Předvánoční

23. prosince 2013 v 2:35 | Vita |  Jednorázovky
Blíží se nám 24. prosinec a před povídkou Itasasu, kterou jste si odhlasovali v anketě, je tu ještě takové sváteční oddechové čtení. Samozřejmě jde o yaoi, ale je to opravdu pojato jako uklidňující, uvolněná verze popisu Vánoc u našich Aka přátel, takže nečekejte veledílo, jen malý bonus. Hlavní ItaSasu přijde o Vánocích. Snad už jen, enjoy.



"Nech to!" Zavrčel černovlasý Uchiha a praštil mladšího bratra přes ruku. Ten ale i přes to ukořistil kousek cukroví a s úšklebkem si ho vložil mezi rty. Itachi ho chytil za zápěstí a stihnul mu sladkost ukradnout dřív, než ji Sasuke rozkousal.
"Přestaňte, sežerete nám to." Napomenul je Sasori, který právě míjel kuchyni.
"Polib si…" Zamumlal Sasuke, který byl Itachim přiražen k lince a musel čelit útokům rtů a jazyka staršího tmavovláska.

Sasori došel do obývacího pokoje a usadil se na velké kožené pohovce. Prsty sjel do kapsy a vylovil telefon. Zatímco hledal vybrané číslo, volal s vážnou tváří směrem ke kuchyni.
"Žerte se navzájem, ale já s s tim lineckym dělal docela dlouho…" Odpovědí mu bylo jen uchechtnutí.
"Ahoj…" Ohlásil se Sasori do telefonu.
"Kde seš…?---DĚLÁŠ SI SRANDU?!" Vytřeštil oči a prudce se v sedu předklonil.
"Copak?" Zeptal se zvědavě mladý Uchiha, který právě na stolek pokládal úhledně vyrovnané cukroví na miskách. Rudovlasý k němu jen střelil pohledem a zašeptal:
"On jede s Hidem…" Itachi, který se už také do obývacího pokoje dostavil se zatvářil zděšeně.
"Zeptej se ho rychle, jaký kytky chce mít na pohřbu…"
"Sklapni Itachi…" Zapíchnul do něj Sasori vzdušně ukazováček a dál se věnoval telefonu.
"Vážně řídí Hidan? To potěš pánb… jashin. A Kakuzu taky? Ne? Tak proč tam lezeš ty, když ani jeho přítel ne?! Promiň, ale mám o tebe oprávněnej strach… fajn, jak chceš. Jestli chcípneš, tak sem tě měl rád." Zavěsil červenovlásek hovor rozladěně.
"Možná to přežije…" Spekuloval Sasuke s úsměvem a upravoval svému staršímu bratru kravatu. Sasori si jen přiložil dlaň na čelo.
"Budu se modit." Zamumlal pak. Znenadání se ozval zvonek.
"Že by Hidánek překonal rychlost zvuku…?" Pozvedl Sasuke obočí a Itachi nechtě pozvedl koutek úst.
"Du tam." Nabídnul se vzápětí a vyšel z pokoje chodbou ke dveřím. U nich ale samozřejmě čekal Kakuzu.
"Nazdar, šťastný a veselý." Zabručel a protáhl se kolem Itachiho. Ten se jenom ušklíbl a zavřel, ten chlad se mu i za tu chviličku stihnul dostat pod oblečení a způsobit husí kůži.
"Kde máš toho svýho fanatika?" Neodpustil si černovlásek poznámku. Kakuzu po něm střelil vražedným pohledem.
"Radši sem dorazil autobusem. Jízda s nim mi způsobuje žaludeční problémy." Itachi zakroutil s úsměvem hlavou.
"Tak poď dál…" Kakuzu měl svůj vlastní humor. Tvrdou ironii, ale ostatní už si zvykli. Uchiha ho ještě zastavim před dveřmi do obrovského obýváku a nahnul se k jeho uchu.


