On nebo já 2/4

26. července 2014 v 15:38 | Shirayuki + Kiira |  Jednorázovky
Druhá část na Shirayuki nebývale yaoistické povídky.
Dnes kýžená trojka a Sasu dostane co proto. Itachi se rozhodne dokázat svému milému lásku a jejich vztah nabere vážnější noty.




Dusili ho teda pěkně. Navíc se cestou zasekl v zácpě a to byl ještě kámen, hozený do rozbouřených vln jeho nervů. Nedělalo mu dobře, když si něco šeptali mezi sebou, vrtěl se na židli a těkal očima po kanceláři. Když mu oznámili, že jsou z jeho díla nadšení, skoro až slyšel ze svého srdce spadnout pořádný kámen. A k tomu měl stálou práci jako asistent šéfa! Yay! Venku vzal do třesoucí se ruky mobil a vytočil Itachiho číslo, jako povodeň ze sebe pak všechno vychrlil.
,,Děláš si ze mě srandu! No gratuluji! A ji já mám pro tebe novinku. Chceš ji slyšet teď, nebo až doma?" ozval se radostný hlas z blonďákova mobilu.
,,Stavím se doma pro oběd a přinesu ti ho."
,,Dobře, ale najdeš mě v jiné kanceláři ..."
Tak takhle... ,,Nic neříkej, zeptám se na recepci. Tak pa." Rozloučil se, sedl na nejbližší autobus domů a tam udělal kuřecí nudličky. I když byl vegetarián a maso nesnášel, obětoval svoje čichové buňky. Polovinu z toho nechal Sasukemu, raději ani neřešil, v kolik hodlá vstávat a už vůbec ne, že by si měl najít práci. Poté jel za svým milým do práce a tam se dozvěděl, kde ho najít. Ovšem byl překvapen přítomnosti mladé ženy v předsíni. Pěkná, nohatá a jinak toho moc neukazovala. ,,Ehm, pardon, jdu za..."
,,Mohu se vás zeptat, jak se jmenujete?" Zazářil úsměv na její rozkošné tváři.
Nejdřív jí chtěl odseknout, že to není důležité, ale pak se ovládl. ,,Deidara." Překvapilo ho, jak klidně zněl, na vzdory své netrpělivosti.
Dívka zmáčkla čudlík na interkomu. ,,Uchiha-sama? Přišel za vámi pan Deidara, mohu jej pustit dále?"
,,Jistě, Yukita-san!" ozval se radostný hlas z přístroje.
,,Prosím pojďte dále." Usmívající se dívka mu otevřela dveře.
A z křesla na něj zamával Itachi. ,,Ahojky."
,,Ahoj." Působil ještě napjatě, dokud se dveře nezavřely. ,,Koho ti to přidělili? Nějakou modelku?"
,,Já ji původně nechtěl, ale šéf na tom trval. Promiň, ale nemáš důvod žárlit." A přitáhl si Deidaru k sobě.
,,Jen aby." Vzal si raději židli naproti němu. Přeci jen to nemuseli vědět všichni. ,,Jo, tady máš." Postavil před něj bento.
,,Děkuji." Otevřel to, a dal se do jídla. ,,Jako vždycky, moc dobré." A usmál se na něj.
,,Musíme vyřešit tu situaci s tvým drahým sourozencem." Dal si nohy přes opěrátko na ruce, takže se spíš válel než seděl. ,,Přišel jsem o pár obrazů, sice starších, ale i tak je to škoda. Kdo ví, co udělá příště. Zaměstnej ho tady."
,,Dobrý nápad, ale pochybuju že bude souhlasit, a ještě víc, že bude plnit co má ..." Povzdechl. ,,Ale zkusím to."
,,Jo a...dostal jsem nabídku. Na stáž v zahraničí." Zamyšleně si namotával na prst pramínek vlasů. ,,Ještě není známo, kdy, kde a na jak dlouho přesně, ale jen prý, abych věděl, že tady je ta možnost. Díky tomu kurzu by mi i zvedli plat."
,,To nezní tak špatně." Pousmál se.
,,Znamenalo by tě nechat Sasukemu na milost. Takže dokud se neodstěhuje, nehnu se od tebe."
,,Jediný důvod, proč jsem ho ještě nezabil, byla tvá dobrosrdečnost."
,,Nemůže za to, že tak zvlčel. Možná kdybys ho řezal jako tebe tvůj otec, choval by se jinak."
