Nezávazně V.

25. listopadu 2014 v 19:00 | Ája + Vita |  Nezávazně

Wow, opravdu jste nás překvapili ^_^ a mile překvapili :D. Vážně Vám moc děkujeme za těch krásných 25 komentářů (u poslední kapitoly jich je sice 29, ale jeden je můj a tři jsou duplikáty). Máme toho už s Vitou napsanýho malinko víc, takže přemýšlíme, že bychom Vám to sem možná mohly dát i dřív, když se tak krásně snažíte :3. A ani to nebolí co? :D



Když se starší černovlasý vrátil z příjemně stráveného oběda, nejdřív se rozešel k sobě do pokoje, který tu měl rezervovaný od otce, aby zkontroloval, jestli si z něj jeho mladší bratříček čistě náhodou neutahuje. Ale laptop mu očividně doopravdy sebral. Itachi se na odpojený kabel jenom ušklíbl. Tohle dělal taky. Ale když mu bylo třináct. Před Sasukeho nosem, který byl momentálně zcela ponořen do učiva, se najednou objevila dlaň, na níž byl malý, černý, lesklý přístroj. Itachi věděl, že se Sasuke polekal, také proto nedělal hluk, když do pokoje vcházel. Jakmile ale po telefonu mladší sáhl, obratně mu uhnul. "Nejsem naivní bratříčku," odůvodnil svůj krok, ruku stáhl a stojíc za jeho židlí ho bez projevu jakékoliv emoce sledoval.
Sasuke se jen ušklíbl. ,,Ale no tak, já na rozdíl od tebe jednám čestně. Zahrajeme si hru, budeš chodit po domě a já budu říkat - přihořívá nebo voda." Sasuke si moc dobře uvědomoval, jak dětinsky a trapně to zní, ale měl svůj skrytý záměr. Navíc Itachi nemá moc na výběr - harddisk s daty je pro něj přeci jen cennější než pro Gaaru mobil s kontakty, které může mít za pár hodin zpět.
Jeho staršímu bratru se ten nápad ale očividně příliš nezamlouval. "O co ti jde, Sasuke?" Propaloval ho pohledem a bylo vidět, že by ho nejradši chytil kolem krku a řádně přidusil. Nechtěl se uchylovat k fyzickým útokům, přišlo mu to nemístné, ale když se teď na svého nepovedeného naivního sourozence díval, začalo mu to připadat jako dobrý nápad.
,,Poslední měsíce se jen učím a zjišťuju, že škodolibá radost povzbuzuje moje mozkové buňky. Takže jestli chceš svůj notebook, tak hledej, šmudlo." Usmál se na něj jeho mladší sourozenec tak přeslazeně, že by z toho jeden dostal hyperglykemický šok. ,,Ta nabídka tu ještě bude tak deset sekund, pak si s Gaarovými věcmi dělej co chceš a zároveň se rozluč se svými." Sasuke otočil stránku učebnice, kterou zrovna četl a trpělivě čekal.
"Tomu nevěřím," vypadalo to jako reakce na to, že Sasukeho mozkovým buňkám pomáhá škodolibost, kdyby pak starší nedodal: "žádný nemáš." Měl sto chutí mu ten mobil omlátit o hlavu a odejít, jenže v tu chvíli vážně nemohl odhadnout, jestli by to Sasuke udělal, nebo ne. Jestli by tenhle kluk byl schopen zničit jeho dlouholetou práci. Proč by to na všech lidech poznal, ale s vlastním bratrem byl na vážkách…? Samozřejmě, nesnáší ho. A nikdy se o něj nezajímal. Bože, proč si to jenom nezálohoval. Dal si telefon do kapsy a přivřel ne moc přívětivě onyxové oči. "Tak dělej, ty skřete," zavrčel jeho směrem. Věděl, že to trvalo samozřejmě déle, než byla lhůta, ale alespoň v tom Sasukeho znal, když tušil, že kvůli pár sekundám povyk dělat nebude v případě uspokojivého výsledku.