Sasori nervózně poklepával prsty na kožené opěradlo sedačky. Do místnosti ale vkročil jen Kakuzu. Zrzek ho na půl pusy pozdravil, ale po Kakuzově odpovědi vystřelil jako šíp z pohovky.
"Upřímnou soustrast…"
"COŽE…?!" Vyjekl Sasori. Itachi zvednul dlaně v gestu usmíření.
"Klid, jenom sranda, tvůj blonďáček pravděpodobně ještě žije." Sasori uraženě přivřel oči.
"Ste svině." Otituloval dvojici.
"Ale zatraceně sexy svině…" Doplnil jeho výrok Sasuke a mírně přivřel oči. Kakuzu znechuceně protočil panenky.
"Myslels svýho bratra, že…" Usjistil se hrubým, hlubokým hlasem. K jeho úlevě Sasuke přikývnul a skočil Itachimu na záda, jako klíště ho objal rukama kolem krku a nohama kolem pasu.
"Buď dneska nedostaneš najíst, nebo mi příště přelomíš páteř." Pronesl Itachi s milým výrazem k Sasukemu. Ten jen uraženě našpulil pusu.

Asi za deset minut se k nim připojili i Deidara s Hidanem, překvapivě oba žili. Sasori se na blondýna trochu vyčítavě zadíval, ale ten to spravil jediným a dlouhým polibkem. Hidan sebou švihnul na křeslo a do úst si vložil cigaretu, kterou si hned začal zapalovat.
"Co tu dělá tohle malý?" Deidara hodil hlavou k Sasukemu.
"To malý zažilo v posteli víc, než ty." Odvětil mu za Sasukeho flegmaticky Hid na půl úst, jak v nich držel cigaretu.
"Určitě." Uchechtl se Deidy sarkasticky. Hidan se ani nepohnul, jen jeho oči padnuly na blonďáka a Sasoriho.
"Ano, určitě. Se nediv, když šukáš s takovym dřevem."
"No dovol." Zamračil se Sasori.
"Jak ty to můžeš vědět?!" Přidal se uraženě bráníc svého přítele Deidara.
"To se zeptej Sasoriho…" Vyfouknul Hidan obláček kouře. Blonďák se trhaně a tázavě zadíval na Sasoriho ala: Je tu něco o čem nevim…?! Ale Sasori ho uklidnil jediným upřímným zakroutěním hlavy.
"Tady se nekouří…" Itachi stojící za křeslem Hidanovi z prstů cigaretu sebral, ale místo aby ji vyhodil, tak si jí sám přiložil ke rtům. Jashinista si jen s úšklebkem vytáhnul další.
"Ty máš o šoustání co kecat." Útočil dál Deidara.
"Mám." Natáhnul Hidan dlouze z cigarety.
"Ty celou dobu jebeš někoho jinýho a před Vánocema se dáš dohromady s Kazem, aby sis užil." Nenechal se blonďák. Hid zachytil procházejícího Kakuza za zápěstí, stáhnul ho k sobě a docela hulboce mu pronikl jazykem do úst. Ten se překvapivě nebránil… po chvíli ho ale pustil a Kakuzu se zatvářil poměrně nehezky.
"Hnusnej nikotin." Hid mu poslal vzdušnou arogantní pusu. Kakuzu se ještě otočil na Deidaru.
"A tobě sem už tisíckrát řikal, že mi takhle řikat nemáš."
"Přesně proto to dělá." Utrousil Itachi a posadil se do tureckého sedu s lahví v ruce, kterou mu ukradl Sasuke a docela slušně si přihnul.

