Červen 2009

New SB Liraqwen

29. června 2009 v 7:25
Tak zas začínám s mánií SBéček asi jsem vážně nenormální, tak musela bych to teď počítat, abych věděla kolikáte je to SB a na to jsem líná :-D takže je to Leriqen, určitě se tam musíte všichni POVINĚ kouknout!!!!!!Mě osobně se ten blog mocinky líbí :::---...:::TADY:::...---:::.

Diplomek pro Leriqwen

29. června 2009 v 7:22 Diplomy
A diplomek pro mě


a ještě pohádka pro mě :-D
"O statečném rytíři"

Bylo nebylo, kdysi žila jedna princezna.Jmenovala se Sakura a bydlela v krásném zámku s jejím otcem, králem Valisem. Byla krásná,chytrá a milá. Milovala přírodu,svého otce,zvířata a svůj lid. Ti za to miloval ji. S každým problémem v království si poradila. Plno princů se ucházelo o její ruku,ale všichni byli nafoukaní a měli na strach zaděláno.O nikoho takového Sakura nestála.
Jednoho dne byla princezna unesena velkou zlou nestvůrou jménem Sanbi. Odnesla ji do svého obydlí v jezeru a tam ji uschovala do velké bubliny,kde měla princezna postel,skřínku,malou kuchyňku a WC (nějak si domyslete kde by mohlo být J). Sakura prosila a prosila aby ji příšera pustila, ale té byl její malebný hlásek ukradený. Princezna tam musela zůstat uvězněná…sama. Bublina nešla prasknout. Princezna po ní drápala nehty kopala do ní,ale bublina se vždy jen natáhla a zase se vrátila do původního stavu.
Zpráva o jejím únosu se rychle rozšířila po celé zemi. Král Valis byl velmi nešťastný. Žádný jeho voják nebyl schopen princeznu zachránit. Král vyhlásil vysokou odměnu. O princeznině únosu se brzy dozvěděl jeden rytíř z ušlechtilého rodu Uchihů,Sasuke. Byl jeden z posledních ninjů v jeho krajině.Bez přemýšlení se vydal k jezeru. Když dorazil na místo, nasadil si malý přenosný dýchací přístroj a skočil do vody. Chvíli plaval než nalezl obrovskou příšeru na dně hladiny jak se tam válí a vedle sebe má vzduchovou bublinu s princeznou. Sanbi se probral a ve chvíli kdy uviděl Sasukeho na něj zaútočil jeho obrovským ocasem. Sasuke se mu vyhnul a zaůtočil.Po chvíli Sanbi padl. Sasuke dostal princeznu z bubliny a rychle s ní vyplaval na hladinu.

Sakura se do něj na první pohled zamilovala a Sasuke jí to opětoval. Když se vrátili do zámku,král Valis měl ohromnou radost. Slíbil mu jakoukoli odměnu. Tolik zlata a drahých kamenů,kolik by jen chtěl.Ten však chtěl jenom jedno,ruku princezny. Ta ráda souhlasila a králi nezbylo nic jiného,než vystrojit svatbu. Byla velkolepá a veselá. A Sasuke a Sakura spolu šťastně žijí a vládnou království dodnes.
Zazvonil zvonec a pohádky byl konec.

Ozvěna minulosti 2.díl

28. června 2009 v 8:34 | Ája |  Ozvěna minulosti
Chtěla jsem tu povídku napsat v pátek, ale bylo mi hrozně,
zemřel můj nejoblíbenější zpěvák Majkí, poplakala
jsem si celou noc u jeho písniček a teď ráno tomu nemůžu uvěřit
, že je mrtvý.Nejvíc mě štve táta, ten z toho má radost, nesnášel
Majkího.............a jak jsem zjistila, tak se nejvíc těšíte na
povídku Sex v kanceláři, pokusím se ji napsat ještě dnes......
pokud mě teda zas nechytne histerický záchvat, že je Majkí mrtvý...
____________________________________________________

Sasuke pomalu otevíral oči, hned je ale zavřel, protože jeho oči si
nedokázaly tak rychle zvyknout na tolik prudkého ranního světla.
Až teď cítil tu únavu, kterou večer skrz smutek a sklamání nestačil
zaznamenat.Znovu ale už pomaleji otevíral oči.
Otočil se na druhou stranu, díval se na spícího kluka, který mu
byl teď mnohem bližší.Nechápal proč to Itachi udělal.
Nebýt jeho, tak by mu bylo určitě hůř.
Když uviděl, jak Itachi otevírá oči, rychle své oči zavřel.
Itachi pohladil Sasukeho po vlasech, vstal, převlíkl se
a nechal v domění Sasukeho spát.
Sasuke se rozhlédl po Itachiho pokoji, bylo to tak dlouho
co tu nikdo nebyl a přesto tu není jediné smítko prachu
, nešlo mu to do hlavy, buď je Itachi super rychlý uklízeč
prachu a nebo..........
Proč se tím vlastně zabívá, není to jedno?
Sasuke taky vstal a šel k sobě do pokoje k údivu tu také
nebylo jediné smítko prachu.Cítil se tu hrozně, všechno
jako by bylo zpět, to jak mu Itachi ublížil.Nejvíc mu ale
ublížil jeho vlastní otec, nechal ho žít v tomhle domění
vyvraždění klanu.
Nenáviděl ten pokoj, radši šel pryč, naneštěstí potkal
zrovna otce.Cítil k němu nenávist a odpor.
Nemohl se na něj ani podívat.

,,Sasuke, chápu, že všechno vidíš jako podraz, ale je
to jen pro tvoje dobro, kdyby si věděl pravdu o Uchiha klanu
, tak by si vyrost v rodině s námi, ale prožíval by sis denodenní
stres, takhle si vyrostl v Konoze mimo toho všeho."
,,Raději bych byl s rodinou a snášel ty plány na napadení Konohy
, než abych se trápil tím, že už ani žádnou rodinu nemám."
,,Myslel jsem to s tebou dobře, ty to jen nevidíš, potřebuješ jen
trochu času."
,,Čas rány nezahojí i když se to říká, mě vyvraždění klanu
bolelo celých pět let a to že mě vlastní otec nenávidí mě bude
bolet do vlastní smrti."
,,Já jen nechápu, jak si přišel na to, že tě nenávidím."
,,To by si tohle neudělal, nenávidím tě jen za tuhle hru
na vyvraždění a za to co si udělal Konoze, je to vážně hnusný."
,,Proč ti to tolik vadí, vždyť si z Konohy utekl."
,,Neutekl, ale odešel."
,,To je jedno, rozhodně si neměl v úmyslu se sem někdy vrátit
, vrátil si se jen pro to, že je Orochimaru po smrti."
,,Možná ano ale nikdy jsem nechtěl Konoze ublížit, jsem rád
, že dnes tě vidím naposledy."
,,Jak jako naposledy?!"
,,Snad si nemyslíš, že tu zůstanu?"
,,Je jedno co si myslím, důležité je, co vím a vím, že my dva se
naposledy nevidíme, ještě pořád nejsi dospělý, aby sis mohl dělat
co chceš, takže tu zůstaneš, ať se ti to líbí nebo nelíbí."
,,Jsi naivní, já tu rozhoně nezůstanu."
,,Sasí, já se tě neptal jestli tu zůstaneš nebo ne, já ti to oznamuji
, běž hezky do svého pokoje a nedělej ze mě idiota."
,,To s tebe ani nemusím dělat, bylo by to nošení dříví do lesa."
Za tohle přiletěl Sasukemu už pohlavek, Fugaku dokázal být
trpělivý, ale tohle poslouchat nemusel.

Sasukemu nezbylo nic jiného, než poslechnout.
Připadal si ve vlastním pokoji jako ve vězení, on vlastně byl ve vězení.
Měl dokonalý plán, když se bude chovat podle otcových představ, nebude
muset zůstat do smrti ve svém pokoji.

Bylo už určitě tak 20:00 hodin, Sasukemu už sice dávno došli baterie v hodinách
, ale poznal to podle tmy, která prosvítala skrz okenní tabule.
Sledoval otevírající se dveře, stál v nich Fugaku.

