Leden 2012

Paprsky noci 4. část

30. ledna 2012 v 17:37 | Shirayuki |  Paprsky noci
Konichiwa lidičky^^.
Týden utekl jako voda a já přináším další díl Paprsků. Snažila jsem se za tu dobu vymyslet něco kloudného, takže doufám že se Vám to bude líbit. Možná jsem to trochu uspěchala...
Asi jsem se nezmínila, že kreslím i FanArty, takže kdybyste měli zájem, můžu sem některé dát ;).
Po dokončení téhle povídky jsem se rozhodla napsat další, zatím v tom nemám moc jasno, takže nebudu moc předbíhat :). Další díl snad opět přístí týden.
Pro ty z Vás, kteří četli předchozí díly: dnes se nám to trošku rozjede. Madara se rozhodl přikročit k činům a odhalím i kdo je tajemná postava s démonskou chakrou ze Sasukeho vidění (doufám, že se nebudete zlobit, koho jsem tam dala, ale nikdo jiný mě prostě nenapadnul).


Nadpisy mě jednu zničí...

30. ledna 2012 v 7:02 | Ája |  Kecy
Nejdřív bych se chtěla omluvit, že jsem víkend zase promrhala.
Chtěla jsem udělat diplomy za sb a členské karty do Uchiha FC, ale hlava mi uletěla...neřešte kam, ale uletěla xD.
Dneska se musím učit fyziku, aj, čj a chemii, navíc přijedu pozdě domů...ještě k tomu všemu od zubaře.
V úterý máme opět mocmoc hodin, ale ve středu to dám všechno do kupy a hlavě přistřihnu křidélka :D.
A o prázdninách dopíšu učitele lásky.
Design zatím počká...
P.S.: Photoshop se mnou začíná kamarádit xDD i když ještě chvílema vzdoruje aneb ponořila jsem se do jeho tajů :D

Vaše Ája

Malé překvápko - původní verze Úsvitu!

29. ledna 2012 v 1:28 | Honza |  Úsvit
Ahoj miláčci,

dneska mám pro Vás něco "spešl" - prapůvodní verzi Úsvitu, první yaoi a povídka vůbec, co vzešla z mého spisovatelského umu. Podle toho to také vypadá.. :D K této "BETA verzi", jak jí říkám, bych chtěl říct, že by se to točilo jenom kolem sexu. A to mi moc nevyhovovalo. Nakonec jsem to pod nátlakem svého nitra a jedné mé kamarádky, která mi ze začátku hodně pomáhala objektivní kritikou, přepsal. Mno, přepsal.. Spíš úplně zlikvidoval a začal znova. Snad se to vyplatilo.. :)
Takovýchto bonůsků bude snad časem více, už se mi v hlavě narodilo pár nápadů.. :)

Myslím, že milovníci yaoi si alespoň trochu přijdou na své.. ;)

Příjemný zbytek víkendu přeje Honza.. :)




FanArt - Uchiha Sasuke

28. ledna 2012 v 22:22 | Baka - chan |  FanArty Naruto
Hn.. Konnichiwa ^^
Já jsem Baka - chan, jedna ze spoluadminů Koinaku, jestli víte..
Taky bych sem chtěla něčím přispívat, aby se mi spoluadmin neříkalo jen tak xD

FF raději moc nepíšu protože mám problém s OOC a podobně, takže občas vložím FanArty, které aspoň trochu umím xD ( Věřte mi, o moje výkecy byste nestáli xD )
Tenhle bych chtěla věnovat mé drahé Koinaku, protože vím, jak má Sasánka ráda xD

Snad to není tak hrozné, snaha byla.. ^^"



PS: Omlouvám se za kvalitu, musela jsem to nafotit.
Scaner budu muset umluvit ^^" xD

Nová povídka

25. ledna 2012 v 19:32 | Honza |  Kecy


Ahoj miláčci,

tak mě tak nějak napadlo, že bych mohl začít dělat přípravy na novou povídku. Úsvit samozřejmě bude ještě nějakou dobu fungovat, máte se na co těšit, ale tak proč si pomalu nezačít nový projekt, že? :)

Tak jsem se Vás chtěl zeptat, jaký pár by jste si přáli vy. Dal jsem dohromady nějaké možnosti, odpovídejte v anketě. ;)

Děkují, Váš Honza

Paprsky noci- 3.část

24. ledna 2012 v 16:34 | Shirayuki |  Paprsky noci
Dělala jsem co mohla a nakonec tu máme další dílek této úžasné povídky :). Je to výsledek volné hodiny, dvou hodin tělocviku (necvičila jsem :P ) +práce do 10ti večer xD. Možná to tak nevypadá (podle mě je stejně nejlepší první díl).
Prostě si to zkuste přečíst, abych věděla, jestli mám vůbec pokračovat dál xD. Podle mě se to začíná trochu odćhylovat od původního tématu, ale možná je to jen věc názoru.