"Nejsme tu už všici děcka?" Zadíval se Hid na přítomné.
"Na co narážíš?" Zvedl Sasuke obočí. Kakuzu ale světlovláskovi zacpal pusu dlaní a odpověděl za něj. Radši.
"Že si můžem zahrát naše tradiční Přání." Všichni jako by ožili. Tahle hra byla vymyšlena na jednom z jejich Vánočních dýchánků a později se stala jejich speciální tradicí.
"Tak tady…" Sasori, který to u Uchihů, kde se Vánoce letos slavily, docela dobře znal, už stačil donést šest papírků a tužky. Chvíli bylo ticho, jak každý psal a vymýšlel. Nakonec se to všechno dalo do pytlíčku a parťáci se sesedli se do kruhu na zem.
"Kdo bude losovat přání první?" Zeptal se Sasuke nedočkavě.
"Já to zkusim." Ušklíbnul se Deidara a natáhnul se do pytlíčku pro papírek. Chvíli bylo napjaté ticho, pak se ale blonďák nehezky zamračil.
"Hide… ty debile…"
"Hmm… takže plníš moje přání? Jen to přečti nahlas." Vyzval ho světlovlasý. Deidy se ošil, ale četl.
"Přání Hida: Spát s Madarou…" Většina se rozchechtala. Deidara se ale tvářil jako u mučení. Na něm bylo, aby přání splnil.
"Bože. Dobře, tak mi držte palce… ale když ti mám dělat Ježíška vole, tak mi puč auto…" Natáhnul k Hidanovi ruku a ten mu do ní bez námitek hodil klíčky. Blonďák zmizel a ostatní se pořád nemohli uklidnit, museli se smát. Tohle bylo zajímavé přání a Deidara si s jeho zařizováním bude muset dát práci…
"Tak já jdu dál…" Nabídnul se Sasuke a zalovil mezi lístky. Jen se na papírek podíval a pak ho s úšklebkem vrátil do pytlíčku.
"To bylo moje vlastní." Odůvodnil a vytáhnul další. Rovnou četl.
"Přání od Itachiho… Hidan předvede pět pol…" Zlomil se mu smíchy hlas a musel se nadechnout, než pokračoval.
"Pět poloh s našim vánočnim smrčkem…"
"Ještě že sme ho nezdobili." Odvětil věcně Sasori. Hidan zkřivil pusu.
"Itachi já tě zaškrtim." Zavrčel Uchihovým směrem. Zařizovat Itachiho přání měl Sasuke, ale vzhledem k tomu, že už se Hidan zvedl, to nebylo ani potřeba.
"Jestli to někdo nahraje, tak mu tu věc, na kterou to natočil, narvu do konečníku... vážně." Pohrozil ještě, než opatrně, aby se mu do ruky zapíchalo co nejméně jehliček, chytil smrk za větev a postupně napodobil misionářskou polohu, pejska a kočičku, polohu 69 v leže i ve stoje a nakonec svou sérii ukončil medúzou, která byla obzvláště vtipná. To vše musel dělat za neutichajícího hřmotného smíchu, kdy se polovina z přítomných málem zalkla. Když skončil, měl jehličí snad i za boxerkami.
"Už sem vlhkej…" Chechtal se Sasuke.
"Aspoň to mám za sebou." Ohrazoval se Hid, když viděl, že nikdo z nich skoro není schopen slova a rovnou si šel losovat přání, které bude plnit, aby využil čas, než se ostatní uklidní.
"Přání Sasoriho… udělat tu romantickou atmosféru…" Hid si praštil rukou do čela.
"Jashine ty to vidíš! Ono jim nestačí, že ojedu strom, ale nutěj sadistu tvořit romantiku…!" Začal nadával, ale nakonec jsme všichni byli udiveni jeho schopnostmi. Během chvilky každému do ruky strčil zapálenou svíčku, po ostatních rozházel květiny, které oškubal z květináče v kuchyni a přikleknul si k Sasorimu. Najednou jeho tvář zvážněla.
"Tak vidíš. A tys ani netušil… netušils, co pro tebe jsem schopný udělat…" Zadíval se do země a bylo chvíli hrobové ticho, než zase vzhlédl.
"Nevážíš si toho… a nevíš, že celou tu dobu myslím na tebe… že celou dobu podávám své srdce na dlani a ty z něj děláš krvavé cáry…" Prsty se dotknul jeho obličeje.
"Bolí to… nezahrávej si s něčím, co pak nemůžeš zastavit… miluju tě…" Po Hidanově dokonale bledé tváři stekla jedna průsvitná slza, pak se k němu nakonil. A Sasori se nepohnul, i když byly jejich rty od sebe jen pár milimetrů… a upíraly se na ně oči všech přítomných. Pak se najednou světlovláskův výraz změnil na úšklebek a dlaní na hrudníku Sasoriho shodil do stromku. Ten začal neskutečně nadávat a hrabat se ven. A ostatní… museli zatleskat. Protože to, co tu Hidan předvedl bylo skutečně působivé. Byl to herec, uměl to, ale i tak překvapil. Když už ostatní chtěli tahat dál, zaslechli kroky před dveřmi a následně i zvonek. Šel otevřít opět Itachi a pak už on spolu s Deidarou, který kolem pasu podpíral přiopitého Madaru, vešli do místnosti. Hidan se začal zle usmívat, jakmile je uviděl.
"Aaale, copak to tu je? Deidy, to ses předved, netušil jsem, že budeš tak úspěšný, bylo to těžký přání…"
"Taky je docela mimo…" Blonďák shodil černovlasého muže na zem k Hidanovi a ten si ho položil tak, že Madara zůstal s hlavou v jeho klíně.
"Užiju si ho pak, teď chci ještě vidět zbylý úkoly…" Ušklíbnul se na Kakuza, který se na svého přítele mračil.
"Je řada na tobě Kazu."
"Hide, neřikej mi tak doprdele…" Zanadával tmavovlasý muž a vylovil jeden papírek.
"Přání Sasukeho…" Přečetl si to napřed a i když měl skoro vždy kamenný výraz, teď se usmál.
"Itachi nám tu musí předvést striptýz. Spodní prádlo nemusí." Přečetl Sasukeho přání a mladší Uchiha uskočil dřív, než ho stihla zasáhnout Itachiho ruka, mířená jako úder na bratrovu tvářičku.
"Za co ty mrcho?" Procedil mezi zuby. Sasuke na něj vyplázl jazyk.
"Za to, jak moc sis to užíval, když po tobě rejža chtěl, abys mě tenkrát na tom setkání v Konoze zmlátil…"
"Ale Kishi chtěl, aby to bylo hnusný!" Bránil se Itachi dotčeně. Kakuzu ale jako zprostředkovatel zasáhnul.
"Itachi, musim tě k tomu donutit a já to udělám, takže mazej radši dobrovolně…"
"Ještě že sem neoděšel." Popíchnul Uchihu Hidan a pohodlně se opřel.