Sasuke zaklapl knížku a vyskočil na nohy. ,,Tak prosím," vybídl ho, zároveň s tím se mu na tváři usadil vítězný úsměšek. Ještě Itachimu neprozradil jeden menší detail - a to ten, že jeho notebook rozebral na pár menších částí a různě umístil po domě. Určitě bude zuřit, o to lepší zábavu svému mladšímu sourozenci připraví. Sasukeho primárním cílem bylo dostat Itachiho na kolena, ale proč se u toho nepobavit?
Starší Uchiha mu věnoval jeden pohled, kterým by ho zabil, kdyby mohl a pak pozvolna obešel dokola Sasukeho místnost. Jak si vůbec může dovolit sáhnout mu na tak osobní věc? Kdyby tam neměl svou práci, bylo by mu to jedno. Ale k oněm dokumentům patřil i rozpracovaný plán, jak zbavit Sasukeho nároku na Fugakovu firmu. To mladší Uchiha nevěděl a ani nemusel. O tohle stál muž ze všeho nejvíc.
,,Sama voda... bráško," to oslovení Sasuke záměrně pozvedl do posměšné tóniny. Snad si ten pitomec nemyslí, že by to schovával u sebe v pokoji a nechal ho tak dobrovolně se hrabat ve svých věcech. To by šel sám proti sobě. Kdepak, na schvoku si našel daleko originálnější místečka. Jedno lepší než druhé.
Itachi beze slova zamířil ven z pokoje, zkrátka zvolil jako při práci systematický postup, proto nejdřív došel ke vchodovým dveřím a pak procházel dlouhou chodbou, odkud vedly dveře do všemožných místností. Po pár minutách, aniž by se na bratra podíval, se jen jemně usmál. "Nevést mě správně a rychle je ve tvém vlastním zájmu. Začínám se nudit a já se nudím opravdu nerad." Při procházením chodbou se zastavil před Sasukem a zpříma mu pohlédl do očí. "A když se nudím, tak by se mi mohlo začít chtít povídat, jak jsem se měl včera večer. A dneska ráno," pronesl bez známky jakéhokoliv pocitu a pokračoval dál.
,,Chceš mi vyprávět porno povídky?" zeptal se ho Sasuke s nezakrývaným potěšením. ,,No... můžeš to zkusit. A mimochodem - sama voda. Tse tse tse, z tebe by nebyl dobrý detektiv." Samozřejmě, že nehodlal poslouchat vyprávění z noci, kterou prožil s Gaarou a ještě méně o tom bolestivém ránu, ale že by se z toho hned psychicky hroutil, se rozhodně říct nedalo. Slyšel už dost nepříjemných věcích, tahle by na škále od jedné do desíti, získala slabší šestku.
Itachiho ale opravdu nebavilo potichu procházet jejich domem, když vkročil do kuchyně, chvíli se pozastavil a ušklíbl se. Stejně si už dlouho pěkně nepopovídali. ,,Dobře, tak začněme od jistý chvíle v baru. Seděl naproti mě a připadal mi z vás všech nejméně pitomý. Když jsem se na něj podíval, uhýbal mi. Znervózňoval jsem ho, bylo to na něm poznat. Seděl ti přímo pod nosem a ty sis ani koutkem oka nevšiml, že úplně zmlkl a že mu očividně není dobře, nebo se necítí dobře. Nejlepší kamarádi, říkal´s Sasuke? Nevadí..." pomalu procházel kuchyní spolu s jídelnou, nedíval se, jak se Sasuke tváří, bylo mu to jedno. Chtěl mluvit, aby se alespoň nějak zaměstnal. ,,Když utekl a tys běžel za ním... bože, tolik jsi mě pobavil, neměl si ani tušení. Někdy je lepší mlčet, než mluvit. A že ses mezi přáteli moc nekontroloval. Nedozvěděl ses očividně nic, protože ses vrátil a člověka, co máš mít prý rád, jsi tam