,,Tati, promiň mi prosím, že jsem řekl, že si idiot, nemyslel jsem to tak, vím
, že si to se mnou myslel dobře, choval jsem se strašně."
Řekl Sasuke kajícně.
Fugaku se ale spokojeně netvářil.
,,Tohle si vymýšlel celý den?"
,,V tom případě se ti to povedlo, ale já vážně nejsem idiot, všichni říkají něco
jiného než si myslí a ty nejsi vyjímka, tak nelži, pořád si myslíš, to co si řekl ráno
, ale za zkoušku nic nedám, nemusíš být ve svém pokoji, ale zkus si utéct z Konohy
, já si tě najdu a rozhodně s tebou nebudu jednat takhle, ale tak jak si zasloužíš."

Sasuke neměl v úmyslu utíkat jako zbabělec.
Chtěl se jít spoň na hodinu projít k jezeru.
Pomalu se stmívalo, zapadající slunce ozařovalo hladinu jezera.
Nevěděl, co má dělat, když uslyšel dívčí povídání, radši se rychle schoval
za nedalekou skálu, tak aby měl výhled na jezero.
Z pozadí křoví vyšly dvě dívky, které nebyly Sasukemu vůbec cizí.
Sakura a Tadomiko probírali všechno možné.
Sasukemu se ani trochu nechtělo, se jim ukázat.

,,Nepůjdem se vykoupat, voda je docela teplá?"
Navrhla Tadomiko.
,,Co když tu někdo je?!"
Namítala Sakura trochu se strachem.
,,Kdo by tu co dělal takhle pozdě?"
Uklidňovala ji Tadomiko.
,,Asi máš pravdu, neměla bych se pořád něčeho bát."
Uklidnila se Sakura a dodala si odvahy.
,,Jediný čeho se bojím já, je Itachi Uchiha a ten jeho spropadený klan."
Řekla s naprostou upřímností Sakuřina kamarádka.
,,Už nikdy nebude Konoha jako dřív, aspoň si to myslím...."
Posmutněla růžovláska.
,,Sakuro, už se s tím netrap, zatím to není tak hrozné a pojď do tý vody!!"

Tadomiko si sunadala všechno oblečení a ponořila se do vody.

Sasukeho to moc nezajímalo, ale kdyby odešel, tak by ho dívky
spatřily a to nechtěl.Mysleli by si, že je sleduje, musel zůstat
a počkat až ony odejdou
Sakura si sunadala oblečení a šla za Tadomiko do vody.
Obě si užívaly svěží vody.

,,Co tu uděláš?!"
Sasuke sebou trhl, šíleně se lekl, když se otočil, uviděl Itachiho.
,,Ty si mě k smrti vyděsil, chtěl jsem se jít projít k jezeru
, ale copak můžu, když tu jsou ony."
,,Hmm a nesleduješ je náhodou, jsou to hezký holky."
,,Mě holky nezajímají."
,,Mě zajímají jen v posteli a Tadomiko obvzlášť."

Itachi šel tím svým inteligentním krokem blíž k místu, kde měly
dívky položené oblečení.Itachi ho bez sebemenšího zamyšlení
sebral a schoval do křoví.

,,No Itachi?"
Podíval se na svého bratra nedúvěřivě Sasuke.
,,Když už máš takovou příležitost, tak proč ji nevyužít?"
Vysvětlil to Itachi.

Dívkám byla brzy zima, vylezly z vody a šly se ustrojit, čekalo je
strašné zjištění.

,,Kde máme oblečení?!!"
Rozhlížela se zděšeně Sakura.
,,Někdo tu byl....."
Prohlásila Tadomiko zadumaně.
,,A to mi říkáš jen tak, že já tě poslouchala, říkala jsem, že tu někdo
je!"
Nadávala Sakura nad svou pitomostí.
,,Kdo by sem ale chodil v tenhle čas?"
Nechápala Tadomiko.
,,Mě spíš zajímá, kde máme oblečení!"
Vyjela na ní Sakura.
,,Uklidni se, určitě jsme si ho dali jinam."
Přemýšlela Tadomiko.
,,Jo a kam?!"
,,Nevím........"

Itachi se lišácky usmál, zajímalo ho co dívky vymyslí, byl to takový pokus.

,,Co budem dělat?!"
Podívala se zoufale Sakura na Tadomiko.
,,Máme vlastně jen dvě řešení, buď to oblečení najdeme a nebo musíme jít
domů takhle."
,,To si snad děláš legraci?!!"
,,Máš snad lepší nápad?!"
,,Ne...."
Přiznala Sakura.

,,Tohle je jen další důkaz, jak jsou holky pitomé......"
Uslyšely dívky hlas za sebou.
Začaly nepříčetně křičet, kdž uviděly Itachiho.
Itachi měl pocit, že snad ohluchne.
Radši jim hodil oblečení.
Dostal se mu nenávistný pohled od Tadomiko.
Sasuke radši zůstal za skálou, nechtěl u toho být.

,,Co si vlastně myslíš, že děláš, to nemáš žádnou holku, s kterou by sis užil
, že nás tu očumuješ?!"
Vyjela na něj Sakura.
,,To není zrovna ten důvod, jen zkouším inteligenci dívek a výsledek je
, že dívčí inteligence rovná se inteligenci krávy, dívky si prostě neumí
v krizových situacích poradit."
,,Tak jak by sis poradil ty?!'"
Zeptala se chytře Sakura.
,,Já bych ani nahý do vody nešel."
Ušklíbl se Itachi a radši šel za skálu, měl toho pro dnešek dost.

,,Proč to děláš?"
Zeptal se ho Sasuke.
,,Baví mě testovat inteligenci primitivních tvorů."
Vysvětlil Itachi.
,,Jako holky mají být ty primitivní tvorové?"
,,Ano, něco se ti snad na tom nezdá."

,,Ale, ale tak ty tu nejsi sám."

Uslyšeli bratři dívčí hlas.

Sasuke věnoval Itachim zdrcující pohled, nechtěl se do toho zamotat.

,,Tak do tebe bych to Sasuke nikdy neřekla."
Řekla trochu šokovaně Tadomiko.
,,To není tak, jak si myslíte, chtěl jsem se jít jen projít, ale potom jste
přišly ven a šli do vody na ostro, kdybych odešel, tak by jste si mě
všimly a mysleli by jste si, že jsem vás sledoval."
Obhajoval se Sasuke.
,,Nekecej!"
Vyjela na něj nedůvěřivě Tadomiko.
Itachi vypadal, že se náramě baví.
Sakura nevěděla jestli má Sasukemu věřit, ale pravda je, že ho vážně
holky nezajímají a kluci obvzlášť ne.
Tadomiko vypadala tak, že Sasukemu snad vrází pár facek, byla opravdu
namíchnutá.

,,Tadomiko, nech brášku být nebo nenechám být já tebe."

Promluvil k Tadomiko tajemným hlasem Itachi.
Z Itachiho měla Tadomiko strach, proto se stáhla.
Sasukemu se nelíbilo, že ho Itachi brání, připadal si trapně a uboze.

,,To nemá cenu Tadomiko, radši jdem."
Uznala za vhodné Sakura a odtáhla Tadomiko pryč od Uchiha brášků.

,,Myslíš si, že jsem ti vděčný?!"......,,Tak nejsem si ubohý, nepotřebuji ochránce
a tebe už vůbec ne!"
Řval na Itachiho Sasuke a odešel.
Itachi jen pokrčil rameny a šel za ním.

Sasuke sebou švihl na postel a na hlavu si přimáčkl polštář
, tušil, že když tu bude Itachi, bude to znamenat pro něj HOROR.

,,Sasuke?"
,,Co chceš?"
Zeptal se Sasuke naštvaně skrz zavřené dveře.
,,Nechtěl jsem tě strapnit.......promiň, jen jsem chtěl, aby jsme si byli
bližší, nikdy jsem se k tobě jako bratr nechoval, chci ti to jen vynahradit."
,,Trhni si a kašli na to!"

Sasuke znovu odešel, jinak by musel poslouchat Itachiho omluvy a výmluvy.
Chtěl jít znovu k jezeru, ale po té zkušenosti si to radši rychle rozmyslel
a sednul si do trávy uprostře louky, bylo prima vnímat jen rozkvetlé květy
a na chvilku se odprostit od okolního světa.

