Ježovka (RinHaru) 1/4

26. listopadu 2014 v 20:48 | Shirayuki + Shizuka |  Jednorázovky
Jak jsem slíbila, přichází období kratších povídek.
Psáno s Shizu-chan, dle mého se to povedlo a po dlouhé době se mi i dobře psalo a to včetně ero scének, kterých je tu tedy víc než jedna. Označily jsme pro vás odstavce, kdo co psal, pro větší přehlednost.
Co se týče povídek se Shizu, zabrala jsem si Rina asi tak jako Sasukeho, čili tu nikdy neuvidíte nic, kde bych za něj nepsala, ať už je seme či uke. Stejně tak nedám dopustit na Jinguuji Rena, to je prostě láska, na UtaPri tu též přibydou (na všechny oblíbené pairingy), ale momentálně máme ještě rozepsáno SouRin. Povídka na anime Free!, děj se odehrává někdy během či po druhé sérii Eternal Summer. Jelikož to jakožto jednorázovka může mít maximálně čtyři díly, odehraje se hned v prvním díle hodně věcí.
Rin dostane spásný nápad, že by si společně s přáteli mohli vyrazit na dovolenou do Itálie. Jednoho večera nastane bouře. Haru a jeho láska k vodě je nezměrná a tak se málem utopí, nebýt Rina, který pro něj skočí do vody, ale odnese je to dost daleko od pobřeží na odlehlý ostrůvek. A takového soukromí nejde nevyužít.
žánr: yaoi, shonen-ai, PWP, prázdniny





