Nevlastní 1

11. listopadu 2012 v 10:27 | Ája |  Nevlastní
Popadla mě nějaká aktivita xD. Dokonce se už ani nerozčiluju nad tím, že nepíšete komentáře (to bude tím, že stoupla návštěvnost, aspoň díky tomu vím, že tu jste a kvůli lelkování by sem asi nikdo nechodil, tak děkuju aspoň za to).




Teď k nové povídce. Ten nápad už mám minimálně rok a pomalu ukončuji jednu SasuSaku povídku, tak si dovoluju rozepsat novou.
Recenze
Sasuke se po smrti Itachiho vrátil do Konohy pro pocit, že bratr nezemřel nadarmo. Nemá ale potřebu se znovu stýkat s lidmi, kteří ho kdysi nazývali přítelem. Mise plní zásadně sám anebo s lidmi, které nezná. Při jedné z takových misí se setká s malým chlapcem - Uchihou, v mnoha směrech mu bude připomínat jeho samotného - malý, opuštěný, bez rodičů, bez vyhlídek na lepší budoucnost. Možná proto se rozhodne, že ho vezme se sebou do Konohy a vychová ho v duchu Uchihovského života. Jenže sám to nezvládne, o výchově dětí nic neví a během svých misí ho nemůže nechávat samotného, chtě nechtě bude muset přijmout nabízenou pomoc od Sakury.

Měl jen předat jistý důležitý dokument šéfovi menší vesnice poblíž Konohy, ale našel pouze spáleniště. Ve vesnici panovalo mrtvolné ticho. Ti, kteří nestačili utéct, zemřeli, zvířata i lidé uhořeli v plamenech smrti. Pokud vůbec zaslechl nějaký zvuk, bylo to prasákní dřeva, které olizovaly poslední plameny zkázy. Silně pochyboval, že jde o nehodu, někdo musel vědět, že sem míří, a že musí předat důležitý dokument. Neměl potřebu se v tom nijak zvlášť pitvat, misi už splnit nemůže a ostatní záleží pouze na rozhodnutí hokage. Teď se musí vrátit zpět a vše jí vypovědět. Otočil se zády ke středu vesnice a čelem k její bráně, aby odsud co nejrychleji vypadnul. Nač se tu zbytečně zdržovat? Sebejistými kroky mířil pryč. Nezpomalil ani když za sebou zaslechl kroky někoho dalšího, ale měl se na pozoru. Každou chvíli čekal útok. Po chvíli mu ale došlo, že dotyčný pravděpodobně nezaútočí, cítil jen slabou chakru, s takovou by si na něj určitě netroufl.
,,Tak vylez." Zastavil se a otočil se zpět čelem k vesnici.
Nemohl uvěřit vlastním očím, stál před ním malý zcela ne nebezpečný kluk.
,, Pomůžeš mi?" zeptal se zlomeně s pohledem upřeným na jeho katanu, která ho očividně děsila.
,, Kde máš rodiče?" Nevěděl, jak jinak mu pomoct než ho dovést k rodičům, už jen to, že někomu pomáhá, aniž by to měl v náplni mise, bylo víc, než by po něm mohl kdokoliv chtít.
,, Zemřeli," odpověděl chlapec smutně, ale nevypadal, že by plakal nebo z toho byl nějak zvlášť rozhozený. Sasukeho to mírně překvapilo, právě mu uhořeli rodiče a on kvůli nim neuroní ani slzu? Vzpomněl si sám na sebe, jak on plakal, když viděl umírat mámu s tátou.
,, A máš někoho jiného? Tetu, strýce, babičku...?
,, Ne, rodiče zemřeli už dávno a nikoho jinýho nemám...už ani ne domov." Podíval se chlapec na spáleniště.
Teď už mu bylo jasné, proč chlapec nepláče, čas rány zahojil. Ale co teď s ním? Možná by ho mohl vzít sebou do Konohy a nechat rozhodnout o jeho osudu hokage. ,, Tak chceš jít se mnou?" Nechtěl ho do ničeho nutit, i když je to dítě, má právo o sobě rozhodovat sám. Přesto byl rád, když chlapec přikývl na souhlas, aspoň ho nebude mít na svědomí.
Několik minut šli mlčky vedle sebe, Sasuke toho nikdy moc nenamluvil a ani chlapci nebylo očividně příliš do řeči. Zřejmě utrpěl šok.
,, Jak se vlastně jmenuješ?" Jeho jméno Sasukeho nezajímalo, ale nějak mu říkat po tu dobu, co spolu půjdou, musí.
,, Kaito...Uchiha." Své příjmení doslova zašeptal.
,, Jakže? Jak bylo to příjmení?" Asi se jen přeslechl, ale rozumněl mu něco, co bylo naprosto vyloučeno.
,, Uchiha," zopakoval Kaito své jméno s jistou dávkou studu a strachu v hlase.
Sasuke nejdřív nevěděl, jestli mu to má věřit, ale proč vlastně ne? Možná že v době masakru klanu jeho rodiče žili už tady.
,, Kdo z tvých rodičů byl Uchiha?" Možná toho dotyčného bude znát.
,, Matka - Hisako Uchiha." To jméno mu bohužel nic neříkalo.
,, Proč nemáš příjmení po otci?" Ten kluk ho začínal zajímat.
,, Můj otec si matku nikdy nevzal, nenávidím ho za to. Kdyby si ji vzal, nemusel jsem se jmenovat tak pitomě," řekl Kaito naštvaně a Sasuke se nestačil divit, zároveň byl i trochu nazlobený. Jak se může stydět za jméno Uchiha? On sám se vždycky představoval s hrdostí v hlase.
,, Co máš proti klanu Uchiha?"
,, Já nic, ale naše vesnice Uchihy nesnášela a nesnášela proto mě i mou matku. Vůbec mi není líto, že zemřeli, zasloužili si to." Kopl Kaito zlostí do kamene před sebou.
,, Rozumím, ale proto se nemusíš stydět za svoje jméno. Jméno Uchiha bylo vždycky spojeno s velkou silou a mocí, na něco takového bys měl být patřičně hrdý a jestli nebudeš, nezasloužíš si takové jméno nosit." Kaito ho pozoroval s obdivným pohledem. Nikdy nepotkal nikoho, kdo by choval k Uchihům takovou úctu. Byl tím silně zaskočený a nyní se styděl za to, jak sám o svém klanu mluvil, ale vesnice ho nic jiného nenaučila.
,, Proč o nich takhle mluvíš?" Nechápal, kde se v Sasukem takový názor vzal.
,, Možná proto, že jsem vyrostl v Uchiha čtvrti a od mala slýchal, že to náš klan je ten největší." Až teď si Kaito všiml malého znaku Uchiha klanu na Sasukeho košili. Ohromeně vydechl, nikdy nepotkal jiného Uchihu než svou matku. Nedokázal dál mluvit, potřeboval vstřebat ten šok, ale na tváři mu hrál úsměv malého spokojeného dítěte. Hned se cítil víc v bezpečí, vždy se bál chvíle, kdy se ho někdo zeptá na jméno, teď už se ale bát nemusí...aspoň Sasukeho ne. Po dlouhé době zase někomu věřil. Ať ho Sasuke vede kamkoliv, byl si jistý, že mu tam bude dobře.