Čekal ho další šok, ucítil jak mu někdo přiložil ruce na oči, nic neviděl.
Cítil na svém krku horký dech a na rtech ucítil jemný dotek sladkých rtů
, ale vůbec se mu to nelíbilo, v jediné co doufal bylo, aby to nebyl Itachi
, to už by se mohl jít vážně oběsit.
Rychle sebou trhnul, hleděl do poměnkových očí plavovlasé dívky.
Normálně by Ino začal nadávat, ale byl strašně zufalý, ze všech těch událostí
, zdvihl se a utekl.
Ino tam seděla s vyjeveným výrazem.

Sasuke se nestačil divit, co uviděl, když stál venku před kanceláří hokage.
Všude byli umírající lidé a zděšené pohledy ho probodávali nebo se
strachem uhly.Některým lidem se podařilo Konohu opustit, většina jich
ale zemřela.Sasuke hledal jen dvě osoby Naruta a Sakuru.
Jediného koho našel byl Naruto.
Ležel na zemi v kaluži krve.
Sasuke si k němu klekl, díval se do jeho očích očekavajících konec.
,,To bude zas dobrý.....Naruto, ty to zvládneš."
Snažil se ho uklidnit, ale zároveň potřeboval uklidnit i sebe.
Naruto se mírně usmál, pevně stiskl Sasukeho ruku a vydechl
naposledy.
Sasukemu se vracely všechny vzpomínky, co spolu prožili.....
Nikdy mu to neřekl, ale byl to jeho jediný nejlepší přítel.
Nejvíc ho mrzelo, že mu to nikdy neřekl, teď
teprv pocítil jak mu bude chybět.

,,Sasuke, to bude dobrý........"
Sasuke se otočil a uviděl plavovlasou kunoichi.
,,Nech mě být Ino!!!!"
Sasuke se na ní podíval tak vytočeně a se sharinganem
v očích, že Ino radši odešla.

Sasuke ucítil vělkou ránu do hlavy, byl při vědomí, ale těžko
se orientoval, šáhl si na hlavu, na ruce měl jasně rudou krev.
Nad sebou uviděl Uchihu, vypadalo to, že ho ta rána co způsobil
Sasukemu mrzí, ale bylo pozdě.
Za Uchihou se objevil Fugaku a bezrozmyšlenkovitě srazil Uchihovi
hlavu.Sasuke se pomalu zdvihl, hlava ho zas tak nebolela, měl jen
malou ránu.Nechtěl být s otcem, zabil Uchihu, byl z jejich klanu
a jen kvůli mladšímu synovi.Sasuke to nechápal, ale otci
vděčný nebyl.Sám tomu nemohl uvěřit, že se mu podařilo, otci utéct.
Připadal si trochu jako zbabělec, ale kdyby neutekl, připadal
by si ponížený a ještě uvězněný.

,,Sasuke.........?!"
Sasuke se otočil a uviděl růžovlasou dívku, ji vyděl vždycky rád, hodně
se změnila.
,,Sakuro,..............Naruto je........je mrtvý..."
Mluvil jen s těží.
,,To ne.....to není pravda..!!!!!!!"
Sakuře začínaly slzet oči.
Sasuke ji chtěl utěšit, ale udělalo se mu černo před očima a praštil sebou
na zem.Pomalu otevíral oči a díval se do těch Sakuřiných, měla je celé uslzené.
Ošetřila mu ránu na hlavě.
,,To už mi nedělej Sasuke, jsi jediný přítel, kterého teď mám....."
Sasuke ji pohladil po růžových vlasech, nějak si ale neuvědomil, že tím si ji
k sobě přitáhl.Nebylo cesty zpět, musel to udělat.
Dotkl se jemně svými rty těch Sakuřiných.Ta, ale reagovala jinak, než čekal.
Prudce se od něj odtrhla.
,,Nedělej nic z donucení, Sasuke."
,,Já ani nevím, proč jsem to udělal, ale z donucení to rozhodně nebylo."
Sakura se na něj trochu šokovaně podívala.
,,Možná to bylo ze zoufalství......"
Podíval se na ni a mírně se usmál.
,,Tak nedělej ani nic ze zoufalství, nebo toho budeš litovat."
,,To je možný, ale co teď?"
,,Já nevím, ae rozhodně vím, že do Listové se už nevrátím."
,,Tak to s tebou souhlasím."

,,Nepovídej!"
Uslyšeli hluboký hlas.
Muž k nim přišel sebevědomím a inteligentním krokem.
,,Nech mě už bít Itachi, já ti nikdy neodpustím, možná
si za to nemohl, ale mučit si mě nemusel!"
,,Já už vážně nemám náladu, ti to znova vysvětlit, buď se OBA
vrátíte do okamžitě do Konohy po dobrým a nebo po zlým
, tak si vyberte."

Sasuke ani na chvíli nezaváhal, skočil po Itachima srazil ho k zemi.
,,Na něco zapomínáš bráško, jsi zraněný."
Pro Itachiho nebyl jediný problém, Sasukeho zneškodnit, byl zraněný
a to mu hodně ulehčilo práci.

Sakura ale zraněná nebyla a vzdát se rozhodně nehodlala.
Prudkým úderem di země se v ní vytvořila prasklina a málem Itachiho
pohltila.Zapoměla, ale na Itachiho sharingan, jednoduše ji zhypnotizoval.
Pro Itachiho to byl krátký ale hlavně vítězný souboj.

Další SB - Krveta

28. června 2009 v 8:32
Tak mám další SB, určitě se tam podívejte, je tam hodně povídek :-D TADY

pro Krevetu za SB

28. června 2009 v 8:30 Diplomy
Tak to je diplomek za Sb pro Krevetu, nejde mi photofiltr, takže to vypadá trochu divně :-D


Můj smutek za Majkího mě vedl k povídkám

26. června 2009 v 19:34
Takže jsem smutná za Majkího, to už jsem psala, potřebuji se z toho dostat psaním povídek, proto
budu přidávát ještě další kapitolovky, původně jsem je plánovala na jindy, ale to je teď jedno........

1. Ozvěna minulosti(sasusaku)-tu teď píšu
Je o tom jak Uchiha klan ožil a napadl Konohu.

2.Modré světlo z minulosti(sasusaku)-rozhodla jsem se v ní pokračovat
Je o tom jak se Sasuke vrátil jako duch k Sakuře a jejich synovi.

3.Sex v kanceláři(sasusaku)-tuhle povídku už plánuji půl roku

Sakura je pěkná necitlivka a vypočítavá mrcha, co myslý jen na sebe.
Vždycky si uloví nějakého starého pracháče a když ji to přestane s ním
bavit, prostě jednoduše zmizí.Její novou obětí má být Sasuke Uchiha-prezident
návrhářské firmy.Nechá se zaměstnat jako jeho asistentka.
Uhání ho tak dlouho, až ho užene a vyspí se spolu v jeho kanceláři.
Sasuke chce na všechno zapomenout, protože má ženu Karin a 6 letého syna
Akiho.Sakuře se to ale nelíbí, že by ji měl jen tak dát kopačky..........

Tak napište, co na to říkáte :-)

.................Proč on?!......

26. června 2009 v 17:18
Chtěla jsem dnes napsat další pokráčko new povídky, ale nemám na to náladu, vysvědčení bylo good jen tři dvojky jinak jedničky, ale potom mi moje spolužačka oznámila, že Michael Jackson zemřel ve čtvrtek na zástavu srdce, totálně jsem cítila, jak mě polilo horko a když jsem šla domů, tak už jsem to nevydržela a rozplakala se, teď jsem doma a fňukám v jednom kuse, pokusím se uklidnit a snad tu povídku dnes napíšu.

Chápu, že asi nikdo moc Michaela nemusí, ale já jsem do něj zblázněná a to že zemřel, mě fakt zasáhlo, ještě k tomu odchází má nejlepší kamarádka na jinou školu, moje sestra má o jednu dvojku míň a to měla mít o jednu víc jak já.............jsem prokletá, dneska je můj nejhorší den v životě, proč musel umřít Michael proč nemohl umřít můj bratr?Pěkný dárek k narozeninám, které mám 2.7.

Už jsem z toho fňukání vypotřebovala šíleně moc kapesníku, musíte si myslet, že mi přeskočilo, brečet kvůli zpěvákovi, já jsem ale citlivka a Michaela budu mít vždycky ráda, ať si o něm říká kdo chce, co chce.........................snad tu povídku ještě napíšu.......