Shi-chan: Byl to o tolik lepší pocit, když se udobřili a opět na něj mohl pohlédnout bez nekontrolovatelné vlny vzteku. Stále ještě si pamatoval na to ponížení, které ani sebevětší počet výher nemohl zakrýt. Teď to byla pouze vzpomínka, přelud. Cítil se zase šťastnější. Navíc byl kapitánem svého týmu, ostatní k němu vzhlíželi.
Jednou, po přátelském závodě, dostal ten spásný nápad. Blížil se konec června a s ním i prázdniny, sluníčko přívětivě hřálo. Probral to nejprve se svou sestrou, byl trochu neobratný ve formulaci svých myšlenek, ale nakonec to byl úspěch. Hned první týden v červenci se mělo jet na jeden pěkný ostrůvek ve Středomoří.
Shizu: Z kuchyně se linula sladká vůně pečené ryby a černovlásek tak hned poznal, že už bude muset vylézt ze své milované vody, aby se mu nespálila. Neochotně přes sebe dal ručník. Zanedlouho musel být na lodi, bohužel, nebyl čas na zbytečné vysedávání ve vaně...
Shi-chan: To už u něj zvonil jeho pravidelný budíček. Vtrhl pak dovnitř a když viděl, že ještě není oblečený...
,,Haru, to snad děláš schválně. Chceš si tam doplavat sám?"
Shizu: "Makrela, dáš si?" pronesl, jako by jeho předchozí otázku vůbec neslyšel.
Shi-chan: Makoto pomalu dostával tik.
,,Nechci. Nikdo nesnídá ryby, chápeš?"
Shizu: "Máme ještě čas, Makoto."
Shi-chan: ,,A podívej se, máš jenom zástěru."
Musel se posadit a párkrát nadechnout. ,,Pospěš si, jo?"
Shizu: Haru si povzdychl, naházel do sebe zbytek makrelky a pak se šel převléct do vedlejšího pokoje. Cestou zpět do kuchyně si vzal své sbalené věci, "spokojený?"
Shi-chan: ,,Jopky." Makoto se uculil, vzal si tašku a už vyráželi do přístavu.
Shizu: Cesta do přístavu proběhla rychle. Haru se neustále díval na prosluněné a třpytivé moře a zároveň si povídal s Makotem. Zanedlouho uviděli pár známých postav: Drobného blonďáčka, který se o něčem vesele bavil s vysokým modrovláskem, dva sourozence, kteří se rovněž o něčem bavili a svou učitelku s trenérem. Haru přidal na tempu, najednou se opravdu moc těšil! jak se k nim přibližovali, všiml si, že stále častěji utíká pohledem k Rinovi. Bylo dobré, že se konečně usmířili, zřejmě to má na něj nějaký dopad... než se z toho vzpamatuje, nebo tak něco...
Shi-chan: Když ho Rin zahlédl, tentokrát byl v prostém bílém tílku a riflích, věnoval mu kromě pohledu i příjemný úsměv, ačkoli stále trochu nesmělý.
Za to Nagisa hned po mladíčkovi skočil. ,,Haru-chaaan!" Zasmál se zvonivě.
Shizu: "Ahoj," pozdravil a na Rinův úsměv maličko přikývl.
"Kdy nám to jede?"
Shi-chan: ,,Až se nalodíme, tak za čtvrt hodiny asi. Hoďte si věci do kajuty, ale ty nejlepší jsou už zabraný."
Shizu: "Já říkal, že máme ještě čas," hodil na Makota ublíženým pohledem a pak nastoupil na loď a šel hledat nějakou prázdnou kajutu.
Shi-chan: ,,Haru?" ozvalo se za ním rádoby nenápadně a pak ho někdo vzal kolem ramen.
,,Měl bys něco proti, když se ustájíš u mě?"
Shizu: "Rine," podíval se mu do očí. Jeho karmínově červená očka se třpytila nadšením. Nebyl na jeho přítomnost už moc zvyklý, takže trochu váhal, ale mohla to být příležitost, jak se seznámit.
"Nechtěl bys být radši s Gou-san?"
Shi-chan: ,,Kdybych chtěl se ségrou strávit den, nejezdím kvůli tomu lodí tolik mil daleko."
Přiblížil se k němu tak, že byli tvářemi jen pár centimetrů od sebe. ,,Bojíš se, bačkoro?"
Shizu: Uhnul pohledem: "Proč bych se měl bát?"
Shi-chan: ,,Takže bereš?"
Shizu: "Proč ne."
Shi-chan: Na to ho Rin zatáhl do své kajuty.
,,Spim nahoře, pro info." Ukázal na palandu.
Shizu: "Jak chceš," pronesl a dal si tašku do jednoho z rohu, poté se po kajutě rozhlédl. Vypadala celkem útulně. Stěny měly tapety s imitací dřeva a dvě malá okýnka dodávala pokoji světlo. Dvoupatrová postel byla jednoduchá a dřevěná, ale vypadala pohodlně. Uprostřed měli jeden malý stolek a kolem něj polštářky. Potom se otočil a vyšel ven z kajuty.
Shi-chan: Cesta byla dlouhá, přes noc. Večer na palubě byl překrásný, ten odraz měsíce na oceánu, navíc tu byl i bazén. Všichni se bavili, cákali po sobě, drinků bylo taky dost. Rin se rád díval přes zábradlí, nechal si slaným vlahým vánkem čechrat vlasy a přemýšlel. Byl rád, že jsou zase spolu, ale měl prostě rád ticho a z tohohle by tak akorát chytil migrénu.
Shizu: Haru si vzal jednu makrelu na klacku a rovněž zamířil k zábradlí, aby se podíval na noční mořskou krajinku. Hvězdy se třpytily na zvlněném oceánu a ten měsíc! pohled k nezaplacení. Měl chuť si v té třpytivé nádheře zaplavat. Pak si všiml, že nedaleko od něj se na tu nádhernou hladinu kouká i Rin!
Přešel trochu k němu a ptá se: "Nelituješ toho? že jsi jel s námi?"
Shi-chan: ,,Já to navrhl, tak proč bych toho měl litovat?
Shizu: "Je tu celkem hluk, proto," odvětil trochu nezajímavě a přitom se mu hluboce zadíval do očí.
Shi-chan: ,,No a? Vždycky je hluk, když jsme spolu." Vycenil na něj Rin hravě zoubky. ,,Budeme se tak vídat každodenně a upevní se vztahy."
Shizu: "Pravda," odpověděl mírně monotónně. Chvilku se na něj ještě koukal, pak se beze slova otočil a vyrazil do středu zábavy.
***