***

Brána Konohy se před nimi otevřela něco málo po půlnoci. Ulice se ponořily do tmy, jen světla z domovů, kde ještě jejich majitelé nespali, mírně osvětlovaly temnější uličky.
Pro Sasukeho nebyl návrat sem nic zvláštního, ale Kaita vesnice ohromila. Nevěděl, kam dřív spočinout očima, aby mu nic neuniklo. Nejvíc ho zaujala opuštěná kočka přehrabující se v odpadcích, chtěl ji pohladit, ale kočka se nahrbila, potom naježila a rychlostí blesku zmizela. Kaito leknutím odskočil a omylem vrazil do Sasukeho, ten ho chytil za rameno a vyčítavě se na něj podíval.
,, Nebuď tak hlučný," napomenul ho. Nechtěl, aby o jejich příchodu hned věděla celá ulice.
,, Kam teď jdeme?" Přešel Kaito jeho poznámku.
,, Přes noc budeš u mě, zítra tě odvedu k hokage, ať o tobě rozhodne." Kaito se zklamaně podíval na zem, doufal, že s ním Sasuke zůstane.
,, A přijdeš se za mnou někdy podívat?" Sasukeho tahle otázka překvapila a zároveň vyděsila, nechtěl se na nikoho vázat, ale ani on neměl to srdce Kaita odmínout, když se na něj tak díval.
,, Jasně...přijdu," řekl, aby ho uklidnil, ale už předem věděl, že se hokage nebude ani ptát, kam se rozhodla Kaita dát.
,, Děkuju." Kaitův upřímný úsměv ho donutil přehodnotit svoje rozhodnutí, možná se přece jen Tsunade zeptá, jak se ohledně Kaita rozhodla. Teď by měl ale urychleně najít klíče od bytu, neskutečně se těšil do postele. Uleveně vydechl, když je nahmatal v kapse u kalhot. Odemkl a jako prvního nechal vejít Kaita. Rozsvítil jen malou lampičku, nesnášel ostré světlo, ale i ta trocha stačila na to, aby osvítila rodinnou fotku na nočním stolku. Sasuke ji přiklopil k desce stolu, když si všiml, že se na ni Kaito dívá.
,, Proč jsi to udělal?" Sasuke doufal, že se nezeptá. Staršímu člověku by určitě došlo, že je nevhodné se na něco takového ptát, ale dítěti to těžko může vyčítat. Děti jsou prostořeké.
,, Neptej se a běž spát, zítra brzy vstáváš." Ukázal Sasuke na postel, on se dnes pravděpodobně vyspí na pohovce.
,, Nejsem unavenej," namítl malý Uchiha.
,, Neodmlouvej a běž." Sasuke neměl na výmluvy náladu.
,, A nebudeme si povídat?"
,, Ne, protože já unavenej jsem." Vzal Kaita do náruče a uložil ho do postele, aby to urychlil.