nechal, ačkoliv všechno očividně ok nebylo. Vidíš, já na tyhle kamarádství vážně nevěřím. Beztak jsi ho jenom využíval. Já samozřejmě taky, ale zato netvrdím, že jsem jeho přítel. Když jsem za ním zašel, mlel strašně sentimentální kecy, až to bolelo. Má to s rodinou těžký... to ti taky řekl, nebo jsi to považoval za nedůležitej fakt, jako já? Když jsem ho poslouchal a k tomu si udělal obrázek o tvých kamarádíčcích u stolu... a završil matkou, začal jsem asi chápat, že se psychicky nikdy nesrovnáš. Nebudu ale odbíhat od tématu."
Sasuke neměl na jazyku spoustu argumentů, kterými by mohl Itachimu v jeho unáhlených závěrech skvěle oponovat, ale proč se zbytečně namáhat, když je naprosto jasné, proč to všechno říká. Ne snad proto, že by si to doopravdy myslel, ale aby ho ranil.
,,Víš, že časté střídání partnerů naznačuje duševní poruchu a trauma z dětství? Muselo být strašné usínat noc co noc sám, aniž by ti někdo popřál hezké sny. Nedokážu si to představit, já vyrostl s podporou milující matky. Muselo to bolet... a i když to teď nepřiznáš, tvoje názory a postoje k životu jen potvrzují, že mám pravdu. Je mi tě líto, bráško, tváříš se, jako kdybys neměl city, ale uvnitř jsi tak zraněný... smutné," povzdechl si mladší Uchiha rádoby lítostivě nad smutným osudem svého staršího sourozence. ,,Jo a pořád sama voda."
Itachimu v tu chvíli cukaly koutky, ale usmát se nechtěl. ,,Možná mám trauma, Sasuke." Odešel do obývacího pokoje. ,,Ale neřekl bych, že jsi vystihl jeho podstatu." Když se na bratra otočil, usmíval se. Opravdu se nepokrytě usmíval. Teď to vypadalo, že na chvíli hledat přestal, když se pomalu rozešel k mladému černovláskovi. ,,Jsem rád, že od nás matka utekla, ale nejsem rád, že si tě vzala s sebou. Také se těším z toho, že to já nebyl vychován jí. Bez mateřského obětí." Ušklíbl se. ,,Co je to za matku, která opustí své dítě, Sasuke? Jak myslíš, že taková osoba bude vychovávat sobecky si uzurpovaného mladšího synáčka? Máš snad pocit, že je správné od sebe sourozence oddělit, bratře?" Přivel oči a zadíval se hluboko do těch Sasukeho. Ne, tohle už nebyla hra. ,,Lituješ mě? Vážně? Že jsem vyrůstal bez přičinění sobeckého tvora, kterému mám říkat matka. A také zapříčinil, že ty, ty Sasuke... že jsi nemohl nikdy poznat, jaké to je, mít staršího bratra. Jaké je to mít člověka, kterému se dá svěřit i to, co ani při sebedůvěrnějším vztahu s rodiči jim říct nelze. Matce se svěříš, ale jen bratr ti porozumí. V bouřce vlezeš k ní pod peřinu, ale jenom s bratrem si pod dekou rozsvítíte a budete číst ještě strašidelnější příběhy. Matka ti pomůže učit se nové věci, ale jenom s bratrem se je naučíš tak, že na samotný proces učení nikdy nezapomeneš." Itachiho černé oči se zlostně a chladně zaleskly. ,,Já lituju tebe. Protože to ty kvůli rodičům nemáš staršího bratra, co tě ochrání. Já bratra taky neměl. A nikdy mít nebudu. Můžeš to slovo skloňovat jak chceš, ale vždy bude znít neupřímně, bratříčku. Pro mě neznamenáš o nic víc, než ostatní lidé na ulici. A ti se mi hnusí." Po tak dlouhém monologu se mu ještě dlouhou dobu díval zpříma do tváře, než se otočil a znovu procházel kolem nábytku. Nechtěl být až takhle upřímný, ale Sasuke si to zasloužil.
