho tam a v případě nouze se můžeš postarat i o maily, kdyby přeci jenom dopisy nedocházely..." Zlehka mu přejel prsty po tváři. ,,I ty mně, moc," zašeptal, než se sklonil, pevně ho objal, zavřel oči a přitiskl své rty k těm jeho, aniž by si všímal lidí, kteří se na ně ohlíželi. Teď mu byli ukradení, v tuhle chvíli tu stál jen on a Sasuke. A teď se s ním loučil, na hodně dlouhou dobu. Ani jeden nevěděli, co bude pak, ale oba doufali.
,,Miluju tě," zašeptal mu starší černovlásek, než se od něj odtál a vtiskl mu poslední polibek na tvář.
,,Já tebe, bráško." Sasuke se ještě jednou vrhl na jeho rty, pak se odtáhl, otočil se k němu zády a rychlým krokem vyrazil směrem k určenému letadlu. Nemohl se už ohlížet, jinak by se neubránil slzám. Už teď cítil, jak ho pálí oči.
V letadle tu skutečně nezvládal, ne kvůli výškám ani turbulencím. Stýskalo se mu. Chtěl zpátky. K němu. A už to nešlo.

13. 12. 2014
Ahoj bráško,
nevím moc jak začít... Cesta byla dost dlouhá, vůbec jsem nemohl spát. Celou dobu jsem na tebe myslel. Chybíš mi už teď, kdybych se rozhodl vrátit o trochu dřív, vadilo by to?
Dobře, já vím, co bys na to řekl.
Tak teď dobrý zprávy - Paříž je hezký město a můj pokoj na koleji je mnohem hezčí než můj byt v Japonsku. Pokusím se ho nezdemolovat, ale znáš mě... Jen mám trochu podivnýho spolubydlícího, vůbec nemluví, při tom je taky z Japonska. Čekal jsem, že bude nadšenější z toho, že tu má někoho sobě trochu bližšího. No, snad si na sebe zvyknem, jestli bude náš vztah vypadat jako ten náš na začátku, tak ho asi něčím přetáhnu.
Jak se máš ty?
Napiš mi, jak budeš mít čas. Chybíš mi, čumáčku.
Sasuke

14. 12. 2014
Ahoj Indro,
promiň, že jsem se tak dlouho neozval, můj život byl poslední dny docela v chaosu (ne že by před tím nebyl). I tak mě to neomlouvá, ten čas bych si našel, kdybych doopravdy chtěl, ale já se bál a hlavně se styděl. Vůbec jsem nevěděl, co ti říct, kdybych před tebou stál. Jak se omluvit, jak to vysvětlit.
Já ho nemohl opustit. I když bulvár nečteš, myslím, že asi s doslechu víš, co se na té večeři odehrálo. Nemohl jsem po tom všem Itachiho nechat jen tak odejít. Jak si sám řekl, srdci neporučíš a já ho nikdy nepřestal milovat.
Bylo ode mě nečestné se ti k tomu nepřiznat už na začátku, věřil jsem, že nám to vyjde. Opravdu jsem v to doufal. Protože pořád jsi ten nejlepší muž, jakého jsem v životě poznal. Máš mnohem na víc, než jsem já. Jsem si naprosto jistý, že se najde někdo, kdo bez tebe nebude moct dýchat.
Snad mi to někdy odpustíš.
Sasuke
P.S.: Jsem mimo Japonsko, ale plátna mám sebou i fotografie, a pokud pořád o ty obrazy stojíš. Namaluju je a nechám poslat.

16. 12. 2014
Zdravím, bratříčku.
Dopis došel, úspěšně. A když jsem se díval na datum, tak i docela rychle. Nejdřív vezmu ty nutné, informační věci. Zařídil jsem ti to konto, jeho číslo ti přikládám i s provizorním kódem. Zatím tam nic není, kvůli bezpečnosti. Až potvrdíš, což prosím udělej hned v příštím dopise, žes ho obdržel a úspěšně změnil, nechám ti tam převést všechny ty peníze od otce. Jinak jsem zjistil, že posílat Ino na krátké dovolené k vodě vůbec není špatné a vypadám ještě jako ten, kdo se stará. Včera jsem byl s Kibou nakupovat, zdemolovals mi polovinu baráku... dobře, zdemolovali jsme ho oba, ale i tak na tom neseš vinu.
Teď už k tobě. Mrzí mě, že jsi nemohl po cestě v letadle spát, ale pořád jsi to zvládl dobře, já se při prvním letu pozvracel.
A k tvýmu pokoji... broučku, buď upřímnej, skoro každej pokoj je hezčí než tvoje skladiště, pokus se alespoň pro toho spolubydlícího. Ale ne, zůstaň bordelář, pak bych tě nemohl kárat. Ten tvůj Japonec rozhodně ztratil řeč, když tě uviděl, tím to bude.
I mě už moc chybíš. Ale užívej si to tam, nenos moc růžovýho oblečení a pamatuj si, že po bílym pečivu - speciálně bagetách - se tloustne.
Měj se zatím krásně,
Čumáček