,,Možná ..." Itachi se zamyslel. ,,No na to už je pozdě ... musíme ho zkrotit teď."
,,Večer jde zapíjet s kámošema cosi." Vstal, přeskočil stůl a stoupl si za něj, aby ho nejdřív mohl obejmout kolem ramen a lehce políbit na krk. ,, Nemysli na to, pořádně se nadlábni a na večer jsem něco vymyslel."
,,To jsem vážně zvědavý co to bude." Zasmál se ne něj a políbil jej na tvář.
,,Jen takový nápad. Když pořád kreslím hlavně abstraktní věci, tak jednou udělám něco, co nepřipomíná cákance." Sáhl do kapsy, vyndal složený papír velikosti asi A4. ,,Tohle jsem dělal při čekání na ten pohovor. Ať máš na co myslet." Byl tu autoportrét celého těla ve velmi přitažlivé póze a jen s mašlí kolem krku.
Itachi zčervenal. ,,D-děkuji." A papír vložil do šuplíku. ,,Kdykoliv na tebe budu myslet, tak se nepodívám na fotku, ale na tu kresbu." Škodolibě se zasmál.
,,Jen nenech fantazii moc prostor. Třeba při jednáních." Sedl si mu na klín a opřel hlavou o rameno.
,,Jenom klid." Políbil jej na čelo a omotal ruku kolem blonďákova pasu.
,,Nechci jet nikam bez tebe."
,,Tak tě nikam nepustím." A přimáčkl si ho k sobě.
Dei se narovnal, vědom si každého doteku, tak zvláštní pohled měl v modravých očkách. Vzal jeho tvář do dlaní, palcem obkreslil lícní kost až ke rtům. ,,Já tě tak miluju."
,,Taky tě miluju." Natáhl se a políbil jej na rty.
Vyměňovali si ještě něžnosti a sladká slůvka, dokud nebyl čas jít. Rozloučili se, Dei si vzal krabičku na oběd, aby ji doma umyl.
Itachi musel být ještě chvíli v práci, ale když Dei odcházel, zamával mu ještě z okna.
Do večera Deidara doma uklízel, připravoval večer, hezky romantickou atmosféru a rovnou si i udělal pořádek v ateliéru.
Itachi v práci skončil dříve, aby Deidaru překvapil. Po cestě se ještě rozloučil s novou asistentkou Naho a vydal se k autu. Po cestě se stavil ještě v jednom obchodě. Odcházel odtamtud s malým sáčkem a v něm malá krabička. Když dorazil, tak zazvonil a vyčkával na svého partnera.
Blonďáček byl celý umazaný od mouky, cukru a dalších věcí, jak usilovně pracoval na dezertu, na sobě svoje pracovní lacláče a zástěru. Vlasy rozcuchané a vypadal spíš jako štvaná laňka. ,,Zapomněl sis klíče?"
,,Ne." Usmál se. ,,Jenom mě baví, když mi otvíráš dveře."
,,Taky jsi mohl přijít až za chvíli, mám rozdělanou práci." Hned za ním zavřel a jelikož cítil, že se něco pálí, hned běžel zkontrolovat troubu.
,,Uklidni se." A s úsměvem na tváři šel do ložnice. V pokoji ze sáčku vytáhl malou ozdobnou krabičku. Chvíli ji pozoroval a pak si ji dal do kapsy. Sešel do kuchyně a začal pozorovat svoje koťátko.
Snažil se ho ignorovat, jinak by byl tak nervózní, že by zkazil svoji práci za celé odpoledne. Měl k tomu puštěnou tichou hudbu, jako vždy, když se potřeboval uklidnit nebo nějak nabudit.
,,Ty tvé ladné pohyby, když jsi do něčeho zabraný ... hmm ... docela vzrušující."
,,Jestli myslíš na to, co si myslím, tak teď vážně ne."
,,A na co myslíš?"
Nádobí zacinkalo ve dřezu, došel k ledničce, aby se napil studené minerálky. ,,Co si dáš k pití? Mám tu nějaké víno. Bílé, to máš rád."
,,Jasně." Zasmál se a jemným dotykem přejel po kapse.
Konečně bylo všechno dodělané, vypnul troubu, aby to došlo, a nejdříve začal těstovinovým salátem s krutony. Konečně se mohl po celém dnu také najíst.
,,Voní to překrásně."
,,Nemusíš to říkat vždycky, když před tebe něco postavim."
,,Nemusím, ale chci." Zasmál se.