Shi-chan: Po pár dnech přistáli v Itálii. Bylo tam horké podnebí, na které nebyli zvyklí, spousta nových chutí a vůní, neznámá řeč a úžasné moře. Po ubytování se hned razilo na pláž.
Shizu: Haru vystoupil mezi prvními. Všechno ho to tak příšerně udivovalo! Vůně ryb, prosluněné pláže, azurově modrá voda a v ní plavající rybky, sem tam nějaký krab a krevetka. A ty domy! úplně jiné, než v Japonsku! Vzduchem se nesla sladká vůně grilovaných ryb, mořských plodů a masa, na nedalekých trzích byly hromady ovoce a zeleniny... něco takového už hodně dlouho neviděl. Jeho modrá očka se třpytila vzrušením, na chvíli dokonce zapomněl pokračovat v chůzi s ostatními.
Shi-chan: Rin si koupil na stánku zmrzlinu, vypadala zajímavě a potřeboval se zchladit. Nagisa s Makotem oblézali mořské plody a Rei si prohlížel suvenýry. Rin byl Haruovi nejblíž a když si ho všiml, hned po něm skočil. ,,Vyhlížíš ufouny nebo co?" Rozesmál se a slízl si zmrzlinu z okraje kornoutu.
Shizu: "Ne, jen se tak koukám," odpověděl. Pak se podíval na tu obří věc, co drží Rin v ruce. Bylo mu horko, dostal na zmrzlinu taky chuť... "Můžu ochutnat?" optal se.
Shi-chan: ,,Ochutnat. Ne celý," varoval a nastavil mu zmrzlinu.
Shizu: "Neboj," pronesl, popadl jeho dlaň, svírající kornoutek a přitáhl ji víc k sobě. Odspoda hezky nahoru slíznul vrstvu studené a sladké zmrzliny. "Že si v tom horku ještě kupuješ sladké věci..." pronesl ironicky a oblízl si rty.
Shi-chan: ,,Radši než slaný smažený? Jsi jako dítě, počkej." Setřel mu růžovou jahodovou kapičku a olízl ji.
Shizu: Chvíli se na něj nevěřícně koukal a pak to radši zamluvil: "Ne, já bych si radši koupil citronovou nebo mátovou... nebo lesní plody. Jsou kyselé, tak víc osvěží, než sladké." Podíval se mimo a malinko se začervenal.
Shi-chan: ,,Tak si kup svoji." Škodolibě na něj vyplázl jazyk a jako pán si odkráčel.
Shizu: Trochu nafoukl tvářičky, ale jen tak, aby to nešlo poznat, pak si stoupl do řady a zanedlouho si i on koupil zmrzlinu s mátovou příchutí a kousky čokolády uvnitř. Byl rád, že se rozhodl pro tuhle, protože opravdu dobře dokázala osvěžit a byla dobrá. Mentolová chuť se sladkou čokoládou se dobře vyvažovaly. Jen co si ji koupil a poprvé ochutnal, utíkal zpět ke své skupince.
Shi-chan: Už se stmívalo, tak si dali ve městě večeři a každý měl volný večer, aby ho využil po svém. Rin se procházel po riviéře, zamířil i na útesy,
Shizu: Haru už to nemohl vydržet, prostě nemohl! Se zapadajícím sluncem se rychle rozběhl napříč písčité pláži, mezitím ze sebe shodil všechno oblečení a vběhl do slané vody.
Byla studená, ale nevadilo mu to, plaval i ve studenějších vodách. Utíkal tak dlouho, dokud mu to voda dovolila a pak se s chutí odrazil a skočil svoji obvyklou šipečku do moře. Když se vynořil, trochu ho zaštípaly oči od soli, ale zachvilku zase nic necítil.
Začal rychle plavat napříč širému moři, tak daleko, kam mu to bójky dovolily.
Shi-chan: Však nad mořem se stahovaly mraky. Makoto a ostatní to s neklidem pozorovali a začali se stahovat na pokoje. Haru nebyl k nalezení a Rin taky ne, určitě si šli zaplavat. Vlny se zvedaly a vítr ochladil.
Shizu: Dostal se skoro až k bójkám, když ho překvapila jedna z velkých vln, která se přes něj převalila a potopila hluboko pod hladinu. Věděl, že se blíží bouřka, ale varovné signály v hlavě ignoroval... přeci jen... byla to jeho vášeň!
Snažil se najít správný směr, ale moře už bylo zacházejícím sluncem temně tmavé a další přicházející vlny mu dost zhoršovaly orientační smysl... navíc ho pálily oči od vší té soli...