Balíček, obsahující krabičku s novou sadou štětců, očividně kvalitních a s postříbřenou rukojetí, DVD, dopis.
18. 12. 2014
Sasuke.
Z tvého dopisu jsem měl pocit, jako bys očekával, že se na tebe budu zlobit. Viděl jsem na tobě, že tě to k Itachimu táhne už od začátku a vážím si toho, že ses snažil kvůli mně. Ale to, co jsem ti tehdy na procházce řekl, byla pravda. Ty máš svoje sny a já ti je nechci kazit. Víš, že to hlavní, co jsem si přál, bylo, abys byl šťastný. A teď tak vypadáš, což mě neskutečně těší.
Měl si ale pravdu, že ačkoliv bulvární tisk zpravidla vynechávám, výstup tvého bratra mi neunikl. A jsem poměrně mile překvapen, neřekl bych to do něj. Možná v něm přeci jen něco ze tvé bojovnosti ulpělo. Snad to vydrží do tvého příjezdu. Ale abych to neprodlužoval - nic ti nevyčítám a vůbec se na tebe nezlobím. Jsem rád, že ses mi ozval. Zase ti někdy napíšu, až se něco zajímavého stane nebo přihodí.
Teď už snad jen k balíčku. Dárek si nech, je to pro nový start na prestižní akademii. A neodolal jsem a musel jsem ti poslat film. Možná si ho ještě pamatuješ, Můj soused zabiják. Na tu jedničku jsme se tenkrát nepodívali, tak si to můžeš vynahradit. Na DVD jsou oba díly.
Měj se zatím krásně,
Indra.
P.S: S těmi obrazy si nedělej hlavu, určitě budeš mít spoustu vlastní práce. Nespěchám na ně, klidně si dej na čas.

27. 12. 2014
Šťastné a veselé!
Dodatečně, bráško. Tady tím fakt všichni žijou. Proto jsem nemohl odepsat dřív. Musel jsem si ještě zařídit spoustu věcí ve škole.
A za ten dům nemůžu! Jsi moc náruživý, čumáčku.
Je tady příšerná zima, mimochodem. Skoro tři dny tu netopili, to konečně donutilo toho nemluvku se mnou začít trochu komunikovat. Ale neboj na žádný tulení pod dekou nedošlo. Na to je až moc velkej suchar.
Už jsem si našel jednoho kamaráda, teda je to holka a dobře to tady zná, dokonce mě vzala na jednu fakt nechutnou večeři. Šneci. Jak to někdo může sežrat? Mně bylo tak zle večer. Už jsem ti skoro psal dopis na rozloučenou.
Jo a účet je zařízenej, to bylo taky moc vtipný, dvacet minut mi trvalo, než jsem tomu chlapovi vysvětlil, že nemluvím francouzsky. Byl jsem z toho ještě večer tak na nervy, že jsem si ho musel vyhonit nad tvojí fotkou... Dělám si srandu, ale dost o tom uvažuju. Nepošleš mi nějaký fotečky...? Než bych si tě namaloval, tak by to pár dní trvalo.
Měj se krásně čumáčku, čekám na další dopis.
Sasuke

28. 12. 2014
Ahoj Indro,
za všechno moc děkuju. Na film už jsem se podíval během vánočních svátků a toho herce jsem si docela oblíbil, zkusím s ním sehnat i další filmy. Štětce radši využívám jen při zvláštních příležitostech, jsem strašnej kazisvět, bojím se, že bych jim něco udělal, ale maluje se s nima perfektně.
Teď k tomu hlavnímu - na obrazech už pracuju. Našel jsem tu dokonce i učitele, co umí malovat z fotografií, tak mi trochu pomáhá. Kdyby to nedopadlo, tak si to můžeš vždycky pověsit na záchod - v tvém případě by i tohle místo pro mě byla čest.
Měj se moc hezky, i já se ještě ozvu.
Sasuke

