Ve tvém stínu 19.

Neděle v 12:33 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Itachi i Hiro s Sasukemu přibližují.

 

Ve tvém stínu 18.

9. září 2017 v 8:00 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Sasuke se svěřuje Itachimu.


Ve tvém stínu 17.

1. září 2017 v 5:00 | Ája + Vita |  Ve tvém stínu

Po dlouhé době jsem si na tu povídku vzpomněla a nedávno tuším, že jsem četla i nějaký komentář na uložtu (čirou náhodou, když jsem potřebovala nahrát materiály do školy pro kamarádku, jinak bych si toho ani nevšimla - říkám, nepište mi tam komentáře, nejsem zrovna na uložtu denně).

Volba velitele ANBU.

 


Potřebovala bych pomoc

30. srpna 2017 v 12:21 | Ája |  Kecy
Dneska jsem si původně chtěla konečně zorganizovat líp pokoj, ale Aoďák je dneska nějaký nevrlý (a to se chtěl včera mazlit, náladovější než kdejaká ženská), tak jsem se rozhodla věnovat se spíš blogu, abych ho nerušila.

Hodně jsem přemýšlela nad povídkami, mám toho hodně rozepsaného s různými lidmi, o kterých na 99,99% vím, že to s nimi už nikdy nedokončím. A je mi to líto, protože to mělo tak slibný začátky a náměty, takže je asi jasné, co hledám.

SPOLUAUTORA. Původně jsem chtěla požádat Riuu, ale s tou toho mám taky dost nedopsanýho a vzhledem k tomu, že mi teď dluží odpověď tipovala bych tak 3-4 měsíce, asi by to nebyl nelepší nápad. Tím spíš, když ona nesnáší AU a já potřebuju pomoct dopsat AU.

Takže pokud byste měl někdo zájem. Podmínky bych řekla, že mám vcelku základní, moje náročnost dost polevila.
První - potřebovala bych někoho, kdo by byl ochotný psát Itachiho, asi to není vyloženě nutnost, ale mám už načatou všude roli za Sasukeho a mám za něj i plány, ke kterým bych se ráda doplazila. Druhá - alespoň na trošičku lepší úrovni slovní zásoba, nic převratnýho, jen člověk nerad dokola čte neustále ta samá slovesa, spíš bych to teda nazvala nějakou kreaitivitou. A pravopis. Doopravdy nečekám odborníka na češtinu, taky jsem schopná po půlnoci napsat "vyděl" a pak si chci sama vydrápat oči. Nebo si občas nejsem jistá mne/me apod. Zkrátka základní úroveň češtiny.
A co se týče času psaní - je to jen o domluvě, jsem dost často zaneprázdněná a nikdy jsem nikoho do psaní mimo Riuu (víte, kde si to můžete dovolit :D) nenutila.

A ocenila bych třeba i nějakou menší ukázku něčeho... na půl stránky bohatě stačí.
Takže kdyby měl někdo zájem, budu opravdu moc ráda, protože já to hlavně z časovýho hlediska asi nikdy sama nedopíšu a strašně mě to mrzí, když už je to načatý. Nesnáším věci nedotažený do konce.