,,Cero Oscuras." Smaragdově zelený paprsek vystřelil z bledého konečku prstu. ,,Chidori." Okolo úzké čepele začaly pulzovat modravé elektrické výboje. Nastavil jej proti paprsku, který se na něj řítil rychlostí blesku. Chvíli vez větší námahy odolával, když mu náhle mysl zaplavila prudká bolest. Neubránil se výkřiku a klesl na kolena. Matně vnímal téměř neslyšné zasténání o pár metrů před sebou.
Když pocit mučivě pomalu odezněl, vstal. Došel k téměř nehybné ležící postavě. Neslyšně procedil řetězec kleteb. Poklekl k němu a jemně mu odhrnul vlasy z čela. Uchopil ho za ruku. Téměř neznatelně se třásl. Tenhle pohled byl pro něj nesnesitelný. Co se stalo? zeptal se skrze jejich myšlenkové spojení. Věděl to, ale trápilo ho, že s tím nedokázal nic udělat. I přesto, že se jakýmsi způsobem dokázal Ulquiorra kdykoliv plně zhmotnit, jeho zranění se ještě nezahojila. A to nejen na těle.
Prudce otevřel oči a chvíli se zmateně rozhlížel. Posadil se, ale odmítal se na něj podívat. ,,Jsem pro tebe jen přítěž,"řekl Espada posmutněle. ,,Ne, jen ještě nejsi úplně v pořádku. Je to moje vina, neměli bychom tak spěchat," odpověděl. Pohlédl na Sasukeho očima plnými nejistoty.,,Nejspíš," povzdechl si. ,,Jen ti chci pomoci k tomu, po čem toužíš. To je vše."
Sasuke se pousmál a napadlo ho, jak moc se jejich povahy změnily, co jsou spolu. ,,Měl by ses vrátit." řekl a pomohl mu vstát. Kývl. Pak se jeho obraz rozmazal, jako by na něj hleděl skrz vodní hladinu a vzápětí zmizel. Sasuke na chvíli zatajil dech, jak část jeho mysli zapadla na vlastní místo. Zasunul nyní již normální meč do pochvy a potichu se vydal zpět k sobě.
Ležel a nepřítomně zíral do stropu vysoko nad sebou. Poslední dobou měl dostatek času utřídit si myšlenky, ale jeho touha po pomstě sílila každým dnem, což mělo za následek neustále narůstající netrpělivost. Jejich spojení každým dnem sílilo, ale měl stále větší problém utajit před Madarou Ulquiorrovu existenci. Během dnů, kdy byl Madara kdesi na svých pochůzkách využíval Sasuke příležitosti nerušeně cvičit jejich schopnost bojovat jednotlivě a zárověň společně. Ale cítil, jak mu stále cosi uniká. Jen nevěděl co.
Usoudil, že nemá cenu nad tím teď přemýšlet. Zavřel oči a najednou se mu myslí mihl obraz. Viděl jakési temné místo. Místnost či jeskyně, to nedokázal říct. Stěny i strop se ztrácely kdesi ve tmě. Před ním byl jen výklenek s výhledem na noční nebe, něco jako balkon. Měsíc v úplňku ozařoval tajemnou postavu před ním. Otočila se k němu a upřela na něj pohled. Modré oči, které mu byly podivně povědomé, plné nanávisti, jakou dosud neviděl. Vpalovaly se do něj, nedokázal se pohnout. Náhle se obraz rozplynul, ale ještě stačil zahlédnout cíp bílého pláště, vlajícím temnou nocí.
Prudce sebou trhl a posadil se. Přinutil se klidně dýchat. Pořád cítil ten téměř hmatatelný úmysl zabít. Něco podobného cítil u... A pak si uvědomil, koho právě viděl. ,,Už jsi pochopil, proč potřebuješ pomoc?" řekl Ulquiorra, který se náhle zjevil vedle něj. překvapeně pohlédl vedle sebe s téměř ledovým klidem na Espadu a jejich oči se setkaly. Stále cítil z jeho mysli ten nepochopitelný zármutek, který jako by byl součástí ejho osobnosti a teď se zdál ještě větší. Nikdy s ním o tom nemluvil, vzájemně se vyhýbali věcem z minulosti toho druhého.
Nečekal na odpověď, uchopil ho za ruku a pomohl Sasukemu vstát. ,,Můžeme pokračovat, už nemáme moc času." řekl.
,,Ještě ne." namítl Uchiha. Zapátral v zásobě své chakry a předal mu část. Věděl, že ho to nijak neoslabí. Skrze jejich spojení ucítil, jak se Ulquiorrovi vrací síla. Espada se usmál, na ten krátký okamžik beze stop smutku, a vděčně mu stiskl ruku.