30. 12. 2014
Šťastné a Veselé, sourozenče.
To je trochu pošahanej svátek, vážně to tam tak řeší? Ale i tak ti posílám dárek, i když sis o něj vlastně sám řekl. O Vánocích mi každopádně budeš muset jednou vyprávět.
Klidně se s nim pod dekou muchluj, ale musí bejt alespoň hezkej. Proboha šneci... po tom nečekej, že ti kdy dám pusu. No dobře, to asi nevydržim, ale pohrozit ti můžu, ne?
Jo a koukej se učit francouzsky, ne aby sis to vyspětlil špatně - francouzskej jazyk.
Tak ok, teď k dárečku, je v obálce, užij si ho. Budu ale požadovat totéž.
Jinak jsem na jednom firemním jednání potkal Indru. Ledovej princ, ale když mě potkal na chodbě, plácnul mě do zad, že sem málem vzal druhou o zeď, s pochvalou, že ten kopanec byl prvotřídní. Peina jsem od tý doby neviděl, asi ani nechci.
Stýská se ti? I mně broučku, tak moc. A nejenom fyzicky, ale tahle stránka bohužel ráda o sobě dává nepříjemně vědět. Potvoro, kvůli tobě se mi někdy stává, že jenom sedim na jednání, dívám se na stůl... a řikám si, jak bych z tebe serval oblečení, přehnul tě přes tu desku a tak tvrdě ti to... arhhhg, Sasu, kdybys věděl.
Už toho radši nechám, měj se krásně a brzy zase napiš. Jak to jde ve škole? Co učitelé?
Pa, tvůj čumáček.
V obálce: fotky a list s popisky, očíslovaný.
1. Tady je nová postel, neni tak široká, ale je měkkoučká. Neboj, užívám si ji sám.
2. Králík. Nejdřív sem chtěl naporcovat králíka, nemohl jsem, chtěl jsem za to naporcovat Ino a Kibu, ale udělali smutný psí oči. Stejně to neuměj jako ty.
3. Krásná fotka, ale tahle je z novin. Nemohl sem si to odpustit, vypadáš tam docela zmateně.

4. Tady už sou slíbený dárky. Upřímně... ten fotograf byl sice profesionál, ale stejně se díval mlsně. Dobře, přestávám dělat egoistu, spokojíme se s faktem, že ti to sluší. Poslední tři už nejsou od fotografa, nehodlal jsem před ním ukázat svoje přednosti, měl jsem už tak strach, že mě sní.


Myslíte si, že láska na dálku může fungovat? Vydrží jim to, než se Sasuke vrátí?
 


Komentáře

1 Káťa Káťa | E-mail | 22. ledna 2017 v 20:59 | Reagovat

Uuu....Tak tohle jsem opravdu nečekala...docela se divím, že s tím Sasuke souhlasil a vůbec, že to Itachi navrhl.. Bohužel se bojím, že to tak ideální nebude ikdyž se to že začátku bude zdát...

Co se Indry týče...Bylo jasný, že to přijme v klidu a bude chtít pro Sasukeho jen to nejlepší, ale je mi ho líto...

Nevím u kterého z nich prvního můžeme čekat nějaký zvrat... Možná i nevěru... Uvidíme jak se nám to bude vyvíjet dál...

Podle data na dopisech, odvíjí se podle toho i staří povídky??

Dále bych se chtěla zeptat na povídku Právo první noci :), děj byl opravdu zajímavý a chtěla bych vědět jak to všechno dopadne :).

Přeji ti úspěch u dalších zkoušek, které tě ještě čekají,....Aby ses nám mohla věnovat :P :D

2 Midori Midori | E-mail | 22. ledna 2017 v 21:45 | Reagovat

Mám takový pocit, že Sasukeho spolubydlící je Sai... :D Plyšák (。・ω・。). Závidím Sasukemu ty štětce ≧∇≦.

3 Ivana-chan Ivana-chan | E-mail | 22. ledna 2017 v 21:52 | Reagovat

Boooooze to bolo nádherné. Úprimne nečakala som že sasu prijme školu a to ešte v zahraničí.ale je super že sasu itachiho nápad prijal a dokonca chcel ďalej študovať...Verím že sa mu bude dariť..Boooze to ich lúčenie a tie listu hmm sú spolu neskutočne zlatý, sladky a rozkosny..Som rada že indra sasukeho pochopil a nehnevá sa. Boooooze pevne verím že im to vydrží. možno ešte niečo zaskripe ale verím že nakoniec budú spolu. Ich láska vydrží.musi :-D

4 Keiko Keiko | 22. ledna 2017 v 22:46 | Reagovat

Itachi sa teda poriadne zmenil... a Sasuke tam isiel na ako dlho?
myslim si, ze im to vydrzi po citovej stranke, ze sa budu milovat, ale mozu mat problem po navrate Sasukeho domov, resp. ak by sa nieco vyskytlo pri nejakom vecierku.... predsa len, Sasuke i Itachi maju svoju kvalitu... a nepojde ho Itachi ani raz navstivit? :-) Itachi muel byt teda prekvapeny, ked skoro prerazil stenu :-D
pacia sa mi ich oslovenia: lasko, andilku, cumacku.... vzdy rozteciem pri tom...
Velmi pekna cast, tesim sa na pokracovanie :-)