Vaše Ája

Konečně trocha volna

29. srpna 2017 v 10:00 | Ája |  Kecy
Nemůžu tomu uvěřit, ale právě mám 3 dny volna... no volna, potřebuju si konečně uklidit pořádně pokoj, dojít si vyzvednout literaturu do školy (pak počítám s tím, že si ještě tak hodinku pobrečím nad tím, na jakou školu jsem to vlezla). Taky bych už ráda začala nakupovat dárky na Vánoce (sranda? ne... kolegyně o tom pořád v práci mluví, až mě tím nakazily). A šéfová mi naznačila, že by bylo fajn, kdybych ještě zítra a pozítří do práce šla, teda dodala, že mě vůbec nenutí, ale mám rozkreslenou tu nejhlubší jámu, co na vykopávkách máme a ono se dost blbě dokresluje něco, co začal někdo jiný. Navíc já bych si ji ráda dokreslila, i když není zajímavá ničím jiným než hloubkou.
Vlastně celý náš úsek není zase tolik zajímavý, nevím teda přesně, co všechno se už našlo, ale z toho co si pamatuju, tak nejzajímavější byl pazourek a pár kostí, které stále nikdo neidentifikoval. A vlastně ještě jeden řetízek nebo náramek, ale kdybyste to viděli, připadalo by vám to jako kus nějakýho drátu (čas byl krutý).
Naproti tomu u Jaroměře našli spoustu mrtvolek, ale i tak bych tam nechtěla přejít, dost lidí odtamtud přešlo k nám vzhledem k náročnosti. Takže jsem to vychytala dobře.
O vykopávkách ještě jeden článek napíšu, protože o tom nelze nemluvit, to je opravdu zkušenost a zážitek za všechny prachy :D. Je to náročný (nejvíc teda na čas a extrémy v počasí), ale bezkonkurenčně moje nejlepší práce, jakou jsem měla, fakt to za tu námahu stojí.

No a to je snad všechno, pak můžu relaxovat, takže psát povídky... jindy na to opravdu nebyl čas, většinou jsem v práci 6 dní v týdnu a ten jeden den se spíš snažím věnovat kamarádům a tak podobně, než sedět doma u počítače (ten jsem teď zapnula asi po 3 týdnech). Ale přátelé mi naposled naznačili, že by bylo fajn, kdybych dopsala Zamilovanýho, tak udělám, co budu moct.

Ale spíš jsem se chtěla zeptat vás, jaký byli prázdniny? Kde všude jste byli? Docela ráda bych se nechala inspirovat, teda letos už mě čeká Itálie, ale na další rok mám v plánu jen Salzburg a ještě něco by se k tomu připojit dalo.

Jako kafemlejnek

22. července 2017 v 15:57 | Ája |  Kecy
Věřím, že vám to bude připadat jako omílání něčeho, co už bylo od čtvrtka tisíckrát na tisíci stránkách řečeno, takže pokud nechcete zase slyšet bla bla bla Chester bla bla bla Bennington bla bla bla zemřel... bla a bla Linkin park, nečtěte dál.

Jelikož jsem byla studentkou historie, přišlo mi fajn využít příležitosti, že nám naše univerzita nabídla podílet se na archeologických vykopávkách v místech, kde se bude stavět dálnice D11. A i když už oficiálně studentem této univerzity nejsem, nebrání mi to v tom, abych se zúčastnila.
A tak si jednou takhle v pátek po ránu jdu zase do práce, jeden kolega se mě jako spolutrpitele s alergií ptá, jestli sebou náhodou nemám prášky, že je zapomněl. Tak hledám v tašce, když v tom přijde jiný kolega a říká ostatním, jak je mu blbě, že se včera s kamarádama strašně vožral, protože Chester Bennington spáchal sebevraždu.
V tu chvíli jsem si byla na 100% jistá, že jsem blbě slyšela, tak zatímco ostatní se ptají "A kdo to je?", ptám se já: "cože? Kdo?!"
Načež kolega: "Chester Bennington z Linkin park." Nevím kolikrát jsem řekla: "děláš si srandu, že jo?", ale doteď si myslím, že to nemůže být pravda...

Najednou mi začalo docházet dost věcí... Ve čtvrtek večer jsem si šla lehnout dřív, protože musím pravidelně vstávat kolem čtvrté ranní. Šla jsem říct mámě a ségře dobrou noc, něco spolu řešily u notebooku. A máma se mě zeptala: "tys brečela?" Připadala jsem si sice unavená, ale že bych měla bůhvíjak červený oči mi nepřišlo.
V noci jsem si (jako již nesčetněkrát) zapomněla vypnout wifi na mobilu a neustále mi v noci pípal messenger, než abych pod polštářem lovila mobil, rozhodla jsem se to ignorovat, a že se ráno podívám, co po mně najednou tolik lidí zase chce. Ráno jsem si ale přispala a nestihla se podívat, pak jsem šla do práce, kde mi to všechno docvaklo...

