Vánoční povídka 2/2

26. prosince 2013 v 19:49 | Vita + Ája |  Jednorázovky
Druhá část



Sasuke na to nic neřekl, jen ho s překvapivou vervou políbil. Ruce spojil za jeho krkem a zavřel oči.
Když chtěl polibek prohloubit, cítil, jak Itachiho jazyk v jeho ústech ochabl. Opatrně otevřel oči, ale ty Itachiho zůstaly zavřené.
,,Nii-san?" zašeptal na pokraji zoufalství. ,,Nii-san!" vykřikl a ve vzteku na celý svět s ním začal třást, ačkoliv věděl, že už to k ničemu nepovede.
Slané potoky si razily cestu po jeho tváři a on si v ten moment slíbil, že už nikdy kvůli nikomu jinému nebude plakat, protože... ,,Půjdu za tebou..."
V tu chvíli byla ztichlá napjatá atmosféra přerušena z počátku tichým, po chvíli ale hlasitějším smíchem. Itachi se prudce posadil a dlaně si přitiskl k ústům. Měl až skleněné oči, jak mu ze smíchu slzely.
,,J.. já se oml... já se str... ašně omlouvám... já nemůžu..." chechtal se starší tmavovlásek. To se prostě nedalo vydržet... slezl z postele a posadil se na zem. Pořád se nemohl uklidnit, dusil v sobě moc dlouho.
Mladší po něm hodil vražedným pohledem.
,,Taky sis musel dávat k obědu česnek," zamrmlal naštvaně a strkal si prst do krku. Byly chvíle, kdy opravdu litoval toho, že se dal na hereckou dráhu. I když s tímhle cvokem hrál už v tolika filmech a stačil si ho docela oblíbit.
,,Přestaňte vy dva...'' Režisér vpochodoval rozhořčeně na scénu. ,,Itachi má nejjednodušší roli! Jakej seš doprdele herec, když neumíš ani ležet jako mrtvola a bejt kurva zticha!" Praštil se světlovlasý režisér deskami se scénářem o stehno a položil si ruku na čelo.
,,Tak mi nemáš jazykem lízt do žaludku." Zvedl se Itachi, který už se uklidnil, ze země a promluvil k Sasukemu.
,,Já tobě?" namítl Sasuke naštvaně a tak jak ho pánbůh stvořil, zatarasil Itachimu cestu. ,,No já nevím, kdo tu byl tak náruživej, že mě celýho pokousal!" okřikl ho a dal nasupeně ruce v bok. Zoufalého režiséra si ani jeden nevšímal.
Starší černovlasý ho bez problému chytil za pas, zvedl a hodil ho na postel. ,,Zasloužil sis to." Ušklíbl se a pozvedl obočí. ,,Haló, poslouchejte sakra... aaale, to je děs, vy dva." Mávnul režisér a vracel se k osvětlovačům. ,,Pane, říkali vám přece, že oba jsou improvizátoři," varovala ho produkční.
Sasuke se zatím zvedal z postele, jen aby mohl tachimu skočit na záda a strhnout ho i se sebou zpět na lůžko.
,,Fakt mi lezeš na nervy!" zavrčel mladší podrážděně a povalil ho pod sebe.
Ani jeden si přes šarvátku nevšiml, že většina lidí, podílejících se na filmu, začala pomalu odcházet.
Režisér totiž vida jejich dnešní rozpoložení dal rozkaz, že scénu dotočí zítra.
,,Jak dlouho, hmn?" Usmál se Itachi, přehoupl se nad něj a sevřel jeho zápěstí. Rád hrál s ním. Vždycky to bylo jiné, ozvláštněné. ,,Jak ti může lézt ma nervy tvůj laskavý starší bráška...?" Na čtyřech nad ním se přikrčí jak plížící se šelma a přivřel oči.
,,Protože je to vůl! A vždycky dostane roli ve stejným filmu!" odůvodnil mu mladší svůj vztek. Navíc ta ironie, že i ve filmu musejí hrát bratry, přesně to "miloval", když se realita prolínala s fikcí.