Ten ale nedovolil, aby se mu na tváři usadila jediná známka rozrušení. ,,O co se snažíš? Abych snad litoval toho, že my dva k sobě nemáme blíž? Tak toho se nedočkáš. Vždycky si mě nenáviděl, i když naši ještě byli spolu a máma se věnovala nám oběma. Nebo si snad nevzpomínáš na ten den, kdy jsem za tebou přišel do zahrady, jestli si se mnou nechceš hrát a ty si mě shodil do bazénu? Nebo to odpoledne, kdy si u sebe měl svoje kamarádíčky a já si chtěl hrát s vámi a ty místo toho, aby ses zachoval jako starší tolerantnější sourozenec, si mě zamkl do skříně, i když si věděl, že mám hrůzu se tmy? Vždycky si byl sketa, obdivoval jsem tě a i přes to všechno měl rád, teď si pro mě odpad. Jedovatý radioaktivní odpad. A co se týče matky - ty naivko, chtěla do své péče i tebe, jenže to ty sis vybral otce. Každou noc volala, aby ti aspoň popřála ty hezký sny, ale otec vždycky řekl, že už spíš a nechce tě budit. Dlouhý hodiny brečela... každou noc. Já to prázdný místo po tobě nikdy vyplnit nedokázal. Opravdu je mi tě líto, protože já mám spoustu sourozenců - mám přátelé na život a na smrt, něco co ty neznáš, protože dřív, než si někoho pustíš k tělu, zkazíš mu život. Jsi vlastně nešťastný bez přátel, bez rodiny, bez lásky. Neznáš to a nechceš znát, proto ti to nechybí, ale člověk, co to zná, pozná, že ti to schází." Sasuke mluvil pomalu a plynule. S jeho slovy vyplouvaly na povrch vzpomínky z jejich dětství, nikterak veselé - především pro Sasukeho.
Itachi mu v tu chvíli chtěl vyjmenovat právě i ty příjemné chvíle, které spolu trávili, ještě když byl maličký. Nevýhodou pro něj bylo, že byl starší a tak si toho pamatoval víc. Jenže to by byla osobní prohra. "Nenáviděl? Sasuke, neexistuje člověk, kterého bych nenáviděl. Jsou tu jen ti, co mě zajímají a ti, co mě nezajímají. Vyčítáš mi tu věci, když mi bylo sedm? Heh, prober se. Matka mi nevolala, v tom mi lhát nemusíš. Mluvila vždycky s otcem a u něj to taky skončilo. Když jsem jí podle tebe tolik chyběl, to nemohla jednoduše přijet mě vyzvednout ze školy? A teď si myslíš, že když máš kolem sebe spoustu lidí, kteří by tě beztak byli schopni zradit, jako každý člověk kvůli někomu jinému. Tu skříň jsi připomněl správně, Sasuke. Doteď jsi malý, ustrašený děcko, který se neumí postavit tomu, čeho se bojí. Já jsem se svým životem spokojený, jenom se podívej na Gaaru. Tvůj nejlepší kamarád, nebo jak mu to říkáš. A dneska ráno brečel. Vsadím se, že ani teď mu není nejlíp. A ty mu ani trochu nepomáháš. Přátele máme jen na ozdobu, k užitku nejsou vůbec. Jenom tě ovlivňují a kazí. Ostatně možná je tohle jejich vina." Tím ukazovacím zájmenem myslel Sasukeho. "Nebaví mě to sondování minulosti, je to stejně hloupé a zbytečné, jako tahle dětinská šaráda s dokumenty, které potřebuji," pronesl bez známky emoce a ukázal dlaní na dům kolem. Hledání, nic lepšího si vymyslet nedokázal…