Když jsem přišla z práce domů, máma se ségrou mi řekly, že už to veděly ve čtvrtek večer, a že opatrně naťukávaly, jestli to náhodou taky vím. Nechtěly mi to říct, abych se vyspala... Na messengeru většina zpráv samozřejmě taky ohledně Chestera. Jedna i od Riuu, jestli jsem v pohodě... a i když nebyl Chester můj příbuzný ani můj blízký přítel, nejsem v pohodě.

Někde jsem na facebooku četla komentář typu: "co blázníte lidi, on nebyl váš kamarád, s nikým z vás nikdy nemluvil, prostě umřel cizí člověk. Jste jen fanoušci." V jistým slova smyslu je to asi pravda. Asi nikdo, koho znám, neměl s Chesterem nějaký úzký vztah, jsme opravdu jen fanoušci, o jeho povaze, názorech, přístupu... můžeme vykládat jen na základě toho, co víme z médií, songů a z koncertů. A to je zatraceně málo na reálný obrázek o jakémkoliv člověku.

Pro mě ani tak neumřel jeden z nejlepších rockerů, jako spíš psycholog a naděje. Tohle už jsem sice kdysi říkala, ale do nějakých těch 12 let jsem Linkin park nemusela, pak jsem pronikla hlouběji do jejich textů a necházela vzdálené paralely se svým životem. A i když bych našla spoustu jiných songů od spousty jiných autorů, kde bych možná našla i užší spojení, zažrali se mi do kůže Linkin park...
Neposlouchám Linkin park proto, že se mi líbí, jak kombinují hudební styly ani proto, že bych milovala Chesterův řev (neříkám, že nemilovala), ale začala jsem je poslouchat hlavně pro ta slova...
Neexistovala nálada, na kterou bych nenašla od nich song. Nikdy jsem nepatřila mezi typ člověka, co si poslechne ve smutku veselou písničku, potřebovala jsem se vždycky zdeptat na maximální možnou úroveň, abych se mohla zase odrazit a nejlíp to šlo s Linkin park. Chvíle s nimi pro mě byla jako sezení u psychologa. A teď to ten psycholog nezvládl a já se bojím, že až zase bude jednou hodně zle mně, nezvládnu to ani já...

Vím, že se dost věcí změnilo, jsem mnohem stabilnější a silnější, než jsem kdy bývala, ale rány z dětství se nezapomínají a ty nejčernější myšlenky občas míváme určitě každý. Člověk nikdy neví, co ho může potkat nebo co se může znovu objevit.

Takže Chestere, díky za všechno, ale doufám, že já dokážu změnit svůj život tak, aby mě už nikdy nenapadlo to, na co si ty asi nikdy myslet nepřestal. Myslela jsem si, že když si to zvládl ty, zvládnu to i já, jenže ty si to vlastně nikdy nezvládl. Doufám, že je ti už líp.

PS: Často jsem říkala: "až uslyším od Chestera naživo Breaking the habit, můžu v klidu umřít.", nikdy mě ale nenapadlo, že to nebudu já, kdo umře. Děkuju, že jsem tě mohla slyšet, splnil se můj dlouholetý sen.

Zamilovaný 36.

8. července 2017 v 23:04 | Ája |  Zamilovaný


Tak tu máte další díl, z 99% díky Vendy... jedna věc je, když slibujete povídku internetovými fanouškovi, druhá věc, když to slíbíte kamarádce, kterou znáte osobně, vídáte se s ní a... no a o to horší je takového člověka zklamat :D.


Asi se mi moc nechce...