,,A vůbec! Koukej ze mě slízt!" zavrčel podrážděně.
,,Brášci jsou oblíbení." Pousmál se Itachi, ale ani se nehnul. ,,Víš že v červeným saténu ti to sluší..." Naklonil se k němu a jako by se o tom před chvilkou nehádali, ho tvrdě kousl do rtu.
Sasuke mezi prsty pevně stiskl krvavě rudou pokrývku a vklínil mu mezi nohy své koleno. Ne moc silně, aby nedosáhl opačného efektu.
,,Idiote," tituloval ho a a přejel si jazykem po bolavém rtu.
Vůbec netušil, k čemu se tu teď schyluje, ale vůbec se mu to nelíbilo a přesto se tomu nedokázal bránit - spíše naopak - zatlačil kolenem na jeho rozkrok.
Itachi krátce zakloni hlavu a semkl rty k sobě. Pak ji vrátil do původní polohy a úsměv mu odhalil bílé zuby. ,,Co si dát zkoušku...?" Pustil jeho ruce a dlaněmi se opřel vedle jeho hlavy.
,,Dobrej nápad, potřebuješ ji jako sůl," rýpl si do něj Sasuke trochu silněji. Věděl, že v oblasti sexu je dost citlivý a hlavně... zkušený. Možná proto to udělal. Chtěl mu trochu srazit ego, i když věděl, že to se mu asi nepodaří
Itachi se zasmál s stáhl ho nad sebe. ,,Jak moc mi věříš... Sasuke...?" zopakoval, ale tentokrát s úšklebkem větu ze scénáře a jazykem mu přejel přes zraněný ret. Oni dva vždycky měli posunuté hranice jako bratři. Hlavně to bylo kvůli onomu herectví. ,,A ani v posteli nejsi tak úplně k zahození."
Sasuke se pod ním přetočil na břicho a okázale mu tak nastavil svůj zadek. Jeho páteř tvořila elegantní esíčko a rýha mezi půlkami jako kdyby vybízela k polaskání
,,Tohle ve scénáři není," namítl a z jedné třetiny se na něj otočil.
Cítil na sobě jeho zkoumavý pohled, ale nedal na sobě nic znát. Věděl, že ho vzrušuje a věděl, že si ho Itachi vezme, ale stejně tak dobře to věděl i o sobě.
,,Tahle poloha taky ne, vyrovnáváš..." dlaněmi mu přejel po bocích až na zadeček. Rty obkreslil linii jeho páteře a jemně do něj pronikl jazykem. Naštěstí už tu byli sami... ale i kdyby je někdo pozoroval, nevadilo by mu to. Všichni ve studiu už si tak nějak zvykli.
,,Hnnhh..." Sasuke zvrátil hlavu dozadu a vzápětí se zase předklonil. ,,Tak dneska něžněji?" zeptal se se sladkým podtónem. Miloval, když ho Itachi ochutnával jazykem, bylo to tak příjemné a ani pak nemuseli použít tolik lubrikantu.
Itachi mu vjel rukou do černých vlasů a trhl mu s hlavou dozadu, čímž ho donutil ještě víc se prohnout a tak mu vystavit zadeček, zároveň mu tím říkal: radši mlč, než si to rozmyslím... lehce a pomalu do něj pronikal jazykem, zároveň prsty obemkl jeho vzrušení a udělal jeden jistý a rázný pohyb rukou.
,,Áahh!" Sasuke to už nemohl vydržet, pokusil se přetočit se zpět na záda. Ta slast, kterou momentálně prožíval, byla nepopsatelná. O to víc to prožíval, když to Itachi moc často nedělal.
Měl chuť mu tu péči vrátit, proto když se mu konečně povedlo se dostat na záda, tvrdě ho stáhl pod sebe, vlasy si dal za ucho a sklonil se k jeho chloubě. Nejdřív ho jen něžně olizoval a místy lehce kousl, než ho téměř celého pohltil. Téměř okamžitě začal rytmicky pohybovat hlavou. Sál ho a u kořeně si pomáhal rukou. Nikdy si ho nedokázal do úst vsunout na doraz. Příroda zkrátka na jeho bratrovy s nadílkou nešetřila.