Itachi se zhluboka nadechl a stoupnul si před všech sedm parťáků… vlastně osm, ale Madara byl opilý, ten se nepočítal. Musí to udělat, věděl to. Vždycky si zachovával tvář, ale teď už to nešlo. Musí se oprostit od toho, že tu je tolik lidí. Zavřel onyxové, lesknoucí se oči a pomalu dlouhými bílými prsty zabloudil k drobným knoflíčkům košile. Pomalu je jeden po druhém elegantně rozepínal… nakonec spustil ruce, otevřel černé oči, havraní vlasy mu spadly do mramorové tváře… a košile mu sklouzla z ramen. Když sklopil pohled na své vypracované tělo, ukazováček zaháknul za kravatu a tahem ji povolil tak, aby mohla také sjet po liniích jeho svalů k jeho nohám. Prsty se dostal až k opasku, který zkušeně odepnul… pokračoval s přivřenýma očima i přes knoflíček a zip…
"Dost!" Zasténal tlumeně Sasuke, prudce si stoupnul k Itachimu a zadržel jeho ruce.
"Pokračování u mě v pokoji, to se nedá vydržet…" Zavrněl tiše a rty chtivě přejel po bratrově hrudi. Ten jen přivřel oči a krátce zaklonil hlavu.
"Jo fakt dobrej." Ohodnotil nakonec Sasori uznale a zasloužil si podezíravý Deidarův pohled, když už se oba Uchihové posadili zpět na svá místa.