,,Přirozeně, že tě to nebaví, protože se bojíš, že bych naboural tvoje i bez toho chybné úsudky. Já na rozdíl od tebe můžu s jistotu říct, že o mě otec nejevil nikdy zájem dokud jsme se nerozhodl pro práva, ale ty nemůžeš s jistotu říct, co dělala naše máma pro to, aby se k tobě dostala a jak to otec bojkotoval. Já na rozdíl od tebe to viděl na vlastní oči. Pracuju s fakty, ty jen s domněnkami. A nekázej mi tu o přátelství, nemáš přátelé a nikdy si neměl, proto nemůžeš pochopit jejich pravý význam. A samá voda, Sherlocku. Být tebou, tak bych sebou trochu hodil, tvůj notebook není zrovna na bezpečném místě," doporučil mu Sasuke obratem.
Tenhle rozhovor ho naštval a potěšil zároveň. Itachi skutečně neví nic o tom, co se dělo mezi jejich rodiči. Jak smutné a zároveň šťastné, on na rozdíl od něj tomu přihlížel celé své dětství, trápilo ho to, ale protože o něj otec nejevil zájem, získal alespoň to nejcennější, co mohl - lásku svojí mámy.
A jeho starší bratr snad poprvé na něco tak kousavého nezareagoval. Buď už ho konverzace nebavila, netěšila… nebo ho i přes tu netečnou masku jejich rodinná situace ranila a on už neměl sílu se o tom dál bavit. Každý, kdo ho znal, by ale dával první možnosti nad tou druhou pravděpodobnost minimálně 80%. Mimo obývacího pokoje, jídelny, kuchyně a Sasukeho pokoje tu byla ještě otcova pracovna, ale do té by se Sasuke neodvážil, Fugaku byl perfekcionista a každý přetočený papír by poznal. A koupelna. Tam se vydal teď. Tušil, že ho Sasuke bude jako ocásek následovat a už mu to začínalo lézt na nervy. Pořád nechápal podstatu jeho chování. Možná se zbláznil…? Nejdřív ho najde, jak sleduje jeho oblíbenou komedii a pak mu schová jeho osobní věci? K té hádce dojít muselo, věděl to hned jak měl otec ten inteligentní nápad. Itachi začínal uvažovat, že ho zkrátka neuposlechne a víkend stráví u sebe v bytě. Měl svůj život i zvyky rád a nesnášel, když se mu do nich někdo navážel. Před dobrou hodinou mě ještě dobrou vůli chlapce tolerovat. Teď už s ním pomalu nemohl vydržet v jedné místnosti, aniž by uvažoval, jestli a s jakými zraněními by přežil, kdyby ho vyhodil z okna.
,,Samá voda." Sasuke tušil, že toto bude hodně dlouhé odpoledne, jestli Itachi nezačne trochu lépe uvažovat. Přeci mu musí dojít v souvislosti se vzpomínkami jeho mladšího sourozence s dětství, kam asi ten notebook mohl schovat - spíš kam schoval jednotlivé součástky. Rozebral ho celkem na tři jednoduché kusy - harddisk, baterku a zbytek. Přičemž každá část se nacházela v jiné části domu... a přilehlé zahrady.
Starší Uchiha se zamračil… že by jmenoval ty incidenty právě kvůli tomuhle…? Chvíli si měřil mladšího Uchihu pohledem… řekl nebezpečné. A pokud ne koupelna, tak je tu ještě jiná voda… a to bazén… a pokud by to mělo být u bazénu, pak určitě i v té jemu vyčítané skříni. Ještě chvíli se pohledem snažil odhadnout, jestli má pravdu, ale nakonec se zkrátka k tomu starému, dubovému nábytku rozešel. Dávno už se někam ztratil klíč, takže zamknout se nedala.
,,Přihořívá," zazněl mu za zády Sasukeho hlas. Sice dal do skříně tu nejméně podstatnou část - baterku, ale věřil, že to Itachimu pomůže najít i zbytek. Nemohl se dočkat toho momentu, až ho uvidí potápět se pro svůj nebohý laptop na dno bazénu. Ne snad, že by se radoval z pohledu na jeho mokré tělo, šlo spíš o princip. Jeden by řekl, že si tím mladší Uchiha léčí své komplexy z dětství, možná je to pravda, ale jemu to nevadilo.