Itachi stiskl ret mezi zuby a zavřel oči. ,,Sakra Sa...sasuke..." zavrčel tlumeně a mezi prsty stiskl látku povlečení. To, co dělal, bylo něco nepředstavitelného. Sasuke byl v téhle oblast více než zkušený. Aby ne, oba si prošli i kariérou pornoherce. Mírně pokrčil jednu nohu a lehce se prohnul. Vzápětí mladšího strhl pod sebe, podržel si ho dlaněmi na bocích a tvrději do něj přirazil. Mohl si to ostatně po té přípravě dovolit.
Sasuke objal polštář pod sebou a zabořil do něj obličej, aby nemusel hlasitě sténat.
Nikdy ho nepřestane udivovat, kolik má Itachi vždycky energie. Byl to jen film a oni měli pouze předstírat, že spolu mají pohlavní styk, přesto Sasuke věděl, že si ho bratr vezme i ve skutečnosti a věděli to i všichni ve studiu. Možná proto je tolik obsazovali do takových rolí, jejich výkony vždy byly nadprůměrné.
Starší později pokračoval, i přes to, že Sasuke a tím pádem i Itachi sám už jednou vyvrcholili. Až když oba dosáhli už druhé vlny orgasmu, oba spadli uvolněně na postel.
,,Tohle mě nikdy nepřestane bavit..." Zavrněl Itachi spokojeně, loktem se opřel vedle jeho hlavy se nadzvedl se, aby mohl své rty přitisknout k jeho jemným ústům.
,,Tak to si budeš muset odvyknout, protože já mám rande a chci s tou holkou založit rodinu. Dnes to bylo naposled," opáčil Sasuke s něžným úsměvem. Říkal to s takovou lehkostí, jako kdyby ho to vůbec nemrzelo. Vzápětí vjel Itachimu rukou do vlasů, aby ho v nich vískal.
,,Nemysli tak moc napřed, děsíš mě." Políbil ho a čelo. ,,Mimo to... ani já nejsem single. Co oči nevidí..." Ušklíbl se. Ne, rozhodně se ho nehodlal vzdát. Jen pár dní po Vánocích mu v posteli po natáčení řekne tohle? Itachi nikdy nedal znát emoce na své tváři, i proto teď mluvil jako počasí.
,,Nemám na výběr, je těhotná," namítl Sasuke zcela vážným tónem hlasu. Na jeho poznámku o tom, že ani on není single, raději vůbec nereagoval.
Ještě si kapesníčkem otřel zbytky po Itachiho spermatu a spěšně se začal oblékat. Nic dalšího už neříkal, nebylo to třeba.
,,Budu strejda, nebo teta?" Ušklíbl se Itachi, ale stál při tom k bratrovi zády. Dooblékl si spodek, ale triko, ve kterém hrál, si přehodil přes ruku a polonahý došel vedle kulis ke stolku, opřel se zády o jednu z podpůrných stěn, zapálil si a volnou rukou si do hrnku dolil kávu.
,,Ty rozhodně teta,"odpověděl Sasuke s úšklebkem a pomalým, ladným krokem došel ke svému bratrovi. Na sobě měl jen rozepnutou košili, nic víc. Měl rád, když si ho lidi prohlíželi tak, jak ho pánbůh stvořil. Miloval, když obdivovali a zbožňoval, když je vzrušoval.
,,Bude mi to chybět, ale je čas dospět. Tyhle věčný úlety by k ničemu nevedly. Ten život bez budoucnosti je upřímně dost frustrující."
,,Nemáš na filozofování v jedna dvaceti dost času, hn?" Naklonil se a foukl svému o pět let mladšímu bráškovi naschvál kouř do tváře. Sklonil se ještě o něco víc a špičkou jazyka se dotkl místa za jeho uchem, než promluvil. ,,A mně tenhle způsob života vyhovuje." Odtáhl se a zamáčkl velký zbytek cigarety na dně skleněného popelníku. Rty přitiskl k okraji hrnku. ,,Nemluvě o tvé sto dvaceti procentní indispozici dosáhnout dospělosti." Olíznul si rty a významně kývl hlavou.