***

Ráno se Sasuke probudil celý polámaný, to bylo naposledy, co se takhle pro někoho obětoval. Pořádně se protáhl, vzal na sebe čisté oblečení a šel něco menšího udělat k snídani. Nikdy neuměl nijak zvlášť dobře vařit, ale Kaito všechno snědl bez zbytečných připomínek.
,, Ty nebudeš jíst?" zeptal se Sasukeho, když viděl, že jen tupě zírá do zdi.
,, Nemám hlad." Až teď si všiml, že fotka na nočním stolku je zase narovnaná. Nelíbilo se mu, že úplně cizí kluk šťourá do jeho soukromí...Dobře, možná zas tak úplně cizí není, ale to, že je Uchiha, z něj ještě nic nedělá.
,, Aha...teď mě asi pošleš pryč, co?"
,, Jo, rozhodne o tobě naše hokage...pokud se tedy radši nechceš vrátit." Kaito zakroutil odmítavě hlavou, nikdy se tam nechce vrátit.
,, Tak se běž obout, půjdeme." Chtěl ho mít co nejdřív z krku, aby se mohl jít co konečně pořádně vyspat.

***

Jen stěží v sobě zadržel nadávky na hlavu hokage, když zjistil, že není ve své kanceláři, ale někde bůhvíkde v nemocnici. Konečně sem Kaita dotáhl a madam si určitě někde chlastá. Silně pochyboval, že se zabývá pacienty, to by ji nesměl tenkrát načapat s lahví saké v jednom z nemocničních pokojů.
,, Sasuke!" zavolala na něj růžovlasá dívka, když ho viděla stát na konci nemocniční chodby. Nebyl očividně nikterak nadšený, že ji vidí, ale nezdrhal, když k němu přišla blíž, aby si ho mohla pořádně prohlédnout.
,, Ahoj," řekl suše.
,, Co tady děláš?" Podívala se nejdřív na něj a potom na Kaita.
,, Hledám hokage. Nevíš, kde je?" napadlo ho se zeptat, když už ji tu má.
,, Je u jednoho těžce raněného pacienta." Její odpověď ho překvapila, ale možná, že je to jen zástěrka pro její nespoutanou chlastačku.
,, Tak na ni počkáme." Podíval se Sasuke na Kaita.
,, Snad nejsi nemocný?" Pohladila Sakura chlapce po vlasech.
,, Kdepak, ten je naprosto zdravý," odpověděl Sasuke za Kaita.
,, To bych neřekla, minimálně má zvýšenou teplotu." Sáhla mu dívka na horké čelo. Chlapec se k ní vděčně přivinul. Po dlouhé době se k němu choval někdo s mateřským citem.
,, To přejde." Sasuke neměl sebemenší chuť čas strávený s Kaitem protahovat. Toužil po svém klidu a samotě.
,, Něco tě trápí, viď?" Sakura si dřepla, aby mu viděla do očí. Na rozdíl od Sasukeho měla s dětmi větší soucit.
,, Jo...zůstanu sám," špitl chlapec, aby ho Sasuke neslyšel, nechtěl ho nahněvat.
,, Vždyť jsi tu se Sasukem, nejsi sám. Většinou sice mlčí a tváří se necitlivě, ale uvnitř takový není." Sasuke otočil oči v sloup. To snad nemyslí vážně? Samozřejmě, že je takový i uvnitř. Kdyby byl citlivější, ostatní by toho zneužili a to nesmí dovolit. Musí zůstat silný.
,, Ale Sasuke mě brzo opustí," namítl chlapec plačtivě. Sakura se podívala nechápavě na staršího Uchihu.
,, Kaito, běž si támhle sednout." Ukázal Sasuke na židli na konci chodby, některé věci před ním říkat nechtěl, přece jen zas tak necitlný není.
,, Už jdu..." Kaito se pomalu šoural ke vzdálené židli.
,, Kde jsi k němu přišel?" zeptala se Sakura, jen co se chlapec dostatečně vzdálil.
,, Při mojí polední misi, zůstal jediný naživu z vesnice, kam jsem měl namířeno, nemohl jsem ho tam nechat."