,,Jistě." Sundal si zástěru, ještě příbor a pustil se do večeře. I když měl hlad jako vlk, jedl kultivovaně a ne rychle.
Itachi se také pustil do jídla. Nepospíchal, ale vychutnával si to.
Po předkrmu přišlo na řadu hlavní jídlo. Rozebírali vše, na co jinak nebyl čas, panovala uvolněná atmosféra. Jako sladká tečka byl moučník v podobě tvarohového dortu a vypili si i víno.
Itachi do sebe to víno klopil, jako by někam spěchal. Zhluboka se nadechl a řekl: ,,Mohu se na něco zeptat?"
,,Mám teď dojem, že bych ti kývl na cokoliv. Ale ptej se."
Zhluboka se nadechl, vstal ze židle a klekl si před něj. ,,V-vezmeš si mě?" Z kapsy vytáhl krabičku a v ní překrásný prsten.
Nastalé hrobové ticho přerušovalo jen tikání hodin na zdi, jindy sotva slyšitelné. Dei ze sebe vydal pár nesrozumitelných zvuků a měl dojem, že každou chvíli omdlí. To snad ne... Štípni se, určitě se ti to jenom zdá. Vrhl se mu kolem krku, celý se třásl vzlyky a brzy Itachiho rameno zmáčely drobné slzičky.
,,To znamená ... ano?"
,,J-Jo."
Objal ho nejpevněji, jak jen to šlo. ,,Tak teď si buď jistej že tě nenechám nikam odjet!"
,,Sobče." Zasmál se tiše a otřel si oči.
,,Nejsem sobecký, ale ode dneška jsi můj!" A políbil ho.
Nechal si navléknout prstýnek a vysloveně si užíval ten pocit tíhy a spoutání díky malému stříbrnému kroužku.
Nic neříkal, jenom ho vzal do náruče, jako by nic nevážil a po schodech si do donesl do ložnice. Postel byla celá posypaná růžemi.
,,Nejradši bych ti tady usnul. A přes práh se má přenášet až po svatbě."
,,Detail." Postavil ho na zem a vychutnával si radost v jeho očích.
,,Trochu jsi mi pokazil plány, ale kdyžtak si to překvapení nechám až na naši první oficiální noc." Na chvíli zauvažoval, ale potom se rozhodl. ,,Počkej tady, udělej si pohodlí a já se hned vrátím." Vyběhl z pokoje, poslal mu vzdušný polibek, cestou vzal malou taštičku do koupelny, aby ze sebe shodil oblečení, pořádně se umyl a malinko navoněl. Navlékl si černé krajkové rukavičky až k loktům, nahodil sexy prádýlko, rozpustil si vlasy, i když to neměl rád, protože vypadal jako dívka ještě víc, přes ramena saténový župánek a ten si zavázal, než se vydal za svým milým. Cestou na zdi otočil vypínačem a ztlumil světla.
Itachi zůstal sedět s otevřeno pusou. ,,Ehmm ... co to je?" zeptal se zaskočený Uchiha, jelikož neměl ani ponětí co na to říct.
Na krku měl obojek, jeho řetěz přicvaknutý k náramku na ruce. S úsměvem tleskl, rozezněla se plíživá hudba. Udělal mu menší sexy taneček a při tom se vysvlékal.
Itachi rudý jak rak byl úplně zticha, jenom tam seděl s otevřenou pusou. Bylo to docela divné, ale vzrušující zároveň.
Se závěrem k němu přistoupil, zapřel se rukou o postel vedle něj, vzal ho za bradu a skoro políbil, ale na poslední chvíli ucukl.
,,Děje se něco?"
,,Musíš si to zasloužit."
Zamručel. ,,A jak?"
,,Miluj mě. Tak, jako ještě nikdy nikoho."
Tohle pro něj bylo jako spoušť na bombě. Povalil ho vedle sebe, a sám se na něj posadil. ,,Říkáš jako nikdy nikoho?" Pevně mu svíral ruce nad jeho hlavou.
,,Je to slib. Navždycky."
Elegantně pohodil vlasy a začal jej vášnivě líbat. Doslova si to vychutnával.
Jelikož se věnovali jen sobě, nikdo si nevšiml, když se vrátil podnájemník. Ani se neobtěžoval s večeří, rovnou šel k sobě do pokoje, ale cestou se zarazil a nedalo mu to, aby nenakoukl škvírkou do ložnice.