Itachi s tichým zavrčením zvedl první součástku. ,,Děláš si srandu?" Otočil se na Sasukeho. Takže se bohužel nemýlil, on to rozebral. Jenom upřímně doufal, že pokud se řídil jejich dětstvím, inteligentně dal elektroniku někam mimo bazén. Když k němu beze slova došel, nic ale vedle ležet nenašel. To snad nemyslí vážně...
Sasuke se upřímně rozesmál, div mu nevytryskly slzy. ,,Být tebou bych sebou hodil, sice mi v tom obchodě tvrdili, že ten sáček je vodotěsný, ale tak moc bych na to zase nespoléhal." Ten pocit ze škodolibé radosti mu dělal vážně dobře. Najednou nechápal, proč se obecně msta tak odsuzuje, když chutná opravdu skvěle.
Itachi zaskřípal zuby. Zmetek... takže si to i plánoval. Nejdřív přemýšlel, že by to něčím vylovil, ale mohl by ten obal poškodit a pak už by jeho počítači nic nepomohlo. Ještě jednou nahlédnul přes okraj, jestli to není jenom špatný sen. Pak si z ramen sundal košili, chytil prsty lem svého trička a přetáhl si ho přes hlavu. Zima sice nebyla, ale vítr na holou kůži také nebyl nejpříjemnější. Když tu stál polonahý, krásně to vysvětlovalo, proč Gaara i ostatní podlehli. Už nemusel vůbec posilovat. Stačilo udržet to, co má. Jeho tělo představovalo ukázkový idol - přesně mezi už nechutně vypracovaným kulturistou a beztvarým človíčkem. Linky se mu rýsovaly tak, jak by měly být, dokonce i na břiše měl znatelné dvě řady tří hrbolků stejné velikosti.
Černovlasý muž si krátce povzdychl, než si zul boty, odrazil se a krásným obloukem šipkou zmizel pod rozčeřenou hladinou.
,,Hoří," řekl si Sasuke spíš pro sebe. Copak asi řekne tomu, až nebude moct najít svůj harddisk? Pro jeho úschovu si Sasuke vybral velice zvláštní místo, které se Itachimu určitě nepodaří jen tak objevit. Každopádně teď už za ním nemusí chodit jako oslíček, dokáže ho v pohodě navigovat i s pohovky, na kterou se teď odešel natáhnout. V noci toho moc nenaspal, potřeboval ten deficit nějak minimalizovat.
Itachi se u Sasukeho ohlásil sám, ale trochu... zvláštním způsobem. Když přišel do obýváku, z černých vlasů mu kapala voda a na těle se mu tvořily malé kapičky vody. Nic neřekl, ale než se stihl Sasuke vzpamatovat, chytil ho zápasnickým chvatem za pas, ale místo toho, aby ho složil na zem, si ho přehodil jako pytel brambor přes rameno a druhou rukou objal jeho kotníky, aby ho Sasuke nekopl, když se bránil. Jakmile se vzpírajícím se břemenem vyšel před dům, neubránil se uchechtnutí. ,,Víš, kam jdeme, viď..." Nedal svému mladšímu sourozenci ani jedinou šanci na únik, postavil se na okraj bazénu a nemilosrdně ho do něj hodil.
Sasuke ale v posledním záchvěvu pudu sebezáchovy, chytil bratra za vlasy a stáhl ho do vody spolu se sebou. Pak se hlasitě rozesmál, jako malé, šťastné, spokojené dítě, které blbne se svým starším bratrem. Voda sice byla studená, ale jemu bylo teplo od upřímné, nespoutané radosti.
,,To má být pomsta? No tak už nejsem malý," ušklíbl se a vzápětí na něj stříkl chlorovanou vodou.