,, A teď ho chceš opustit? Očividně si na tebe zvykl...má tě rád." Sakura si nedokázala Sasukeho představit v roli někoho, kdo vychovává malé dítě, ale věřila, že by to zvládl. Ostatně není nic, co by tenhle Uchiha nezvládl. Život k němu byl neskutečně krutý, ale on se vždycky postavil na nohy a dosáhl toho, za čím si tak tvrdě šel.
,, A co mám dělat? Vychovávat ho? Já?"
,, Proč ne? Nebo si snad myslíš, že na to nemáš?"
,, Nesnaš se mě vyhecovat." Uhnul pohledem. Bezděčně přejel očima po Kaitovi. Seděl s hlavou svěšenou dolů.
,, To ani nemusím. Věřím, že ho neopustíš, je tak osamělý...stejně jako kdysi ty."
,, Navíc je to Uchiha," doplnil ji. Zdálo se, že o jejím návrhu uvažuje. Kdyby měl přiznat barvu úplně, řekl by, že nad tím během noci nekolikrát přemýšlel, ale nakonec to zavrhl jako naprostý nesmysl. Vždyť to dělá pro jeho vlastní dobro. Nebyl by z něj dobrý otec a Kaito by se jen trápil.
,, Tak nad čím ještě přemýšlíš? Já mu dojdu pro něco na snížení horečky, ty se zatím rozhodni." Sakura se k němu otočila zády a odešla pro léky. Jakmile to Kaito zpozoroval, běžel za Sasukem.
,, Už tam nemusím sedět?" zeptal se Sasukeho, jako by ho tím trestal.
,, Ne." Pohladil ho po vlasech. Bylo to jeho první větší vstřícné gesto vůči němu a Kaito si to dobře uvědomoval. Srdce mu v ten moment poskočilo radostí a novou nadějí.
Sakura se pomalu vracela se sklenicí a bílou pilulkou v ruce. Nejdřív podala chlapci pilulku a potom vodu, aby to spláchl.
,, Za chvíli ti bude líp." Pohladila ho po tváři.
,, Půjdeme domů," řekl Sasuke a měl se na odchodu. Nezeptal se Kaita ani na souhlas, protože jeho názor mu byl víceméně jasný.
,, Domů?" zeptal se malý chlapec nechápavě. Myslel si, že ho tady Sasuke opustí.
,, Tak běž, než si to rozmyslí." Popostrčila Sakura malého Uchihu dopředu a Kaito se v tu chvíli rozběhl za Sasukem.

Mno, na to, že jsem SasuSaku dlouho nepsala bych řekla, že je to docela dobrý, ne? xD ...hmm tady něco smrdí....že by samochvála? xD
 


Komentáře

1 Sasukey Sasukey | 11. listopadu 2012 v 11:15 | Reagovat

Teda Ájo...teď jsi mi ,ale udělala obrovskou radost!! :D Abych řekla pravdu tvoje yaoi povídky moc nečtu-tak nějak mě to nebere,ale touhle povídkou sis mě znovu získala!! :-D  :-D Třikrát sláva Áje a jejím sasusaku povídkám!!!

2 Shinigami Shinigami | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 15:29 | Reagovat

Wow! Ty ses překonala holka!
Hehe, Sasuke a dětI? To toho chudáčka hodláš nechat psychicky v mínusu? xD
ne, vážně, krásná povídka :-))

3 Ininka Ininka | Web | 11. listopadu 2012 v 15:55 | Reagovat

Souhlasím se Sasukey, některé tvé yaoi povídky nečtu, nemám moc ráda yaoi, ale tohle si rozhodně dočtu až do konce :3 tak prosím rychle další díl

4 Danyla Danyla | Web | 11. listopadu 2012 v 16:03 | Reagovat

Mne sa to strašne páči ja chcem pokračko. Na Sasukeho by som nepovedala že sa bude starať o dieťa. No teda. V každom prípade si myslím že to už nejak zvládne. :D

5 lenci lenci | 11. listopadu 2012 v 16:08 | Reagovat

užasná povídka doufam že tady bude další díííl co nejdřív :-D  :-D  :-D

6 uchimaki uchimaki | 11. listopadu 2012 v 16:23 | Reagovat

Aa nedokažu si představit že by sasuske byl otec :-D xD jinak hezky

7 Lalinani Lalinani | 11. listopadu 2012 v 17:16 | Reagovat

Mooooc pěkný =)