Itachi zatím pomalu svlékal svého snoubence. Mezi tím mu stihl udělat cucák na krku.
Ani Dei nezůstal pozadu a věnoval mu pár značek, rozepl mu košili tak rychle, že snad zázrakem neurval knoflíky.
,,Ne tak rychle, ty nedočkavče. Vychutnávej si to." Něžně pronesl Itachi a začal mu olizovat hruď.
,,Tak nebuď tolik sexy."
,,I ty lichotníku." A začal sjíždět jazykem ke spodnímu prádlu, které pomalu svlékal.
Vyrušilo je až docela tiché vrznutí dveří a Dei sebou škubl. To snad...
Itachi se otočil jako smyslů zbavený. ,,Co tu chceš?" Zavrčel.
,,Nic," broukl Sasuke tiše a ani se nehnul. Blonďák se pousmál a šeptl svému tmavovláskovi malý nápad. ,,Vezmeme ho k sobě, třeba to pomůže víc než výprask."
Itachi vypískl: ,,Z-zbláznil ses? Vždyť je to můj bratr ..." Rudý se podíval k Sasukemu. ,,I když ..."
,,Věř mi." Vstal, došel k Sasukemu a beze studu se na něj zadíval. Tu si všiml, jak má stále ještě zrychlený dech. Obešel ho a začal různě osahávat, i přestože se bránil. Až když si mu našel cestu do kalhot, Sasu úplně ztuhl a Dei si všiml, že ve více slova smyslu.
Itachi je chvilku pozoroval. Ale nakonec se odhodlal a zapojil se taky. Nejprv mu bylo blbé osahávat vlastního bratra, ale co mu zbývalo? Přistoupil k němu zezadu a do ucha mu zašeptal: ,,Radši se nebraň."
To ho probralo. Začal sebou různě šít a při tom nadával, až Dei ztratil trpělivost, strčil ho na postel a znehybnil vlastním tělem. ,,Lásko, podej mi pouta. V zásuvce," udělal psí oči na svého milého a sklonil se k mladšímu. ,,Užijeme si." Olízl mu rty a šikovnou rukou se vedral pod kalhoty, Sasuke ještě dopomohl tím, jak sebou házel a Dei se usmál, když pod tvrdším stiskem zasténal.
Přišlo mu to zvláštní, ale jak se říká, zlobivé děti si zaslouží trest. Šáhl do šuplíku a vytáhl chlupaté pouta. Nejprve se zarazil, proč je tam má, ale pak si vzpomněl na silvestr. Díky tomu, že Deidara Sasukeho držel, bylo celkem snadné jej připoutat k posteli. ,,Uvolni se, bratříčku, věř mi. Bude to tak lepší." A škodolibě se zasmál.
Když se nadechl k další poznámce, udělal Dei z pásku svého župánku roubík. ,,Moc neslintej, satén se špatně pere," pohrozil mu varovně, úplně se svlékl.
Itachi trochu i žárlil, když to tak viděl. Ale přešlo ho to, jakmile viděl jeho obnažené tělo. Sedl si za něj na postel a řekl: ,,Pomalu nebo tvrdě?"
,,Ty víš, jak to mám rád." Zamrkal sladce, ale pak se rozesmál. ,,Neublížíme mu moc. Ještě bychom měli na krku znásilnění, i když ta vaše pověstná hrdost by mu to nedovolila." Pohladil mladšího po tváři. ,,Keců máš tolik, ale už jsi s někým spal? Vypadám jako holka, ale za chvilku poznáš rozdíl."
Uchechtl se. ,,Ty se nezdáš, zlato! Dej mu co proto, ale počítej že i já ztrestám tebe!" A kousl jej zezadu do ucha.
,,Těším se." Mezitím rozepl Sasukemu kalhoty a stáhl je jen o potřebný kousek, jenže to začal cukat nohama a zkoušel je dát k sobě, tak ho musel Itachi podržet, aby se Dei mohl soustředit na svou práci.
,,Uklidni se, nebo to bude bolet!" jemně zvýšil hlas. ,,Pokračuj." Usmál se na blonďáka.
,,Zkusíme to jinak." Nechtěl ho vysloveně znásilnit, nebyl bez citu, ale i tak neplánoval opatrnost. Tak si mu kleknul mezi nohy a rozehrál své vycvičené uspokojovací umění, že se jejich oběť brzy svíjela z jiného důvodu a až překvapivě rychle se udělal. Dei se olízl a natáhl pro lubrikant, trošku si vzal a zbytek dal Itachimu. ,,Dneska bez kondomu, chci tě úplně až do konce."