,,Jo, tobě ten život vyhovuje. Nemyslíš, že by občas bylo hezké aspoň se v duchu sám sebe zeptat, jestli to vyhovuje i mně?" Sasuke si začal odspodu zapínat knoflíčky a s nasupeným pohledem se od něj odvrátil. Očima se snažil vypátrat své kalhoty, chtěl odsud co nejdříve vypadnout. Ani nedoufal v jinou reakci, než jakou mu Itachi dal... přesto to... bolelo.
,,Jak myslíš." Mohl slyšet bratrovu jasnou odpověď. Když pak šel hledat kalhoty, Itachiho prsty mu pomalu přejely od ramen přes svaly na zátylku a po krku do vlasů. Stál za ním, ale neusmíval se. Ruce mu podvlékl pod jeho pažemi zezadu dopředu a knoflíčky, které Sasuke tak pečlivě zapnul, zase rozepínal, zatímco si hlavu položil na jeho rameno. ,,Tak mi teda řekni, jestli ti to vyhovuje..."
,,Vyhovovalo, než jsem zjistil, že ostatní žijou jinak." Sasuke neměl sílu ho od sebe odstrčit, přestože věděl, že by měl - pokud chce opravdu jiný a nový začátek. Už dál opravdu nemůže. Nemůže s ním jen tak bez závazku spát, nahodile, bez řádu... Chtěl to, co má každý druhý - věrnost, lásku a sex pouze jako vrchol toho všeho, ne základ.
Itachi mu jemně sevřel ramena a než se Sasuke nadál, byl přiražen ke zdi a nucen čelit Itachiho tmavým očím. ,,Buď přestaneš chodit kolem horký kaše, nebo tě do ní shodim," ukazováčkem přejel po jeho spodní čelisti a rty přiblížil k jeh uchu, ,,a nehezky spálíš," zašeptal.
,,Tys to nepochopil?" zeptal se Sasuke ohromeně. ,,Už mě to nebaví, Itachi, nebaví mě s tebou jen spát a vědět, že vedle mě máš i další. Chci někoho, kdo mě bude milovat a jenom mě, nikoho jinýho. Chci přijít domů a vědět, že tam na mě někdo čeká." Sasuke si téměř neslyšně povzdechl. ,,To s tou holkou jsem si vymyslel, ale to nemění nic na tom, že bych něco takovýho chtěl. Hned zítra se odstěhuju a začnu znovu." Sasuke nepochyboval o tom, že si za něj Itachi najde náhradu jak v jejich bytě, tak v životě.
Itachi přivřel oči. Nic z toho, co tu Sasuke řekl, se mu nelíbilo. ,,Takže po mě chceš, abych tě buď vzal jako svýho přítele, nebo abych se s tebou rozloučil, je to tak?" Ztlumil hlas a pustil ho. Sice se neodtáhl, ale rukama už ho nijak nedržel.
,,Přesně tak." Sasuke se protáhl uzounkou škvírou mezi zdí a Itachim, nechtěl čekat na jeho odpověď protože už ji znal, stejně jako znal i svého bratra. Opět se raději pustil do hledání svých kalhot, bez kterých prostě odejít nemůže a na nic jiného momentálně nemyslel, jen, aby odsud co nejrychleji vypadl. Žal utopí někde v alkoholu a ráno si dojde pro své věci a přestěhuje se. Pronajal si pěkný být ve centru Tokya, sice zatím menší, ale pro začátek to stačí.
Itachi jen zakroutil hlavou, položil prudce hrnek s kávou na stůl tak silně, že se horká tekutina vylila na dřevěnou desku. Přetáhl si tričko přes hlavu a prostě odešel, aniž by pronesl jediné slovo. Neřekl nic, co by naznačovalo co si myslí, co cítí, nebo chce udělat.