I love you :-D

25. června 2009 v 12:41

Ozvěna minulosti (sasusaku) 1.díl-new povídka

20. června 2009 v 22:06 | Ája |  Ozvěna minulosti
Tak je tu new povídka..........
--:::Recenze:::--
Orochimaru je po smrti a Zvučná zanikla.
Itachiho zabil někdo neznámý.
Sasukeho jediný sen je zničen a Tsunade chce, aby se
vrátil do Listové jako ninja, dokonce nejde ani do vězení.
Sasuke souhlasí, nemá stejně už co stratit ani získat.
Je v týmu 7 místo Saie, všechno je při starém, až na Sakuru
ta se snaží nebýt Sasukemu na obtíž, neotravovat ho a nevtírat
se.Za to Ino je otravnější než kdy předtím.
Taky jsem si vymyslela vlastní postavu, jmenuje se Tadomiko
a je to starší sestra Tenten a medic, kdysi byla Itachiho milenkou.
Nikdo netuší, že Uchiha klan nebyl vyvražděn, všechno bylo
dobře připravené.Vymyslel to Fugaku, dělat poskoka Listové
ho přestalo bavit, založil vlastní vesnici, ale nehodlal tam
zůstat navždy.Celé ty roky se snažil vymyslet co nejlepší
plán jak Listovou zničit a pokořit.S tou ožralkou Tsunade tušil
, že to nebude zrovna těžké, stačí počkat až bude na mol.
Největší strach má ale z toho, jak bude na to vše reagovat Sasuke
, který nemá o ničem takovém ponětí ani neví že Itachiho smrt
byla také jen lež.Jedné temné noci opravdu Uchiha klan na
Listovou zaútočí, je to krátká a pro Uchihi vítězná válka.
Pro obyvatele Konohy začínají krušné chvilky.
Sakura má největší strach z toho, že Sasuke bude stát při
svém klanu a ona stratí člověka, který je pro ní na světě nejdůležitější.
________________________________________________________

Sakura seděla v nemocnici na židli a dívala se na své bolavé nohy.
Dnes toho měla vážně pokrk.
,,To je dneska o nervy, viď?"
Podívala se Tadomiko na unavenou Sakuru.
,,Jo, jsem k smrti unavená, těším se na ledovou sprchu."
Popřemýšlela Sakura nad ledovými kapkami čiré vody.
,,Tak to jsme na tom stejně a co ty a Sasuke?"
Zeptala se s úsměvem Tadomiko.
,,Jak co já a Sasuke?!"
Podívala se na ní vyčítavě Sakura.
,,Pořád je takový nevšímavý?"
,,Já už vím, že mě nikdy nebude brát víc než jako kamarádku."
,,No aby ho nedostala Ino, dost se kolem něj motá."
,,Sasuke nemá rád, když se kolem něj někdo motá."
,,Jsi si tím jistá?"
,,Jsem naprosto."
,,Já ani nevím, co ten kluk vlastně chce, má na výběr z tolika
holek, Itachi je mrtvý, tak proč si nějakou tu holku nevybere."
,,Já nevím Tadomiko a už je mi to jedno, vím, že mě nikdy patřit
jeho srdce nebude."

Dívky utichly, když uslyšely zaklepání.
Do dveří vešel Sasuke a Ino.

,,Sakuro, jen ti jdeme říct, že s námi máš misi za dva dny v 7 hodin před
bránou Konohy."
Oznamila Ino Sakuře.
,,Hmmm už se nemůžu dočkat."
Řekla rozmrzele Sakura.
Sasuke čekal, že bude šílet radostí, že má misi s ním, ale ona je nabručená?
To nečekal asi proto že jde s nimi i Ino.
Sakura si všimla, že má Sasuke nějak prapodivně obvázanou ruku, jako by
se mu něco stalo.Chtěla toho využít, rvalo jí to srdce, když ho viděla s Ino.

,,Sasuke, nechceš tu ruku radši normálně obvázat?"
Zeptala se Sakura.
Sasuke mírně zrudl, připadal si jako nemehlo, co si neumí
ani pořádně sám obvázat zraněnou ruku.Proto jen pokrčil
rameny a mírně se usmál.Sakura u něj už dlouho neviděla úsměv.
Byl tak neodolatelně sladký, když se usmíval.
Sakura vytáhla kysličník na vyčištění rány a obvazy.
Sasuke se toho kysličníku trochu lekl, ale nenechal na sobě
znát strach, jen neměl rád tu pálivou bolest.
Sakura mu opatrně z levé ruky sundala nešikovně obmotaný obvaz.
Pod ním byla ošklivá rána asi od kunaie nebo shurikenu.
Sakura ji nejdřív vyčistila kysličníkem a cituplně obvázala obvazem.
Sasukemu se líbilo jak se ho optrně dotýká.
Zato Ino by se nejraději viděla na jejím místě.

,,Arigato, Sakuro."
Sasuke jí dal malou pusu na tvář, ale i tak málem Ino zrudla vzteky.
Sakura taky zrudla, ale ne vzteky spíš stydlivostí.
Ino radši odešla, než aby ji takhle Sasuke viděl.
Sasuke už taky musel jít.

,,Teda Sakuro!"
Ušklíbla se Tadomiko.
,,Jako co?!"
Nechápala Sakura, nebo možná nechtěla chápat.
,,Tak co má Sasuke sladký rty?"
,,No........jasně že má, bylo to jako krásný sen!"
,,Začne to pusou na tváři a skončí svatbou."
,,Tadomiko, on mě bere jen jako kamarádku."
,,No co kamarád taky rád."
,,Dobře víš, že tohle byla jen přátelská pusa."
,,No jo ale byla tak sladká, viď?"
Zeptala se provokativně a zasněně Tadomiko.
,,Hele že on se ti taky líbí?"
,,To jako Sasuke?!"
,,No....."
,,Na mě je moc mladý, jsem o 4 roky starší!"
,,No jo ale je tak pěkný a ty jeho rty....."
,,Ty si do něj vážně zblázněná!"
,,A divíš se mi, on není jenom hezká tvářička, je prostě tak
dokonalý."
,,Sakuro, dokonalost brzy omrzí."
,,Tak přiznávám má chyby, třeba dost často vybuchne, je namyšlený
, ale já ho miluju."

Tsunade právě popíjela už dvanáctou láhev sakého a chystala se
vytáhnout další, když v tom někdo zaklepal a do dveří vstoupila
Shizune.

,,Tsunade-sama, Kakashi říkal, že u brány Konohy byli dva
neznámí ninjové, všechno měli v pořádku..........."
,,No tak není co řešit, Shizune."
,,Ale Tsunade-sama, nemusí přicházet v dobrém."
,,Nemám čas na to prověřovat Kakasiho doměnky, ty míváme
občas každý!"
,,Měli přez hlavu černou kápi, není to už důvod k podezírání?"
,,Shizune, já nemám.......škit......na něco takového náladu."
,,Tsunade-sama, vy jste zase pila!!"
,,Do toho ti nic není a jestli si nechtěla nic jiného tak prosím jdi."
,,Ale Tsunade-sama........"
,,Jdi Shizune!"

Tsunade si dala další láhev sakého a potom další a ještě jednu a ............

Během toho si dva neznámí ninjové s kápí prohlíželi Konohu.
Něco spolu prohodili a zapsali do nějakého bloku.
Skoro asi za 3 hodiny opustili Konohu.

Pomalu se stmívalo, Sakura a Tadomiko byly ještě v nemocnici.
Dál klábosily a klukách nebo o všem možným co se dalo.
Když uslyšely velkou ránu a z okna viděly docela dost
slušně velký plameny ohně.Obě vyběhly ven z nemocnice
, musely zjistit, co se to děje.Než se ale stačily rozhlídnout
, někdo jim pevně uchopil ruce za zády.
Byli to dva ninjové s černou kápí přez hlavu.

,,Co to skara děláte!!!!!?"
Vyštěkla na ně Sakura.
,,Neboj, nic se vám nestane, když nebudete dělat problémy."
Sakura se jen ironicky ušklíbla, podařilo se jí jednu ruku
vyprostit z jeho sevření, dotyčnému dost slušně poškrábala obličej.
,,Děvko jedna růžovlasá!"
Ninja ji uhodil a pro jistotu ji svázal ruce.
Sakura se mu podívala do očí, měl sharingan.
,,Sasuke?!!!"
,,Nejsem Sasuke, ale když už jsme u něj, kam pak se zašil?"
,,Co?!Itachi?!"
,,Nejsem ani Itachi a dost toho povídání!"