P.S. Drzim palce, nech ti vsetko dobre dopadne :-)

5 Amanda Uchiha Amanda Uchiha | E-mail | Web | 24. ledna 2017 v 8:52 | Reagovat

jestli budou oba chtít tak jim to možná vydrží, na druhou stranu, vím jak je těžký udržovat vztah na dálku...Já fakt nevím T_T

těším se na další díl

6 Yuuki Yuuki | 24. ledna 2017 v 12:15 | Reagovat

No uvidíme.. Vztah na dálku sem měla rok než sme si pořídili byt. Ale oni dva to nedaj podle mě. A osobně si myslím že první bude sasu kdo podvede. Ale sem zvědavá no. Jinak držím palce ať to všechno zvládneš. :-)

7 Ebby Ebby | 26. ledna 2017 v 18:35 | Reagovat

Hezký díl a určitě bude . Děkuji

8 Vendulka Vendulka | 26. ledna 2017 v 20:16 | Reagovat

Tak toto jsem v žádném případě nečekala, myslela jsem si cokoliv, že mu Itachi dá klíče od jejich nějakého nově koupeného domu, ale toto mě dostalo já doufám že se k sobě zase brzy vrátí mohl by jeden z nich udělat tomu druhému takové překvápko jako že by přijel to by bylo skvělé, ale snad se nepodvedou nebo si nenajdou někoho jiného když si teď vyjasnili své city jeden k druhému nebo to by byla už moje smrt :D :D :D Hrozně se těším na další díl takové povídky bych mohla číst celé dny a neměla bych dost :D :D

9 Ája Ája | Web | 1. února 2017 v 23:29 | Reagovat

[1]: Tak to teď netuším, ale myslím, že částečně ano, že stáří těch dopisů se pravděpodobně odvíjí i od stáří povídky.
Právo první noci asi budu posílat na mail ^^.

[2]: Dobrý tip :D.

[3]: Správně tušíš, že něco se stát prostě musí, jinak by to bylo o ničem a možná spolu budou, možná ne :D.

[4]: Pokud si vzpomínám, tak tam šel na dva roky. A zatím je to idyla, ale všechno jednou končí... :D.

[5]: Vztahy na dálku jsou peklo a vydrží to opravdu jen osobnosti... což bráškové jsou :3, ale...

[6]: A třeba podvede Itachi :P. Jinak obdiv za vztah na dálku, já bych na o asi neměla.

[7]: Díky ^^.

[8]: Pamatuju si, jak to dostalo mě, když s tím Vita za Itachiho přišla :D. A neboj povídek bude ještě dost, i když už asi s někým jiným ve spolupráci než s Vitou :D.

10 Lussy Lussy | 5. února 2017 v 9:07 | Reagovat

Tak, všechny povídky dohnané, teď budu jen čekat na pokračování obou dvou, případně na nějakou novou jak jsi psala, a doufat, že se ke čtení dostanu brzo. :3
Tenhle díl byl celkem krátký, ale půlka byla vlastně formou těch dopisů, což se mi moc líbilo. Mohli jsme tak aspoň vidět, jak čas u obou plyne, a přitom na sebe stále myslí. Ty dopisy jsou roztomilé, hlavně ty jejich oslovení, čumáček, jak sladké. :3 I když, hodí se k Itachimu něco jiného? <3
Ale bylo to od Itachiho opravdu krásné gesto. Dal mu tím najevo, jak mu na Sasukem záleží a že chce, aby byl šťastný a úspěšný, i když to bude znamenat, že budou tak dlouho od sebe. Jen doufám, že to jejich odloučení nebude natrvalo, a vrátí se k sobě po Sasukeho návratu zpět do Japonska. Nějaké zahýbačky tam asi budou, přeci jen, jsou to jen lidi a dva roky jsou opravdu dlouhá doba. Ale mám každopádně stále naději, že to klapne. A návrat bude dojemný a romantický. Prosiiiiim! <3 :D
A mimochodem, Paříž bych si taky nechala líbit, francouzsky sice neumím ani slovo, leda bych si sebou vzala sestru, která by mi vše tlumočila. :D Vidíš, to není špatný nápad! :D
Tak tedy děkuji za další díl, budu se těšit na pokračování jak Censored, tak i Zamilovaný. :)

11 Ter-hime Ter-hime | 10. února 2017 v 12:18 | Reagovat

Kjaaa 8-O libi se mi ta Itachiho změna je to úžasný :-P ale je mi taky moc lito Indry...možná by se mu Itachi mel ještě dodatecne omluvit...každopádně doufám, že to Itachimu se Sasukem vydrží :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.