Sasuke upřímně ani nečekal nic jiného. Když se mu konečně podařilo najít kalhoty, také odešel. Chvíli se bezcílně toulal po Tokyu, než zapadl do prvního nonstop baru, na který narazil. Pro začátek začal jen obyčejným mochitem, chuť se opít byla ta tam. Navíc, jestli se chce ráno rychle odstěhovat, tak bez kocoviny.
Itachi zatím dorazil domů, do jejich bytu. Bydleli tu se Sasukem už dlouho. Měl na co myslet. Nebo spíš nad čím přemýšlet. Posadil se do křesla a složil si hlavu do dlaní. Byl to jeho bratr... ale... když už s ním spal... tak to přeci nebyl JEN bratr... nebo ano? Byl zmatený. Nakonec sebral ze stolku klíče a spěchajíc zmizel ve dveřích.
Sasuke už si dával třetí mochito, ale nepociťoval žádnou změnu, měl pořád tu stejnou náladu - stejně mizernou. Možná se trochu unáhlil, přeci jen jsou s Itachim tak dlouho, jsou na sebe zvyklí, vědí, co ten druhý v jakékoliv oblasti má rád a co naopak nesnáší. Bude těžké si najít někoho jiného a učit se jeho zvyky. Ale za cenu lásky a věrnosti to přeci jen stojí.
Itachi se asi po dvou hodinách vrátil a když uviděl, že tu Sasuke ještě není, rozhodl se mu zavolat. Přeci jen si vyčítal, jak se k němu choval. Měl tušit, že začne chtít něco víc, vždyť ani jednomu v tom vlastně nebylo tak úplně dobře. Nezávazný sex se nedal provozovat věčně a ještě k tomu s vlastním bratrem.
Sasuke mobil slyšel, ale nějakou dobu ho nechá v kapse vyzvánět s tím, že když to bude něco důležitého, tak dotyčný nechá zprávu na záznamníku nebo napíše smsku. Vzápětí ale pochopil, že to asi nebude tak jednoduché, mobil vyzváněl už čtyři minuty a nezdálo se, že by měl utichnout. Jakmile se podíval na displej, zhnuseně se ušklíbl.
,,Tak co chceš?" zeptal se tónem alá ,,nech mě v klidu umřít".
Itachi slyšel jasně, že na dlouhé povídání to nebude. Tiše si povzdychl... teď musí zapomenout na existenci něčeho, čemu se říká ego. Šlo o Sasukeho. ,,Vrať se domů..." Nezněl smutně, prosebně, ani rozzlobeně, prostě nijak. Po chvíli ticha ale ještě než zavěsil, dodal: ,,Prosím...''
Sasuke v šoku položil skleničku na bar a na chvíli oněměl. Itachi prosí?! Jeho? Nemohl tomu uvěřit, nikdy od něj takové slovíčko neslyšel.
,,Vrátím se... až dopiju. Věci si odnesu ráno, jestli to nevadí." Na samou noc se rozhodně s ničím nikam tahat nechtěl. Mezitím, co ještě mluvil s Itachim, tak zaplatil útratu a pospíchal domů.
,,Dobře..." Itachi zavěsil a posadil se na parapet k oknu. Netušil, jak mu to všechno vysvětlí a co řekne, ale jsou bratři, něco vymyslí. Vážně nechtěl, aby zůstal jeho bratr někde trčet a upřímně - sice by to nikomu nepřiznal - ale po hádce s ním by určitě neusnul.
Sasuke dorazil zhruba tři hodiny po půlnoci. Klíče zachrastily v zámku a on potichoučku vešel. Předpokládal, že Itachi už bude spát. Od jejich telefonátu přeci jen uběhla skoro hodina a půl. Zul si boty a po špičkách se přemísťoval k sobě do pokoje, když si všiml, že v obýváku se ještě svítí. A pak ho uviděl - seděl tam v okně, s cigaretou a divným pohledem.
,,Ještě nespíš?" zeptal se ho s podivem.
Itachi se na něj otočil, odložil cigaretu a jen lehce zakroutil hlavou. ,,No jak vidíš..." zvedl se a přešel k němu. Aby tam jen tak nestál, vzal mu bundu a odešel ji do chodby pověsit. Netušil, jak by měl začít, co říct... jak ho oslovit. Prostě z něj byl najednou tak nesvůj... moc tomu nerozuměl.