Sakura se kolem sebe zmateně rozhlédla, hledala pohledem Tadomiko
, nikde ji ale neviděla.Ninja ji dovlekl k ostatním, které zaskočili tito
zvláštní ninjové.Brzy se objevil nějaký ninja, který vypadal, že by rád
něco řekl.

,,Tak jo asi chcete vědět, co se tu děje."
,,Řeknu to stručně a jednoduše."
,,Pátá hokage je mrtvá, chtěli jsme ji původně zabít, ale udělala to za
nás, dostala otravu krve alkoholem."
,,Plánovali jsme dost dlouho Konohu ovládnout a teď je to tady."
,,Můžete žít skoro stejně jako před tím, ale bude tu platit pár
pravidel."
,,Nikdo nesmí ven z vesnice a nikdo cizí nesmí zas sem do vesnice."
,,Na nějaký mise můžete rovnou zapomenout, všechny kontaky
s jinými vesnicemi budou přetrhány, jestli se někdo pokusí o nějaký
plán na útěk, bude následovat mučení a smrt a pro amatéry
, kteří naplánují nějaké spiknutí tu máme elektrické křeslo
a není to nic příjemného, to mi věřte, jestli se někomu
tyto podmínky nezamlouvají, tak ať udělá tři kroky vpřed
, ale upozorňuji, že plave do vězení!"
Nikdo neudělal ani malý krůček vpřed.

,,A kdo jste?!"
Ozval se z davu jeden hlas.
,,Jsme Uchiha klan a nikdo z nás nebude dělat ubohý policajty Konohy!!"
,,Klidně si jděte teď domů, ale varuji vás, Fugaku Uchiha nemá
rád rebeli, zběhlíky a vzdorovité lidi a trestá to docela drasticky
, tak se o nic nepokoušejte!"

Všichni byli naprosto vykolejení, bylo jich moc a navíc jsou
to všichni Uchihové.
Sasukeho probudil až nějak moc velký hluk na to, že byla půlnoc.
Oblékl se a vyšel ven, to co viděl mu varazilo dech.
Ohořelé stromy i některé domy, byl cítit zápach tlejících mrtvých
těl, smrt jako by byla za rohem.
Sasuke utíkal dál vesnicí, připomínalo mu to vyvraždění klanu.
Nikoho neviděl, nevěděl co se stalo, kam všichni zmizeli
, chtěl někoho vidět slyšet koho koliv třeba i Naruta.
Uviděl lesk růžových vlasů, byl tak šťastný, viděl Sakuru.

,,Sakuro!"
Zavolal pro jistotu.
Sakura k němu pomalým nejistým krokem přišla.
Na tváři měla slzy hořkosti.

,,Co se ti stalo?!"
,,Ty nevíš?!"
Podívala se na něj vyčítavě, jako by za to mohl.
,,Já jsem se před chvílí probudil a............"
,,Promiň mi to, já si myslela, že jsi s nimi."
,,A s kým?!"
Sakura se znovu rozplakala a Sasuke nevěděl jak ji utišit.
Lehce ji obejmul a přitáhl si ji na hruď.
Sakura se trochu utišila, se Sasukem se cítila už líp.

,,Tak co se stalo?"
,,To tvůj klan Sasuke......"
,,Ten je mrtvý...."
Posmutněl Sasuke.
,,Ne není, všichni tu jsou, zaútočili na Listovou a ta padla a Tsunade-sama
je mrtvá, podle nich se uchlastala k smrti......!!!!!"
,,Co-cože?"
,,Poslouchal si mě?!"
,,Jo poslouchal, jen to nechápu, to všichni žijí?"
,,Jo všichni žijí a ty si jeden z nich!!"
Plakala Sakura až histericky.
,,Já nic neudělal, Sakuro."
,,Jsi přeci Uchiha!"
,,Jo to jsem a ty si Haruno a jsi snad stejná jako všichni s tvé rodiny?"
,,Ne máš pravdu, promiň jsem pitomá."
,,Jsi jen rozrušená, to bude dobrý."
,,To nebude dobrý ani nevíš kolik z nás umřelo, nesmíme ven z vesnice a nikdo
jiný nesmí sem a to nemluvím o těch trestech za porušení jejich pravidel."
,,To by přeci otec neudělal."
Odmítal tomu Sasuke uvěřit.
,,Sasuke, věř mi, že udělal..........prý je to podle nařízení Fugaku Uchihi."
,,Tatínku............co si to udělal........"
Zašeptal Sasuke potichu do tmy.
,,Sasuke, ty budeš stát při nich, viď?"
,,Nebudu s nikým, kdo mě nechal v takové lži a zapoměl na mě
, já nejsem splachovací, že si se mnou může každý dělat co chce
, tohle otci nikdy neodpustím, miloval jsem svou rodinu, ale on mě
nenávidí, vidí mě jen jako nějaké přítěží a povinnost."
Sakura si až teď uvědomila, že je v Sasukeho náručí, trochu zčervenala.
Sasuke si toho všiml a pustil ji ze svého náručí.

Sakura se na něj mírně usmála.
,,Už je ti líp?"
Zeptal se Sakury.
,,Ano už je mi líp, promiň, musela jsem být strašná."
,,Jen už se prosím pořád neomlouvej za každou blbost."
,,Myslíš, že se Uchiha klan někdy Konohy vzdá?"
Sasuke sklonil hlavu dolů k zemi.
,,Otec by musel být hlupák, aby něco takového udělal."
,,Já mám strach Sasuke, že udělám něco špatně a zemřu......"
,,Když se budeš řídit podle toho co nařídil otec, nemusíš mít strach."
,,Já.....jen jsou to strašná nařízení."
,,A kde je vlastně Naruto?"
,,Já nevím, nikde jsem ho neviděla."
,,Měli by jsme ho najít, nebo něco udělá a otec ho zabije."
,,Děláš si legraci, že jo?!"
,,Ne, sama si říkala, že otec je nařídil dost strašný pravidla."
,,Tak jo jdem ho najít."

Naruto stál za Fugaku a chystal se k útoku.
Sasuke a Sakura to jen se skřípajícími zuby sledovali.
Teprv zírali, když se Narutovi útok povedl.
Srazil prudkým kopem Fugaku k zemi.
Sasuke a Sakura na to zírali s otevřenou pusou.
Když ale viděli že to nebyl Fugaku ale jen jeho klon, pusy jim sklaply.

Fugaku se na toho opovážlivce vražedně podíval.
,,Co si myslíš, že děláš ty děcko!"
,,Já nejsem aspoň vrah!!!!!!"
Rozkřičel se Naruto.
,,Máš pravdu si ubožák, jinak by si zaútočil ze předu
, to si vážně myslíš, že někdo jako si ty, mě může porazit?!"
Narutovi to přišlo, jako by slyšel ten Sasukeho ignorantský tón a slova.

Sasuke a Sakura na to jen z hořkostí koukali.
Tušili, že tohle si Naruto odskáče.
,,Sasuke neublíží Narutovi, že ne?!"
,,Já nevím........"

Fugaku se podíval na svého mladšího syna, který stál vedle růžovlásky.
Nevěděl co si o tom má myslet.
Sasuke šel k Narutovi, který ležel na zemi.
Podal mu ruku, Naruta to šokovalo, ale přijmul ji.
Sasuke se podíval zadumaným pohledem a v zápětí opovrhujícím na otce.
Chtěl se Sakurou a Narutem odejít.
Fugaku ho ale chytil za levou paži.

,,Sasuke, zlatíčko moje, nemysli si, že si budeš dělat co chceš, dokud
budu já žít, tak rozhodně ne!"
,,Ty žiješ, to je mi ale novinka."
,,Ještě jedna taková drzá poznámka....."
,,A co uděláš?"
,,Radši to nechtěj zjistit."
,,Zabiješ mě, budeš mě mučit nebo snad jiná ohavnost?"
,,Myslíš si, že bych něco takového udělal vlastnímu synovi?"
,,Jo to si myslím."
,,Tak to jsi vedle, myslím, že ti bohatě bude stačit domácí vězení
tak na měsíc?"
,,Jaký domácí vězení?!"
,,Nikdy si o tom snad neslyšel?!"
,,Jo slyšel, jen já tě nemusím poslouchat."
,,Cože?!"
,,Jak cože, kašlal si na mě celých pět let a já tě teď mám poslouchat
, na to ti vážně kašlu, nejsem žádný pitomeček, co každýmu odpustí
kde jakou sviňárnu, nezajímal jsem tě celých pět let, tak teď nezajímáš
ty mě, já už nemám rodinu!!"
Sasukemu se přitom nahrnuly slzy do očí, stékaly mu po tváři
, cítil takovu bodavou ránu v srdci.
Sakura to viděla jak se trápí, srdce měla sice v žaludku, ale zatáhla
ho za ruku a společně s Narutem zmizeli.
Fugaku měl na tváři napsaný vztek.