Starší tmavovlásek zavřel oči, pootočil se, ale spršku vody mu oplatil. Nechápal, co tu dělá. Sasuke měl pravdu. Není už dítě, oba už nejsou malí. Sám Itachi nevěřil, že ještě ve svém věku něco takového pubertálního vyvede, ale i přes takové myšlenky si nemohl nevšimnout, že se Sasuke nějak moc dobře baví.
Vzápětí ztuhl. Snad nebyl tak pitomý a nemá tu poslední součástku u sebe...! ,,Sasuke...? Budeš chtít mít podíl na tý otcově firmě...?" zeptal se opatrně. ,,Protože jestli ano, tak tě tu těmahle rukama utopím..." Pořád rychleji dýchal, jak ho sem táhl. Sice Sasukeho bez problému unesl, ale přeci jen to už nebyl ten dvacetikilový prcek. Černé vlasy ještě ztmavly a lepily se mu na krk i tvář. Na řasách měl drobné kapičky vody, které se tam zachytily a pootevřenými rty trhaně vydechoval.
Sasukemu ztuhl úsměv na rtech. ,,Aha... takže proto je ten harddisk tak důležitý. Ty nejsi sketa, ty jsi něco mnohem horšího, co ani nedokážu pojmenovat. Okrádat vlastní rodinu... je mi z tebe na blití." Sasuke doplaval k okraji bazénu, vytáhl ze zadní kapsa promočený disk a hodil ho do trávy. ,,Když si pospíšíš a vysušíš ho, ještě ho zachráníš," dodal bez jediné známky emoce, přestože to bolelo. Ačkoliv řekl, že o podíl ve firmě nestojí, tak nepočítal s tím, že ho o něj bude chtít připravit vlastní bratr. Ať už si rozumí nebo ne, tohle je prachsprostá krádež. Když je to pro něj ale tak důležitě, ať si to sežere. On na rozdíl od něj si na sebe dokáže vydělat sám.
,,Opravdu?" Itachi se zatvářil překvapeně - očividně to ale hrál, byla to jenom sekunda, než se zase vrátil pod svou masku ledové sochy. ,,To mě překvapuje, asi jsi jediný. Většina lidí ze mě má jiné pocity, tvého kamaráda nevyjímaje," zapřel se rukama a vyhoupl se z vody, pak si klekl u okraje bazénu na jedno koleno zády k Sasukemu a sebral ze země promočenou součástku. Mladší mu nemusel koukat pod ruce. Itachi nevěřil, že to zachrání, když si disk takhle prohlížel. Mohl by to zkoušet, ale teď už by to pravděpodobně stejně bylo jedno. Sasuke podíl očividně nechce a kdyby ano, bude se to řešit na místě, jeho právník podklady vlastní, tak by se tomu věnoval půl rok a měl by to znovu zpět. Obrázky tam skoro žádné neměl, na co taky, focení mu připadalo jako nebetyčná pitomost a v písničkách si na rozdíl od Sasukeho moc neliboval.
Sasuke mu na to nic neřekl, prošel terasou zpátky do domu, aby se mohl jít převléknout do něčeho suchého. Momentálně se mu Itachiho udělalo až tak zle, že ho nechtěl minimálně pár hodin vidět. Nikdy si o něm nemyslel nic hezkého, ale že je schopen až takových sviňáren, to upřímně překvapilo. Dobře, nesnáší se jako lidi, jenže mají stejnou krev! Copak to pro Itachiho nic neznamená? Co když mu nezáleží vůbec na nikom?
Ve vzteku ze sebe shodil tričko, aby následně zjistil, že to z předešlého dne má špinavé a žádné další si sebou nevzal. Vyměnil se tedy jen kalhoty, mokré triko hodil na topení a šel si do obýváku opět pustit televizi. Pořad přesto nesledoval, přemýšlel nad tím, jestli má otci prozradit, co se dozvěděl, ale dospěl k názoru, že by mu buď nevěřil nebo by to způsobilo jen další potíže.