,,No já jsem unavenej, tak... dobrou." Sasukemu se zdál Itachi trochu nesvůj, ale nehodlal to teď ve tři ráno řešit. Místo toho si napustil horkou vanu, aby ze sebe smyl všechnu tu špínu z minulého dne. Kdo by čekal, že herectví může být tak náročné? Navíc do toho celá ta situace okolo jejich vztahu. Potřebova uklidnit, i když to Itachi zjevně taky.
Itachi k němu ale přišel sám, opřel se lokty o okraj vany a klekl si vedle a lehce se nadechl. ,,Sasuke..." oslovil ho, snad aby získal jeho pozornost, nebo uvedl to, co chtěl říct.
Ten měl sice zavřené oči, ale nespal, slyšel ho.
,,Hm?" Mírně oči pootevřel a koutkem se na něj podíval, co z něj vypadne.
Itachi přivřel oči a pozorně si prohlédl bratrovu tvář. ,,Sasuke, já... sem přemýšlel o tom, cos mi řekl." Teď jak dál. Ušklíbl se své vlastní nerozhodnosti. ,,Já prostě nechci, aby ses stěhoval... ale nebudu ti bránit, jestli si budeš trvat na svým."
,,Promiň mi to, ale už nebudu nikomu dělat děvku," opáčil Sasuke ostře a vylezl z vany. Vytáhl špunt, rychle si oblékl župan a vydal se k sobě do pokoje. Neměl sebemenší náladu něco takového poslouchat. Bál se, že by ho Itachi mohl nějak přesvědčit, aby zůstal. Jenže to on nemůže, nedokáže už takhle žít.
Nejdřív si myslel, že usne, ale pořád mu hlavou vrtala bratrova slova ,,nechci, aby ses stěhoval". Nevydržel to, musel za ním.
,,Neodstěhuju se, nebo alespoň ne dnes, ale to, že to bylo naposled, jsem myslel vážně. Potřebuju normální vztah. Žij si v úletech, když ti to vyhovuje. V ničem ti nebráním, ale mě už to nebaví." Ani se nepočkal na reakci a šel si zpět lehnout.
,,Nechci abys tu zůstával kvůli tomu, abych s tebou spal." Povzdychl si Itachi, aniž by věděl, jestli ho bratr uslyší. Nechtěl, aby šel pryč, chtěl ho tu mít u sebe. Jen proto, že tu s ním bude. Trochu ho mrzela ta slova, že by mě být jeho děvka, vždyť si užívali nezávazně oba.. starší černovlasý se posadil na postel, ale spát nemohl. Nikdy nemohl, když se nepohodl s někým, kdo pro něj hodně znamenal. Proto se o to ani nepokoušel, jen nechal svítit stolní lampu a vzal s knihu, ale písmenka jen viděl, nevnímal.
,,Tak proč?" Sasuke se znovu objevil v jeho pokoji. ,,Na tom vlastně nezáleží. Taky tě mám rád, brácho, ale uznej, že takhle to nemůže jít do nekonečna. Líbilo se nám to oběma, ale prostě jednou přijde chvíle, kdy začneš přemýšlet nad svým životem a přestane se ti líbit, jakým směrem se ubírá. Nenechám tě tu samotnýho, jestli ti jde o tohle." Mladší se povzbudivě usmál. Možná to trochu přehnal, když teď viděl jeho smutný obličej.
,,Víš, každej chceme něco jinýho. Zatim co já si vystačim s věrností, spolehlivostí a láskou, ty chceš rodinu, manželku a děti. A já bych ti je rozhodně nebyl schopnej dát." Poslední větu zamumlal hodně potichu a nesrozumitelně, snad ji ani říct nechtěl. ,,Nemůžeš tu zůstat do důchodu, měls pravdu. A asi se na sebe... já na tebe , konkrétně, až... nepřirozeně... moc fixuju. Byl bych sobec, kdybych tě tu držel." Při řeči se díval z okna. Jenom ne na něj, jinak by mu to nemohl říct.