Sasuke se ráno probouzel celý uplakaný, musel ve spaní brečet.
Nemohl tomu uvěřit, je to dlouho co neplakal.
Rozhlédl se kolem sebe a div že neomdlel, byl ve svém starém pokoji.
Ze zrychleným dechem se díval na otevírající dveře.
Stál v nich Itachi.

,,Ahoj Sasuke."
,,Ty....!!!!!!!!!!!?"
,,Neřvi tak, nikdy jsem ti nechtěl ublížit, ale musel jsem poslechnout otce
, byl si prostě malý a pro otcův plán tak nevhodný, chtěl aby si vyrostl
stranou toho všeho zmatku, nemyslel to s tebou zle, má tě moc rád
, ty to jen nevidíš."
,,Sklapni, nikdo si tě neprosil, aby si něco říkal!!"
,,Tak já tedy radši půjdu, když si na mě vzteklý."
,,Ne, počkej, promiň, já to tak nemyslel."
,,Ale myslel....."
,,Promiň mi to Itachi, já to vážně tak nemyslel.....
Sasuke se schoulil do klubíčka jako kočka a rozplakal se.
Slzy lemovaly jeho vystrašený obličej.

Itachi k němu přišel a obejmul ho.
,,Bude to dobrý bráško, Uchiha klan má větší moc než kdy před tím."
,,Ty to nechápeš, všichni tu trpíme!"
,,Ty trpět nemusíš."
,,Když trpí moji přátele tak já taky!"

Sasuke se nechápavě na Itachiho podíval a utekl ze svého pokoje.
Utíkal tak rychle ani nevěděl před čím, snad před tímhle životem
až doběhl k nemocnici, určitě tam bude Sakura, chtěl být s někým
koho zná a komu může věřit.
Sakura se dívala na jeho vyděšený obličej.

,,Sasuke, co se ti stalo?!"
,,Probudil jsem se v pokoji, kde jsem usínal před pěti lety, bylo
to strašné, mám z toho deprese."
Sakura mu podala sklenici vody něco na uklidnění.
,,Je ti líp?"
Zeptala se ho opatrně Sakura.
Sasuke přikývl že ano.
,,Sasuke, měl by sis najít nějakou dívku, třeba by tě to tolik nebolelo."
,,Já beru dívku jen jako kamrádku a nic víc."
,,To stebou ani tohle nic neudělá......?!"
Sakura si stáhla bílé triko, pod kterým měla černou podprsenku.
Sasuke se na ní podíval, vypadala sexy, ale s ním to ani nehnulo.

,,Jsi jen kamarádka a tak to bude s každou holkou."
,,A co tohle......."
Sakura si sundala i tu podprsenku.
Sasuke mírně zrudl a radši se otočil.
,,Copak, jsem tak hnusná?!"
,,Ne jsi hezká...."
,,Tak co se stalo?"
,,Jen jsi až moc odvážná....."
,,Jsme jen kamarádi, takže nemáme co skrývat."
,,No já se před tebou rozhodně nesvlíknu!"
,,Do toho tě nikdo nenutí."
,,Jo to máš pravdu."
,,Už je ti líp?"
,,Trochu jo, jen nechci v Konoze zůstat, to co mi otec udělal je
neodpustitelné."
Sakura uhla hlavou na stranu, po tváři jí tekly slzy.
,,Prosím, neodcházej zas."
,,Ty pláčeš?!"
,,Já tě mám moc ráda."
,,Taky tě mám rád, si moje nejlepší kamarádka."
,,Ty ale nejsi můj kamarád, já se na tebe nedívám jen jako na kamaráda."
,,Ty mě máš ráda víc a nebo míň než jako kamaráda?"
,,Ty to nevíš?!"
,,Promiň, já tě mám rád jen jako kamarádku."
,,Já vím Sasuke a neomlouvej se, za to ty nemůžeš."

V jejich rozhovoru je vyrušila Tadomiko.
,,Sakuro není tu něco na uklidnění?"
Zeptala se.
,,Proč?!"
,,Je mi strašně, mám deprese......"
,,Z koho nebo z čeho?"
,,Ze Sasukeho povedenýho bratříčka."
,,Z Itachiho?!"
Zeptal se Sasuke nechápavě.
,,Máš snad jiného bratra?"
,,Díky bohu, ne a co ti udělal?"
,,On?"....,,Nic to já jsem kráva, že jsem si s ním vůbec něco začala!"
,,Ty si něco měla s Itachim?!"
,,Bohužel ano, on je tak dokonalý a v našem případě šlo jen o sex
, Itachiho holky zajimají jen v posteli, vždycky říkal, že ho sex
uklidňuje."
,,Já jen nechápu v čem je problém?"
Zeptal se Sasuke.
,,Že se to Itachimu mohlo až moc líbit a mě už se to nelíbí."
,,Tak mu to řekni."
,,To se rovnou můžu oběsit!"
,,To jako proč?"
,,Znáš přeci svého bratra, je lepší mu neodporovat."
,,Já se ho nebojím."
,,Ale já ano Sasuke."

Tadomiko si vzala něco na uklidnění a odešla.

Sasuke taky radši šel.
Nikdo doma nebyl a Sasukemu bylo smutno.
Ze stěn domu na něj dýchal žal, smrt a utrpění co tu zažil.
Už to nevydržel, sesunul se k zemi, přesně na místě kde ho
Itachi před pěti lety mučil pomocí Mangakyu sharinganu.
Přitáhl si kolena k bradě, celé triko měl zmáčené od slz.
Nevšiml si ani že se otevřeli dveře.
Dívaly se na něj dvě černé soucitné oči.

,,Sasuke, proč tu pláčeš?"
Zeptal se Itachi.
Sasuke mu neodpověděl, ještě víc se rozbrečel.
Itachi se ho snažil utěšit, obejmul ho a konejšivě ho hladil v havraních vlasech.
Byla už půlnoc a rodiče ještě nebyli doma.
Itachimu se podařilo Sasukeho dostat k sobě do pokoje.
Uložil ho k sobě do postele a lehl si k němu, hladil ho ve vlasech a setřel každou
jeho bolestivou slzu.

Já rozmazlenec a má sladká růžovláska 26

20. června 2009 v 20:49
Tak doufám, že si nemyslíte, že na povídky kašlu, jen jsou teď často
bouřky aspoň teda v Hradci a nám vždycky po bouřce nejde tak
minimálně dva dny internet, já za to opravdu nemůžu, já na povídky
nekašlu, pořád mě baví psát povídky a nikdy mě to bavit nepřestane
, jsem do toho totální magor :-D.
_____________________________________________________________

Sakura nevěděla co s tím má dělat, Sasukeho už nemiluje a nebo
k němu přece jen něco cítí?
Představila si jak se dotýká jejího těla, nic to s ní neudělalo.
Spíš k němu cítila lítost, ale lásku už ne.
Tolikrát ji podvedl, že už k němu opravdu nic cítit nemůže.
Ta básnička, byla vážně hezká, ale tím si ji nezíská, vlastně si ji nezíská
ničím.Co ale vlastně cítí k tomuhle klukovi, jmenuje se Aki, je docela
pohledný, ale miluje ho?Dnes si nebyla ničím jistá.

Sasuke jen ležel v posteli a díval se z okna.
,,Nechceš jít na chvíli ven, je tam docela hezky?"
Zeptal se Sasukeho Fugaku.
Sasuke jen zakroutil hlavou, že ne.
,,Co tě zas trápí?"
,,Nic jen jsem strašněj kretén a pitomec."
,,No hlavně když si to dokážeš přiznat."
,,To je mi ale k ničemu, radši bych si myslel, že dělám všechno dobře
aspoň by mě neužíralo špatné svědomí."
,,Vážně nevím, co jsi udělal, ale možná bude lepší, když to ani vědět nebudu."
Sasuke se zachumlal do peřiny, jeho oči směřovaly k budíku, sledoval každou
uběhnutou vteřinu asi půl hodiny.Dnes nehodlal z postele vylízt, byla sobota
, takže den flákání.Sasuke se nadechl a vylít z postele i když se musel
hodně přemáhat, chtěl se flákat a na všechno zapomenout, jenže to se jaksi
v posteli s nic neděláním nedá udělat.