Shi-chan: Rin už od útesů viděl, co se žene. A do toho mu volali kluci, že Haru šel asi na pláž. Tak seběhl dolů, svlékl se a skočil do vln. Ve vodě se celkem dobře orientoval, kolem ještě nebylo tolik bublin a písku, aby neviděl. Musel se občas pořádně nadechnout nad hladinou a už to pomalu vzdával, když ho uviděl mezi zpěněnými hřebeny. ,,Haru!" křikl přes vítr, ani nevěděl, jestli ho slyšel, ale pokusil se k němu s adrenalinem kolujícím v krvi doplavat.
Shizu: "Rine..." zavzdychal ještě v duchu.
Netušil, že by se zrovna tohle mohlo jemu stát. Jemu! Jemuž voda byla jako druhým domovem! A Rin byl momentálně jeho jediná naděje! Pokud se k němu nedostane včas... Zkusil trochu plavat k němu, ale svaly ho už moc neposlouchaly... pomalu začal ztrácet vědomí.
Shi-chan: Ve chvíli si ho rusovlásek přitáhl k sobě. ,,Dobrý, držim tě. Neusínej mi, Haru." Zase ten varovný tón, když mu něco přikazoval. Na minutu se potopil níž, kde byl příboj slabší a dál už je od břehu dělilo slabých dvacet metrů.
Shizu: "Kde jsme?" zeptal se, když trochu nabyl vědomí.
Shi-chan: ,,Dej mi minutu a na břehu."
Hrábl do těch nejskrytějších rezerv svých sil a zapřel se proti proudu, silnému větru, který mu hučel kolem uší a slané vodě, vnikající mu do úst i nosu. Když je příboj skoro vyplivl na pláž, nechal si ještě nohy omývat vodou.
Shizu: Nikdy si nemyslel, že bude až tak rád na břehu. Pluli nejméně dvacet minut a do toho ztrácel vědomí, kdo ví, jak dlouho a daleko je Rin zatáhl... I když pomáhal jen minimálně, byl totálně vysláblý. Možná to bylo tím, že vypil tolik slané vody, možná si studená voda pohrála s jeho svaly. Odpovědi teď hledal marně, tak to po chvíli radši vzdal.
Na obloze už se třpytily bledé hvězdy, měsíc byl mírně v oparu, ale stačilo to na ozáření krajinky, ve které se teď nacházeli. Podíval se na Rina, těžce se zavřenýma očima oddechoval. Bylo mu najednou líto, že je to jeho vina, že se tohle stalo. Cítil v očích slzy, přikryl si obličej paží: "Rine... promiň."
Shi-chan: ,,Nemám co." Ještě chvíli trvalo, než získal kontrolu nad svým dechem a mohl se pohnout. ,,Jen...nechoď už nikam, aniž by to někdo věděl. Není ti nic?" Znepokojeně si prohlédl několik škrábanců, co Haru měl na těle. Asi od útesů a tak.
Shizu: Stále si držel paži bezpečně u obličeje. Nemůže ho nechat poznat, že brečí! To nešlo! Snažil se co nejvíc vyhnout dlouhým odpovědím. "Jsem... v pohodě."
Shi-chan: Rin to ale poznal z jeho hlasu. Byl z toho trochu rozpačitý, nevěděl, co dělat. ,,Vážně tě nic nebolí?" Zvedl se do sedu a hned byl u něj, opatrnými doteky zkoumal, jestli nemá nějaké vnitřní zranění.
Shizu: Jeho doteky lechtaly, ale zároveň byly příjemné, studené od ledového moře, ale zároveň horké jak oheň. Haru se při každém jeho doteku nepatrně zachvěl často vydal z úst nějaký ten vzlyk. Když už to nemohl vydržet, překulil se na bok a pomalu vstal.
Shi-chan: To by si ho ovšem nesměl Rin stáhnout k sobě do písku, na nic se neptal a objal jej. Nebyly to stopy moře, co měl Haru na tváři, i když byly stejně slané.
Shizu: Na chvilku přestal ze šoku plakat. Vůbec to nečekal! co to do nej vjelo?
Teplo jeho těla mu ale dělalo dobře, přeci jen byli zmrzlí z moře a noc byla chladná, takže sice nic nedělal, ale nechal se objímat. Stejně už neměl sílu rezignovat.
Shi-chan: ,,Počkáme tady, jsme na pár mil daleko po pobřeží."
Snad úplně samovolně ho hladil po zádech a vyháněl tak chlad, užíval si kontakt s dosud mokrým chvějícím se...přítelem. Ne, on už pro něj dávno nebyl jen to. Měl Harua rád víc.
Shizu: "Jak myslíš," odpověděl, "máš mě teď na starost, protože už se asi ani nepohnu," zamumlal mu do kůže z posledních sil, než se ponořil do říše snů.
Shi-chan: ,,Rozkaz."
Posunul se stranou od vody, aby do rána snad uschnuli a pod stromy si s Haruem lehl do trávy. Ráno se podívají po cestě zpátky.