8 Enaily Enaily | Web | 11. listopadu 2012 v 19:23 | Reagovat

Heeej :D to je dobré :D konečne po dlhej dobe niečo čo ma baví čítať (akože niežeby ma ostatné nebavilo, ale no, SasuSaku od teba to je pre mňa ako med :D)
Nie, nie to nesmrdí :D ale pekne voní :D pretože je oprávnená :D
Teším sa na pokračovanie :D len si neviem predstaviť ako sa oňho Sasuke bude starať :D

9 Stella S-E Stella S-E | Web | 11. listopadu 2012 v 19:39 | Reagovat

krásné :D piš dalé prosím :D

10 666 666 | 11. listopadu 2012 v 20:37 | Reagovat

Já jsem stoho nadšená :) rýsuje se tady dobrá povídka :):)

11 misaki misaki | 11. listopadu 2012 v 20:52 | Reagovat

úžasný honem další díl.. :-D  :-)

12 Mayu Uchiha a Sasuke Mayu Uchiha a Sasuke | E-mail | Web | 11. listopadu 2012 v 21:19 | Reagovat

Hustý další díl a onem a ne že to bude trvat zas přes  měsíce

13 Shina Shina | 11. listopadu 2012 v 21:45 | Reagovat

to je to nejlepší co jsi kdy napsala,rychle další díl prosím! :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D  :-D

14 kika kika | Web | 11. listopadu 2012 v 21:50 | Reagovat

jupiiiiii! konecne nejake sasusaku! ani nenewies, aka som stastna, prosim, rychlo dalej, sa neviem dockat az uwidim sasukeho w ulohe otca :D

15 Krevetka Krevetka | Web | 12. listopadu 2012 v 9:14 | Reagovat

Wow originální nápad :-)  těšim se na pokráčko :-D (dokonce i perverzák jako já) :_D

16 Moka Sayuu Moka Sayuu | Web | 12. listopadu 2012 v 15:36 | Reagovat

vypadá to opravdu zajímavě, doufám, že brzo bude další díl :-)

17 Palka Palka | Web | 12. listopadu 2012 v 15:55 | Reagovat

je to riadn fajn a som rada, že pribudla ďalšia sasusaku, ktorú môžem čítať :D

18 nika-chan nika-chan | 12. listopadu 2012 v 18:17 | Reagovat

to je super :-D  len tak ďalej

19 camelia camelia | Web | 12. listopadu 2012 v 20:57 | Reagovat

Líbí se! Jj, líbí :) A moc!
PS: Hezký dess. Navíc v mých oblíbených barvách :D

20 Tifa Tifa | Web | 12. listopadu 2012 v 21:32 | Reagovat

Ach, Áji, to je tak krsáný! Uplně se mi z toho chtělo plakat - přesně v té části od "Už tam nemusím sedět" Proboha, to je tak cute :) a tak strašně originální nápad :) Opravdu povedené! Prosííííííím, pokračuj :)
Musím přiznat, že jakkoliv se mi yaoi líbí, tak tvoje sasusaku stejně miluju nejvíc! *_*

21 Ráďuše Ráďuše | Web | 13. listopadu 2012 v 21:54 | Reagovat

Prosím tě, tak tahle samochvála je v tenhle moment úplně na místě :D, protože se ti tahle po-dlouhý-době-SasuSaku povídka povedla. První díl, musím říct, mě zaujal, je to dobře vymyšlený, skvěle se mi to čte a už se vidím, jak čtu další díl. Takže se těším na to, co vymyslíš dál.

22 lenicka lenicka | 16. listopadu 2012 v 18:04 | Reagovat

SUPER honem dalšííí  díííl

23 Narumi Narumi | Web | 18. listopadu 2012 v 1:16 | Reagovat

Já bych řekla, že samochvála je ted na správném místě! :-D Jsem ráda, že tu zas vidím i povídku na SasuSaku, a musím říct... hodně mě zaujala! Těším se na další díl! ^_^

24 chaoss-dono chaoss-dono | 18. listopadu 2012 v 17:46 | Reagovat

jééé to je tak roztomilý :DDDDD to se mi líbí :DDD luxus další :D

25 marketa251996 marketa251996 | Web | 20. listopadu 2012 v 22:02 | Reagovat

Podle mě zatím se mi to jeví jako hodně dobrý nápad :) Napsaný je to suprově a snad se to nikterak nezmění maximálně k lepšímu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.