MEZITÍM, NA JINÉM MÍSTĚ, SE BLÍŽÍ BUDOUCNOST
Stál a hleděl kamsi za obzor v dálce skrytý v temnotách, kam nedosáhl svit měsíce ani hvězd.
,,Takže Sasuke Uchiha, hmm…" řekl nepřítomně, jako by to téměř nic neznamenalo. Otočil se a hleděl na postavu před sebou.,,Můžeš jít, ale pokračuj v plnění své povinnosti." Dodal a mávl rukou. Postava zmizela. ,,Nečekal jsem, že se dostane tak daleko. Pokud to takhle půjde dál, mohl by představovat problém." řekl.
Neříkej takový blbosti.Odmítám ti pomoct, když se dostaneš do průseru. Díky tomu, že jsi mě tu uvěznil máš teď chakru skoro na bodu mrazu.Stejně bych tě nejradši sežral za to, cos mně udělal, odfrkl si další hlas v jeho mysli. Potřásl hlavou a pousmál se, beze stopy humoru. Někdy si přál vzít to co udělal zpět. Pečeť slábla každým dnem a jak démon správně konstatoval, jeho vlastní chakra byla téměř nulová a nedokázal ji už obnovit.
,,Necháme ho dojít až sem…" rozhodl. Jeho mysli se náhle zmocnila nenávistná síla. Okolo těla začala proudit rudá aura a v očích se rychle střídaly dvě naprosto odlišné bytosti. Poslední záblesk jasného vědomí byl brzy zadušen nezměrnou silou. ,,…a pak je zabijeme. Oba dva!" řekly a po tváři se mu rozlil zvířecí úsměv.
Z temnoty za ním to všechno sledovala postava v masce. Usmála se. Všechno jde přesně podle plánu. Brzy se dočkáš, Sasuke, pomyslel si a opět splynul se stíny.

Další díl snad přístí týden nebo o víkendu.

Špatný nápad 5

22. ledna 2012 v 19:53 | Ája |  Špatný nápad
Já vím, slíbila jsem Učitele lásky, ale sekla jsem se v polovině. Pokusím se najít inspiraci a do pátku ho dopsat.
Ale jako plus: Máte v tomhle díle ItaSasu xDDD


Paprsky noci 2. část

22. ledna 2012 v 14:26 | Shirayuki |  Paprsky noci
Hi, mina.
Sice jsem slíbila, že sem dám další díl až v pondělí, ale když jste byli tak hodní, obšťastním vás již dnes xD. Tuto část jsem psala ve zcela normálním stavu hlavně při hodinách fyziky, takže je možné, že nebude tak kvalitní jako ta první. Tento týden snad budu mít čas napsat další díl, ale nic neslibuji, takže si asi chvilku počkáte ;).

Tma. Jediné světlé body představovalo několik nepravidelně rozmístěných pochodní, které tomuto místu dodávaly něco málo světla.
,,Amaterasu!" rozezněl se jeskyní Sasukeho hlas. Postava v masce před ním zmizela.
,,Do hajzlu." Tohle je už po několikáté. Stále ještě nedokázal plně ovládat techniky Mangekyou Sharinganu. Dlouhé dny nečinnosti si vybraly svou daň a on teď musel trávit další zbytečný čas obnovováním svých původních schopností.
Znovu mu hlavou projela tupá bolest, jako kdyby mu někdo vrazil kunai do lebky. Snažil se zachovat strnulý obličej. Ale něco ho musela prozradit. ,,Pro dnešek končíme. Jestli se budeš přemáhat, bude to trvat ještě déle, ať chceš nebo ne…" ozval se zprava. Nepatrně sebou trhl a zavrčel. Někdy jako by se mu uměl dostat do hlavy. Nesnášel to.
Otočil se, naštvaně odkráčel k východu a prošel chodbou až k výklenku, kde měl jakýsi svůj osobní prostor. Posadil se na provizorně zřízené lůžko a opřel se o zeď. Ucítil, jak mu cosi stéká po tváři a letmým pohybem si to otřel. Krev. Bolest vystřelovala až do pravého oka. Zatnu zuby a snažil se ji nevnímat. Na chvíli zavřel oči a myslí mu plula slova: chce to čas.