***

Shizu: Slunce už bylo vysoko nad horizontem, když se probudil. Netušil kolik je, ale podle slunce tušil, že je hodně. Zívl si, protáhl se a promnul si oči, které ho hned začaly pálit. Vzpomněl si na včerejší večerní příhodu a na chvilku se o tom všem zamyslel. Bude se muset tak moc omluvit, až se dostanou zpátky... ale jsou v cizí zemi, ještě k tomu v Evropě... ale Rin uměl angličtinu! No jo, vlastně, Rin! Podíval se vedle sebe a uviděl rudovláska, jak poklidně spí vedle něj, jako by se vlastně nic nestalo. Usmál se, v srdci cítil obrovskou vděčnost. Natáhl ruku a začal ho hladit po vlasech. Doufal, že mu tímto snad alespoň trochu vrátí včerejší snahu.
Shi-chan: Probralo ho zvláštní lechtání, byl z toho nesvůj.
,,Haru..." mroukl ještě napůl ze spaní a když otevřel oči, uviděl ho jen kousek od sebe. Včera...jo, tohle. Spalo se mu příšerně, cítil každý sval v těle.
Shizu: "Ohayou," pozdravil trochu provinile a hned stáhl svou ruku. Ještě že aspoň to sluníčko hřálo tak, že nešlo poznat, jak se červená. Pořád ho hlodal ten včerejšek a zřejmě to jen tak nepřestane. Jak se teď jen má s Rinem bavit, má se s ním vůbec za to všechno bavit? A co teď jen budou dělat?
Radši vstal a šel se nohama brouzdat do vody, ať přijde na jiné myšlenky a hlavně ať přemýšlí trochu normálně.
Shi-chan: ,,Ránko," řekl už si spíš pro sebe a zvedl se na nohy, aby tu ztuhlost trochu rozchodil. Chtělo by to sprchu, už na sobě cítil tenký slaný povlak. Nemluvě o písku snad až... No co se dalo dělat, musel si sundat plavky a vyklepat z nich to nejhorší, šlo to snadněji než z mokrých.
Shizu: Už podle zvuku poznal, o co se jedná. Jeho tělo reagovalo nekontrolovatelným nahromaděním krve do jeho tváří. Nemohl se pořádně ani pohnout, kdyby to udělal, kdo ví, co by reagovalo jako druhé... Tak zašel trochu dál do moře, až měl vodu do půli lýtek a zároveň se koukal po okolí, vlastně se koukal všude, jen ne za sebe. Všiml si, že pod ním pluje hejno ryb, vedle něj se přidal k procházce krab, všude možně jsou mušličky a také jak se sluníčko krásně třpytí na hladině.
Shi-chan: Tak, hotovo. Snad už v tom zvládne dojít do civilizace.
,,Můžeme jít, Haru?" Musel zvýšit hlas, aby to bylo přes vlny slyšet.
Shizu: Trochu se zdráhal otočit, ale když už chtěl Rin jít, zřejmě byl oblečený... Zhluboka se nadechl a stejně hluboce vydechl, aby zklidnil myšlenky, otočil se a pochodoval zpět.
"Kam chceš jít?" optal se, jen tak pro zajímavost.
Shi-chan: ,,Byl jsem tady už dříve. A podle slunce bychom měli jít tak dvě míle po pobřeží, než se dostaneme k městu. Snad tam někde najdu i svoje oblečení." Bezradně se rozhlédl kolem. Měl předtím radši ostatním zavolat, ještě aby je dali hledat policií.
Shizu: "Myslím, že naše věci už vzali ostatní. Určitě nás šli hledat, ale ta představa, že našli jen naše oblečení..." trochu se odmlčel, znovu pocítil vinu za tuhle situaci. Zaposlouchal se do moře a snažil se trochu uklidnit. "Proč nejsi naštvaný?"
Shi-chan: ,,Kvůli čemu? Že jsi šel plavat, přestože hlásili bouři? Že jsem málem sám vypustil duši při tvojí záchraně? Haha."
Shizu: "Přesně tak," hlesl a zadíval se na písek pod sebou, "nebýt mě, nejsme v téhle situaci, ne, ty nejsi v téhle situaci."