25. června 2017 v 17:17 | Ája |  Kecy
Ne že by moje prázdniny měly nějaký oficiální začátek, pokud se tedy za ně nepovažuje konec zkouškového, ale tak nějak mi asi začaly... a mně se nic nechce. Jsem z toho roku tak vyflusaná. Ještě doteď si pamatuju, jak jsem se budila v noci a pokládala si sama sobě otázky typu: je arcus zygomaticus spojnice os zygomaticum s os sphenoidale nebo s os temporale? A když mi nepomohlo si prohmatat lebku, zvedla jsem se a šla to hledat do skript. A úplně nejvíc mě dostalo, když jsem se všechny ty **** učila latinky a test jsem měla česky! Aneb při slově kyčelník jsem dostávala tik do oka a musela fakt odvozovat, vím, že je to asi ostuda vzhledem k mému studiu, ale... no nebudeme to rozebírat. Je to zkrátka ostudné. Neumím prostě česky.

Tak teď k něčemu jinýmu než k mýmu fňukání. Dopíšu Zamilovanýho, zveřejním, co mám a asi s povídkama končím. Možná občas přidám nějaký fotky z cosplaye, možná mě občas chytne nápad a něco napíšu. Ale moc bych na to nevsázela, právě jsem se provdala za školu a ten schizofrenní vztah s nenávistí i láskou ještě pár let nerozvážu.

Aspoň, že Karlovka začíná až v říjnu, teda aspoň medina v Hradci, o jiných nemám moc šajna.

A na závěr - kdybyste snad někdo uvažoval zavítat na lékařskou fakultu v Hradci Králové, mám pár typů jak na přijímačky, ale asi to nebude vyloženě něco převratného, co byste nenašli jinde různě po netu (než někam jdete dát přihlášku, vždycky googlete, ptejte se lidí, co to mají za sebou, fakt to pomůže).
Takže test na lékařství a zubařství je identický, ale tak to má myslím většina LF, akorát rozhoduje počet bodů, na zubaře to obvykle chce o dost bodů navíc, protože tam chce hodně lidí (rychlejc to vystudujete) a málo lidí berou, aspoň v HK.
Obecně se říká, že dostat se na LF do HK je nejtěžší a stejně tak ji i vystudovat. No nevím, jak s tím studiem, ale řekla bych, že přijímačky mají oproti jiným LF pár zajímavých výhod.
Test se skládá z 80 otázek - 20 biologie (což je v podstate buňka a genetika, viry, prvoci a bakterie), 20 somatologie (biologie člověka), 20 chemie, 20 fyzika. Kolik bodů stačí na úspěch se rok od roku liší, záleží, kolik lidí se hlásí spolu s vámi a jak moc dobří jsou. Mně stačilo něco kolem 40. Ale slyšela jsem, že byly i roky, kdy brali za 20 bodů, nevím, co tam bylo za otázky, ale radši to ani nechci vědět.
Za jednu otázku je 1 bod, za nevyplněnou 0, za špatnou -0,25. Rada - pokud nevíte, neodpovídejte. Protože otázky jsou stavěny následujícím způsobem:
Co je pravda o os temporale?
A) je to kost spánková
B) je to kost lebky
C) je to kost klínová
D) je součást báze lebeční