Jestli budete takhle krásně dál komentovat, můžou díly klidně přibývat častěji :3
 


Komentáře

1 shiro shiro | 25. listopadu 2014 v 20:11 | Reagovat

Itachiiii ty zla svineee!._. Miluju tuhle ffku. Chudacek maleh sasu ._.

2 Aki Aki | Web | 25. listopadu 2014 v 21:29 | Reagovat

Milujem túto poviedku aj ked je v nej Itachi hajzlík. Som zvedavá ak ho Itachi uvidí polonahého či bude mať nejaké voči nemu nejaké podpichovačné kecy.

3 love love | 25. listopadu 2014 v 21:46 | Reagovat

Oh už se to komplikuje :3 Moc se těším na další.

4 Malaida Malaida | 25. listopadu 2014 v 22:33 | Reagovat

Hmm,tak to není moc pěkné zjištění. Já už taky pomalu přestávám věřit ve způsob, jakým je chcete k sobě dostat, když teď je Sasukemu dokonce už na blití z vlastního bratra.
Ale pořád je to zajímavé a jak teď jinak, než se těšit na snad brzské vydání dalšího dílku?

5 Han Han | 25. listopadu 2014 v 23:20 | Reagovat

Tak to jsem zvědavá, co je po tomhle svede dohromady. :D Těším se. :)

6 Ivanitko Ivanitko | E-mail | Web | 26. listopadu 2014 v 0:04 | Reagovat

To schování součástek bylo hodně fikaný :D Sasuke má za ušima. Tenhle jejich vztah bude ještě hodně zajímavý :3

7 janka628 janka628 | E-mail | 26. listopadu 2014 v 1:37 | Reagovat

hneď prosím další diel proím :)

8 abcdefgh abcdefgh | 26. listopadu 2014 v 7:48 | Reagovat

Len na 3 diely? Keď už rozoberať tak aspoň na 7. :-D

9 Naoki Naoki | 26. listopadu 2014 v 9:43 | Reagovat

Skvělý díl,  skvělé povídky *-* ... ^^ moc se těším na pokračování x')

10 Lussy Lussy | 26. listopadu 2014 v 13:47 | Reagovat

Tak to schovaní součástek bylo geniální. :D Fakt by mě zajímalo, co je nakonec svede dohromady, protože vzhledem k jejich momentálnímu cztahu mě nenapadá vůbec nic. :D Nechám se překvapit. :) Honem další díl prosím, nemůžu se dočkat. :33

11 Yukiš Yukiš | 26. listopadu 2014 v 16:07 | Reagovat

Mhhh...nádherný díl! ^^ Děkuji...

12 gogo gogo | 26. listopadu 2014 v 16:09 | Reagovat

Ooooo.. perfektní prácička :3 Sasu je chytrej (y) ta konverzace byla dost obsáhlá, je vidět, že to máte promyšlený ^_^ chci vědět, jak se bude chova, teda jestli se nějak zachová Itachi, když je na pohovce bez trička :3
Dokonalý, božský *-*

13 Ami Ami | 26. listopadu 2014 v 16:35 | Reagovat

Skvelé *-* Itachi je ale sviňa ._. Chudák Sasu ._. Hm, každopádne sa teším na nový diel ^^ čím skôr tým lepšie^^

14 Shiori-san Shiori-san | 26. listopadu 2014 v 20:42 | Reagovat

úžasné moc pekný diel :D len som  nečaka že bude Itachi taký kretén :D :-D

15 Shezy Shezy | Web | 26. listopadu 2014 v 21:16 | Reagovat

Absolutně boží! :O Nevím, co se mi z toho celého vlastně líbilo nejvíc. Ta část, kdy Sasuke s sebou strhl Itachiho do vody byla vážně cute, představovala jsem si to velice živě. :3 A ta hádka předtím... no wau! Závidím vám, že dokážete něco takhle propracovaného vymyslet!
Nemůžu se dočkat dalšího dílu... a ano, vůbec by nevadilo, kdyby jste je přidávali častěji! :D

16 Anabeta Anabeta | Web | 27. listopadu 2014 v 17:22 | Reagovat

Úžasné jako vždy, těším se na další díl :D

17 Midori Midori | 27. listopadu 2014 v 23:04 | Reagovat

dalsi dalsi :D vazne fakt moc povedeny :-D

18 lucy lucy | 28. listopadu 2014 v 17:07 | Reagovat

moc povedeny tesim se na dalsi :)

19 Tetsu Tetsu | 28. listopadu 2014 v 18:27 | Reagovat

úžasný diel :-D

20 kiki-chan kiki-chan | 29. listopadu 2014 v 12:09 | Reagovat

boží :O už se těším jak to mezi nimi dopadne :D snad bude nový díl brzo :-D

21 Amami-chan Amami-chan | 29. listopadu 2014 v 15:14 | Reagovat

oh, další díl :O

22 Hanny Hanny | Web | 30. listopadu 2014 v 15:01 | Reagovat

Fabuloooooooous!!!!!! :O :33 Píšete fakt dokonale ;-) :D Doufám, že se brzy stane něco......žhavého :D :D *roar* :D :D Rychle, prosím, další díleček!! :33 :D :D

23 Hikaru Hikaru | 30. listopadu 2014 v 22:28 | Reagovat

Moc pěkně povedená povídka. Další díl, prosím.
PS: Líbí se mi váš zimní desing.

24 Mitsuko-chan Mitsuko-chan | 1. prosince 2014 v 22:56 | Reagovat

Uzasny dil jeste uzasnejsi pividky. Opravdu se to zacina dobre rozvijet. Jen tak dal! :3 :)

25 kabriolet kabriolet | 12. září 2017 v 12:59 | Reagovat

Už jsou si blíž. Začínají prosakovat společné zážitky z dětství a tím i jejich vzájemné city.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.