Shi-chan: ,,Ale dej s tím pokoj," ohradil se Rin lehce otráveně. ,,Dělal jsem to z vlastní vůle. Kdybych umřel, moje věc. Ale to se nestalo a já tě tam nemohl nechat. Tak už to nech plavat a jde se, začínám mít hlad."
Shizu: "Máš hlad?" optal se ironicky, "nemáme žádné peníze! a nejsou tu obchody. Jestli si něco neulovíme, nebo nenajdeme nějaké ovoce, jíst zřejmě nebudeme." Jejich situace opravdu nebyla růžová, neměli ani pitnou vodu!
Shi-chan: ,,Abych nesežral tebe." Rin se zatvářil jako kanibal, ale pak se krátce zasmál. ,,Dobře, tak se jdeme podívat kolem. Třeba nás ostatní půjdou hledat."
Shizu: "... dvě míle?" nasadil opět ironický tón a povzdech si, "je tu dost krabů, můžeme si je opéct."
Shi-chan: ,,A na čem asi? Půjdeš na dřevo ty nebo já? Záleží, kdo umí chytat ryby."
Shizu: "Můžeme to vyzkoušet, jen najít nějaký ostrý klacek, kterým ryby ulovíme."
Shi-chan: ,,Fajn. Jdeš se mnou." A vyrazil do lesa, aby našli dříví i klacek, ze kterého si udělají provizorní harpunu. Nakonec třeba i nějaké to koření.
Shizu: Nebyl to nijak extra hustý lesík, takový... normální. Našli pár suchých dřívek i nějakou tu suchou trávu na oheň. Oba si pak ulomili ze stromu silnou větev tak, aby byla alespoň trochu špičatá a s tímhle valili zpět na pláž, aby se alespoň pokusili něco udělat pro to, aby uklidnili své hladové žaludky
Shi-chan: Kamenem obrousili klacek ještě víc a začalo se lovit. Rin se tím bavil, číhal na jakýkoliv pohyb ve vodě a tak zvládl ulovit něco málo. Ovšem do té doby, než šlápl na něco špičatého. Asi ježovku. Vyjekl, šíleně to bolelo, a zahučel do vody.
Shizu: Haru mezitím ulovil nějakou malou mřenku, ale jen co uslyšel Rina vyjeknout, odhodil klacek i s mrtvou rybkou na břeh a utíkal k němu.
"Co se děje?!" skoro až vykřikl. Měl o něj strach, jen tak se skácel do vody...
Shi-chan: Začínalo to být čím dál horší, štípalo to a bolestí lapal po dechu.
,,Do pr..." Pevně zavřel oči. ,,Nějakej neřád, šlápnul jsem na něj."
Shizu: "To jsi neřád svým způsobem ty," snažil se jej trochu povzbudit, ale zřejmě to moc nezabralo. Zvedl jeho nohu a podíval se na chodidlo, ve kterém bylo zaseknuto pár černých trnů. "Nejsou hluboko, vytáhnu to, ale asi to bude bolet. Neměl by ses hýbat, snadno se lámou."
Shi-chan: ,,Snad nebyla jedovatá, jako malej jsem na jednoho šlápnul." Posadil se na plochý kámen, který vyčníval z vody, hrudník se mu prudce a rychle zdvihal. ,,Do toho."
Shizu: "Nebývají jedovaté, možná jen ty v hlubokých oceánech, ale většinou mívají jinačí barvu." Vzal jeden trn opatrně mezi prsty a nehty si pomáhal. Opatrně začal tahat, aby se nezlomil a aby Rina nezranil ještě víc. Za chvíli byl ten zákeřný trn venku. "Ještě dalších pět a bude to!"
Shi-chan: Rin byl o odstín bledší než předtím, ale musel to vydržet. Kývl a raději se díval na modré nebe, přemýšlel nad čímkoliv, co ho zrovna napadlo, aby to nějak přetrpěl.
Shizu: "Jestli budeš chtít křičet, klidně křič, nikdo tě tu neuslyší," pronesl a dal se do vytahování dalšího ostnu. "Co jsi vůbec dělal, že jsi na to stoupl? když chytáš ryby, koukáš se pod sebe. Jak jsi na to dokázal stoupnout?" Co otázku odřekl, rychlým pohybem vytáhl další trn. Myslel, že bude lepší, když u toho budou mluvit. Rin alespoň přijde na jiné myšlenky.