,,Tak se mi líbíš!" A vášnivě ho políbil. Nechtěl spěchat, proto se rozhodl že počká, až se dostane do Sasukeho, aby mohl on sám do Deie.
,,Hlavně jestli vydržíš čekat ty." Ještě mu laškovně skousl dolní ret a když se tak příhodně skláněl, ještě zavrtěl zadečkem, aby ho vystavil na odiv, nijak moc se s tím nepáral a ihned dvěma prsty vnikl do toho poddajného mladého těla. Nespokojeně se zamračil a mlaskl. ,,Klid nebo si nesedneš."
,,Já říkal, že se máš uvolnit, Sa-su-ke." Začal olizovat Deidarův krk.
,,Nezdržuj," zavrčel netrpělivě.
,,Užívej si to," šeptl. ,,A nebuď tak nabroušený." Začal jej hladit po jeho elegantním zadečku.
Narovnal se do kleku a silně ho kousl do rtu. ,,Vyšukej mě nebo to udělám já tobě. Hned!"
,,Jak si přeješ ..." A pronikl do něj jak nejrychleji to šlo a zároveň nejhlouběji. ,,Tak co? Líbí?"
,,Jo..." Opřel se mu na chvíli o rameno a slastně vydechl. Ale aby ho bylo ještě lepší, přizvedl si k sobě Sasukeho. Šlo to pomalu a celkem špatně, i přes roubík slyšel pár bolestných stenů. Byl tak úzký, víc než kdejaká dívka. ,,Kotě, kdybys tohle...pocítil, to je kurva úžasný."
,,Ne ... mě stačíš ty." A jazykem mu přejel přes záda. Potom ale narazil, a jako řetězovou reakcí to dojelo i k jeho bratrovi.
Dei si nebyl jistý, jak se mladý černovlásek v blízké chvíli projeví a tak mu raději zakryl rukou pusu, za což si vysloužil bolestivě kousnutí a musel syknout. Bylo to tak krásně opojné, být dobyvatelem a zároveň objektem touhy, zvláště v tak nedotknutelném těle.
Nejel tak naplno, i když chtěl. Něco v nitru mu říkalo, že by to dělat neměl. Přece jenom, na konci tohoto spojení byl jeho mladší bráška. Vyrůstaly spolu a teď tohle? Na druhou stranu ho chtěl ztrestat. Tak jak se choval k jeho lásce, je nepřípustné. Sasuke si to zasloužil. Jak mu ale tak hlavou probíhaly on sentimentální vzpomínky, na jejich dětství, ucítil najednou malou, studenou slzu, stékající mu po tváři. Už ani ne proto, co teď dělají, ale proto co se stalo z jeho hodného brášky. Pokoušel, si toho nevšímat. I když nejel na maximum, tak se snažil uspokojit svého partnera.
Takhle to bylo docela nepohodlné pro všechny. Dei by se nejraději svalil a nechal obšťastňovat do konce života než takhle být mezi a ke všemu muset klečet, znamenalo to celkem mělký průnik. Nestaral se o to, jestli se Sasuke pod jeho pevným stiskem zmítal slastní nebo bolestí, ale pro jistotu mu jednou rukou zajel do klína, jako si sám občas musel pomáhat.
Už nebylo cesty zpět. Obavy jej naprosto opustily. Měl už jenom jeden cíl, a to, uspokojit sebe a svého snoubence. Ale najednou ho popadl strach. Co když seto Sasukemu zalíbí a bude chtít od Deie víc? Na co to myslel. Jeho láska by ho přece neopustila. Snažil se na tu děsivou myšlenu zapomenout. Ale ... nějak ho nechtěla opustit. Musel se nějak uklidnit. Olíznul blonďákovo ucho a pak jej do něj kousl.
To byla pro blonďáčka poslední kapka. Zalil ho ten sladký pocit uvolnění a jak se nehlídal, tak tmavovláska pod sebou víc stiskl a ten ho s přidušeným stenem následoval. Dei pak jako bezvládná panenka vyčkával i na svého milého.
Zase si připadal jako ten dominantní. Jak ta svíral v obětí svoji hračku, onen tlak byl čím dál silnější, až do chvíle, kdy se ten tlak uvolnil.