1) A, B
2) žádná z možností
3) A, B, D
4) A
5) B, D

Teď ani nejde o to, co je správně, jako spíš o ten nervy drásající způsob, jakým vás zkouší. Tahle otázka je primitivní, ale občas tam mají dost vraždící otázky, kdy opravdu nevíte a obvykle obsahují slova: hlavně, především apod - vím, že mě rozhodilo, kde se hlavně štěpí cukry a já věděla, že se štěpí v duodenu a v ústech, ale zatraceně jsem se zapotila nad úvahou, jestli je ptyalin v puse tak silnej na to, aby to dal (pro zajímavost - není).
Dobrá zpráva ovšem je, že pokud se nadrtíte do detailů doporučenou literaturu, dáte to. Jen na genetiku bych doporučovala mimo Kočárka něco trochu propracovanějšího. Na pochopení základů genetiky je suprovej, ale není zkrátka moc detailní.
Chemie a fyzika... no k tomu vám moc neřeknu, protože já to uhnala hlavně na biologii, somatologii a sem tam nějaký ten bod z fyziky a chemie, co jsem zkrátka věděla. Obecně na fyziku většina lidí na přijímačky kašle, protože na LFHK je opravdu náročná.
Zatím to zní docela drsně, co?
Ale teď konečně ty výhody - většinou na přijetí stačí polovina bodů (aspoň na všeobecné lékařství). Přijímačky se konají ze všech LF nejpozději, takže máte dost času po matuře leccos dohnat. Ten týden navíc pomůže, taky spousta lidí už ví, kam se dostala a nedostala, takže k těm přijímačkám jich přijde třeba i o 1/5 méně. Navíc pokud se necítíte na chemii a fyziku (jako většina lidí), uženete to obecně na té biologii, pokud se ji opravdu pořádně nadrtíte. Chce to i mrknout na stránky na loňské a ukázkové testy. Pomůžou i modelovky. Já měla z 1.LF (HK svoje nemá, protože jejich otázky zkrátka z modelovek nejsou). Ale teda musím říct, že ty modelovky mi přišly docela snadný naproti přijímačkám do Hradce.

A ještě pár typů na závěr: slyšela jsem (nevím jistě), že na 1.LF se dostanete nejsnadněji, bere nejvíc lidí, někdo mi říkal, že kolem 700, což je oproti HK (bere 300) opravdu vysoké číslo. A nejlehčí na studium je prý v Plzni, ale to mám vážně jen z doslechu.

Vaše Ája

Censored 51.

19. června 2017 v 11:08 | Ája + Vita |  Censored

Bráškové jsou opět šťastní.

Já vím, moc nestíhám, ale říkala jsem, že to tak bude, snad se to o prázdninách zlepší, když zjistím, že to tu ještě neumřelo, tak zkusím během prázdnin něco přednastavit na celý rok, jinak se na to asi vykašlu a zbytky, co mám, pošlu komentujícím. Ne že by mě už psát nebavilo, to baví, pořád a moc, ale není na to prostě čas a jsou věci, co jsou důležitější, ale to asi té rozumnější části z vás nemusím vysvětlovat. Přeci jen, jsem taky jen obyčejný člověk s obyčejnými potřebami a zájmy, na které občas nebývalo vedle povídek čas...
Ne že bych už vůbec nepsala, píšu, ale ne v takové frekvenci jako dřív. Ale nebojte všechno, co tu je nedokončené, dokončím. Vlastně nemám dopsaného jen Zamilovanýho a tam vím přesně, jak chci skončit a jak k tomu chci dojít. Navíc jsem to slíbila Vendy, vím, že mě tady podporuje hodně čtenářů a opravdu jsem vám za to vděčná, ale víte jak, když vám to někdo říká osobně, působí to jinak.



Linkin park! Linkin park! Linkin park!

12. června 2017 v 11:03 | Ája |  Kecy
Fajn, už můžu asi umřít.
Starší otaku generace mě asi právě teď nejvíc chápe. Linkin park byli taková naše top kapela, málokdy jste před cca 5 lety přišli na con nebo na nějaký ten otaku sraz a narazili na někoho, kdo je neposlouchá. Já s nimi začala asi krátce před tím, než jsem propadla anime. A to podotýkám, že zhruba do 5. třídy jsem je nemohla vystát, nevím proč, ale to šílenství kolem nich jsem nechápala a ani nevím popravdě, jak se to zlomilo a jak to propadlo až v takovou oddanou lásku.
Ale od té doby neexistovala nálada, na kterou bych se neposlechla nějakej ten song od nich. Léta si mě pak noví přátele, se kterýma jsem se seznamovala i spolužáci pamatovali jako "tu holkou s taškou s Linkin park" - která už je v docela žalostném stavu, proto ji nosím jen příležitostně, ale uvažuju už nad novou.