Sasuke chvíli beze slova stál, než k němu přišel a zezadu ho objal.
,,To byl jen příklad... jen hloupý příklad lásky a věrnosti. Nikdy jsem neřekl, že bych nechtěl svůj život prožít s mužem. Je mi jedno, kdo to bude, stačí, když mě bude milovat a já jeho. Když budeme jeden druhému věrný, nic víc nechci, Itachi. A upřímně mě nikdy nenapadlo, že bys ty o něco takového stál."
,,Snad bych o to stál, ale nejsem si jistý, jestli bych ti ZA to stál..." Jemně položil své dlaně na jeho ruce a lehce je stiskl. Jako muži a sourozenci by byli nejméně morálně přípustný pár... ale už teď je jako pár díky natáčení spíš milovali, než že by na ně nadávali.
,,To bych tu už nebyl, kdybych byl přesvědčený o tom, že mi za to nestojíš. Myslel jsem si spíš, že někdo jako ty o to stát nebude. O nesmysly jako je láska a věrnost." Vtiskl mu drobný, něžný polibek zezadu na krk.
,,Nesmysly..." Pousmál se výrazu, jaký jeho bráška použil. Chápal samozřejmě, že to bylo řečeno z pohledu, o kterém se Sasuke domníval, že vlastní na onu věc Itachi. Pomalu se otočil a prsty mu přejel po spodní čelisti. Jeho ruka se zastavila až na místě styku klíčních kostí a dotkl se svými rty těch jeho. Nic víc, hned potom se odtáhl a teatrálně se sesunul na měkkou matraci. Pak se na posteli zvedl do sedu a položil na noční stolek zavřenou knížku.
,,Heh?" Sasuke už opravdu ničemu nerozuměl. Přejel si bříšky prstů po rtech a zamyšleně se podíval z okna. ,,Víš, že někdy je docela těžký ti porozumět?" Vždycky si myslel, že Itachiho zajímají jen krátkodobé vztahy. Že by ses mýlil?
Starší Uchiha zvedl jeho ruku a zlehka propletl své prsty s jeho. Pak ho jen stáhl na postel vedle sebe a přetáhl přes ně deku. ,,Jenže člověk někdy střídá partnery proto, že je všechny porovnává s tím, kterého za partnera mít nemůže. To je jedno." Mávl nad tím neznatelně rukou, zaklonil hlavu. Zavřel oči a něžně stiskl Sasukeho ruku ve své. V takový výsledek doopravdy ani nedoufal.
Sasuke se k němu jako na povel přitulil.
,,Proč si mi to neřekl dřív?" zeptal se ho a odhrnul mu vlasy z očí. Nikdy ho nenapadlo, že by to Itachi mohl cítit podobně, nebo snad stejně. Vždycky byl tak uzavřený a na povrchu se choval jako někdo, kdo má všechno a všechny v malíku. Koho by pak napadlo, že uvnitř je vlastně... úplně jiný?
,,Protože sem zbabělec a bál se, že mě pošleš..." Usmál se a ruku, kterou Sasuke z jeho tváře stahoval, na dlaň políbil. Špatně se věří tomu, co jste se báli i představovat. Bylo to zvláštní... jiné, než bylo zvykem. Itachi bráškovi lehce prohrábl vlasy a prsty mu pak přejížděl po zádech.
Takové chování u něj Sasuke ještě nezažil. Byla to tak příjemná změna, ležet vedle někoho, vedle koho ulehá tak často, ale přesto nikdy. Nikdy, aniž by si ho nechtěl vzít. Teď tu jen leží, spolu, v objetí... Myslel si, že to opravdu nepozná, ne s ním. Přesto na to tajně myslel, vždycky než usnul vedle něj, tak si to představoval, jaké by to bylo... a najednou to má. Něžného políbil na spodní ret a hlavu si položil těsně vedle té jeho.