"Tak tahej Itachi, ať někomu splníš přání a máš padla…" Pobídnul ho Kakuzu. Starší Uchiha se ušklíbl, když papírek uviděl.
"Přání Kakuza. Sehnat něco na uklidnění Hidana…" Itachi se mírně pousmál a vstal. Byli u něj a u jeho bratra doma…
"To bych mohl splnit… vydrž." Odešel a za chvíli se vrátil… podal Kakuzovi ocelová pouta a obojek s provazem. Hidan se pousmál.
"No tak to si to s tim Madarou ještě kurva rozmyslim…" Přivřel oči a zadíval se na pomůcky v Kakuzových rukou.
,,Ještě sem netahal já… a jestli dobře koukám, tak už je tu jenom Deidarovo přání a to…" Když papírek Sasori rozbalil, vyděšeně se na písmo zadíval. Deidara pokrčil rameny.
"Sorry andílku, doufal sem, že mi to přání bude plnit Hidan…"
"Čti…" Ušklíbnul se Hid na Sasoriho. Ten sice neochotně, ale přece začal.
"Deidarovo přání… ten co to má vyplnit si má strčit do prdele násadu vod koštěte…" zadíval se na svého blonďatého přítele.
"To si ze mě děláš…"
"Klidně ti s tim pomůžu…" Mrknul na něj Deidara a zle se pousmál. Kakuzu prudce zamával rukama.
"Navrhuju, aby si kluci tohle přání splnili v pokoji sami… já to teda vidět nepotřebuju…"
"Ani já ne…" Odsouhlasil Sasuke, po něm i Itachi a nakonec dokonce po krátkém uvažování i Hidan. Naštěstí se to tedy vyřešilo. Oba zmizeli v jednom z pokojů pro hosty.
"No a já si du taky užít…" Vytáhnul na nohy Hid Madaru. Kakuzu se zamračil, ale světlovlasý okamžitě zareagoval.
"A ty pudeš s náma."
"C…co…že?" To už ho ale Hidan držel za zápěstí a oba muže táhnul do dalšího pokoje.

Sasuke se otočil na Itachiho…
"No a my… bychom mohli dokončit to…" zaháknul prsty za lem Itachiho kalhot.
"Cos začal beze mě… hmm?" Itachi se na něj chvíli díval… nechával se unášet hloubkou těch temných studánek krásy, něžnosti a čistoty… než se vrhl na jeho rty, strhl ho pod sebe a prudce se na něj natiskl.
"Veselé Vánoce, bráško…" Stačil ještě zašeptat.
 


Komentáře

1 Ivanitko Ivanitko | Web | 23. prosince 2013 v 9:57 | Reagovat

Jsem se pochechtála od začátku až do konce. Povedlo se ti to na jedničku. Chtěla bych být muškou u nich na stěně.

2 abcdefgh abcdefgh | 23. prosince 2013 v 10:36 | Reagovat

DOKONALÉ O_O , dávno som sa tak nenasmial, mohlo by byť pokračovanie. :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D  :D

3 Mari Mari | 23. prosince 2013 v 16:11 | Reagovat

Abych pravdu řekla, i tohle se dá  považovat za veledílo :)Zvlášť se mi na tom líbí pojetí hůmoru a i to málo yaoismu vůbec nevadí, spíš to je něco takového lehce oslazeného.. takže zhodnoceno jednoduše: Skvěle napsáno :)

4 Lussy Lussy | 23. prosince 2013 v 17:26 | Reagovat

Super, to nemá chybu. :D Ty přání byly nejlepší :D

5 Katana Katana | Web | 23. prosince 2013 v 19:02 | Reagovat

......boží..... *-* škoda že to není na části, aby se popsaly všechny styky všech dvojic :3 :D ale i tak je to úžasné C:

6 Aki-chan Aki-chan | 24. prosince 2013 v 4:07 | Reagovat

Usmievala som sa od začiatku až po koniec poviedky veľmi krásne a podarené. Ja by som chcela aby takéto niečo sa tu objavilo aj častejšie..je to skvelé na odreagovanie sa..naozaj ešte raz úžasné.

7 Seyia Seyia | Web | 24. prosince 2013 v 11:02 | Reagovat

Jak mám vysvětlit mamce ten kolosální výbuch smíchu ve 4 ráno? Nevíte? Hm, něco vymyslím. Bylo to tuším někde u Hidanových poloh :D
Šťastné a veselé.

8 love love | 24. prosince 2013 v 22:47 | Reagovat

Nemohu se prestat smat :-D bylo to skvely uz se tesim na tu hlavni

9 Brixie Brixie | Web | 25. prosince 2013 v 16:18 | Reagovat

Tak tohle je dokonalý :D .... už to čtu po 4tý a furt se musim smát :D .... fakticky povedené :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.