Vždycky jsme si s Riuu říkaly, že až se objeví někde poblíž, jdem na ně... tuším, že nedávno byli v Polsku, ale to jsme zjistily pozdě. A když mi Riuu řekla, že budou na Aerodromu, hned jsem šla pro lístky.
Na koncert jsme ještě jely s Baka-chan, která vyfasovala lístky k Vánocům. Před vstupem nás zmerčili lidi z metalshopu, že s námi chtějí udělat rozhovor ohledně Linkin park (taky docela zážitek :D). Ptali se na takové ty základní věci, ale nejlepší náhoda byla, když se nás zeptali na naše srdcovky... což je pro Baka-chan Numb, pro mě Breaking the habit a pro Riuu In the End. A LP je pak opravdu všechny tři zahráli. Jako při Breaking the habit jsem si myslela, že se asi radosti složím :D.

Výsledek obrázku pro linkin park logo

Našly jsme si perfektní místo, kde bylo dobře vidět jak na podium, tak na obrazovku. A já vůbec nemám slov... nevím, jak to popsat, protože to snad ani nejde. Hrozně jsem se bála toho, co budou hrát a jak budou hrát... ale úplně zbytečně. Jsem spíš ten klasik, co radši starší alba, takže nový songy mě nijak moc nezajímaly - a jo hráli je, ale řekla bych, že tak 80% z toho byly ty starý pecky. A nevím přesně kdy, ale někdy během toho koncertu mi došlo, že Chester nemá košili - ne, já fakt nepochopím, jak pořád může vypadat tak dobře. Myslím, že nejedna holka by si ho tam nejradši ukradla z podia a odnesla domů :3.

Kdyby vás to zajímalo, určitě to spousta lidí natáčela, fotila a kdoví co ještě. Já ne. Kdysi jsem četla u někoho článek, jak nechápe, proč lidi každý moment fotí, proč ho protě nezkusí jen prožít a vrýt si ho do paměti. Jsem ráda, že jsem ten mobil nevytáhla, protože by stejně asi nedokázal pobrat a zachytit to, co jsem v tu chvíli prožívala.
Linkin park pro mě zkrátla byly, jsou a budou těžce srdeční záležitost <3.

Já se asi rozpustím ~
Vaše Ája

Zamilovaný 35.

27. května 2017 v 10:16 | Ája |  Zamilovaný

Heh jsem našla ještě jeden díl ^^". Včera se mi nějakým zázrakem povedlo dát zkoušku, na kterou jsem se učila asi ani ne hodinu, tak mám teď zcela neplánovaně trochu volného času, takže můžu i něco málo zase napsat... teda mám na to asi dvě hodiny, protože za za tu dobu tu bude můj drahý tatíček, kterýho jsem neviděla... nooo heh... dva roky i možná.
Očekávám přednášku, jakej jsem magor, že v pokoji bydlím s hadem a ještě delší přednášku na to, jakej jsem idiot, když studuju tady a ne v UK, když mám tak jedinečnou příležitost :3 (jojo tati, to že tam žiješ ty, neznamená, že já musím taky ^^). Jednou mě z tý rodiny trefí... pokud mě netrefí dřív ze školy.


Možná ještě i žiju

25. května 2017 v 9:10 | Ája |  Kecy
Zdravím ^_^,
asi by se nejdřív slušelo omluvit se za moji těžkou neaktivitu, ale znáte to... fakt moc nestíhám, ale věřím, že o prázdninách to bude lepší.

V tom shonu jsem se úplně zapomněla zeptat, jestli se někdo budete chtít na AFku setkat, ale tak možná jsem se s někým z vás setkala, jen o tom nevíme.
Nevím, do jaké míry vás zajímá, jak u mě probíhalo AFko, ale poslední rok slýchám stížnosti, že už se tak moc nevykecávám, tak to lehce napravím :D.