Znovu ho uviděl. Nepatrně se usmál. Už si myslel, že na něj zapomněl. Jeho zelené oči jakoby sledovaly každý jeho pohyb a viděly až do té nejtemnější hlubiny duše. Pomalu k Sasukemu přešel, položil mu ruku, ze které neustále kapala krev a smáčela mu oblečení, na tvář, kde zanechala rudý otisk. Vzájemně si hleděli do očí. Jeho ruka byla chladná, bez života. Pak se Ulquiorra překrásně usmál. Ten nádherný úsměv byl vidět i v těch smaragdových očích. Nikdy nic podobného neviděl. Cítil, jak se mu do hlavy hrne krev. To ticho bylo… ,,Už brzy" pronesl a odhrnul mu z čela pramínek vlasů. Pak se obraz rozplynul, ale Zasuje stále cítil ten mrazivý dotek.
Probudil se a otevřel oči. Jemně se dotkl své tváře a když se znovu podíval na svou ruku, byla tam krev. Jediná připomínka toho, že to co právě viděl, bylo skutečné.
Nedokázal se ubránit tomu pocitu, který ho sžíral zevnitř od Itachiho smrti. Ale když ho poprvé uviděl, cosi se v něm pohnulo. Jeho staré já by tím nejspíš pohrdalo, ale není se pousmál a znovu zavřel oči s novou nadějí v srdci.

Dny plynuly a on cítil, jak se mu vrací síla. Už mohl vycházet na denní světlo aniž by ho bolely oči. A zatímco se jeho chakra postupně obnovovala, spřádal svůj vlastní plán.
Během tohoto období mimoděk vzpomínal na téměř tři roky tréninku u Orochimarua. Ale ničeho nelitoval.
To, že Pein zničil Konohu vneslo do jejich plánů neurčitou změnu. Alespoň se tak mohl soustředit na vlastní záměry. Dále neustále trénoval, ale i přesto stále neovládal větší sílu než předtím. A pomalu mu docházel čas. Pokud co nejdříve nezačne, mohl by Madara něco vytušit. Stále v něm hlodal plamínek pesimismu, ale i přesto byl plně odhodlaný to udělat. Potřeboval jen čas a mnohem větší sílu, než měl teď. Stále musel myslet na to, co mu tehdy Ulquiorra prozradil. Nemohl tomu uvěřit, ale nějak cítil, že je to pravda.
Po několika dalších dnech, když už se cítil jako dřív, se rozhodl započít svůj plán. Madara teď byl pryč- Sasuke si pomyslel, že tahle válka má určitou výhodu. Nedávno v bludišti chodeb nalezl odlehlou jeskyni, dostatečně velkou na to, co se chystal provést. Vešel do ní a postavil se doprostřed temnoty. Vysoko nad jeho hlavou visely nebezpečně vypadající krápníky. Zavřel oči a usilovně se soustředil. Tohle mu nikdy moc nešlo. Ucítil, jak se vzduch okolo něj chvěje pod intenzitou jeho chakry. Nevšímal si toho. Jeho duše se odpoutala od těla. Záblesk cizího vědomí, ale přesto tak povědomého.
,,Připraven?" zeptal se ho hlas s nádechem čehosi vzrušujícího. Svářely se v něm pocity, jako kdyby měl každou chvíli vybuchnout.
,,Ano." Odpověděl. Snažil se, aby to vyznělo co nejklidněji. Ve tmě před ním se zhmotnil bývalý Espada. Přistoupil k němu a jemně ho uchopil za ruku. Znovu se Sasuke podivil, jak může něco tak chladného existovat. Snažil se soustředit. Ulquiorra se k němu naklonil tak těsně, že na tváři ucítil závan čehosi tak slabého, že to skoro ani nevnímal jako dech. Vzrušením se mu zrychlil tep. Nakrátko pocítil zárodek paniky. Začal vidět rozmazaně a cítil, jak do něj vstupuje jiné vědomí. Na rtech pocítil cosi jemného jako okvětní plátky. Zavřel oči a nechal se unášet tím pocitem. Po celém těle se mu rozlévala síla, jakési vnitřní světlo. Několikrát větší než jeho vlastní.
Jeho fyzické tělo vybuchlo v záplavě zlatavého světla, které osvětlilo celou jeskyni až po ten nejtemnější kout. Jeden ze stropních krápníků se utrhl a padal přímo na postavu dole. Asi tři metry nad cílem ho zastavil neviditelný štít a roztříštil ho na nespočet kousků. Chvění ve vzduchu přešlo v neustálý intenzivní bzukot.
Najednou všechno ustalo a Sasukeho vědomí zhaslo jako blikající světélko.