,,Sasí, proč se tváříš jako na mučení?
Podívala se na Sasukeho máma.
Sasuke jen pokrčil rameny.
,,Nejsi nemocný?"
,,Ne je mi dobře."
Mikoto to viděla jinak, ale nechala to být, když říká, že je mu dobře.

Sasuke šel zavolat Orovi, potřeboval se s té deprese dostat.

,,Ahoj Sasuke, co se zas děje, že voláš zrovna mně?"
,,Tobě volám vždycky, tak jaký že zrovna tobě?"
,,No tak co se stalo?"
,,Mám depku."
,,Tak se jdi projít nad vším popřemýšlej a uvidíš, že to bude hned lepší."
,,To nebude, musíš přijít ty a něco vymyslíme."
,,Promiň Sasuke, ale já dneska nemůžu, něco jsem slíbil Ino."
,,Hm tak to asi umřu."
,,Sasuke, vážně to nejde."
,,Jo já to chápu, tak ahoj."
,,Ahoj a zapomeň na Sakuru."

Sasuke šel znovu do postele.
Podařilo se mu usnout, ale vzbudilo ho nějaký rámus.
Slyšel mámu, tátu a to ne...................Itachiho!
Zahrabal se pořádně pod peřinu, aby je neslyšel, ale nedalo se to.
Proto musel zase vylízt.

,,Ty si spal, Sasí?"
Zeptala se Mikoto.
,,Jo spal, ale už nespím."
,,Asi jsme tě zbudili, viď?"
,,To je jedno."
Sasuke se šel převlíknout z pižama.
Zívnul si a šel se dívat na televizi.
Ani trochu ho nezajímalo, co tu dělá Itachi, prostě
je to jen otravný bratr.

,,Sasuke, nechceš jít na chvíli ven, půjdu s tebou."
Sasuke se na Itachiho otráveně podíval.
,,Co budem dělát jako venku, je mi blbě, taže ne."
,,Jasně je ti blbě, moc na to nevypadáš."
,,Nejsem nemocný, je mi blbě z něčeho jiného a tobě se svěřovat
nebudu."
,,Do toho tě ani nenutím."
,,Tak jdi zas hezky za maminkou a tatínkem."
,,Teď jsem tady a s tebou."
,,Bože za co mě trestáš."
Dal Sasuke Itachimu jasně najevo, ať vyfrčí.
,,Tak hele jestli si myslíš, že se mě jen tak zbavíš, tak se pleteš."
,,To už vím taky, ty jsi totiž neodbytný."
,,Jo to mi jde dobře."
,,Jdi radši za tou svojí ukrákoranou Konan."
,,Tak hele ona nekráká a ty vypadáš na umření."
,,Jo umírám, ale to ti může být jedno."
,,Já narozdíl od tebe jedináček být nechci."
,,A to ti mám věřit."
,,To je tvoje věc, ale teď nebudeš mít čas o tom přemýšlet
, protože jdeš se mnou ven na vzduch."
,,Říká kdo?"
,,Říkám já!"
,,Nepovídej?"
,,Povídám, dělej zvedej se lenochu!"

Sasuke si přiložil polštář na obličej.
,,Nevidim, neslyšim!"
,,Sasuke!"
,,Nech mě být, chci umřít."
Itachi mu vzal polštář.
,,Cože to chceš, miláčku?"
,,Umřít bratříčku........fňuk."
,,Hm tak to odlož."
,,Tak jo."

Sasuke se zdvihl z pohovky a šel s itachim ven.

,,Tak proč chceš umřít?"
,,Já....................jsem hajzl."
,,Jen proto chceš umřít."
,,No proto že jsem hajzl, jsem udělal hajzlovinu a ta mě teď mrzí."
,,Sasuke, všechno se dá napravit."
,,Tohle ne..............."
,,Tak co jsi udělal?"
,,Byl jsem Sakuře nevěrný a už 3x, hnusný co?"
,,Chceš s ní vůbec chodit?!"
,,Jo miluju ji, ale nějak nemůžu nechat jiný holky být."
,,Jsi děvkař a děvkař by mít holku neměl, dokud ho to nepřejde."
,,Jenže já Sakuru miluju, ale neumím se ovládat."
,,Sasí, čumáčku jestli ji miluješ, tak to kvůli ní dokážeš."
,,Myslíš?"
,,Vím, jenom si vážně musíš uvědomit, jak moc ji máš rád a jak jí
ubližuješ."
,,Ty si už byl Konan nevěrný?"
Itachi jen sklonil hlavu.
,,Itachi?"
Itachi mlčel s hlavou sklopenou dolů.
,,My jsme asi vážně bratři."
,,A to sis dřív nemyslel?"
,,No, přišlo mi, že jsme každý jiný."
,,No to si jen myslíš."
,,Asi jo, ale Sakuru už nikdy mít nebudu."
,,Jsou i jiné holky."
,,Ale Sakura je jedna."
,,Sasí, najdeš si jinou holku, třeba bude lepší než Sakura
a navíc si ještě dítě, tak si to užívej."
,,No to je výborný, tak ty mi radíš, abych byl děvkař?"
,,To jsem neřekl, jen se nevázej jako k Sakuře."
,,Jenže já ji M-I-L-U-J-U, chápeš?"
,,Tak by si ji nepodváděl, milovanému člověku neublížíš."
,,A co ty, miluješ Konan a taky si ji byl nevěrný."
,,To byl jen úlet a přiznal jsem se jí a nikdy už se nic
podobného nestalo."
,,Já se taky přiznal."
,,Jenže Sasí, zlatíčko, kolikrát už si ji byl nevěrný?"
,,Nooooooooo................"
,,Radši mi to ani neříkej si normální děvka v těle kluka."
,,Vážně vtipný, ale nesmál jsem se."
,,To nebyl vtip, zlatíčko."
,,Hm mě je z toho blbě, radši se jdu zas zahrabat domů."
Itachi si jen povzdech, Sasuke nebyl ten tip co se nějak
dlouho trápil, jen kvůli holce.

Sasukemu atukla neděle jako voda a zas tu bylo pondělí.
Ještě k tomu nedával pozor a do někoho narazil.
Jak brzy zjistil byl to Sakuřin současný kluk, měl takovou chuť
mu pěkně natáhnout.
Dřív než o tom začal přemýšlet, kolem něj těsně proletěla sevřená
pěst.Nanic nečekal a úder vrátil, až s tím rozdílem, že on neminul.
Červená barva na triku jeho protivníka byla až velmi zřetelná.
Sasuke se ušklíbl tím svím pohrdavím úšklebkem.
Dlouho mu ale úsměv nezůstal, když se ocitl prudkou ranou na zemi
a hned dostal ránu do hlavy, u rtu se mu spustil pramínek krve.
Sebral všechny své síly a uděřil ho plnou silou do plic, tím ho ze
sebe schodil.

V tu chvíli tam přišla Sakura.
Orochimaru na to taky koukal, ale nic nedělal.
,,Orochimaru, je to tvůj přítel ne?!"
,,Jestli myslíš Sasukeho, tak to je přítel, ale ten hajzl na něm ne."
,,Můžou si ublížit, to ty si byl vždycky tak rozumný a teď je ti Sasuke fuk?"
,,Jsem rozumný a záleží mi na Sasukem a když to neuděla teď udělá to jindy
Sakuro, tak je nech."
,,No tak to rozhodně ne!!!"

V tu chvilku byl konec a vítěz??!
Nikdo........oba leželi vedle sebe zhroucení.
Sasuke by se ani nezvedl, kdyby mu Orochimaru nepodal ruku.

,,Tak co je ti líp?"
Zeptal se.
,,Líp mi bude až ho zabiju, až bude mrtvý!"

,,Ty a zabít mě, jsi ubohej rozmazlenec, co nic neumí!"
Sasuke po něm vystartoval a tentokrát srazil k zemi on jeho.