Jeho starší bratr se usmál a opatrně si ho k sobě stáhl do náručí. Pořád ho jemně hladil po zádech a rukou objímal kolem hrudníku. Byl to opravdu zvláštní pocit. Jsou tu spolu... a bez scénáře, nebo chuti se spolu vyspat. Itachimu to trochu připomnělo doby, kdy se jako malí kluci choulili u mámy. Teď to bylo sice trochu jinak, ale základ se podobal. Starší Uchiha zavřel oči a sám se k Sasukemu přitiskl. Ano, teď by už neměl mít problém usnout...

Ještě jednou hezké vánoční svátky a šťastný Nový rok
Vita & Ája
 


Komentáře

1 Yukiš Yukiš | 26. prosince 2013 v 21:31 | Reagovat

Nádhera! :3 Holky boží!! Už jsem si opravdu myslela že Itachi zemře -.-" Sakra opravdu moc jsem se bála! :D Jsem ráda za tak boží konec ^^ Taky dodatečně přeji krásné vánoční svátky a šťastný Nový rok ;)

2 Saks Saks | 26. prosince 2013 v 22:23 | Reagovat

Krásné, nečekané a dojemné :3 ! Dodatečně přeji krásné vánoční svátky a šťastný, úspěšný Nový rok :-)

3 Seiya Seiya | Web | 26. prosince 2013 v 22:50 | Reagovat

Huh, takoví šoky takhle večer, to mi nedělejte. Ale opravdu úžasné, i když jsem se místy v druhé části ztrácela co kdo říká.

4 RoseMallow RoseMallow | 27. prosince 2013 v 1:08 | Reagovat

Takové miloučké, na dobrou noc :) (i když s tou nafingovanou smrtí jste mě dostaly!) . Díky, užijte si Silvestr ;)

5 Nina Nina | 27. prosince 2013 v 15:37 | Reagovat

Tohle se Vám moooooc povedlo

6 Mari Mari | 27. prosince 2013 v 21:42 | Reagovat

Naprosto famozně napsáno :) Smekám..:D
Se to i fajně představovalo.. i když, jak Sasu dostal za úkol uřezat stromeček, tak nwm proč, ale vybavila se mi metoda použití raitonu...následky byly zajímavé :D  Nicméně,vážně nádherné :)

7 Lussy Lussy | 28. prosince 2013 v 0:40 | Reagovat

Sakra, já si opravdu myslela, že Itachi fakt umře. To sem si oddychla. Bylo to super, takový originální děj, nic podobného jsem nečetla. Krásné holky :-)  ;-) A Šťastný nový rok mimochodem :-(

8 Ivanitko Ivanitko | Web | 29. prosince 2013 v 10:01 | Reagovat

Už od začátku mi to přišlo divné. WTF jako, kde se tam Itachi vzal. To mi hlava nebrala a potom ten obrat to mě dostalo do kolem. Skvělý nápad.

9 Aki-chan Aki-chan | Web | 29. prosince 2013 v 13:46 | Reagovat

Uff najprv som sa zľakla,že to skončí smrťou,ale príjemne ste ma prekvapili ako sa to nakoniec celé vybrvilo..úžasní nápad na bombovú poviedku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.