Ještě den před AFkem jsem dodělávala cosplay a byla ráda, když jsem o půlnoci ve čtvrtek ulehla. Do Brna jsme dojely bez komplikací (jako vždycky, ačkoliv známe české dráhy), půlku cesty jsem sice poslouchala něco i jakési "Asian party" a na moje dotazy, o co jde, mi bylo jen řečeno, ať se nestarám... takže ehm... ok :D.
V pátek jsme si na sebe vzali Menos grande z Bleache... never ever. Myslely jsme si (Hachi si myslela), že to bude snadný a cool cosplay, ale bylo to fakt o hubu. Nejen že se v masce nedalo pořádně dýchat, kvůli bodlinám ani pořádně ohnout, přes malé oční otvory jsme se musely smířit s absencí periferního vidění, ale ty jehly, pro který jsem se já rozhodla, mě málem stály život.

Fotka uživatele Yakuza cosplay production.

V sobotu jsme šly nejdříve do Death note, asi nejpohodovější cosplay ze všech, přeci jen Light pro mě nikdy nebyl nijak fyzicky ani psychicky náročný. Tenhůle cosplay snad budil nejvíc pozornosti mám pocit, ale ne kvůli mně nebo Riuu, ale díky Hachi, která šla za Death note... vyloženě za tu knížku :D.

Fotka uživatele Yakuza cosplay production.

Odpoledne jsme si vzali i cosplay z Naruta. Za to, jak Riuu trpěla a trpí s Itachim, jsem jí slíbila ke Kakashimu udělat Obita. Sice to není zrovna pohodlný cosplay, ale miluju ho, je to snad můj první cosplay nějaké veselejší, bláznivější postavy (ok, mimo Undertakera). Jen mě v něm popadl záchvat alergie... spousta pylů a společnosti v kuřáckém kroužku, naštěstí to vždycky do pár hodin odezní... možná by i pomohlo, kdybych nebyla takovej debil a brala si sebou ty prášky, co mám jakože pravidelně brát, ale neberu.

Fotka uživatele Yakuza cosplay production.

Večer v sobotu proběhla již zmíněná "Asian party", o které jsem do téhle chvíle neměla ani páru a Hachi mi velkoryse oznámila, že mi o ní nechtěla říkat, protože věděla, že bych tam nechtěla jít a byla bych jen protivná. Well, to měla pravdu :D. Nejsem zrovna party typ a nabrnknout si Asiata taky nepotřebuju :D, na AFko jezdím opravdu kvůli cosplay a přednáškám, to se nikdy nezmění <3. Proto mě i tak moc mrzi, že jsme mimo jedné přednášky žádnou jinou nestihla, ale díky všem těm lidem mě to zase tolik nemrzí.

Horší byla neděle, tu jsem se neměla vůbec na AFko dostat (hned z AFka jsem měla jet do Lednice na terénní cvičení), ale nebyla jsem úplně v nejlepší náladě a chtěla jsem si ji před tou Lednicí ještě trochu napravit. A věděla jsem, že těsně před mým plánovaným odjezdem, mají naše kamarádky (Vendy a Verča) přednášku na crossplay, a že nás tam chtějí zmínit. Tak jsem napsala, že přijedu do Lednice o vlak později a šla se na tu jejich přednášku mrknout. Chtěla jsem říct i Hachi a Riuu, ale obě dvě chrápaly a ani jedna na AF kvůli přednáškám nejezdí, takže by asi stejně nešly :D.
A vůbec nelituju toho, že jsem tam šla. Vendy opravdu perlila, úplně jsem obdivovala ten její klid a lehkost při přednášení. Bohužel Verči část jsem už nestíhala, protože jsem musela na vlak, ale i tak jsem vděčná za tu část, kterou jsem stihla <3.