 


Komentáře

1 Social Gang Social Gang | 26. listopadu 2014 v 22:03 | Reagovat

To není špatný :3 ale myslím, že je zbytečný psát, kdo co napsal, ale to už je jen vaše rozhodnutí, že jo :D jinak se těším na pokráčko :3

2 Shirayuki Shirayuki | 26. listopadu 2014 v 22:06 | Reagovat

[1]: : Ono se v tom pak líp vyzná. Můžeme dělat odstavce za stejnou osobu bez toho, abychom pořád začínaly jménem či jiným znakem postavy. A pár lidí tu hudrovalo právě nad tím, že mají problém určit, kdo je kdo.

3 Ami Ami | 26. listopadu 2014 v 22:23 | Reagovat

Och toto sa mi páči^^ a dosť^^ ďalšíu časť prosím^^

4 Len Len | 27. listopadu 2014 v 13:31 | Reagovat

Aaah, těšila jsem se na Free! od vás :3 je to super, jsem zvědavá na naše trosečníky příště :D

5 chikkuru chikkuru | Web | 27. listopadu 2014 v 18:57 | Reagovat

no............... :-|  príbeh celkom dobrý ale no viete 8-)  8-) ja tam proste tie pári nežeriem :D asi si budem predstavovať že je to s bratmi Uchihovcami lebo inak druhu časť nedokážem prečítať  ....... som na nich proste závislá :-P  a poviedky čítam rada takže mi nič iné neostáva :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.