Když se probral, zjistil, že leží na zemi. Bolel ho snad každý sval v těle tak, jako už dlouho ne. Snažil se přimět pravidelně dýchat. Neměl ponětí, kolik uplynulo času, ale věděl, že se bude muset co nejdříve vrátit zpátky, i kdyby se tam měl doplazit. Pomalu vstal. Nebyl si jistý, zda vše selhalo nebo… ,,V pořádku?" otázal se ho hlas v mysli. Tělem mu zčistajasna projela vlna nebývalé energie a zahnala veškerou strnulost. Kývl. Věděl, že nemusí odpovídat. Teď spolu sdíleli myšlenky. Už nebude sám. Jeho nynější zásoba síly byla obrovská. Na jazyk se mu dral šílený smích a nebezpečně se mu zablesklo v očích. Přešel ke vchodu do jeskyně a ohlédl se. Ve světle pochodní se na okamžik zdálo, jako by každá část jeho tváře byla jiná. Vzduch okolo stále vibroval, jako po bouři. Namířil prstem na zbylé krápníky na stropě. Vyšlehl zelený záblesk a jeskyně se začala bortit. Pousmál se a prošel chodbou kde splynul s okolními stíny. První fáze: splněna!


Toť prozatím vše a doufám, že se vám to líbilo :).

Úsvit 4

21. ledna 2012 v 19:53 | Honza |  Úsvit
Moji milí milovaní,

po hrozně dlouhé odmlce (to víte, extrémní situace ve škole a neopětovaná láska..) Vám přináším čtvrtou kapitolku Úsvitu. Je to celkem krátké, ale napsal jsem tam vše, co jsem chtěl a ještě jsem to maličko prodlužoval, tak se moc nezlobte.. :D Pokud nenastane nějaký problém, další kapitola se tu objeví příští týden. :)

Přeji příjemné počteníčko, Váš Honza ^^

EDIT: Omlouvám se, dodatečně jsem prohodil dvě části textu, jinak žádná změna v příběhu. Díky za pochopení.



Paprsky noci 1.část

21. ledna 2012 v 11:40 | Shirayuki |  Paprsky noci
Ohayo, mina. Jsem Shirayuki, někteří mě možná znáte pod jménem Barča. Nejdříve něco o mě: anime sleduji asitak rok, ale připadá mi to jako celý život :). Koukám na NS, Bleach, Fairy Tail, Kuroshitsuji, Soul Eater, FMA a už si ani nevzpomenu na co všechno. Jednou večer jsem se tak trochu nudila a tak mě napadlo spojit do povídky dvě postavy z různých anime. Schválně, jestli je poznáte xD. Geniální^^
Tohle je moje první anime FF, takže mi asi chvilku potrvá než se do toho dostanu :D. Takže bez dalšího zdržování je to tu.

Dvě bytosti napříč prostorem. S temným srdcem si razí cestu skrz svět. Každý s jiným snem, ale jedno mají společné: pomstu.
Za obyčejných okolností by se nikdy nepotkali, ale když se tak v jediný osudový okamžik stane, není návratu.
Ale než se tak stane, než se jejich cesty spojí v jednu...