Asi bych vám mohla ještě něco říct k Lednici, ale nemám snad ani sílu se k ní vracet, protože to byl opravdu záhul. Celodenní túry na přímým sluníčku nás stály snad všechny síly (nejvíc vede asi výšlap na pálávské vrchy, ani ten Dívčí hrad za to nestál, ani výhled na Nový mlýny ani výhled na Rakousko, sorry, ale ne...). Denpřed pdjezdem jsme šli teda na usmířenou do vinného sklípku na degustaci. Všichni jsme se vrátili na šrot. Já zcela neplánovaně... u piva odhadnu, kdy mám dost, ale u vína fakt ne, ten kyselej hnus je tak zrádnej. Už víno nechci nikdy vidět. NIKDY.

Včera jsem konečně přijela domů, abych zjistila, že se Aoda zase svlíká, a že má vysušený terárko, tak jsem zavedla požadovanou vlhkost a doufám, že to proběhne bez problémů. (Taky za ten týden hrozně vyrostl, má hlavu snad dvakrát tak větší o_O, asi dostane dietu tasemnice moje.)

Tak to je asi vše...
Vaše Ája

P.S.: Samozřejmě na mě jako po každý drastický cestě něco leze... -_-




Aoda čili ze života hrozni královského

27. dubna 2017 v 16:00 | Ája |  Kecy

Aneb když už je pes moc mainstream...
Vždycky jsem chtěla hada. Z mojí rodiny nikdy nikdo hada nechtěl, popravdě se jich všichni do jednoho štítí (jo, možná budu adoptovaná).
Jednou před Vánocema jsem nevěděla, co už do toho dopisu Ježíškovi napsat, tak jsem tak trošku z legrace napsala hada, přičemž poslouchala mámu, jak říká: "nepiš to tam, ještě ti ho někdo fakt dá, a to pak buď já nebo had." Uklidnila jsem mámu se slovy, že hada mi opravdu nikdo nedá, ať se nebojí.
No a světe div se div, Riuu se toho nápadu nějak podezřele chytla, a tak... no a tak mám doma hroznýše královského. Je to velmi nenažraná, roztomilá příšerka, pes ho totálně ignoruje, akorát nechápe, proč tak dětinsky šišláme na ten provaz, co se nám plazí po rukou.
Máma se kupodivu neodstěhovala a dokonce si hrozňu i pochovala. Problém je s jeho jménem - nikomu se nelíbí -_-. Pojemnovala jsem ho Aoda (víte, ten Sasukeho had <3). No a všichni už pro něj vymýšlí stupidní přezdívky jako - Alois, Audi, Auda, Komoda, Frája, Škrťa, Áďa...


Censored 50.

26. dubna 2017 v 1:15 | Ája |  Censored

A je to tu, to na co všichni čekáte... teda ještě to není konec, ale vy víte :D.


Censored 49.

8. dubna 2017 v 19:06 | Ája + Vita |  Censored

Heh... konečně jarni design, brzy, co? Opravdu doufám, že o prázdninách to bude s časem lepší, protože aktulně chodím spát mezi 2 - 3 ranní a vstávám nejdýl v 7, protože mimo školy řeším ještě cosplaye na AFko. Taky jsem se dozvěděla, že během AFka máme povinnou akci v/na (doteď jsem na to nepřišla) Lednici (Morava). Tak jsem to usmlouvala, že dorazim až v neděli (ta akce začíná v sobotu a končí ve středu). Takže místo toho, abych se jela z AFka domů vyspat, budu v neděli vstávat v 6, abych dojela do Břeslavi a odtud někam kamsi na/do Lednici. Ouuuu happy dayyyy...s

Sasuke si potřebuje uklidit v hlavě...


Zamilovaný 34.

23. března 2017 v 20:20 | Ája |  Zamilovaný

Sasuke a Itachi si hrají :3. (ne, pořád nestíhám, aktuálně se topím v milionech stránkách ._.)



Censored 48.

12. března 2017 v 20:38 | Ája + Vita |  Censored

Sasuke se dozvídá krutou a bolestivou pravdu.