Chvíli tak setrvali, než Deidara rozvázal Sasukemu roubík a ohleduplně z něj vystoupil. Ten se hned na to bleskově vyšvihl na nohy, sice malinko pokulhával, ale bez jediné hlásky se odebral k sobě do pokoje, blonďák si při tom všiml tenkých stružek slz na jeho tvářích a otočil se na Itachiho. ,,Nepřehnali jsme to trochu?"
,,Možná, ale teď vidíš že nemá tak velké koule, jak tvrdil." Ale bylo vidět, že si dělá starosti.
,,Stejně by sis s ním měl promluvit a vyřešit to dusno, co tady je."
Měl hroznou chuť říci: "Ale já jsem nebyl tím kdo s tím přišel." ... nebyl ale jako malý, tak přikývl. ,,Dobře." Vstal z postele, hodil přes sebe župan a vydal se za bratrem. Když přišel k jeho pokoji, chvíli váhal. Pak se ale odhodlal a zaklepal mu na dveře.
Ty se ani neotevřely, jelikož byly zamčené zevnitř. ,,Vypadni!" ozvalo se zpoza nich vztekle.
,,Ještě mi řekni, že sis to ani trochu neužil ..." řekl klidným hlasem.
O dveře se zevnitř něco rozbilo, asi sklo, následované dalším proudem vybraných nadávek.
,,Pořád se chováš, jako by ti to tu patřilo, nebereš na nás absolutně žádný ohled a teď se urazíš, jako malé uplakané děcko."
Za dveřmi se ozval šramot, rychle strhl zámek a stanul ve dveřích jako bůh pomsty, už oblečený do čistého. ,,To pořád není důvod mě znásilnit, debile. Ty a ta blondýna se k sobě hodíte, určitě šukáš stejně špatně."
,,Chceš si to snad ověřit?" Provokativně se zasmál.
,,Ještě to tak. Tím mě nenasereš, sorry."
,,Já tě nasrat nechci. Jsem tu jenom kvůli tomu, že mě o to požádal Dei-kun. Kdyby to bylo na mě, tak tě nechám schouleného v rohu, jako malé štěňátko." A pomalu se chystal k odchodu.
,,Proč se o mě stará víc než vlastní bratr?"
,,Protože, na rozdíl ode mě, má soucit," ozvalo se tichým hlasem. ,,Kdyby nebylo jeho, tak už ležíš mrtvý někde v kanále, zabitý mou vlastní rukou."
,,Soucit nebo slitování? Oboje znamená moje ponížení, tak co." Opřel se ležérně o dveře. ,,Víš, že jestli budeš ke mně přistupovat takhle, příště to nebude nějakej obraz. Třeba právě tvůj miláček."
Itachi se zarazil. Na čele se mu vyrazil studený pot. ,,Tím chceš říci co?"
,,Tím chci říct to, ať si dáváš pozor."
Itachi si hlasitě povzdechl. ,,Kdyby ses nechoval jako rozmazlenej spratek, ani já bych nebyl takový. Chovej se slušně a budu tě brát jako bratra, ne cizího haranta."
,,JÁ se TOBĚ nikdy podřizovat nebudu. Na rozdíl od něj. A vůbec, tyhle kecy už jsou nudný." A práskl za sebou dveřmi.
Itachi se tedy vrátil za svou láskou. ,,Už mě sere," odfrkl si a vrátil se do postele.
,,Nerad tě ruším, ale musíš do práce, kotě."
,,To už je ráno!" Vytřeštil na něj oči.
,,Jistěže." Kývl k oknu, za kterém už bylo slunce. ,,Za hodinu vstáváš."
Zřetelně ospalí Itachi si lehnul. ,,Vzbuď mě za třicet minut."
Přesunul se po čtyřech nad něj a pak se na něm uvelebil jako na polštáři. Při tom si prohlížel stříbrný kroužek na svém prstu. Pořád tomu nemohl uvěřit. ,,Dobře."
Ztuhnul asi za deset vteřin a už jen zbývalo jen jedno. Spolehnout se že ho jeho láska vzbudí.
Za půl hodiny Itachiho skutečně vzbudil, následovala menší snídaně a k tomu rychlovka na probuzení a pro skvělý začátek dne. Nechtěl ho pustit, skoro se na něj pověsil a ještě když se loučili, tak ho přirazil na dveře, během pěti minut předvedl až uměleckou práci úst v jistých partiích a pak poslední polibek na rozloučenou.