Temnota. Zoufalství. Beznaděj. Bolest. Nemohl se pohnout. Dosud nejasné vědomí nedokázalo pochopit kde je.
A pak si to uvědomil: tohle bylo jeho srdce, jeho duše.
To, co nikdy neměl. Jen černá díra vprostřed jeho hrudi mu stále připomínala, kým byl.
Na chvíli se přestal snažit zachytit svém myšlenky.
Pohlédl svýma zelenýma očima, jindy tak chladné a nicneříkající, nyní plné toho smutku a bolesti, jež prožil, na svou ruku.
Skrz bílý rukáv mu prosakovala tmavá skvrna a z konečků prstů odkapávala krev, kamsi do temné nekonečné hlubiny pod ním.
Již nic necítil, byl odpoután od svého fyzického těla, ale ten pocit, jak se každá jeho já rozpadá na prach, odnášena větrem do neznámých končin Hueca Munda, byl pořád živý.
Stále nepřítomně hleděl na svou ruku a myšlenkami byl zcela jinde.
Poslední, co viděl, byly její oči. Nikdy neměl žádné emoce, na to jimi příliš pohrdal, ale přesto, v tom okamžiku, kdy na něj naposledy pohlédla, v sobě pocítil záchvěv čehosi dosud neznámého.
Za tu dobu, co ji znal, v těch očích mnohokrát zahléhl záblesk strachu, ale také nezdolné odhodlání. Nyní pochopil, že to nebyl strach z něj, ale o něj.
To jak se naposledy chtěla dotknout jeho ruky...
Dál projížděl léty svého poměrně krátkého života a když neobjevil nic dalšího, čím by si mhol zkrátit tu věčnou bolest, k níž byl odsouzen, znovu se uzavřel do ulity svého vědomí.
Náhle mu po tváří skanula jediná, osamělá slza. Ztékala po jeho bělostné kůži, až dopadla do temnoty pod ním, odsouzená věčně padat, tak bolestně osamocená, jako on sám.

Mezitím, na jiném místě, ale v podobný čas.
Probudil se a otevřel oči. Ale stále viděl jen temnotu. Ze zvyku si je chtěl promnout, ale dotkl se pouze obvazu, jejž měl kolem nich omotaný.
Pak si vzpomněl, co se stalo a chtěl se posadit. Zabránila mu v tom čísi ruka.
,,Neměl by si se tolik přepínat. Zůstaň ležet." řekl mu zprava známý hlas.
,,Ty mi nebudeš říkat, co mám dělat." odpověděl podrážděně.
,,Jak chceš, ale ten obvaz si nesundávej. Ve vlastním zájmu." povzdechl si znovu ten hlas a odmlčel se.
Posadil se tedy a opřel se o jakousi zeď za ním. Nikdy by mu to nepřiznal, ale i po tomto pohybu se mu zatočila hlava. Zrychlil se mu tep a on se snažil zhluboka dýchat. Zřejmě ho celou tu dobu pozoroval. ,,Co jsem říkal..." poznamenal hlas. Spolkl jedovatou odpověď.
Nechtěl přijmout zrovna jeho oči, ale věděl, že kdyby to neudělal, oslepl by. V poslední době se mu zhoršilo vidění vlivem příliš častého používání technik sharinganu. Byla to podivná ironie: teď se bude dívat na svět očima člověka, kterého v posledních letech tolik něnáviděl. Až do jistého okamžiku.
Trhl sebou a vrátil se tak do reality.
,,Jak dlouho ještě..." zeptal se chladným hlasem.
,,Chvíli potrvá, než se ti vrátí původní vidění, ale za pár dní by sis už mohl sundat ten obvaz." odpověděl Madara.
Přikývl, jako by to čekal, ale ve skutečnosti to v něm vřelo. Touha po pomstě, která ho hnala dál, byla stále silnější. Věděl ale, že nezbývá nic jiného, než čekat. Znovu usnul.
Smrt, zaznělo mu náhle v mysli. Bojíš se smrti?
Kdo jsi? zeptal se. Žádná odezva. Na chvíli si pomyslel, že přišel o rozum.
Máš zvláštní sílu. S touto silou by jsi mi mohl pomoci a já zase tobě. odpověděl mu hlas v mysli.
Proč myslíš, že potřebuji pomoc?
Tvá... , na chvilku se odmlčel,... duše je skoro jako má. Jak se jmenuješ?
Sasuke Uchiha, řekl.
V mysli se mu mihlo několik obrazů: spousta krve, jakási dívka v potrhaných bílých šatech, šedivá planina táhnoucí se nekonečně daleko, až nakonec ustaly a před ním stál mladý muž v bílo-černém oblečení, černými vlasy a zelenýma očima z nichž jako by neustále stékaly zelené slzy a ve kterých se zračila směsice chladu, bolesti a klidu.
Ulquiorra Schiffer, bývalá 4. Espada, řekl.
Než se stačil na cokoliv dalšího zeptat, obraz se rozplynul a on znovu viděl jen temnotu.


Nejsem si jistá, zda se to tu zobrazí správně, zkopírovala jsem to z Wordu T.T
Vaše hodnocení samozřejmě uvítám v komentářích a pokud by byl zájem, pracuji i na druhém dílu ;).