,,Nechte toho!!!"
Snažila se je sklidnit Sakura, ale nepovedlo se.
Sasuke věděl, že nesmí prohrát, ale měl jen zbytek sil.
Neměl jinou možnost, prudce zavřel oči a očekával svou proměnu.
Cítil jak se jeho zuby přeměňují a stejně tak prudce oči otevřel.

,,Co to ma bát ??????"
Zeptal se úsměvně jeho protivník.
,,Uvidíme, kdo se bude smát."
Ušklíbl se zlověstně Sasuke.

,,Sasuke, prosím ne!!!!!!!!"
Řvala na něj Sakura.
Tohle už bylo i na Orochimaru moc, musel Sasukeho zastavit
, než někomu dojde, jak to vážně je.
Bylo ale pozdě, Sasuke se rozhodl zabíjet, jeho upíří zuby prokously jemnou
kůži na krku, toho kdo mu vzal jeho jedinou lásku.
Byl ale ve stresu a minul tepnu.

Orochimaru od něj rychle Sasukeho odtrhl.

,,Co to má znamenat?!!!"
Vykřikl Sakuřin kluk, když na svém krku ucítil teplou krev, šáhnul si na to
bolavé místo a zděšeně hleděl na Sasukeho.
,,Jestli si myslíš, že je to všechno, tak se pleteš, chcípneš!!!!!"
Zařval na něj Sasuke.
,,Tak ty si hraješ na upíra, jak originální."
Vysmál se mu.
,,Já si na nic nehraju a už dlouho jsem neměl lidskou krev, ta tvá mi bude
snad stačit i když je pěkně hnusná!"
,,To si jako myslíš, že ti věřím?"
,,Jak chceš!!!"

Sasuke se vyprostil s Orochimarova sevření a vrhnul se na toho idiota
,co se opovážil mu nevěřit.

,,Sasuke, prosím nech ho, za nic nemůže, vrátím se k tobě jen ho nech žít!"
,,Saky, miláčku snad nevěříš tomu idiotovi, že je upír."
,,Sakuro, tvůj miláček mi nevěří a navíc jsi v pořadí, já se nechci už trápit
, zemřete oba."
,,Sasuke dost!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!"
Ochimaru tentokrát až moc pevně sevřel Sasukeho.
Sasuke zabořil hlavu do Orochimarovi košile, najednoi všeho litoval.
Byl už mnohem klidnější, proto Orochimaru sevření zmírnil.

,,Sakuro, jděte radši pryč, Sasuke tobě ani tomu kreténovi nic neudělá
, oto už se postarám."
,,Já se ho nebojím, upíři neexistují!!!!!"
Vedl si svou Sakuřin nový miláček.
,,Věř si čemu chceš, ale aby si se nedivil, někdy není vše jak se zdá
, kde máš důkaz, že upíři neexistují a normální člověk svími zuby
lidskou kůži neprokousne, aspoň ne tak hladce jako Sasuke."
,,Takže ty chceš říct, že je vážně upír?"
,,Ať ti to řekne on sám."

Sasuke se na něj pohrdavě podíval,, Jak říkal Oro, věř si čemu chceš
, ale může se stát, že se zítra ráno neprobudíš, protože mě už zvířecí
krev nebaví, všechno jsem dělal jen kvůli Sakuře, ale Sakura mi už
nepatří, tak rpoč bych se měl omezovat zvířeci krví, když můžu mít
tu sladkou lidskou."
,,Jsi nechutně ulhanej!"
,,Když myslíš, tak tě budu muset přesvědčit, tak ty si mě tedy nebojíš
, tak pojď sem a já tě přesvědčím, že jsem tvá noční můra, nebo aspoň budu."

,,Sasuke, nedělej to, neubližuj mu, já budu zas tvoje, jen už žádné vraždy
, prosím."
Sakuře telky po tvářích tak bolestivé slzy, že se Sasuke přeměnil zpět.
,,Sakuro?"
Podíval se na ní její přítel.
,,Ničemu nerozumíš, zabil by tě, já se zas vrátím k Sasukemu a ty žij
a radši se Sasukemu vyhýbej, nebo dopadneš stejně špatně, jako ty ostatní
, můžeš všechno říct policii i já chtěla, ale měli by mě za blázna, prostě
to nejde, nikdo na upíry nevěří, ale oni jsou mezi námi, vyoadají
jako my, chovají se jako my, ale mají něco navíc, svou touhu po krvi
pro kterou udělají cokoliv."

,,Sakuro, zůstaň si s tím prašivcem, já pro tebe už nic neznamenám
a vztah bez lásky, je pro mě jen přítěží."

Sasuke s Orochimaru odešel, nechal Sakuru žít, tak jak si zaslouží.
Sakura se za nimi ještě chvíli dívala, nakonec se za nimi i rozběhla.
,,Sasuke!!!!!!!!!!!!"
Sasuke se otočil.
Sakura mu skočila do náruče a láskyplně ho políbila.
,,Poslední polibek......."
Zašeptala mu do ucha.
Sasuke ji taky políbil.
,,To byl poslední polibek ode mě."
Sakura ho znovu políbila.
,,Ten tvůj byl větší, nebylo by to spravedlivé."
,,Teď si mi ale dala ty větší."
Sasuke se od ní už nechtěl odtrhnout.

Orochimaru si povzdychl a radši odešel.

Sasuke a Sakura tam stáli ještě dlouho.

Ráno se Sasuke probudil se šťastným srdíčkem, jen už nechtěl
být upírem.Podíval se na sklenici s krví na stolku.
Jedním udérem ji schodil ze stolku a vylil.
Celý den měl teploty a byl strašně zesláblý.
Máma s ním radši šla do nemocnice, tam si s tím ale nevěděli rady.
Vzali ho na různá vyšetření, ale na nic nepřišli.
Sasuke už byl z toho lítání na nervy.
Nakonec si s ním jeden doktor chtěl promluvit bez Mikoto.

,,Vím co ti je a myslím, že to víš i ty."
Sasuke se na něj nechápavě podíval.
,,Pro tebe to je úplně stejné, jako když člověk přestane pít vodu."
,,Vy jste taky.........no upír?!"
,,Jinak bych s tebou nechtěl mluvit sám, pochybuji,že o tom tvoji
rodiče ví."
,,Otec ano ale nechci mámu trápit."
,,Je ti ale jasný, že jestli přestaneš pít krev, tak zemřeš."
,,Já už nechci být upír."
,,Tak proč pro to něco neděláš?"
,,Dělám, nepiju krev."
,,No to jako upír zemřeš, ale jestli chceš být člověk, tak ti stačí
jen když při úplňku o půlnoci skočíš ze skály."
,,Co-cože?!"
,,Ti mladí taky dneska nic nevědí."
,,Děláte si ze mě blázny?!"
,,Proč bych to dělal, jsi jeden z nás, ale jestli už nechceš být, nebudu
ti v tom bránit."

Sasuke si počkal do úplňku, stál na vrcholku skály, věděl, že když ten
doktor lhal, tak zemře, ale touha po tom být zas člověk, byla silnější.
Bezmyšlenkovitě se vrhl dolů ze skály.
Probudil se ráno, ležel pod skálou na trávě, nic mu nebylo.
Vyskočil na nohy a začal se smát.
Žádnou slabpst necítil bylo mu tak dobře jako kdysi, zas to byl
on............člověk.

Běžel rychlostí blesku za otcem.

,,Tatíííííííííííí já jsem zas člověk!!!!!!!"
Než se Fugaku vůbec stačil zeptat, kde byl celou noc, už byl
Sasuke se Sakurou.

,,Saky miláčku, já jsem zase člověk, nějaký jiný upír mi řekl, jak se zase
stát člověkem!!!!!!"Sakura se k němu přitulila.

,,Milovala bych tě i jako upíra."
,,Já už tě nikdy nepodvedu, přísahám!!!
,,Myslíš, že to dokážeš dodrže?"
,,Nemyslím, vím miláčku, jsi ta jediná a mě už ostatní holky nezajímají
, teď si uvědomuji, jak je pěkné být člověk a jak je to hezké mít
někoho rád!!"

Orochimaru měl radost i za Sasukeho, dokázal skončit s drogami
a Sasuke s děvkami.Konečně to vypdá na šťastný konec.
Sakura u ohýnku usínala Sasukemu v náručí a Ino se tulila k Orochimaru.
Všichni čtyři si vychutnávali svou mladou lásku.

KONEC