Itachi nasedl do auta a s úsměvem na tváři se vydal do práce.
 


Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 27. července 2014 v 23:17 | Reagovat

Z těch situací by se dalo vytěžit víc, bylo to celkem stroze napsáno. přišel mi zvláštní celkový postup povídky. Požádání o ruku + sex - v pořádku ještě a ten zapomenutý striptýz je v pohodě, ale moc se mi nepozdávalo - přišel brácha, ztrestáme ho. Co to takhle ho znásilnit, ať ví na co ten zadek má. Bylo nešťastně vyřešené.

2 Aki-chan Aki-chan | 28. července 2014 v 8:44 | Reagovat

Mám taký pocit ,že Sasuke niečo urobí Deidarovi a tá predstava sa mi vôbec nepáči. Ináč veľmi podarení dielik som zvedavá čoho sa dočkáme v pokračovaní .

3 chikkuru chikkuru | Web | 28. července 2014 v 12:27 | Reagovat

mne sa to nepáčilo :-? hlavne ta scenka znásilnenia :-|

4 Kiira Kiira | 28. července 2014 v 15:36 | Reagovat

Ten pocit, když jste spolu autorem a dozvíte se že to je tu, až teď ... mno ... co dodat :D jsem nepodstatný článek.

5 Shiori-san Shiori-san | 28. července 2014 v 18:54 | Reagovat

Diel sa mi páčil až na to znásilnenie som zvedavá ako dopadne Sasuke :-|

6 Myschelle Tategami Myschelle Tategami | 29. července 2014 v 3:05 | Reagovat

Deidara mě opravdu překvapil. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.